saryk93 přečtené 197

Gump: Jsme dvojka 2023, Filip Rožek

Krátký roztomilý příběh, u kterého se pousmějete, který vás potěší. Není to žádné veledílo, ale pravděpodobně tak nebylo ani zamýšleno. Za mě o maličko slabší než dvojka, přesto to je vcelku příjemné čtení. Co se filmového zpracování týče, dle mého je o trochu lepší kniha, ale oceňuji excelentní dabing Ivana Trojana, pěkné prostředí a skvělou muziku :-)... celý text

Pasažér 23 2021, Sebastian Fitzek

Jako spousta lidí zde i já mám z knihy dost smíšené pocity. Na jednu stranu musím ocenit originální námět knihy. Na druhou stránku mě osobně téma úplně nezaujalo (dostala jsem knihu darem), ale jelikož mám velmi ráda Fitzekův styl psaní a nečekané zvraty, po vcelku "protrpěné" první polovině knihy, která za mě byla zbytečně vleklá a chvílemi až nudná, jsem posledních sto stránek doslova zhltla a konec mě dostal. Nejoblíbenější kniha od S. F. to pro mě určitě není, ale nakonec dost příjemně překvapila.... celý text

Vánoce v Bradavicích 2024, Joanne Rowling

Krásný příběh o prvních Harryho Vánocích v Bradavicích doplněný o kouzelné ilustrace. Kdo čekal od knihy nový originální příběh z pera Rowlingové, chápu, že může být zklamaný, ale já od knihy čekala přesně to, co jsem dostala. Příběh je kraťoučký, ideální pro čtení před spaním pro malé potterheady. Ale i pro mě, jakožto třicetiletou potterheadku, milující Vánoce v Bradavicích, je knížka dokonalým doplňkem k sérii HP a určitě se k ní budu nadcházející svátky dokola vracet.... celý text

Zápisník alkoholičky 2024, Michaela Duffková

Jak už zde bylo řečeno, určitě od knihy napsané podle blogu a se "zápisníkem" v názvu nemůžeme čekat literární perlu. Na druhou stránku má autorka velmi osobitý styl, který se čte velmi dobře. První půlka kniha a neustálé opakování "zase jsem pila" už mě po čase začalo dost nudit. Tuto pasáž musím naopak vyzdvihnout ve filmu, jelikož to T. B. dokázala zahrát naprosto bravurně. Velké plus filmu oproti knize vidím také v tom, že ve filmu mi byl její manžel vcelku sympatický (až tedy na to násilí), v knize mi dost pil krev. Oba manželé byli jednu dobu velmi sobečtí a zahledění do sebe. Na druhou stranu jen oni sami vědí, jak ty situace přesně probíhaly a nám nepřísluší je za jejich chování v nejtěžších chvílích jejich života soudit. Naopak obdivuji a vážím si Michaely, že se rozhodla jít s kůží na trh a předat svůj příběh dál ve snaze pomoci ostatním. Druhá část kniha mě bavila moc, jen, jak už tu také zaznělo, úplně nechápu, co na jejich manželství ještě chtěli zachraňovat, podle popisu v knize bylo odsouzeno k zániku. Oba se k sobě chovali neskutečně zle, nedokázali si porozumět, být si oporou, proběhlo tam i násilí, chvíli chtěl jeden, druhý chtěl vztah zahodit, pak se to otočilo.. Ale opět, nikdo, kdo si touto životní situací neprošel, nemůže hodnotit emoce a chování každého z nich. Ve finále se mi kniha i film velmi líbily a rozhodně obojí doporučuji všem, kdo s tímto problémem bojuje, ale i všem ostatním v rámci jakési prevence :-) zároveň autorce přeji, ať se jí už jen daří a ať už navždy zůstane abstinující alkoholičkou.... celý text

Harry Potter a relikvie smrti 2008, J. K. Rowling (p)

