Sarah01 komentáře u knih

Jen jeden komentář? Nikoho toto téma asi nezajímá, ale mělo by. Proti církevním restitucim jsem byla od počátku, církev by se měla očistit a být chudá tak, jak tomu bylo v době jejího vzniku. To jsem ale ještě nevěděla všechno. Informace, které jsem se dověděla v této knize, a také ty, které uvádí protistrana - budeme se soudit, dokud ty nemovitosti nedostaneme, mě v mém postoji ještě utvrdily. Za církev očištěnou bojoval už Jan Hus a my se vlastně vracíme zpátky do středověku. Ale knížka není jen o restitucích, ale také o cenzuře, pomalé a nenápadné. Čekají nás volby, já pořád tápala, nevěděla jsem koho, teď už to díky paní Procházkove vím.

5 30.09.2016

Milá knížka našeho dětství. Musím se smát tomu, jak jsou někteří čtenáři alergičtí na slovo "družstevní", vždyť družstva existují i na západě, dokonce i v Norsku, které je nám pořád dáváno za příklad skoro ve všem :-)

20 23.09.2016

V dětství moje nejoblíbenější knížka, četla jsem ji pořád dokola, hlavně v dobách nemocí.

1 23.09.2016

Babičku jsem jako dítě četla několikrát, nikdo mi ji nemusel nutit. Když už pro nic jiného, tak aspoň proto, abych se dozvěděla, jak asi žili naši předkové na vesnici. A jak je vidět zde z komentů, pro někoho už v hodně dávné minulosti.
Znám daleko nudnější díla světové klasické literatury, která si už dnes ani nepamatuji, o čem vlastně byla.

23 15.09.2016

Krásná pohádka pro ženy o tom, kterak drsný a hrubý válečník k rozumu přišel :-)

3 09.09.2016

Viděla jsem souběžně seriál a četla knížku, jsou tam drobné odchylky, v knížce jsou samozřejmě popsané myšlenkové pochody hlavní hrdinky, jež jsem nechápala, v seriálu si musíte hodně domýšlet. Kdo mně byl v knížce nejvíc protivný, byla sama Mildred, měla jsem chuť ji pořádně profackovat. Ženská, která se vypracuje díky vlastní píli a pak si nechá všechno zničit. Vztah mezi ní a dcerou byl fakt hrozný, ale mohla si za to sama, každý si k nám dovolí jen to, co mu dovolíme my sami. Určitě to číst už nikdy nebudu. Ale napsané dobře, to se musí nechat.

1 29.08.2016

Očitá svědectví židovských obyvatel Německa z pogromů 9. - 10. listopadu 1938.....sama se přiznám, že jsem o tom kromě strohých dat z dějepisu ve škole mnoho nevěděla. Když si dnes člověk představí, že by byl naprosto vyloučen z veškerého života, zbaven všech práv a majetku, to vše posvěceno státem a jeho zákony, a zacházelo se s ním jako s dobytkem....strašné. Mám z toho úplnou depku a musím si teď od tohoto žánru dát trochu pauzu.

1 13.08.2016

Každá kniha od du Maurier mi připadá úplně jiná, každá svým způsobem zvláštní, nezapomenutelna, z každé zůstane v hlavě nějaká "ozvěna ". I k této se určitě časem ráda vrátím. Už jen kvůli historickým souvislostem, o kterých jsem vlastně věděla dosud jen velmi málo.

3 05.08.2016

Prvních 50 stránek jsem se do čtení musela nutit, většinou to u mě tak bývá, když narazim na knihu označovanou za úžasný světový bestseller. Ale pak se to rozběhlo až tak, že jsem knížku nedokázala odložit a málem si kvůli ní musela vzít dovolenou. Zápletka opravdu zajímavá, skoro až neuvěřitelná. Určitě doporučuji, rozhodně se nebudete nudit.

2 20.07.2016

Napínavé a čtivé, původně jsem si myslela, že celý příběh je napsán podle skutečných událostí a života jedné osoby, ale podle doslovu je to vlastně více osudů zhuštěných do života jedné židovské dívky. Tak to se mi moc nelíbí, očekávala jsem literaturu faktu, teď už chápu, proč byla knížka ve výprodeji. Brala jsem ji ale jako čtení na dovolenou, svůj účel splnila.

2 12.07.2016

Velice zajímava fakta o vypálených obcích během 2.sv. války na našem území. Dle informací v této knize je film Lidice natočen opravdu podle skutečnosti, jen jména některých postav byla změněna. Je až neuvěřitelné, kolik nacistů uniklo po válce spravedlnosti a dokonce se dostalo do důležitých vládních a jiných funkcí, o svém správném jednání byli mnozí přesvědčení až do své smrti. Myslím si, že okolí o jejich minulosti často vědělo. Byli to vlastně zbabělci, kteří se vymlouvali na to, že jen poslouchali rozkazy a sloužili Německu, ovšem s lidmi, které připravili o život, a že jich nebylo málo, neměli žádné slitování.... ano, tohle jsou podlidi, ne ti, které oni vyhlazovali. Určitě plánuju přečíst další knihy od S. Motla, píše velice poutavě, odhaluje neznámé skutečnosti, i když, jak už někdo zde zmínil, jeho styl hodně připomíná reportáže z pořadu Na vlastní oči.

