sajanka
komentáře u knih
Když sob se ženou snídá
Halina Pawlowská
Nějak jsem se do knihy nemohla začíst. Dala jsem jednu hvězdičku jenom proto, že mám Halinu ráda. Knihy, které jsem od ní dosud přečetla se mi docela líbily, ale ne natolik, abych se k nim vracela.
Tato mě bohužel nenadchla a ačkoliv jsem se snažila, přestala jsem si dělat násilí, nedočetla ji a odnesla do knihobudky.
Láska v Provence
Constance Leisure
Knihy buď přečtu jedním dechem, neboť mě tak zaujaly, že se od nich nemohu odtrhnout. Anebo jsou takové, které mě ani při nejlepší vůli nebaví. Jiné zase čtu ráda, ale nečiní mi problém čtení přerušit. Tady to tak nějak bylo. Něco mě bavilo, ale spousta věcí mě nezaujala. Popisy života lidí i příroda byly úžasné, ale některé myšlenkové pochody i činy hlavní hrdinky mi připadaly přinejmenším přitažené za vlasy. Například, když seděla s ostatními ženami celý den a pozorovala horu, aby přišla na něco, co je podstatné.
Vcelku příjemná kniha, ale znovu bych se k ní nevrátila.
U nás I. - Úhor
Alois Jirásek
Dosti těžká literatura, tak jak klasiky bývají. Kdysi jsem klasiku hltala, po delší době čtení lehčí literatury jsem se nemohla začíst. Ale člověk se nesmí vzdát, pokud tuší, že z toho čouhá něco výjimečného. A neprohloupila jsem. Chce to zvyknout si opět na ten jazyk, kterým se už běžně nemluví.
Knihu jsem dočetla ráda a s napětím a budu v Jiráskovi pokračovat. Dostala jsem od sestry celou sbírku jeho knih.
Holky z porcelánu
Jaromíra Kolárová
Knihy Jaromíry Kolárové mám ve své knihovně v nejoblíbenější poličce.
Jeden krásný rok
Františka Pecháčková
Kniha se mi moc líbila i dobře četla. Je to moc milé povídání plné laskavosti i poučení.
Vzpoura na lodi Bounty
Vítězslav Kocourek
Další nezapomenutelná kniha, ke které se ráda vracím. Tektéž k filmovému zpracování.
Cesta na severozápad
Kenneth Roberts
Kniha mě úplně strhla. I když se v ní nachází některé kruté věci, jako například boje indiánů s Francouzy, dokážu se k ní vracet.
Nezdolná síla a snaha majora Roberta Rogerse dosáhnout cíe, byla úžasná.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Film s Timothy Daltonem jsem viděla jako první a knihu četla později. Oboje mě zcela pohltilo. Jen mě zaráží, že křehká Emily Brontëová dokázala napsat takový román plný vášní a pudů. Oravdu klobouk dolů.
Osobně mám raději Charlotte i její díla, ale jediný román Emily, svou originalitou a pojetím všechny předčí. Jistě, jana Eyrová je jediná i jedinečná, ale na Větrné hůrce je vyšší level.
Světoběžníci a Robinsoni
Géza Včelička (p)
Nějak jsem se do knihy nemohla ponořit. Přečetla jsem jen část, kterou oceňuji třemi hvězdičkami.
Nepopírám, že je kniha psaná dobře, ale přestala mě bavit a nemohu si pomoci. Knihu odkládám a odnesu na místo, kde si ji možná nějaký čtenář rád najde.
Ratajský les
Aleš Palán
Kniha se mi ze začátku četla dost špatně, než jsem přišla na prolínání třech časových rovin, ale pak už to šlo samo a pokládám to za dobrý nápad.
Zajímavý příběh, i když nemám moc ráda, když se ke skutečným událostem přidá tolik fabulací, které autor udává především v částech z roku 2014. Každý to máme jinak, ale mně to potom celkovou tu historii skutečného příběhu kazí.
Není pochyb, že autor je dobrý, ale vadí mi přemíra expresivních výrazů, jakkoliv je to dneska snad "IN". Pro mě je však literatura něco jako kultura, a proto nemám ráda přílišnou vulgaritu, kterou se dnešní tvorba, jak literární i filmová jen hemží. (Pokládám to za úpadek národa.)
Tady dávám jednu hvězdičku pryč a druhou vysvětlím.
Je to pro absenci uvozovek. Špatně se mi to četlo a někdy jsem přemýšlela, kdo, co řekl. Možná, že se to v dnešní češtině používá a není to chyba, ale pro mě tedy je. Je to nešťastný nápad.
Rovněž pokládám za chybu, když někdo něco říká a vzápětí následuje věta o něčem jiném na stejném řádku. Pak je to matoucí a nepřehledné.
To, že jsem objevila sem tam nějakou chybku, to už pominu, protože se to stává téměř všude a každému.
Takže tři hvězdičky se mi zdají přiměřené.
Ale přečetla jsem se zájmem, i když tuto knihu už podruhé číst nebudu. Spíše bych si vyhledala něco jiného o tomto případu, protože ta místa, kde se odehrál, docela dobře znám.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
No, já nevím. Nejsem z těch, kdo by nepochopil hlubší význam řečeného, ale tady jsem necítila nadšení, jako většina čtenářů Malého pricnce. Prostě jsem v tom neviděla nic výjimečného. Ale možná se pletu.
Četla jsem už před časem a třeba bych teď měla jiný názor. Pokud na ni narazím, tak se ze zvědavosti pokusím na ni podívat znovu, třeba jsem mezitím prozřela. Pak možná napíšu jiný komentář.
Stařeček Pagáč vyprávjajú
Zdeněk Galuška
Úžasná kniha, ke které se neustále vracím. Jako mladé holky jsme ji mamince předčítaly a všechny tři jsme se válely smíchy. Bohužel se nám s manželem už několikrát stalo, že jsme ji někomu půjčili, zapoměli komu a už nám ji nevrátil. Takže jsme ji opětovně koupili, když jsme na ni natrefili. Naposled jsem ji koupila na Masaryčce v Praze a hned ve vlaku ji otevřela. Musela jsem pak přestat číct, protože mě to nutilo ke smíchu a lidi na mě divně koukali.
Chatrč
Wm. Paul Young (p)
Kniha se mi nelíbila.
Jako první jsem viděla film, který mi vnucovala moje sestra. Ani ten mě nenadchl. Naopak od jejího tvrzení, že nám něco odkazuje, mi připadal nesmyslný. Ano, najde se tam několik poučných odkazů na zamyšlení, ale jiné věci se mi zase krutě nelíbí. Proč by se měl člověk smířit a pochopit vraha svého dítěte?
Byla jsem vychována ve věřící rodině, postupem času jsem se změnila, v něco věřím, ale sama nevím, v co. Jen doufám, že něco mezi nebem a zemí existuje. Ale tato kniha mě neoslovila, asi jsem babar.
Normálně nenormální lidičky
Zuzana Muchová-Daxnerová
Opravdové příběhy s neobvyklými zážitky bývají nejzajímavější. Někdy by člověk nevěřil, co všechno se může stát.
Zvěrolékař a psí historky
James Herriot (p)
Já mám psy ráda a tohle je moc hezká knížka.
Dopisy - korespondence Jiřího Wolkra
Jiří Wolker
Jelikož Jiří Wolker je můj nejoblíbenější básník, nemůže mi chybět ani tato kniha. Zajímá mě vše, co se ho týká.