Ryorka komentáře u knih
Nastavená laťka z Bratrstva se stále sklání níž. Hlavní postavy jsou jednoduché, tupé, ale i přes stupiditu jednání samozřejmě hrdinové. Příběh opět zachraňovali Bratři a mě ukápla slza nad Butchem, Vishousem a teď i Josém ( už jsem se bála, že fakt umře). Ta čtvrtá hvězda je jen a jen za to propojení V a B. Toho se nenabažím nikdy....." A stejně spolu nechodíme...."
Snažila jsem se, fakt jo! Ale tohle bylo plný politické agitky, šílených fyzikálních teorii, matematických rovnic a abstraktního vesmíru, že z toho bylo utrpení. Nápad by nebyl až tak úplně marný, ale přes všelijaké ty složité a mnohdy nesrozumitelné vědecké teorie to bylo psáno velmi dětinsky a černobíle. K žádné postavě jsem nebyla schopna si utvořit nějaký vztah. Byly mi prostě uplně lhostejné. A to by neměly, pokud mě má kniha zaujmout. A dala bych půlku království za Tondu, Pepíka nebo Mařenku, ale tak když to psal Číňan, musela jsem bohužel přetrpět ty šílený jména, který mi splývaly v jedno. Tímto opouštím svět tří sluncí.
Tak tentokrát musím Wardku pochválit. Trochu už jsem to s ní vzdávala, neboť poslední díly Bratrstva byly k uzoufání špatné. Tak doufám, že pokračování bude stejně napínavé jako tento první díl. Je to taková paranormální detektivka okrajově propojená s Bratrstvem. Ty střípky, které tam byly, pohladily na duši.
Nevím jestli je to překladem, ale ten povrchně naivní náhled na život v celém "příběhu" mi představu o tom, že autorka má IQ vymleté inluecerentky poskytl téměř na jistotu. Námět by byl krásnou pohádkou, ale chování hlavních hrdinů jednoznačně všechno zmrvilo.
Ano, třetí díl je nuda. A hloupá nuda. Připadalo mi to, že autor musel splnit počet stránek a tak splácal, co nejvíc slov do vět A celé to působilo naivním myšlením. A jak už tu bylo psáno, epilog to zabil, protože to, co v něm autor napsal, nevymyslíš ani po lajně koksu.
Nooo, přirovnávat tohle dílko k Pánovi prstenů chce hoooodně odvahy. Příběh je jednoduchý, přímočarý a jasný zhruba od třicáté stránky. Žádné odbočky a kudrlinky. Ale je to čtivé a odpočinkové. Mohlo by z toho být příjemné béčkové fantasy do televize.
Mae byla blbka. Ale tak nějak ten děj do sebe zapadat musel. Sahvage mi taky nebyl nijak zvlášť sympatický. Musím přiznat, že jsem se tím začátkem ( rozumněj půlkou knihy ) prokousávala dost pomalu. Zase nová ženská, aby měl Baltz po kom bláznit pro další knížku. A potažmo Lassiter asi taky nepřijde zkrátka a dostane svůj protějšek. Vztah mezi hlavníma postavama byl opět jako přes kopírák, jen o dost nudnější než minule. Jsem zklamaná. Jako, fakt jo. Nebýt Lassitera, nevím, nevím. Sice jsem po Hříšníkovi myslela, že Devina se napraví díky Lassiterovi, ale evidentně ne. No to zase až tak nevadí. Možná jsem divná, ale dala bych Zlatýho bludišťáka za knížku, kde budou V, Butch, Rhage, Qhuinn, možná i Baltz a Zypher s Lassiterem hrát třeba monopoly. Do toho jim Wrath může třeba i hodit vidle. Klidně celou knížku, číst ty jejich hlášky, sem tam něco prohodí i ti dospělejší a vážnější z "Bratrstva" jako třeba Torhment, Xcor nebo Blay. Fritz by mohl nosit palačinky a zmrzlinu. Lassiter by jim k tomu mohl přepínat debilní reality šou a V by mohl předstírat, že tu prskavku zaškrtí, utopí, přejede, zastřelí......jo fantazii má velkou. Tohle mi fakt chybí, je toho čím dál tím míň. Wardka jede na kvantitu, hrrr samá akce a zběsilé tempo kupředu za dalšími a dalšími dvojicemi a propletenci nějakého námětu (ů), který si autorka vymyslela. Což škodí ( můj názor ), protože pak se nedostaneme právě k tomu výše jmenovanému poohlédnutí za našimi starými známými oblíbenci. A to já bych si moc přála.
