SBH komentáře u knih

...aneb česká Jane Austen. Příběh se rozjíždí pomalu, ale najednou je čtenář dočista pohlcen silou pocitů. Svým vyzněním připomíná impresionistický obraz - dojmy a obraz skutečnosti jsou důležitější než akce či přehnaná gesta. Autorka mě zaujala i trefnými popisy či poetickými přirovnáními. Metaforický opis vztahu sester jako dvou barev, z nichž je každá odlišná, přesto spolu ladí, je nádherný. A samozřejmě palec nahoru za šťastný konec, který si zasloužili jak hrdinové, tak čtenáři.
Bohužel se dostávám k záporům. Časování nešťastného slovesa "být" odlišuje mládež a stárež, přičemž já patřím do kategorie B. Obraty "Prahu si ještě nenavštívil" či "kdyby si viděla" mi drásaly oči. Nakladatelství či literární agentura mohly věnovat větší pozornost korektuře.
A ještě jeden palec dolů pro nakladatelství - obálka je naprosto příšerná. Škoda, protože knížka se čte lehce a příjemně.

11.05.2017

Anotace v tomto případě lhala pouze napůl. O spravedlivém potrestání padouchů si nechte zdát. Ale postavy jsou skutečně vykresleny sympaticky a nejednoznačně. Hlavní hrdina je rozervaný tragéd obdařený výjimečnými programátorskými schopnostmi. Záporáci mají, aspoň z počátku, rozhodně i dobré stránky, než se ukáže jejich naprostá prohnilost. Autor šetří popisy a charakteristiky jsou vyvedeny spíš pomocí činů a reakcí než hlubokomyslnými duševními pochody, což by v tomto žánru beztoho působilo křečovitě.
Jednoznačným kladem díla je svižný děj plný správné míry napětí. Autor poodkrývá temné tajemství ve správných dávkách, takže sice od dvou třetin tušíte, v čem je zakopaný pes, ale ta nejhorší zrada přijde řádně až v naprostém závěru. Jak je u tohoto žánru obvyklé, logické nesrovnalosti díla nejsou dostatečně vysvětleny. Například, proč ústředního padoucha napadlo zjišťovat otcovství dítěte a jak odhalil pravdu? Osudy několika zločinců i hrdinů nejsou vůbec uzavřeny, ačkoliv případ ano. Navíc kniha neobsahovala myšlenky, hlášky či dialogy, které by čtenáře rozechvěly a přinutily jej po knize sáhnout znovu. Příliš krátký provaz jak cenou, tak hodnotou připomíná prostě jenom kvalitní večeři. Ale každopádně se konzumuje skvěle.

28.04.2017

Kniha mě naprosto nedokázala zaujmout, na sté stránce jsem kapitulovala.

Autorka vzala vášnivý milostný příběh, okořenila jej svižným dějem a živoucími postavami. Od půlky jsem se ale neuvěřitelně trápila popisy trojské války. Moje chyba. Celá kniha je napsaná krásným poetickým jazykem a tímto vzdávám hold i překladu. Kdybych nebyla takový pacifista, navíc odpůrce řeckého fatalismu, četbu bych si užila víc.

28.03.2017

Fotografie sličné dívky na obálce nepůsobí důvěryhodně, obzvlášť když hlavní hrdinka samu sebe nepovažuje za krasavici. Reklamy na knihu v metru jednoznačně ukazují na béčkovou literaturu. Pak se nebohý čtenář musí prokousat spoustou ruských výrazů. Pozor, autorka je Izraelka vyrůstající v USA, takže prostě použila nejexotičtější jazyk a reálie, které ji napadly. A naprostá špice záporů knihy? Dokonale propracovaná byrokracie a organizační struktura grišů.
Přesto se mi kniha líbila. Hlavní hrdinka patřila od první stránky mezi sympaťačky, k životním trablům se stavěla se zdravým selským rozumem, odvahou i nezbytným nadhledem. Ústřední záporák prošel správnou proměnou od relativně pochopitelného a příjemného týpka až po zavrženíhodnou zrůdu. Vývoj postavy mladíka Mala, hrdinčina partnera, se posunul od typického blba (nevýrazná Alina mu nestojí za pohled, ale ve chvíli, kdy zkrásní, dostane záchvat žárlivosti) k rozumně uvažujícímu, zralému muži („pokud si budeme vyčítat jednotlivá pochybení, je zjevné, kdo vyhraje“).
Děj je poměrně jednoduchý, nenápadný sirotek Alina objeví skrytou, netušenou schopnost, a vládci světa zatouží po tom, aby jim sloužila. Naprostou lahůdkou pro mě byly domyšlené příčinné souvislosti, proč Alina svou schopnost potlačovala a jak se nakonec vypořádala s hrozbou zotročení.
Nakonec malé upozornění stojící mimo kategorie kladů či záporů – kniha na mě působila bezbřehým smutkem.