Jsem naměkko. Filmy o HP mám nakoukané, ale poprvé jsem ve svých 31 letech dočetla i všechny knižní díly a lituju jediné věci, že jsem si je nepřečetla už dávno! Tolik věcí mi zůstávalo ukryto. Ač jsou zfilmované Relikvie zřejmě nejpodrobnější a nejpodobnější knize, přesto se toho v knize najde o tolik víc, že to budu nejspíš ještě dlouho zpracovávat. Odjakživa jsou Relikvie jedním z mých oblíbených dílů, ale po přečtení knihy už mohu bez váhání říct, že tahle série (a zejména Relikvie) zaujímá absolutně nejdůležitější místo v mé knihovně.... celý text

Ti druzí 2020, C. J. Tudor

Sice jsem od knihy čekala něco trochu jiného, ale téma mě velmi příjemně překvapilo. Po Kříďákovi, který mě příliš nezaujal, jsem neměla od autorky přehnané očekávání, ale zhruba do začátku poslední třetiny knihy jsem si ji velmi užívala. Fascinovalo mě, jak neuvěřitelně autenticky a detailně autorka dokázala popsat pocity, které nastanou ve chvíli, kdy rodič přijde o dítě, případně o jinou blízkou bytost. To mě na knize vlastně bavilo (a dojímalo) úplně nejvíc, jelikož mám sama malé děti. Zároveň je příběh skvěle sestaven, začátek je trochu zmatený, ale postupně do sebe vše začíná zapadat. Až tedy na ty "hororové" prvky, které Tudor do knihy zakomponovala, což mi trochu vadilo. Ovšem je pravda, že i ve skutečném životě se dějí nevysvětlitelné věci, na které nikdy nedostaneme odpověď. Kniha se skvěle a rychle četla a velmi ráda jsem se k ní každý večer vracela. Nicméně konec mi přišel trochu odfláknutý. Místy byl příběh dost předvídatelný a na to, jak chvílemi kniha skvěle gradovala, byl závěr dle mého lehce mimo mísu. Každopádně celkový dojem z knihy mám víc než dobrý a určitě se pustím do další autorčiny knihy.... celý text

Cesta domů 2020, Sebastian Fitzek

Moje čtvrtá kniha od Fitzeka a jako vždy jsem se na ni velmi těšila, protože jeho styl psaní absolutně miluju. První půlku knihy jsem zhltla, ani nevím jak, druhá půlka mi připadala, jak už zde bylo řečeno, lehce překombinovaná a přitažená za vlasy (což mi většinou nevadí, ale v případě této knihy už mi to chvílemi přišlo moc). Celkové téma bylo, myslím, vybrané skvěle, sice se kniha nečetla dobře, jednak kvůli dost detailně popisovanému násilí na ženách, jednak kvůli přítomnosti dětí, které také neměly lehké osudy. Ale dle mého je určitě důležité o podobných věcech mluvit (a psát) a přišlo mi to naopak skvěle zvolené a díky tématu asistovaného doprovodu po telefonu (který jsem netušila, že existuje) i velmi originální. U poděkování jsem se dokonce i zasmála, autor má příjemný smysl pro humor, což tedy v jeho knihách bohužel nevynikne :-) Nejlepší kniha od Sebastiana to za mě není, být to ovšem má první od tohoto autora, určitě by se mi líbila víc. Takto mám srovnání s jinými Fitzekovými knihami a z těch jsem byla (na rozdíl od této) absolutně nadšená.... celý text

