saryk93 komentáře u knih
Kniha je dle mého zbytečně nadhodnocená. Postavy mi lezly na nervy (převážně matka Suzette, která budí dojem,že vlastně ani neví, co chce). Ani k jedné z hlavních postav jsem si nevybudovala vztah. Navíc mi uniklo, proč autorka zvolila tento název..?
Kniha se četla dobře, rychle, byla jsem zvědavá, jak dopadne, ale nakonec bohužel - ZKLAMÁNÍ
Knihu jsem přečetla jedním dechem a jsem nadšená. Přesně tohle je můj šálek kávy, knihy s překvapivým zvratem, které vás "posadí na zadek". Nemám co vytknout a uděluji plný počet hvězd.
Jako vždy, další skvělá kniha ze série s Erikou Fosterovou. Tenhle styl psaní mi vyloženě sedí. Děj knížek této série je svižný, propracovaný, nabitý emocemi a závěr knihy byl (alespoň za mě) perfektní. Z knihy jsem nadšená.
Harry Potter je moje nejoblíbenější knižní i filmová série, ale tento díl patří za mě mezi ty slabší. Oceňuji v něm zejména množství informací o Voldemortovi, jak o jeho dětství, dospívání, tak i spojení s HP. Tohle má JKR dokonale promyšlené, klobouk dolů. Finálový zvrat s Brumbálem bylo ale to jediné zajímavé (krom výše zmíněného), co kniha nabídla. Můj oblíbený díl to není a nebude, ale rozhodně to nedokážu ohodnotit méně než plným počtem hvězdiček, protože je pro mě HP prostě srdcovka.
Ke Zdeňce Šíp Staňkové jsem se dostala přes Facebook a její videa. Okamžitě mě její názory zaujaly a začala jsem ji sledovat. Neříkám, rozhodně nesouhlasím do puntíku se vším, co řekne(to asi ani nejde), ale její přístup k výchově mě natolik oslovil, že jsem si dlouho přála přečíst i její knihu a manžel mi k narozeninám přání splnil.
Mám z knihy, jako spousta jiných tady, dost smíšené pocity, spoustu výhrad a možná si budu i trochu protiřečit, ale napsat to sem musím.
Rozhodně to není snadné čtení. Nejzajímavější částí knihy jsou příběhy čtenářů a sledujících, které najdete na začátku každé kapitoly. Příběhy jsem na jednu stranu hltala, na druhou stranu jsem u nich několikrát plakala, musela jsem knihu na chvíli odložit a rozdýchat to, párkrát se mi dokonce udělalo až zle..
Po osobních příbězích následuje vždy komentář a názor Zdeňky, která velmi často čerpá z různých jiných zdrojů (na můj vkus občas až příliš - celé dvě stránky tam zabírá citace z Wikipedie, případně z odborné publikace). Často odkazuje také na Google. Jak zde bylo řečeno, použité zdroje má Zdeňka vypsané pod čarou dole na stránce stylem "youtube.com", což mi tedy také dost vadilo. Myslím, že spousta lidí by ocenila konkrétní odkaz, případně QR kód, u publikace např. konkrétní kapitolu/stránku. Na označování zdrojů by určitě chtělo zapracovat. Dále mi dost vadilo neustálé opakování jedněch a těch samých myšlenek. Ke konci knihy už to bylo dost otravné. Příběhy byly často vytržené z kontextu, nevěděli jste, na jaký předchozí příběh to je vlastně reakce, apod. Také si myslím, že cena knihy je dost vysoká na to, že se vlastně jedná "jen" o přepsání příběhů lidí z internetu a k tomu komentář laika, který má občas opravdu razantní, až přemrštěné názory a názory kohokoliv jiného automaticky zatracuje a kritizuje (i když se jedná o odborníka). Také mi, opět vzhledem k vyšší ceně, dost vadí měkký přebal.
A teď na pozitivnější notu.. Knihu by si podle mě i přes všechny mé výhrady měl povinně přečíst každý rodič, kterému záleží na správné výchově svého dítěte a na tom, jak se dítěti chová. V mnoha příbězích jsem se našla, mnoho příběhů mi otevřelo staré rány a vzpomínky a ne vždy jsem to dobře nesla. Zároveň jsem si potvrdila svou tezi, že i v mém případě se jedná o trauma z dětství, že si toho s sebou nesu víc, než jsem myslela a že zřejmě bude vhodné navštívit i odborníka, protože ne vše dokážu sama odhalit a hlavně ne se vším si dokážu poradit. Každý moudrý člověk si z knihy určitě vezme, co uzná za vhodné, pomůže mu lépe se vyznat sám v sobě, otevře některé bolestné vzpomínky, které ale budou po zpracování třeba dost nápomocné ve výchově vlastních dětí, případně do budoucího života. Dalším plusem knihy je také určitě to, že je opravdu povedená, co se grafické stránky týče, přebal je velmi lákavý.