14.03.2017

Mám ráda přepracovaná archetypální témata a tato verze se mi líbila. Sice bych ocenila, kdyby jednou velkovezír NEBYL padouch, na druhou stranu vtipně nahradil pohádkového čaroděje. Aladinova motivace pro sňatek s princeznou byla skvěle vyřešená a zdůvodnění, proč lampu našel právě on, naprosto lahůdkové. Otrokyně lampy s vlastním názorem a odvahou za něj bojovat představovala skutečně silnou linku příběhu. A Aladin byl stoprocentní sympaťák.
Takže závady. Opravdu musí v každém fantasy probíhat hra o trůny? Jména postav (vyjma hlavních hrdinů) mi skřípala. Velkým problémem byla stylistika, časté opakování slov a dokonce hrubé pravopisné chyby. Zda se jedná o neumětelství autorky či zpackaný překlad, je otázkou.

10.03.2017

Pokoušet se získat partnera a postupovat každý měsíc podle jiné příručky mi přišlo jako skvělý námět. Kniha je napsaná čtivě, líbil se mi slovník i obraty autorky. Ale celkově mě román strašlivě zklamal. Myslím, že bylo chybou literárně zpracovat skutečné události. Možná stačilo kapku posunout charakter hlavní hrdinky a hlavně jí implantovat zdravý selský rozum. Řídit se při výběru partnera (muže) příručkou napsanou pro muže (jak sbalit děvče) mi připadne fakt dost mimo. Lola si chce užít spousty nezávazného sexu, takže si vybere (jinou) příručku, která sex zakazuje a soustřeďuje se na získání manžela? Navíc životospráva sestávající ze setrvalého joggingu prokládaného krabičkami cigaret a jezery alkoholu mi taky dost skřípala. Dávám dvě hvězdičky - za nápad (bohužel mizerně zpracovaný) a šmrncovní obal.

16.01.2017

Potoky krve a záplavou krutých mučících technik jsem se prokousala na padesátou stránku. Ale jelikož SM techniky nejsou mé oblíbené a nic jiného se kolem nedělo, knihu jsem odložila a za sebe hodnotím jako jednoznačný odpad. Škoda papíru.

NIx jako vypravěč nezklamal, ale jeho tvůrčí náboj v této knize poněkud vyšeptal. Prostý děj postrádal hloubku, krizové chování krále, princezny či Abhorsena Tyriela nebylo nijak zdůvodněné, temná minulost Jaciel působila uměle. Mocní výsadní mágové činili jedno zbrklé a problematické rozhodnutí za druhým. Clariel sama také neprojevila mnoho rozumu, předvídavosti či trpělivosti, ačkoli toužila žít osamocená v hlubokém lese a podobné vlastnosti by jí vysoce pravděpodobně zajistily přežití spolehlivěji než neuvážené, zbrklé jednání. Několikrát měla exkluzivní možnost nastudovat potřebné znalosti a zjistit odpovědi na palčivé otázky, místo toho sedla na lep volnomagickému Mackovi, a to včetně toho, že si nedokázala spočítat, kolik dní zbývá do úplňku. Námět dobrý, ale autor se důkladněji nezamyslel nad motivací postav a náležitými zápletkami. Nejslabší část série.