Děti jsou taky lidi 2022, Zdeňka Šíp Staňková

Ke Zdeňce Šíp Staňkové jsem se dostala přes Facebook a její videa. Okamžitě mě její názory zaujaly a začala jsem ji sledovat. Neříkám, rozhodně nesouhlasím do puntíku se vším, co řekne(to asi ani nejde), ale její přístup k výchově mě natolik oslovil, že jsem si dlouho přála přečíst i její knihu a manžel mi k narozeninám přání splnil. Mám z knihy, jako spousta jiných tady, dost smíšené pocity, spoustu výhrad a možná si budu i trochu protiřečit, ale napsat to sem musím. Rozhodně to není snadné čtení. Nejzajímavější částí knihy jsou příběhy čtenářů a sledujících, které najdete na začátku každé kapitoly. Příběhy jsem na jednu stranu hltala, na druhou stranu jsem u nich několikrát plakala, musela jsem knihu na chvíli odložit a rozdýchat to, párkrát se mi dokonce udělalo až zle.. Po osobních příbězích následuje vždy komentář a názor Zdeňky, která velmi často čerpá z různých jiných zdrojů (na můj vkus občas až příliš - celé dvě stránky tam zabírá citace z Wikipedie, případně z odborné publikace). Často odkazuje také na Google. Jak zde bylo řečeno, použité zdroje má Zdeňka vypsané pod čarou dole na stránce stylem "youtube.com", což mi tedy také dost vadilo. Myslím, že spousta lidí by ocenila konkrétní odkaz, případně QR kód, u publikace např. konkrétní kapitolu/stránku. Na označování zdrojů by určitě chtělo zapracovat. Dále mi dost vadilo neustálé opakování jedněch a těch samých myšlenek. Ke konci knihy už to bylo dost otravné. Příběhy byly často vytržené z kontextu, nevěděli jste, na jaký předchozí příběh to je vlastně reakce, apod. Také si myslím, že cena knihy je dost vysoká na to, že se vlastně jedná "jen" o přepsání příběhů lidí z internetu a k tomu komentář laika, který má občas opravdu razantní, až přemrštěné názory a názory kohokoliv jiného automaticky zatracuje a kritizuje (i když se jedná o odborníka). Také mi, opět vzhledem k vyšší ceně, dost vadí měkký přebal. A teď na pozitivnější notu.. Knihu by si podle mě i přes všechny mé výhrady měl povinně přečíst každý rodič, kterému záleží na správné výchově svého dítěte a na tom, jak se dítěti chová. V mnoha příbězích jsem se našla, mnoho příběhů mi otevřelo staré rány a vzpomínky a ne vždy jsem to dobře nesla. Zároveň jsem si potvrdila svou tezi, že i v mém případě se jedná o trauma z dětství, že si toho s sebou nesu víc, než jsem myslela a že zřejmě bude vhodné navštívit i odborníka, protože ne vše dokážu sama odhalit a hlavně ne se vším si dokážu poradit. Každý moudrý člověk si z knihy určitě vezme, co uzná za vhodné, pomůže mu lépe se vyznat sám v sobě, otevře některé bolestné vzpomínky, které ale budou po zpracování třeba dost nápomocné ve výchově vlastních dětí, případně do budoucího života. Dalším plusem knihy je také určitě to, že je opravdu povedená, co se grafické stránky týče, přebal je velmi lákavý. Jsem opravdu ráda, že jsem si knihu přečetla a jsem vděčná Zdeňce za veškerou její práci a snahu šířit toto téma do světa. Mně osobně opravdu (nejen) její kniha dost otevřela oči, pomohla mi podívat se na svět očima dítěte a uvědomila jsem si, že děti jsou taky lidi a je třeba některé zastaralé názory a praktiky změnit.... celý text

Siluety 2024, Lucie Melicharová

Kniha je sice útlá, ale naprosto souhlasím s jejím popiskem, každý si v ní najde to své. Každá část sbírky perfektně vystihuje náladu daného ročního období. Na jaře člověk doufá v lepší zítřky, z léta z ní člověk skoro cítí salájící horko, z podzimu jde cítit pomalu přicházející chlad, lze vnímat, jak příroda pomalu usíná. A mé nejméně oblíbené roční období ve mně chvílemi probouzí až depresivní stavy.. Některé básně se mi líbily trochu méně, jiné mě naprosto dostaly (Narcis, Siluety, Tajemství moře, Slunce nad pahorkem). Některé byly především o kráse přírody, odlehčené, jiné o složitosti života, s vážnými tématy. Už se vidím, jak sedím s knihou na lavičce v lese či u vody, uprostřed horkého léta, nebo v průběhu podzimu, kdy se stromy začínají halit do barevných kabátů a vychutnávám si jednotlivé básně s výhledem na to nejkrásnější, co příroda dokáže.... celý text

