Sense komentáře u knih

V noci se mi zase zdálo o Manderley... Zase jedna kniha, co se zaryje pod kůži. Obdivuju silné vystavění atmosféry. Co se děje v hlavní hrdince, děje se i v prostředí kolem. Tohle mě u Daphne du Maurier nadchlo už v jiných knihách a zde to není jinak. Po dočtení jsem byla z konce vlastně zklamaná, ale vracím se k němu v myšlenkách a nahlížím na něj znovu, jinak. Konec je vlastně pobuřující. Více situací je pobuřujících. Vlastní morálka mě nutí říkat: špatně, špatně, špatně. Jenže když se budu na knížku dívat jako na cestu lásky (v lásce je dovoleno vše), uvidím nevyzpytatelné cesty, které ale vedou k rozvoji vztahu ústřední dvojice. Nebo možná ne? Každopádně silná knížka.

Kniha pro mě byla sondou do ženské duše. Nečetla jsem ji jen jako napínavý příběh o zločinech, nebezpečích a lásce, ale v útlaku žijící teta Patience, mrtvá nepřítomná matka, násilnický Joss, farář i zloděj koní a vůbec celý dům s mnoha prázdnými místnostmi a tajemnými místnostmi, stejně jako popisy divoké krajiny a nakonec samotná Mary jako by byly procesy v duši ženy, vlivy, hlasy a tlaky, se kterými žena žije a musí se vyrovnávat na cestě od naivity k moudrosti. Kniha sahá do hloubek, na jejím konci je Mary svobodnější a zkušenější, ale stále s mnoha cestami před sebou. Popisy krajiny jsou výborné, atmosféra skvěle vykreslená, příběh je napínavý a uteče. Grafická úprava z roku 1970 nemá chybu. Velmi doporučuji.

9 22.06.2020

Jak již bylo řečeno, po formální stránce je kniha vynikající. Styl, jakým autor píše je velice působivý a svými strohými dialogy, které ještě zostřuje absence uvozovek, skutečně jaksi tluče na tu tvrdou slupku, kterou má každý kolem srdce. Z krásy některých přirovnání a popisů se mi chtělo brečet. Kniha je jako John Grady - trochu chladná, trochu tvrdá, nicméně plná vší té romantiky, která obestírá lásku ke svobodě, lásku k tomu vydat se na cestu a jít.
Po obsahové stránce, že je kniha o ničem? Ano, podobných příběhů bylo již vyprávěno stovky. Ale přijde mi, že obsah McCarthyho knih není tolik v příběhu, jaký píše, v jednotlivých dějových zvratech, ale v tom, co z nich vyzařuje. Za zdánlivě jednoduchým příběhem se snaží schovat obrovský hluboký balík úvah a všemožných dilemat, se kterým se nepotýká jen John Grady a další z postav, ale které projdou myslí každého z nás a vrací se, protože stále zůstávají nezodpovězeny. A tomuto balíku se tedy rozhodně schovat nedaří, protože tryská ven a útočí na všechny ty citlivé struny každého čtenáře.

Samozřejmě každý neumí chodit cestou, jakou McCarthy předkládá otevřené otázky každého jednotlivce. Ale komu tahle cesta sedne, ten může očekávat velice silný příběh.

5 28.06.2015

Když nemám nejlepší náladu, zalezu si do postele, otevřu tuhle knihu. Po přečtení první věty mám pocit, jako bych se vrátila domů.

4 12.05.2012

Hodně zvláštní věc. Kniha je sice čtivá a má velice zajímavý styl, který vtáhne do děje. Ale vtáhne do děje tím způsobem, že si připadáte jako potopení v hlavě nejdřív jedné a potom více dívek/žen. Připadala jsem si slepá a přidušená, visící na nějakém podivném místě, které jsem si pořádně nedokázala představit. Knihy tohoto typu skoro nečtu a asi proto jsem taky měla nepříjemný pocit z toho že, hlavně ze začátku, jsem nic moc nemohla předvídat, ani chování postav (čemuž nepochybně napomáhá nepřítomnost přímé řeči). Připadala jsem si jako zajatec v nějaké hloupé hlavě, se kterou nedokážu nic udělat.
Nicméně to bylo velice zajímavé a nechává to ve mě rozporuplné pocity, ale jsem ráda, že jsem si to přečetla. Rozhodně se vám způsob vypravování usadí v mozku a bude tam chvíli strašit a říkat vám svým hlasem vaše myšlenky.
A ještě jsem si všimla, že věty často začínají slovem "já". To bylo taky zvláštní.

4 09.10.2011

Bylo to něco úplně jiného, než čtu obvykle. Především popisy a myšlenkové pochody mě vtáhly do děje, dokonalá přirovnání. Znovu jsem pochopila léto, přestože venku nyní existuje jen chlad a studený vítr a podivná ospalost zimy. Těžko se o tom mluví, stejně jako se těžko mluví o abstraktních obrazech. Byla to změť pocitů, volně běžících myšlenek, všech smíchaných dohromady. A bylo to letní. A bylo to bezútěšné. A já se těším, že si to za pár let přečtu znovu.

3 25.01.2012

Skvělá kniha. Škoda toho překladu, první polovina mě příšerně tloukla do očí. Jakmile se objeví volný verš, hurá!

3 04.11.2011

Poslouchala jsem jako audioknihu na ČRo, která je skvěle načtená.
Samotná kniha mě velmi příjemně překvapila. Příběh je hutný, poutavě vystavěný, citlivý. Bavilo mě pojetí vztahového tématu mužskýma očima. Bezčasí bez zpřesněných lokací působí klaustrofobicky a zintenzivňuje vnímání postav a událostí jako částí jednoho celku, jedné psychologické sondy do života muže, který se vzdává zodpovědnosti za svůj život, není schopen konfrontace a proto je přirozenou obětí vlastních protichůdných potřeb a tužeb. Akorát konec mě zklamal, přišel mi zbytečně rychlý. Příběh prokroužil spirálu, logické vyústění, ale přišlo mi, že k němu autor ke konci příliš dopospíchal a utnutí na mě spíš působí jako neobratnost, než jako záměr. Kdo ví. Každopádně jsem si knihu moc užila.

1 14.08.2022