SakalCT komentáře u knih
Po lehkém rozčarování z prvního dílu mě ten druhý od této série již definitivně odradil. Flanagan má přitroublý zlozvyk dávat do názvů svých knih do očí bijící spoilery, které čtenáři vyzradí vše podstatné hned na titulní straně (Morgarath něco staví - co to asi bude? A jak to s tou stavbou asi dopadne, když se to jmenuje "Hořící most"? :-)) Za zmínku stojí i infantilně fádní vyvrcholení, nad jehož neuvěřitelnou naivitou jsem spráskl ruce. A tak vyvěrá jen jedna otázka - co vlastně stojí za úspěchem této série, že to autora motivovalo k napsání hned dvanácti dílů? Nevím. Já prostě nevím.
Od série, která má hned dvanáct dílů, jsem čekal mnoho. A to byla asi chyba. Veskrze se jedná o VELMI průměrnou fantasy plnou do nebe volajících klišé, ve které čtenář znalý žánru nenajde snad jedinou originální myšlenku. Na zkrácení dlouhé chvíle asi postačí, ale žádný dechberoucí počin to rozhodně není.
Tak jistě, tohle je klasika, nicméně pořád nerozumím tomu, proč se Babička neustále staví na piedestal coby nejlepší česká kniha všech dob. Je to naivní, nereálné, idylické a hlavně - určité pasáže jsou až k uzoufání nudné (Němcová třeba na třiceti stranách líčí krásy Ratibořického údolí). Kniha taky de facto nemá žádný pořádný děj a jediná skutečně zajímavá postava je Viktorka. Asi to je krásně napsáno (z jazykového hlediska), ale co se obsahu týče, je to prostě unylé a nezáživné.
Odkaz Trhlinových válek je skutečně maličko slabší než původní série. Ale rozhodně to není špatná série. Konkrétně tento díl je kniha slušná - někde na úrovni Stříbrného trnu. Je to přepis počítačové hry (mimochodem výborné), a tak je příběh přímočarý, VELMI jednoduchý a místy asi i naivní. Ale vem to čert - mě to prostě bavilo. Tohle není žádné fantasy veledílo, ale na příjemné odreagování to bohatě stačí.
Velmi důstojné a ucelené zakončení série, které je o třídu lepší než předchozí díl. Především pasáž o dobývání Armengaru se dá číst pořád dokola. Opravdu velkolepé. Možná jen konec mi přišel maličko překombinovaný a přitom uspěchaný - ale to je typický rys Feistových knih - celou dobu to vypadá špatně a pak se všechno během dvaceti stran vyřeší. :-) Nicméně celá série Trhlinových válek je fantasy počteníčko se vším všudy. Rozhodně doporučuji.
Stříbrný trn je myslím nejslabší z původních Trhlinových válek. Hlavním problémem je poněkud přitroublý příběh a fakt, že se de facto jedná o cestopis typu "tam a zase zpátky". Což o to, napínavé to je a fantasy fanoušek jistě kdejakou chybičku odpustí. Kniha neurazí, ale žádný zázrak to není.
Nejlepší díl série (a dost možná nejlepší Feistova kniha vůbec). Čte se jedním dechem. :-) Takhle nějak imho vypadá výborná fantasy.
Tohle je poctivá fantasy pro všechny fanoušky žánru, která se velmi dobře čte. Má poutavý a přitom jednoduchý příběh (ačkoli přece jen rozvinutější než pozdější knihy z Odkazu Trhlinových válek). Postavy jsou sympatické a jejich vývoj v průběhu děje nanejvýš zajímavý. Ke knize se určitě ještě vrátím.
Ačkoli jsem velký fanoušek fantasy, bohužel musím říct, že mě Eragon vysloveně zklamal. To, jak byl autor mladý, když knihu psal, se v díle hodně odráží, protože je naivní, až to tříská dveřmi. Hlavní hrdina mi po celou dobu lezl na nervy, ke konci to bylo už k nevydržení. Třeba když - pozor SPOILER - na poušti Hadarak dostane Eragon hysterický záchvat z toho, že Murtagh zabil náčelníka otrokářů (otrokářů proboha živého!!!) mi ho natolik zprotivilo, že jsem pak už knihu dočetl jen ze setrvačnosti. Nakoukl jsem i do druhého dílu, ale prostě ne - tahle série mě nijak neoslovila.