naprosto nejrozporuplnější knížka, co jsem četla :). 3x byla odložena a 3x jsem se k ní vrátila. Spousta, pro mě nudné, vaty o Lauřiných pruhovaných ponožkách a o restauracích kde byli a co jedli a plky o ničem, spousta úžasnej náhod v podobě vždycky připravených známých a jejich známých, co vyřešili nemožné, spousta dlooouhej popisů a do toho záporák Garimaldi a náznaky něčeho zlého v pozadí a vlastně netušíte čeho a tak vás to láká zjistit. Měla jsem chuť s tím praštit a zároveň jsem prostě musela zjistit záhadu vyvřelin a AMOILU. Takže hodnocení zaokrouhluju na tři hvězdy. A docela bych si to dokázala představit na filmovém plátně.
Přečetla jsem celé(!), což už něco značí. Obvykle jsou tyhle eroťárny snůška blbostí a stupidity. No tenhle příběh je sice taky trochu divný, ale na druhou stranu připouštím, že není nemožný. Psáno čtivě a autorka dokázala držet tempo a současně udržet čtenáře(mě) ve stavu, kdy jsem to chtěla dočíst do konce k předpokládanému happyendu. První dvě knihy byly lepší než ten poslední díl. Tento už byla červená knihovna s trochou létajících kulek. A padouch? No měla to nechat u těch kartelů, protože skutečný záporák už bylo přepálené klišé. Ale celkově je to asi to nejlepší, co jsem z eroťáren pro holky četla.
Příjemná romantická jednohubka na období, kdy vás sejří všechno a všichni a vy potřebujete přepnout do módu růžovejch jednorožců a osudových lásek.
no vida, že to jde. Tohle bylo fajn nenáročné počteníčko. Na rozdíl od předchozího přečteného Pana pracháče se tady postavy chovaly normálně dle svému věku a inteligenci. Joo, sice spousta osudových náhod, aby z toho byl přesladký příběh, ale to se odpouští.
Tohle se vážně nepovedlo. Autorky mám ráda, ale tohle bylo utrpení. Do doby než přišla na to, že ti dva chlapi jsou vlastně jeden to bylo vcelku fajn, ale pak to byla už jen dementní slátanina.
nooo, co napsat. Je to Wardka, ale pozoruju sestupnou tendenci. Poslední dobou rozjíždí Wardka spoustu nových projektů a prostě Bratrstvo už není tak boží jak předtím. Osobně mě štve, že tam přidává pořád nové a nové postavy, které třeba s Bratrstvem souvisí jen okrajově ( viz. první příběh Zloděj ) a málo se dovídáme o těch, které už zbožňujeme z dřívějška. Moc bych chtěla pokračování příběhů Quinna a Blaye, Xcora a Layly a samozřejmě Lassiter! V tom baráku je spousta upírů, které mám ráda a mám ráda to hemžení, které tam je. Taková velká, šťastná rodinka. Kniha nebyla uplně blbá, ale nebylo to úplně ono. Ale jinak šablona stejná. Ona potká jeho, on potká ji, osudová přitažlivost, přeplují moře, překonají hoře a odkráčí do západu slunce, teda pardon, do svitu hvězd. Takže na konci kapesníky. Jo a hlavního padoucha jsem odhadla už v půlce knížky.
debilita amerických děcek je pro mě nestravitelná. Nebo jsou tak pitomý i ty u nás? Na tohle jsem fakt stará. Autorku mám ráda, dosud psala o poněkud starších párech a vcelku jí to šlo. HotHoles byli přesně ti badboys po kterých bych se otočila a jejich příběhy jsem smlsnula na posezení, ale toto se mi nelíbilo ani trochu. Já to vlastně zatím ani úplně nedočetla, páč mi to prostě vůbec nejede. Těšila jsem se opět na nějaký ten prázdninový nenáročný výplach mozku, ale zatím je to trápení. Škoda.
