Sarah01 komentáře u knih

Ano, přesně tak, překlepů nepočítaně, někdo v tiskárně asi hodně spěchal. Mě ale knížka i tak příliš nenadchla, jeden román jako druhý, přečetla jsem všechny knihy autorky o Karlu IV. a teď s odstupem asi půl roku bych vůbec nedokázala říct, jak se která lišila. Myslím, že nejvíc se paní Whitton povedla knížka Hrdost do vínku, ta se mi opravdu líbila ze všech nejvíc.

1 06.02.2014

Pěkná knížka, ve srovnání s romány Hany Whitton vychází daleko lépe, líbí se mi, že nic v ní není jen černobílé. Pro dívky zajímající se o naši historii jako dělaná, určitě doporučuji.

1 31.12.2013

Jak již bylo uvedeno níže, je to příběh částečně fiktivní, každopádně ale nutí k zamyšlení, jak to vlastně tenkrát bylo. Navíc opravdu vyvstávají otázky, proč se o tomhle vůbec nemluví...to rozhodně o něčem svědčí....

1 22.09.2013

Knihu jsem přečetla během jednoho večera, jednoduchá zápletka, ale je vidět, že autorce pracuje dobře fantazie, jako odpočinkové čtení výborné a nutno dodat , že lepší jak předchozí romány.

1 22.09.2013

Jeden román jako druhý, bohužel. Tak velké téma a tak nevyužité, škoda. Teď se chystám na sérii od Ludmily Vaňkové Orel a Lev, uvidíme, jak z tohoto srovnání autorka vyjde :-)

1 28.05.2013

Jediná knížka od Hany Whitton, kterou jsem zvládla přečíst, protože jsem ji četla jako první....sloh hrozný, postavy jednoduché, stále se opakující slovná spojení, například: zrnka prachu se vířila, přitiskl si ruku na hruď ve dvorném gestu, kočár se drkocal...jedním slovem strašné.

1 28.05.2013

No, nevím, co si o knížce mám myslet.....sice jsem ji přečetla během jednoho večera, protože rozuzlení bylo až na konci, ale vzhledem k tomu, že mě spíš zajímají opravdu historické souvislosti, tak knížku odhaduju spíše pro náctileté.

1 02.04.2013

Taktéž jsem od knihy očekávala něco zcela jiného, toto se skoro nedalo číst. Neustále návody, jak mám kde dýchat, kde si mám lehnout, bručet nebo se modlit. Těžko tohleto budu praktikovat na turisticky hojně navštěvovaných místech. Upozornění u některých lokalit, že bychom se tam i během dne neměli zdržovat déle nebo sami, mě občas i rozesmálo, to bych už dávno musela být zavražděná. Navíc i některé zmiňované babské rady k léčení různých neduhů jsou úplné nesmysly.
Jen poznámku k prvnímu komentáři od uživatele WEIL - je naprosto pochopitelné, že v Praze bude žít nejvíce lidí ve věku 90 - 99 let, je zde totiž největší hustota osídlení. Také byste zde napočítal nejvíce lidí ve věku 20, 30, 40, 50, 60, 70 i 80 let. :-)

04.04.2020

Příliš mě nebavily ty obsáhlé popisy různých loutkářových představení, příšerně zdlouhavé, navíc vrah mi byl jasný nejméně od půlky. Potěšil mě alespoň závěr, takže jsem docela zvědavá, jak budou osudy loutkáře Julia a plačky Aleny pokračovat v závěrečném dílu.

15.09.2019

Typicky cimrmanovsky humor. Bohužel to nevyzni tak, jak na jevišti.

17.02.2019

Jak už napsáno níže, začátek rozvleklý, proto mě to taky tak dlouho trvalo, než jsem se tím prokousala, ale pak už jsem nemohla knížku odložit, jak jsem byla zvědavá na rozuzlení. Caroline mi tedy líto nebylo, ani trochu, vše bylo její rozhodnutí a poznamenala jím i další generace. A konec se mi líbil moc, žádný happyend, tak to má být :-)

14.09.2018

Tak tohle už jsem nepřečetla a poslala dál, nehodlám se dál trápit.

22.08.2018

Nějak mě to neoslovilo...humorně laděné mi to vůbec nepřišlo....takové typy mužů, se kterýma ty holky sdílely domácnost, pěkně děkuju, spíš hodně smutný, než cokoliv jiného.

22.04.2018

Na začátku jsem se v těch hrdinech trochu ztrácela, pak už to šlo a nebylo to vůbec špatné. Zase jiná historie, ale určitě zajímavá a poučná.

25.02.2018

Knížku jsem přečetla do Čtenářské výzvy, kdysi jsem ji dostala jako dárek, ale nečetla. Myslím, že takovou knížku o životě by mohla napsat spousta lidí. Výrazným rysem této paní je, že se do všeho vrhá po hlavě, proto ta čtyři manželství a proto ta emigrace. Velice zajímavé je přečíst si, jak to měli emigranti tehdy v Německu těžké, museli pracovat v továrnách u pásu, aby vůbec mohli slušně žít, žádné královské dávky jako dnes.
Asi třetina knihy je kuchařka, to už jsem nečetla, moc ráda nevařím a kuchařky nesbírám :-)

13.09.2017

Tyto povídky jsem také četla na základě Čtenářské výzvy, je to převážně takové lechtivé čtení, nejvíc se mi líbila asi Vltava.

25.08.2017

Tak vůbec nevím, jak tuhletu knížku vlastně ohodnotit....vůbec nechápu, jak to mohl někdo vydat. Jak na tohleto proboha autorka přišla? Vtipného vůbec nic, spíš depresivní, ty postavy povahově naprosto neuvěřitelné a ti rodiče, to snad není možné tohle vymyslet.

10.06.2017

Velice zvláštní styl psaní, který může už od začátku čtenáře odradit, děj se totiž odehrává ve velice depresivním prostředí na průmyslové periferii Paříže (mimochodem mě jaksi napadlo, že toto je důvod, proč jsou dnešní další generace imigrantů ve Francii tak frustrované). Po neúspěšné sebevraždě žáka odjíždí s ním jeho profesor na prázdniny do Peru, v Limě přibírají na svou dobrodružnou cestu další dva Francouze. Tato cesta v určitém směru všem změní život.

17.06.2016

Nebýt tolika pravopisných chyb, byl by to docela pěkný dobrodružný román pro mládež, který má spád a romantický závěr. Jenže kvůli spoustě chyb se člověk ani nemůže pořádně soustředit na děj. Autorovi snad nikdo nedělal korektury, jinak nevím, jak si vysvětlit úplně banální chyby ve shodě přísudku s podmětem nebo špatné skloňování, opravdu příšerné.

02.04.2016

Kniha určená dětem, koupila jsem synovi, ale sama jsem taky měla zájem si přečíst... dle mého názoru špatně zvolená forma, spíše dokumentární, naprosto odosobněné.....domnívám se, že pokud autor měl informace z první ruky, měl raději zvolit ichformu, dětskému čtenáři by to určitě připadalo více autentické.

18.03.2016