Harry Potter a princ dvojí krve 2005, J. K. Rowling (p)

Harry Potter je moje nejoblíbenější knižní i filmová série, ale tento díl patří za mě mezi ty slabší. Oceňuji v něm zejména množství informací o Voldemortovi, jak o jeho dětství, dospívání, tak i spojení s HP. Tohle má JKR dokonale promyšlené, klobouk dolů. Finálový zvrat s Brumbálem bylo ale to jediné zajímavé (krom výše zmíněného), co kniha nabídla. Můj oblíbený díl to není a nebude, ale rozhodně to nedokážu ohodnotit méně než plným počtem hvězdiček, protože je pro mě HP prostě srdcovka.... celý text

Balíček 2018, Sebastian Fitzek

Kde začít.. V první řadě musím maximálně vyzdvihnout dokonale originální přebal, díky kterému jsem knihu v knihkupectví vzala do ruky (když samozřejmě odmyslím to, že mám od S.F. doma už dvě knihy a z obou jsem byla nadšená). Zároveň bych měla zdůraznit, že prvních několik desítek stránek mě příliš nebavilo, až jsem si začala říkat , že tato kniha bude třeba o něco slabší než předešlé, co jsem četla (Terapie a Pacient). Nakonec tomu tak ale nebylo. Do knihy jsem se postupem času ponořila a zhltla ji během dvou dnů (a to jsou prázdniny a já mám doma dvě malé děti :-)) S hlavní postavou jsem příliš nesympatizovala, přesto jsem postupně začala být ze všeho dění stejně zmatená a napnutá jako ona. Vždy se objevil další problém, další nevysvětlitelná situace, která byla o několik málo stránek dál naprosto racionálně vysvětlena a já si stále dokola a dokola pokládala otázku "Tak jak to tedy sakra je?!" A stejně, jako v případě předešlých Fitzekovo knih, mě rozuzlení samozřejmě absolutně nenapadlo. Tohle totiž na Sebastianovi obdivuji nejvíc, vždy dokáže překvapit. Neskutečně mě jeho styl psaní baví, je to čtivé, neuvěřitelně napínavé a člověk do poslední chvíle netuší, na čem vlastně je. Příjemným bonusem na konci knihy bylo několik stránek nazvaných "Deset let se Sebastianem Fitzekem", kde mimo jiné zveřejnil několik velmi silných příběhů, které mu napsali fanoušci jeho knih a u jejichž čtení jsem se celou dobu usmívala. Stručně shrnuto, Balíček rozhodně není mou poslední knihou od autora, naopak díky této zůstává nadále jedním z mých oblíbených.... celý text

Harry Potter a Fénixův řád 2004, J. K. Rowling (p)

Svět HP miluju už spoustu let, filmy mám nakoukané a nedávno jsem se rozhodla (samozřejmě po přečtení předchozích čtyř) poprvé pustit do nejdelšího dílu knižní série. Po Ohnivém poháru jsem trochu čekala, že mě bude kniha místy nudit a díky přítomnosti jisté profesorky i mírně vytáčet, ale nic z toho se nestalo. Kniha mě bavila od začátku do konce a doslova jsem ji hltala. Svět, který J. K. Rowlingová vytvořila, mě nikdy nepřestane fascinovat a překvapovat. Na tomto dílu už je velmi znát emocionální vývoj postav, některé pasáže byly za mě už trošičku přitažené za vlasy (např. smrtijed s dětskou hlavičkou), ale když vezmu knihu jako celek, jsem z ní opravdu nadšená.... celý text