Jsem opravdu ráda, že jsem si knihu přečetla a jsem vděčná Zdeňce za veškerou její práci a snahu šířit toto téma do světa. Mně osobně opravdu (nejen) její kniha dost otevřela oči, pomohla mi podívat se na svět očima dítěte a uvědomila jsem si, že děti jsou taky lidi a je třeba některé zastaralé názory a praktiky změnit.
Cartera mám hrozně ráda, ale tato kniha není úplně mým favoritem. První půlka mě nezaujala, dokonce jsem ji musela odložit a mezitím jsem přečetla jinou knížku. Když jsem se k ní potom vrátila a znovu jsem se začetla, bylo to fajn, druhá půlka byla hodně napínavá. Je to klasická carterovka, ale má i lepší knihy, z toho důvodu ubírám jednu hvězdu.
(SPOILER) SPOILER
Dost náročné čtení. Celá atmosféra prostupující knihou byla dost zvláštní, těžká, až postapokalyptická. Lidé, těhotné ženy, děti, chované pouze na porážku, experimentování s lidmi, popis jatek (nápadně podobných těm "našim zvířecím"), který donutí člověka zamyslet se nad tím, jak pragmaticky až chladnokrevně my lidé vlastně dokážeme trápit a zabíjet pouze za účelem, abychom si mohli pochutnat na steaku..
Celou dobu mě zajímal hlavně konec, který byl pro mě nakonec ale bohužel celkem zklamáním. Jediný člověk, kterému zůstala kapka lidskosti, nakonec udělá něco takového? Čekala jsem všechno možné, ale toto tedy ne. Na knihu jsem se těšila, bylo mi jasné, že čtení nebude procházka růžovou zahradou, ale zanechalo to ve mně hlubší (a bohužel z větší části negativní) pocity, než jsem při prvním otevření knihy čekala.
Kniha se výborně četla, byla napínavá, poutavá. Skvěle promyšlený horor, na kterém mi vadily snad jen časté a detailní popisy sídla, zahrady apod., ale chápu, že to bylo potřeba, aby si čtenář dokázal místo představit. Mírně překombinovaný a přehnaný závěr mě také lehounce zklamal, ale jinak mě kniha velmi bavila. A chválím i krásný přebal knihy. Určitě se k autorce ještě vrátím.
Na knihu jsem se těšila a upřímně jsem byla zklamaná. Autora samozřejmě obdivuji za vše, čím si musel projít, toto téma mě nikdy nepřestane fascinovat a zároveň k smrti děsit. Ale tato kniha bohužel opravdu není zpracovaná dobře. Jak už bylo řečeno, kniha je napsána hodně povrchově a zdaleka nezdůrazňuje hrůzu všech zážitků, což budí dojem, že si autor ničím natolik hrozným vlastně neprošel. Je to napsáno prakticky bez jakýchkoliv emocí. Co mi dost vadilo, bylo, že víc než polovinu první části, tvořily poznámky pod čarou. Neustále ve čtení přeskakovat na stránce nahoru a dolů bylo po chvíli dost otravné. Poslední části zápisků z nemocnice pro mě byly absolutně nudné, opravdu nepotřebuji 60 stránek číst jen o tom, jak vysokou měl teplotu a co bylo k jídlu. Pro uchování vzpomínek do deníku OK, ale v knize to být opravdu nemuselo. Fajn byly přiložené autentické fotografie a dokumenty, ale ani jedno mi celkový dojem bohužel už příliš nezlepšilo.
Jeden z mých oblíbených dílů série HP. Baví mě film i kniha, ale přestože jinak je postava Severuse Snapea jedna z mých oblíbených, v tomhle díle mi leze spíš na nervy. Jinak se kniha čte skvěle a Patronovo kouzlo je prostě top.
Moje čtvrtá kniha od Fitzeka a jako vždy jsem se na ni velmi těšila, protože jeho styl psaní absolutně miluju. První půlku knihy jsem zhltla, ani nevím jak, druhá půlka mi připadala, jak už zde bylo řečeno, lehce překombinovaná a přitažená za vlasy (což mi většinou nevadí, ale v případě této knihy už mi to chvílemi přišlo moc). Celkové téma bylo, myslím, vybrané skvěle, sice se kniha nečetla dobře, jednak kvůli dost detailně popisovanému násilí na ženách, jednak kvůli přítomnosti dětí, které také neměly lehké osudy. Ale dle mého je určitě důležité o podobných věcech mluvit (a psát) a přišlo mi to naopak skvěle zvolené a díky tématu asistovaného doprovodu po telefonu (který jsem netušila, že existuje) i velmi originální. U poděkování jsem se dokonce i zasmála, autor má příjemný smysl pro humor, což tedy v jeho knihách bohužel nevynikne :-) Nejlepší kniha od Sebastiana to za mě není, být to ovšem má první od tohoto autora, určitě by se mi líbila víc. Takto mám srovnání s jinými Fitzekovými knihami a z těch jsem byla (na rozdíl od této) absolutně nadšená.