26.09.2016

Neuvěřitelně atraktivní téma převtělení soudobé dívky do těla staroegyptské kněžky, charismatický, svalnatý hrdina s rozervanou duší a živoucí popis staroegyptských reálií byly největšími klady díla. Pět set stránek se četlo doslova samo. Na druhou stranu kdyby se z díla podařilo vypreparovat Chloe, kniha by obdržela pět hvězdiček. Hlavní hrdinka byla jednoznačně děsná. Podle slov autorky činorodá, ve skutečnosti se pouze povalovala na lehátku, ignorovala jakékoli nebezpečí, neustále škemrala o pomoc, aby následně předvedla hysterickou scénu na téma nezávislosti moderní ženy. Jediný (nechtěný) vtípek na stránce 460 smysl pro humor taky nezachránil. Logické nesrovnalosti byly tak strašlivé, až působily směšně. Chloe si do nového těla přenesla barvu očí a panenství, podědila barvu vlasů a, ehm, těhotenství. Podle jakého kódu se stanovoval letopočet dopadu skoku v čase? Co takhle vyřešit Phaemonovu vraždu a smrt Raemhetepet v současnosti? Možná by to příště chtělo méně úmorného putování pouští a víc dořešit jednotlivé zápletky. Jo, Mojžíš je super.

21.09.2016

Modelka za klávesnicí snad ani nemůže stvořit hrdinku, která by nebyla vulgární, afektovaná slepice. Kvůli nekonzistentnímu chování Sayre jsem knihu ve třetině odložila. Posléze jsem příběhu přece jen dala šanci, abych zjistila, že jsem vraha odhalila hned na začátku, o alter egu Becka jsem měla také jasno podstatně dřív, než by se slušelo. Z principu nefandím záporným postavám, a i zde kladně hodnotím jejich důkladné potrestání. Nicméně padouši působili mnohem důvěryhodněji než ústřední dvojice.
Bohužel se musím smířit s faktem, že autorka napsala (přes záplavu bestsellerů) jedinou dobrou knihu. Bílý žár to není.

24.08.2016

Nejlepší díl série. Už od předchozího dílu jsem si lámala hlavu, jak autorka zapeklitou situaci vyřeší. Dlužno dodat, že mě velmi příjemně překvapila. Závěrečný souboj, hrdinka ohrožena na životě, hrdinovo obětování pro svou vyvolenou, neúmyslná tragická chyba. I Suze nakonec pochopila, že nemůže mít všechno. Osudy postav nakonec dopadly tak, aby se čtenářka cítila šťastně. Nejvíc se mi líbilo, že nepřišly vniveč znalosti, které Jesse pracně nasbíral z nudných knih otce D. :-)

16.08.2016

David se mi líbil, jeho vyšetřování zmizelého Frankse již kapku méně. První závada - děj postupoval popisem minutových úseků, člověk si podle něj mohl prakticky nastavovat hodinky - zbytečně rozvleklé! Sem tam nějaký odskok by knihu zrychlil, navíc zdlouhavé popisy ani nenavodily patřičnou atmosféru. Jo a publikace byla zatraceně těžká :-).
Padouch byl nejchytřejší, nejvíc toho znal, nejpředvídavější, nejsilnější, nejrychlejší, uf! No dobrá, ale jak je možné, že Frankse neobjevil už dávno sám? Jeho úkryt zas až takovým tajemstvím nakonec nebyl.
Pozitivně hodnotím zasazení děje do reálného detektivova života, žádný inertní Poirot, i reálný posun v uvažování postav (některých). Na prázdniny dobré čtivo.

16.08.2016

Sestavit knihu z vtipných postřehů a hlášek je možné pouze v případě, pokud autor dodá další nezbytné ingredience - příběh alespoň s letmou zápletkou, sympatického hrdinu (stačil by mi jeden), uvěřitelnost i v rámci crazy komedie. Bohužel chyběly všechny složky. Zhruba od třetiny jsem se neuvěřitelně trápila a nudila, i když občas zasmála. Děj ubíhal od ničeho k ničemu, postavy soutěžily o cenu nesnesitelný protiva roku. Naproti tomu autor používal svěží slovník, obraty, metafory a přirovnání jak u Pratchetta. Škoda.

07.08.2016

Tři kratičké povídky jsem absolvovala jako povinnost, neboť jsem se zbláznila do Cadfaela a čtu jeho příběhy pořád dokolečka. V tomto případě mě ale dostala vrozená nechuť vůči povídkám. Na velmi omezeném prostoru se podle mého sympatický hrdina nedokázal projevit v plné šíři, v první povídce jsem ho prakticky nepoznávala. Rozhodnutí stát se mnichem mi přišlo povrchně zdůvodněné, jako kdyby si C. léčil syndrom vyhoření, a kdyby dostal možnost stát se finančním analytikem, udělal by to. Detektivní zápletka byla pouze naznačená, nikoli vyřešená, padouchové nepotrestáni. V Ceně světla už autorka drží své oblíbené schéma, v třetí povídce dojde i na vtipnou zápletku a Cadfaelovu zemitou moudrost. Jen bych zkrátka uvítala obě témata zpracovaná šířeji a hlouběji.