Dům panenek 2021, Erik Axl Sund

Mně osobně kniha příliš nesedla. Téma je určitě zajímavé, neměla bych problém ani s popisem násilí, užívání drog apod., ale přišlo mi to celkově dost špatně zpracované a chaotické. Velký problém jsem měla také se složitými švédskými názvy, ač jsem zvyklá číst severské krimi, tak v této knize mi opravdu nesedly. Nevybudovala jsem si vztah s žádnou z postav, dlouho mi trvalo se v knize zorientovat, spousta popisů děje mi přišla spíše "naťuknutá", nedopracovaná. Chvílemi jsem se ke čtení vyloženě nutila a neužívala si to. Jediné, co mě celkem potěšilo, bylo rozuzlení, ale celkový dojem z knihy to u mě už bohužel nezlepšilo.... celý text

Tíživé ticho 2023, Robert Bryndza

Kdyby mi někdo řekl, že Tíživé ticho je autorovo prvotina a že coby autor detektivek (potažmo thrillerů) teprve začíná, tak uvěřím. Na knihu jsem byla hrozně zvědavá, Bryndzu mám opravdu ráda, série s Erikou i s Kate obsazují top místa v mé knihovně. Bohužel ale musím říct, že mě toto autorovo samostatné dílo trochu zklamalo. Jasně, mělo to "Bryndzovo prvky", ale troufám si říct, že námět podobného typu, jako byl v knize, znám i od jiných autorů, dokonce i těch seriálových a filmových. Takže za mě kniha nebyla nic zvlášť originálního, hlavní hrdinka mi extra k srdci nepřirostla, některé její reakce mi přišly dost nepřiměřené a chvílemi mi to přišlo dost přitažené za vlasy. Jak už zde bylo řečeno, celková zápletka také nebyla můj šálek kávy. Naštěstí Bryndza píše čtivě, takže mi nedělalo velké problémy knihu za celkem solidní čas přečíst, ale už se upřímně těším na další Eriku Fosterovou.... celý text

Mozaika duše: Desatero pro zdravější duši a vztahy 2023, Tomáš Kvapilík

Knihu bych jednoduše popsala jako kompletní návod k psychickému zdraví. Je zde popsána spousta psychologických pojmů, kniha je přehledná, pro průměrně inteligentního člověka naprosto srozumitelná, logicky uspořádaná, má hlavu a patu, ačkoliv se jednotlivé kapitoly často různě prolínají, vše zde souvisí se vším. Jediné, co mi dělalo trošku problémy, bylo, že ač je kniha plná osobních zkušeností a poznatků, z velké části připomíná učebnici, je tedy nutné se na ni soustředit (což mi občas po náročném dni se dvěma malými dětmi dělá dost problémy :)) a za mě by bylo ideální si každou kapitolu přečíst alespoň dvakrát a například na papír si vypsat všechny důležité myšlenky, které by bylo dobré mít po ruce. Ale alespoň to je pro mě důvod se knize (minimálně) ještě jednou vrátit a sepsat si k ní poznámky. Na knihu jsem se opravdu velmi těšila, Tomáše sleduji na YouTubu, ráda sleduji jeho manželku Katku, vlogy z jejich běžných dnů a zároveň i jejich společný podcast Chillout. A jsem moc ráda, že mě kniha ani trochu nezklamala, naopak. Odteď je pro mě návodem, jak zvládat spoustu emocí, se kterými jsem si až doteď nevěděla rady, útěchou, že ve spoustě věcí nejsem sama a v neposlední řadě odrazovým můstkem konečně začít se svým psychickým zdravím něco dělat. Tomáši, děkuji za tuto knihu a prosím, pište dál, publikujte na sociální sítě, jednoduše pokračujte v tom, co děláte, je to potřeba a má to smysl.... celý text