Tohle byla opravdu prvotina autora? Protože to opravdu není znát, je to skvěle promyšlená, zamotaná a neuvěřitelně napínavá kniha, od první do poslední stránky! Předtím jsem četla Pacienta, který byl taky skvělý a jelikož jsem četla na všechny autorovy knihy jen pozitivní recenze, rozhodla jsem se pro Terapii a myslím, že tímto se Sebastian Fitzek stal oficiálně mým oblíbeným autorem. Vřele knihu doporučuji všem milovníkům psychothrillerů, kteří si libují v nečekaných zvratech.
Můj nejméně oblíbený díl z mé nejoblíbenější knižní i filmové série. Místy za mě zbytečně roztahaný děj, v průběhu čtení knihy se mi narodil syn, takže jsem knihu četla opravdu dlouho, než jsem se prakticky "donutila" ji dočíst a posledních pár kapitol jsem zhltla téměř jedním dechem. Těším se na čtení dalšího dílu, každý z těch filmových jsem viděla mockrát a knihy beru (mimo jiné) jako skvělé doplnění informací a scén, které se do filmu nevešly. HP je prostě moje srdcovka.
(SPOILER) Jedním slovem wow. Všechny Carterovy knihy jsou skvělé a moc mě baví jeho styl a propracovanost profilů vraha. Tahle kniha byla ale něčím naprosto jiným a hodně příjemně mě to překvapilo. Konečně jsem měla možnost trochu nahlédnout do Hunterovo duše a sdílet s ním jiné emoce než jen odhodlání dopadnout vraha. Hodně oceňuji naprosto opačný motiv v knize, než je pro autora obvyklé. Pachatele v tomto případě známe od samého začátku a už jen postupně objevujeme veškeré zlo, které v sobě skrývá. Někdo tu
kritizoval popis scény v baru v momentě výbuchu. Jsem asi jiná, ale mně tahle kapitola přišla jako jedna z nejzajímavějších z celé knihy. Osobně jsem si ve chvíli, kdy bomba vybuchla, pomyslela, co přesně se s tělem člověka v ten okamžik asi stane.. V následující kapitole to bylo detailně a mistrovsky popsané a autor musel zajisté vynaložit obrovskou snahu, aby vše působilo autenticky a věrohodně, což velmi oceňuji. Naprosto nečekané zvraty, propracovanost všech motivů a konání vraha..to vše je pro Cartera typické a všichni to víme. Ale v tomto díle vše výše zmíněné dostalo naprosto nový význam. Za mě jedna z nejlepších knih, kterou jsem letos četla. Jedinou nevýhodu vidím v tom, že už mě zřejmě žádný z dílů Chrise Cartera nebude bavit tolik jako tento. Ale na druhou stranu..Carter umí překvapit.
Další skvělá knížka od D.C. Celou dobu během čtení člověka obklopuje tíživá až depresivní atmosféra a neustále napjatě čeká, jestli už les bude konečně končit, jestli se Eileen najde živá, jestli to přežijou všichni ostatní a jestli vrahem bude nakonec opravdu "jen" člověk či něco nadpřirozeného. První polovina knihy byla tedy podle mě zbytečně vleklá, nicméně ta druhá, kde děj nabral obrátky, mě už bavila o dost vic, hlavně mi konečně začala být sympatická hlavní vyšetřovatelka Carla, která mi zpočátku lezla dost na nervy. Konec - jak už zde bylo řečeno, byl opravdu lehce předvídatelný a hlavně (alespoň za mě) už trošku klišé, ale přesto knihu hodnotím velmi kladně, obálka je taky skvělá a velmi se těším na další knihu od této autorky!
Sérii s Hunterem a Garciou bohužel nečtu postupně, ale na přeskáčku, což mi tedy zatím nevadí. Toto je však první díl, který jsem dočetla a který skončil otevřeným koncem, z čehož v tomto případě nejsem úplně nadšená. První polovina knihy mi přišla zbytečně vleklá, až za půlkou se děj rozjel a konečně mě příběh začal bavit. Bohužel se Galerie do seznamu mých oblíbených dílů série nedostane už z toho důvodu, že mi dost vadilo spojení s FBI a (alespoň za mě) nedostatečná propracovanost profilu vraha.
