saez komentáře u knih
Zajímavý námět. Občas jsem se v postavách trochu ztrácela, občas děj kulhal, ale ve výsledku to byla oddychovka. Což je přesně to, co jsem od knihy očekávala.
Tak jsem zase zhltla celou sérii. Potřebovala bych toho ale mnohem mnohem víc :-(
Za mě pořád prima oddech. I když akcí se nešetří a emocemi také ne.
Ano, sežeru celou sérii najednou. Doba covidová je doba covidová. A s vlkodlaky lépe ubíhá :-)
Prima oddechovka, jako vždy. Už v tom zase lítám, zase mezi vlkodlaky, upíry, fae....:-)
Taková milá a odpočinková kniha. Trochu napětí, trochu romantiky....autorka je zárukou, že mi vždycky spolehlivě vypne přetížený mozek a navodí klid a pohodu.
Je to konec? Není to konec? Nějak jsem si tu bandu modrých dětí a jejich nemodrých přátel oblíbila.
Sen si vybírá snílka... Někdy je to sen lítací, sen o vzdálených světech, někdy sen hrůzyplný a někdy modrý.
Musím konstatovat, že autorka to měla skvěle promyšlené. Konec mě zdrtil, nejen obsahem, ale i náhlostí ukončení. Netušila jsem, že má kniha druhý díl. Snad bude k hrdinům milosrdnější.
Některé povídky byly úžasné (za mě tedy bodoval Renčín), jiné méně úžasné a jiné ploché. Radost mi kniha udělala jen napůl.
Chvíli jsem byla zmatená, ale protože je to Backman, vydržela jsem a dobře udělala. Ten konec. To milé rozuzlení. Ten lidský příběh za každým příběhem. Ty prosté a přitom tak důležité myšlenky. Že s dětskou rukou v dlani, jste nejdůležitější na světě. Že láska neumře, když umře milovaná osoba. Že každý bojuje ve své vlastní bitvě, o které ostatní nemusí mít ani tušení. Že v šatně se dá kouřit, když je v ní ventilace :-)
Nic se ti nesmí stát.
Ne, co to povídám.
Vše se ti musí stát.
A musí to být zázrak sám.
Jakože cože? Z tohohle dílu jsem dost vytřeštěná. Chápu, že další pokračování nebude a zřejmě se to ani nenatočí.
Nicméně, četlo se to dobře.
Moje drahá prázdninová Josefína. Ne, fakt nepotřebuju velkej příběh, dramatické zvraty a dech beroucí situace. Stačí mi praštěná Pepina, její lapálie a lovestory s Tvrdíkem. Bez nich není dovča kompletní.
PS: První díl jsem podstrčila matce, aby mi v těch vedrech nelezla moc ven a nějak se zabavila. Ukradla mi všechny. :-)
Chvíli jsem se v tom beznadějně plácala, ale konec dobrý, všechno dobré.
Právě jsem dočetla celou sérii. Tedy, spíš sežrala na posezení. Je to čtivý, docela vtipný a napínavý a skvěle se u toho vypíná hlava. Jen bych ještě potřebovala pár dalších knih.... :-)
Děsí mě jak je to čtivé. Já nečtu, já žeru a hltám. Za rok si patrně nebudu pamatovat nic moc, ale momentálně mě tahle série bezuzdně baví.
Přečetla jsem jedničku, přečetla jsem dvojku, přečtu si i trojku... Je to čtivý, děj hltáte, čekáte co bude dál, ale obávám se, že to bude jen odpočinkový "průtokový ohřívač". Budiž sérii ke cti, že opravdu baví.
Tuhle knížku mi můj tatínek předčítal před spaním jako pohádky. A v koupelně při holení zpíval svým krásným sytým hlasem árie vodníka, nebo Kecala a kupodivu se při tom nikdy neřízl :-) Dveře do světa opery mi tak nenásilně otevřel dokořán.
Je to typická "Šabachovina", místy se zachechtáte k slzám, místy vás to donutí přemýšlet a na konci máte takovou divnou pachuť v ústech, jako byste ještě nedojedli, řádně nevychutnali sousto a na talíři už nic nezbývá. Přesto se k autorovi pokorně vrátíte a žadoníte o přídavek.
Zase zbytečně uspěchala a překombinovala konec, ale i tak to byla parádní oddechovka, přesně taková, jakou mám od Deveraux ráda.
Tady už nám autorka kapku přeháněla. Jestli ještě někde v blízké budoucnosti uslyším "konspirační teoretik", tak začnu řvát. Ale dočetla jsem, budiž mi to ke cti :-)