sajanka komentáře u knih
Nu ano, povinná četba. Slyšela jsem o panu Fučíkovi od paní, která ho znala osobně.
Babička, Pohorská vesnice, Divá Bára i další knihy od Boženy Němcové jsem si samozřejmě nenechala ujít. Ráda se k nim vracím.
Knihu Černý mustang jsem kdysi nemohla opomenout, jako všechny knihy Karla Maye, které jsem tak ráda jako dítě hltala.
Je to jedna z dalších krásně laděných knížek mého dětství. Člověk dnes pomalu zapomíná na kouzlo jednoduchosti těch dob. Ráda se k nim vracím aspoň v knížkách a filmech.
Když jsem byla malá, sousedka mi o této knížce vyprávěla, jak ji měla ráda. A já ji nemohla sehnat, byla jednu dobu kvůli náboženské tématice zakázána. Podařilo se mi ji koupit až v pozdějším věku. A musím říct, že se mi moc líbila a líbí dosud. Občas se k ní i dneska vracím.
Přečetla jsem ze zajímavosti. Určitě užitečné informace, i když by opravdu byla vhodná aktualizovaná verze.
Anglická klasika má svá specifika, působí na mě zvláštním kouzlem. Je trošku rozvláčná, ale mistrně popisuje jednotlivé postavy. Tato kniha je má oblíbená.
Vinnetou mi nesměl v knihovně chybět. Klasika, která nás provázela celým dětstvím a filmové zpracování nemá chybu. I když to v dnešní době není vzácné, Vinnetou je zkrátka jako nějaká součást našeho života. Kdo by ho neznal? Jako děti jsme sbíraly a vyměňovaly si pohledy s obrázky z filmu a taky mám z té doby někde záložku do knihy.
Vlastním po rodičích tlustou oranžovou knihu ve slovenštině, kterou jsme rádi v rodině četli dokola. Dneska už se k ní nevracím, ale zavzpomínám. Je to taková nostalgie.
Strašně ráda jsem tuto knížku v mém mládí četla. Zaujímá mé místo v knihovně doposud.