Šebestová3
komentáře u knih

Geniální. Skvělá kombinace napětí, vtipu i dojetí. Nejlepší Robothamova kniha, co jsem dosud četla.


Není úniku byla skvělá kniha....Na dostřel už mě teda nebavilo a Most sebevrahů stejně tak. Vystavěné jsou ty příběhy stejně: krátký časový úsek, jedno místo...ale to budování napětí a šílené zvraty, kterých docílil v knize Není úniku, ty už se prostě zopakovat zatim nepovedlo...


První Mayneova kniha, která mě dokázala vtáhnout do děje. Ačkoli tady často padá, že byl děj přitažený za vlasy, s čímž souzním, tak se mi líbila spád děje i postava vyšetřovatelky, která jako bývala kouzelnice umí prokouknout i jiné než kriminální triky a umí se
dívat jinýma očima.


Detektivky s uzavřeným počtem podezřelých, kde se vina přelévá z jednoho na druhého, zatímco se postupně odhalují charaktery, mě baví...Tohle byly takové Zoufalé manželky jinak.


Moc povedený. Po přečtení knihy Howarda Cartera o objevení hrobky byl tento román příjemnou fabulací a odpočinkem.


Přístupná cesta, jak shrnout fenomén současnosti jménem Banksy, který je přes veškerá dostupná fakta stále zahalen tajemstvím.


Má i horší kousky, ale stejně pořád nechápu, proč po téhle spisovatelce vždycky sáhnu, když už předem vím, že mě čeká snadno odhadnutelný děj a průměrný horor.


I když havárie jaderné elektrárny je víceméně na druhé koleji, je to neskutečně silný příběh, který mi několikrát vehnal slzy do očí.


Moc hezký a v dnešní době zvlášť důležitý příběh a nádherné ilustrace - skutečné pohlazení po duši!


Věřím, že se v popisu (nenazvala bych to humornými historkami) někteří najdou...ale teda vedle Aristokratky (ke které se kniha nenápadně odkazuje) to ani neleželo.


Kruh se uzavřel, stejně jako u první knihy jsem se od plic zasmála ( vsuvku v podobě deníku Josefova předka tudíž autorovi velkoryse odpouštím)


Tohle mi přišlo jako jedna z těch lepších, z celé série Strašidelných domů. Minimálně mě teda dokázala dost zaujmout oproti některým předchozím.


No...tak jsem se k tomu zázraku konečně dostala. Ale za mě má teda Murakami lepší knížky...tohle mi přijde jako zbytečně mnoho povyku pro nic.


Opět má neoblíbená kategorie: škoda papíru. Dočetla jsem s velkým sebezapřením.

Docela by se mi to líbilo jako muzikál :-) možná mi to trochu evokovalo kousek Mamma mia. Ideální dovolenkové čtení.