24.06.2016

Soudné sestry jsem vždy považovala za lepší Pratchettovku, na třetí přečtení její kouzlo nějak vyšumělo. Možná za to může předloha - nemám ráda Macbetha, možná člověk srovnává se zdařilejšími díly autora. Za nejvtipnější momenty považuji ukázky Mášrechtových děl, které mě přiměly pátrat v paměti po slavných předlohách. Taky plus za nečekaně jednoznačný a nepřekombinovaný závěr. Doporučuji.

30.05.2016

Kniha se mi líbila, ale... Už podezřelé bylo, že jsem se od ní dokázala odtrhnout. Autorův styl mi sedí, snadno si zamiluji jeho postavy, píše lehce a je rozený vypravěč. Na této knize však bylo cítit, že je vytvořená ve spěchu. Poslední stránky pan Card odevzdal snad rovnou do tiskárny. Chyba. Dannyho příběh tak nějak poskakuje, schází mu plynulost a gradace. To sice zásadně nepožaduji, nicméně zmíněná nevyrovnanost představuje jednu z řádky drobných závad. Velké humanitní poselství se na čtenáře zběsile vysype v předposledním odstavci. Příběh Hněta není pro Dannyho osud vůbec důležitý, ačkoli chápu autorovy důvody, proč jej použil. A narážím na naprostou a zásadní chybu díla. Smrt Trika. V této otázce se všechny zúčastněné postavy (tj. vlastně všechny z Hnětovy části) zachovají nelogicky, nesmyslně, neprozíravě až iracionálně, pominu drobnost, že také plošně sociopaticky. Jediné vysvětlení pro tento zádrhel vidím v úlitbě krvelačnému čtenáři, aby si upíři mezi námi taky trochu smlsli. Podle mého naprosto zbytečné a pro dílo škodlivé řešení.
Navíc, ale to už asi přestanu hlasitě naříkat, kniha má opět rozplizlý závěr bez řádného zakončení, jenže to je v dnešní době tak obrovská móda, že již raději pomlčím navždy. Ale i tak doporučuji.

24.05.2016

Když jsem tuto knihu otevřela, proklela jsem svou čtenářskou vášeň. Překrásná, zadlužená a společensky nevhodná hrdinka, pohádkově bohatý, strohý, nepřístupný hrdina. Ještě ke všemu vysvalovaný boxer, což Jane Austin nikdy nepovažovala za sexy. A od šedesáté stránky jsem se královsky bavila. Autorka opět nezklamala. Debora je důvtipná, bojovná, čestná, praštěná a sama sebe nebere příliš vážně. Jen jsem si nějak nevšimla, kdy se zavilý Max do hrdinky tak zbláznil. Navíc si myslím, že Adrian měl dost rozumu a sebeúcty na trochu osobitější manželku, ale Shakespearovi závěry taky vždycky utekly. Lehké čtivo, když vás naštvou šéfové v práci.

16.05.2016

Některé knihy zrají jako víno, jiným ublíží zub času. Nymfa bohužel spadá do druhé kategorie. Superskvělý Mason mi lezl na nervy, rádoby feministická a tolerantní Della taktéž. Příběhu chybělo brilantní odkrývání souvislostí známé od A. Christie, naopak čtenář obdržel ránu doprostřed čela závěrečným zběsilým rozuzlením, jemuž chybělo dovysvětlení vedlejších motivů.
Nic moc.

19.04.2016

Smysl této knihy mi unikl velmi brzy a nadobro. Většinu odpovědí člověk zjistí jednodušeji a přesněji na wikipedii (a to není informační zlatý důl lidstva), dobrou třetinu hesel by měl průměrně vzdělaný a sečtělý občan ČR znát (a který jiný by si tuto knihu koupil?), třetina byla naprosto nezajímavá (jak odhadnout počet účastníků demonstrace? cože?), a když už se objevilo heslo, s nímž jsem si nevěděla rady, odpověď v převážné většině zněla - no sorry, my to vlastně taky nevíme. Ach ne! Opravdu jediný interesantní dotaz a zajímavá odpověď byly - kde má cvrček uši? Ale psát o tom celou knihu?