Jeden za druhým 2015, Chris Carter

Cartera mám hrozně ráda, ale tato kniha není úplně mým favoritem. První půlka mě nezaujala, dokonce jsem ji musela odložit a mezitím jsem přečetla jinou knížku. Když jsem se k ní potom vrátila a znovu jsem se začetla, bylo to fajn, druhá půlka byla hodně napínavá. Je to klasická carterovka, ale má i lepší knihy, z toho důvodu ubírám jednu hvězdu.... celý text

Nepříliš šťastná rodina 2022, Shari Lapena

Knihu jsem dostala, jelikož jsem na autorku slyšela chválu a chtěla jsem vyzkoušet její knihy. Manžel vybral tuto a popravdě jsem z knihy dost zklamaná. Podle předchozích recenzí věřím, že dřívější autorčiny knihy jsou lepší, ale tato mě bohužel nezaujala. Jednak mě nebavilo hlavní téma knihy, peníze, majetek, dědictví, snobská rodina, ve které si nenajdete jedinou postavu, které byste fandili..Navíc zápletka byla místy zbytečně překombinovaná. Druhak mě nebavil styl, kterým autorka píše. Prvních pár desítek stránek jsem si musela zvykat na krátké, jednoduché a úsečné věty. A za třetí mě bohužel zklamalo i rozuzlení. Jelikož se v knize stále dokola opakovalo: "mohl to udělat kdokoliv, každý má motiv, nikdo nemá pořádné alibi a všichni lžou", žádný závěr by zřejmě už nedokázal překvapit. Jediné, co mohu pochválit, je, že se kniha rychle četla (i díky krátkým kapitolám). Možná dám autorce ještě jednu šanci a zkusím nějakou její starší knihu, ale tato je za mě bohužel zklamáním..... celý text

Terapie 2019, Sebastian Fitzek

Tohle byla opravdu prvotina autora? Protože to opravdu není znát, je to skvěle promyšlená, zamotaná a neuvěřitelně napínavá kniha, od první do poslední stránky! Předtím jsem četla Pacienta, který byl taky skvělý a jelikož jsem četla na všechny autorovy knihy jen pozitivní recenze, rozhodla jsem se pro Terapii a myslím, že tímto se Sebastian Fitzek stal oficiálně mým oblíbeným autorem. Vřele knihu doporučuji všem milovníkům psychothrillerů, kteří si libují v nečekaných zvratech.... celý text

Tma 2015, Jozef Karika

Nějak nevím, co si mám o knize myslet. O autorovi už jsem před delší dobou slyšela a většinou šlo hlavně o chválu. Když jsem se tedy ke knize dostala, rozhodla jsem se, že ji zkusím a uvidím, jestli pak budu pokračovat i Trhlinou. Tím, že je kniha psaná deníkovým stylem, se četla celkem dobře a rychle. Ale! Jelikož byla psaná právě ich formou z pohledu obyčejného, sprostého, do sebe zahleděného chlapa, ke kterému jsem si vlastně za celou dobu nenašla pořádně vztah, jsem si knihu tolik neužila..Asi mi Karikův styl psaní tolik nesedl. Ano, původní zápletka v první cca třetině knihy mi přišla celkem originální. Postupně ale hlavní hrdina dělal jednu botu za druhou a mně začal lézt víc a víc na nervy. Asi jako když koukáte na horor, křičíte na hlavního hrdinu, ať tam hlavně proboha neleze, vždyť je přece jasný, že vrah musí být přesně tam a čeká jen na něj! Nakonec si akorát řekněte "hmm, dobře ti tak". Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě závěr knihy nepřekvapil, vlastně jsem ji dočítala jen proto, že jsem chtěla vědět, jak to s tou slepotou vlastně celé bylo a jak hlavní hrdina dopadne. Očekávala jsem tedy trochu happyend, naštěstí mě konec alespoň trochu příjemně překvapil, proto dávám vyšší počet hvězd, než jsem měla původně v plánu. Ale do Trhliny už se nejspíš pouštět nebudu..... celý text

Farma zvířat 1991, George Orwell (p)