No, pořád ještě umí Wardka ze sračkoidního klišé vybrousit celkem slušnej šutr, ale už to ztrácí na kadenci. Možná by měla přestat sekat knížky jak Baťa cvičky a trochu víc propracovat příběh, detaily i dialogy. No a ten konec? Mám trochu svůj tip na další vývoj, ale to by znamenalo, že Lassiter si na svou ženu ještě chvíli počká, jinak by nebylo o čem psát. Oni by byli skvělá dvojka :) a doufám, že si tu interakci mezi nimi užijeme.
Mám pocit, že to psal někdo jiný. Patetické, jednání postav na facku ( obzvlášť ženskejch )Za mě škoda peněz oproti původní trilogii.
Nabralo to směr, který jsem nečekala. A možná je to tak dobře. Zavřela jsem knihu se smutkem a zároveň zvědavostí, co se z toho všeho špatného vyklube dobrého. Co bych ale ocenila je aspoň mapa se zobrazením toho, co viděli v té světelné šou. Páč jsem z té matematiky krapet mimo. EDIT: trochu mě mrzí ty hejty na Nastereu. Čtu tady hodně názorů, že Ilan dělá to a tamhleto a že to je špatně a že nevrká s kapitánem a že to je taky špatně. No já to beru prostě jako vývoj. Ne vždy se autor rozhodne jít stejnou cestou jak si přeje čtenář. A co se chování Ilan týče, to beru prostě jako její vývoj. Je to puberťák a jako holka v níž řádí hormony dělá věci, které dospělý nechápe. Kdo z nás neměl pocit, že v patnácti ví všechno a že mu patří svět, ale zároveň dokázal v ten samý moment pochybovat o tom jestli to všechno zvládne. Z mé strany jsem jen trochu (hodně) musela namáhat mozkové závity co se té matematiky týče. Prostě se u tohoto dílu muselo víc přemýšlet. Já osobně jsem hooodně zvědavá na další vývoj.
tenhle díl už byl o ničem. Bylo to nudný a spousta keců mě fakt vytáčela a už mi fakt Dante lezl i ušima. A ty psychosondy Gabrielových pocitů byly na návštěvu psychiatra. A opravdu se potvrdilo, co jsem psala i u "Muže v černém". Reynard spadává do těžkého stereotypu. Blé.
Tady asi nebudu tak nadšená jako u předchozího Trenta. Ale možná jsem jen nebyla v tom správném rozpoložení, možná jsem jen moc přemýšlela. Hned začátek mi přišel hodně divný. Tu to jako autorka hodně přitáhla za vlasy. Celá ta úvodní "setkávačka" byla úplně mimo. Dialogy jako od děcek ze školky. Ona celá tahle série je o rozervaných duších a jejich spáse, ale tady to už bylo silný kafe. Kam na ty horory autorka chodí? Sice byl na konci happyend, ale tahle kniha měla za mě hořkou příchut uplné blbosti. Sry.
Tohle je první knížka z tohodle žánru, která ode mě vyfasuje plnej počet. Mám ráda hodně emocí a tohle byla přímo horská dráha. Mělo to i tajemný detektivní podtón jako bonus. Bylo to dobře napsaný, zábavný, divoký, napínavý. Akorát nechápu v čem to jako podle komentářů mělo být úchylný nebo zvrácený? Kvůli věkovému rozdílu ? Kvůli odvázanějšímu sexu ? Proč ?