1 09.07.2016

Opět příjemné počtení a jsem moc zvědavá na pokračování, protože se dají tušit velké změny, které autor na konci románu už naznačil.

4 26.06.2016

Knihu jsem nedokázala odložit, strašné, co všechno musela autorka prožít. A po válce ještě takový život v bývalém SSSR, aspoň že v milujícím manželovi a dětech našla štěstí. Krásná je i její láska k Praze a že se mohla dočkat toho znovu tady žít.

2 20.06.2016

Velice zvláštní styl psaní, který může už od začátku čtenáře odradit, děj se totiž odehrává ve velice depresivním prostředí na průmyslové periferii Paříže (mimochodem mě jaksi napadlo, že toto je důvod, proč jsou dnešní další generace imigrantů ve Francii tak frustrované). Po neúspěšné sebevraždě žáka odjíždí s ním jeho profesor na prázdniny do Peru, v Limě přibírají na svou dobrodružnou cestu další dva Francouze. Tato cesta v určitém směru všem změní život.

17.06.2016

Zajímavé a neuvěřitelné příběhy útěků za 2. světové války - z koncentračního tábora Osvětim, ze zajateckých táborů, z vlakových transportů, o vzpouře a útěku vězňů v Treblince. Příběhy málo známé. I když pomsta nacistů byla mnohdy strašná, přesto se už tehdy svět měl možnost dozvědět, jaké hrůzy se v těchto táborech děly.

1 28.05.2016

Mám zrovna období, kdy mě zajímají osudy Židů za 2. sv. války, lidí, kteří neuvěřitelným způsobem přežili, protože si nemyslím, že je pravdou tvrzení, že byli jako ovce a dělali to, co jim bylo nařízeno. A ano, přesvědčuji se o tom v každém příběhu a zrovna tento patří mezi ty obdivuhodné. Život Willyho Hirschfelda by vystačil na životů nejmíň deset. Krásný příklad toho, jak máme vše ve svých rukou. Knihu bych doporučila hlavně těm, kteří se neustále vymlouvají na svůj blbý osud :-)

1 24.05.2016

Nebýt tolika pravopisných chyb, byl by to docela pěkný dobrodružný román pro mládež, který má spád a romantický závěr. Jenže kvůli spoustě chyb se člověk ani nemůže pořádně soustředit na děj. Autorovi snad nikdo nedělal korektury, jinak nevím, jak si vysvětlit úplně banální chyby ve shodě přísudku s podmětem nebo špatné skloňování, opravdu příšerné.

02.04.2016

Kniha určená dětem, koupila jsem synovi, ale sama jsem taky měla zájem si přečíst... dle mého názoru špatně zvolená forma, spíše dokumentární, naprosto odosobněné.....domnívám se, že pokud autor měl informace z první ruky, měl raději zvolit ichformu, dětskému čtenáři by to určitě připadalo více autentické.

18.03.2016

Jsem překvapená, že někomu popisy válečného života a hrůz v ghettu a pracovním táboře v knize nepřipadaly strašné... pro mě to tedy byla naprostá hrůza, co ti lidé museli vytrpět...vydržet pořádně nejíst několik měsíců, neustále se třást zimou, nemoci se v noci něčím přikrýt, dřít 12 hodin v kuse, umí si to dnes vůbec někdo představit? Nevydržela bych ani týden. Spousta lidi namítá, že osoba Oskara Schindlera je v dnešní době dost idealizovaná, nemyslím si to. Všude se lze dočíst, že Schindler byl velmi rozporuplnou osobností, ale přesto dokázal neuvěřitelné, kolik takových lidí tenkrát bylo? Šokující pro mě je, jak se k Židům chovali někteří Poláci a ani dnes si to nechtějí přiznat, vlastně ani nemůžou, smutné....a to si dobře uvědomuju, že jich v této válce zahynulo nejvíc.
Jsem ráda, že jsem si tuto knížku pořídila do knihovny, na toto by se nikdy nemělo zapomínat. A řádkování neřeším, pro mě naprosto podružná banalita.

9 02.03.2016

Obdivuji, co všechno někteří lidé za války dokázali, připadá mi to až neskutečné. Byli by toho Evropané schopni dnes? Otázka, myslím si, v současné době více než aktuální. Příběh samozřejmě vyznívá jednoznačně proti válce, hlavně ten konec, ovšem často není na výběr, úvahy hlavních hrdinek to jen potvrzují. Knížku jsem četla až po zhlédnutí filmu, ale vzhledem k tomu, že je psaná podle scénáře, jen jsem si film připomněla. Určitě se k ní ráda vrátím.

3 02.03.2016