Už v Masterchefovi mě tenhle tmavovlasý sympaťák zaujal tím, jak si dokázal poradit se všemi překážkami a nezdary, co mu soutěž přinesla. A hlavně! Měl neustále na tváři upřímný úsměv, sálala z něj neskutečná pozitivní energie. Obrovský jsem mu fandila a doufala, že právě on bude tím největším překvapením soutěže. Stalo se. A pár měsíců nato narazím v knihkupectví na jeho kuchařku? Neváhala jsem ani chvíli a koupila ji. A popravdě..našla jsem v ní mnohem víc, než jsem čekala. Jasně, podtitul "kuchařka plná příběhů" ve mně evokoval dojem, že se nejspíš bude jednat o jakýsi životopis protkaný několika recepty. Ale z toho, co mě v knize čekalo, jsem byla hodně příjemně překvapená. Kniha je doladěna do posledního detailu. Počínaje obálkou, fotografiemi, celkovým stylem (skvělá volba barev), kombinováním rozhovorů s Romanem, s jeho rodinou a přáteli.. Konče doladěním každé důležité kapitoly (alias důležité části Romanova života) tematickými recepty. Nečekala jsem, že se z kuchařky vyklube místy až motivační kniha od člověka, který si prošel spoustou životních zvratů a událostí, které pro spoustu z nás zůstanou jen sny a vzdušnými zámky. Roman je vzorem pozitivního člověka, který díky své otevřené povaze do svého života přitahuje štěstí. Za mě to tedy opravdu není jen jedna z mnoha kuchařek, kterou zastrčím do nějakého zapadlého koutu své knihovny (pár receptů, co bych ráda vyzkoušela, už mám založené :) ) , ale je to i knížka, která mě donutila zamyslet se sama nad sebou. Díky, Romane a hodně štěstí do dalších "kapitol" tvého života.
(SPOILER) Co to sakra mělo být?! Dlouho jsem nečetla větší kravinu a dlouho jsem se nemusela tak přemáhat, abych to vůbec dočetla. Ač to není můj styl, výchozí téma knihy mě celkem zaujalo a řekla jsem si, že ji tedy zkusím. Začátek nebyl úplně zlý a kniha se četla celkem rychle. Za to dávám jedinou hvězdu. Ale zbytek katastrofa. Popis sexuálních scén cca od třetí kapitoly byl naprosto absurdní, perverzní, vulgární a na hlavu. Za polovinou už jsem se musela opravdu hodně přemlouvat, abych knihu zvládla dočíst, pomohla mi zvědavost, jak příběh dopadne. Ale konec? Doufala jsem, že ten můj celkový dojem z knihy alespoň trochu vylepší, ale popravdě tomu nasadil spíš pomyslnou korunu. To jako vážně? Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, co byl hlavní hrdina zač, jsem se chytla za hlavu s tím, že nic horšího už v příběhu nenajdu a ejhle, o pár stránek později to bylo ještě absurdnější :D Vracím se k detektivkám, thrillerům a hororům a raději končím s experimentováním s žánry.
Na knihu jsem se vzhledem k velmi pozitivním recenzím opravdu těšila. Nemohu říct, že bych byla vyloženě zklamaná, ale asi jsem od ní čekala víc. Dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla na styl autorčina psaní, krátké úsečné věty, bez přímé řeči, příběh poněkud strohý. První polovina knihy (dětství a část dospívání) mě chvílemi až vcelku nudila, zbytek už byl čtivější a poutavější. Co mě nikdy nepřestane slušně řečeno vyvádět z míry, je míra nespravedlnosti, nenávisti a bolesti, které jsou všechny knihy o těchto tématech plné. Knihu nakonec hodnotím vcelku kladně, četla se dobře, ale očekávaný wow efekt se bohužel nedostavil zdaleka v takové intenzitě jako u ostatních čtenářů.
Kniha pro mě byla vzhledem k délce výzva, nejprve jsem viděla film a chtěla jsem srovnání s knihou. Pocity byly ale smíšené, některé popisy byly zbytečně podrobné a roztahané, jiné části byly dost psycho. Velké rozdíly oproti filmu (vulgarismy, erotické pasáže, detailnější popisy, spousta detailů jiných, surovější). Některé scény přehnané, občas to působilo dojmem, že se autor radil s dětmi, jak má kniha pokračovat a napsal první věc, kterou "plácly". Myšlenka knihy je skvělá, některé pasáže stály za to, ale kdyby se knížka zkrátila minimálně na polovinu, stále tam je vše důležité. Nehledě na to, že King bude nejspíš lehce psychicky narušen.