saez
komentáře u knih

Tak něčím mě autor potěšil a překvapil. Pořád jsou všichni děsní supermani, ale člověk je má proto rád. Mým favoritem je ovšem Kowalski, nejlidštější postava ze všech :-)


Neprůstřelní Janci se mění na nesmrtelné Janky. Monka jsem autorovi málem neodpustila, ale protože se zdá, že je to právě jeden z nesmrtelných Janků, tak budu číst dál.


Ten autor, ten to s náma zase koulel...Vůbec jsem se od toho nemohla urvat. Jeho náměty jsou veskrze originální, postavené na faktech i fikcích.


Šmarjá, to zas byla jízda. Autor to s námi koulí na hranici absurdna, opět s bandou neprůstřelých Janků, ačkoli...toho Monka mu asi neodpustím.


Já si to užila, bylo to akční, hlavní hrdinové samej neprůstřelnej Janek. Na hraně absurdnosti, ale vlastě prima čtení. Těším se na další díl.


Sladkost s kapkou krve :-) Příjemně napínavá oddychovka, když chcete trochu vypnout a prostě si jen užít příběh.

Odpočinkovka. Zítra nebudu vědět o čem to bylo, ale dneska jsem si to užila.


Bylo to...zvláštní. Ten nápad, příběh, myšlenka. Nutilo to číst, podněcovalo touhu vědět víc. Škoda, že námět autorka nevytěžila víc, rozhodně by si to zasloužil.


Byla to Moriarty a přece to byla jiná Moriarty. Tahle kniha trochu vybočuje z jejího obvyklého stylu, což jí ale neubírá na čtivosti. Líbí se mi jak pracuje s postavami, jak studuje odborné prameny a jak komponuje a dávkuje děj. Za mě napínavá oddychovka.


Ještě to ve mě doznívá a rezonuje...I když jsem věděla, co ty roky přinesou, stejně se na popisovanou hrůzu nejde připravit. Bylo to vlastně smutné čtení, ale smutně krásné.


Tohle byl starý dobrý Kepler. Užila jsem si každou stránku. Napětí až do konce. A závěr? Vypadá to na další případ, kterého už se nemohu dočkat.


K první knize série jsem se dostala až naposled, protože nebyla k sehnání. Ale vlastně to vůbec nevadilo. Návrat do světa vlkodlaků jsem si užila.


Bočku, ty šmejde. Sotva se vrátíš do starých dobrých a zatraceně vtipných kolejích a už je zase konec? Děláš mi to schválně? Kde je sakra pokračování? :-)


To zase byla jízda. Hunter jako neprůstřelnej Janek se svým bystrým mozkem, Garcia a všichni technici mu zdatně sekunduje... Já si to užila.
Mrzí mě však autorova ztráta a těší mě, že navzdory osudu píši dál a samozřejmě skvěle. Těším se na další případy.


Tak to bylo zase seversky drsný. Čekala jsem všechno, ale vlastně to nakonec chápu. Krev není voda. Jen jsem si tak říkala, že by bylo lepší, kdyby do auta nasedli všichni a vyjeli ke Kozí zatáčce.


Každý má svoje "okamžiky štěstí", ale dokáže si je skutečně uvědomit?


Hartl je vypravěč příběhů. Těch se šťastným koncem i těch méně šťastných. Kniha zdánlivě o ničem a přece o něčem. Každý si vybere to své.


Strhující závěr trilogie, bitvy se mi hlavě odehrávaly jako živé, místy jsem nedýchala napětím a bolest těch dvou byla chvíli i mou bolestí. Na konci zbyl smutek, ale i naděje. Kéž bychom věděli, jak se jejich životy odvíjeli dále. Můžeme jen domýšlet.


Tak to byl masakr. Nevěděla jsem dne ani hodiny, napětí se dalo krájet a ten konec....To snad ani nebylo fantasy, ale normální hororovej krvák. Okamžitě jdu číst další díl a doufám, že bude hepáč.
