Senza Jenka komentáře u knih
Zbytečně dlouhé. Některé pasáže a úseky bych zredukovala - občas se to trochu vleklo. Ředitelka Umbridgeová byla neskutečná, asi bych ji musela zaškrtit.
Na mém žebříčku oblíbenosti opět vedou Weasleyovic dvojčata :o)
Nelogické mi přišlo používání Veritaséra - proč ho před čtrnácti lety nepoužili na Smrtijedy, kteří se vymlouvali, že jednali pod vlivem kletby Imperius? Proč Harry nikdy dřív neviděl testrály, kteří tahali školní kočáry, když byl svědkem smrti svých rodičů? To autorka trochu nedomyslela.
SPOILER Nejlepší prvek v závěru je rozhodně oblouk, za kterým zmizel Sirius! KONEC SPOILERU
Dávám nedostatečnou překladateli - Sirius se skloňuje Siria, Siriem, Siriovi - ne Siriuse, Siriusem a Siriusovi - fuj!!!
Neskutečně mě vytáčela Rita Holoubková a obvyklá nablblost všech okolo, kteří byli opět ochotní uvěřit každému blábolu, který si kdo vymyslel.
Občas nechápu, proč se vlastně Harry tak strašně těší do Bradavic, když se ho tam neustále pokouší něco nebo někdo zabít a je tam Snape, Filch a spol. Ve všech dílech, co jsem zatím přečetla mě nejvíc štvou nesmyslné tresty za hlouposti a ochota kohokoliv kromě Brumbála, uvěřit první debilní domněnce, která mu vytane na mysli. Nejsympatičtější z celé skrumáže postav jsou pro mě jednoznačně Weasleyovic dvojčata.
Jedna z posledních, co jsem četla celou. Dál už mi připadaly všechny na jedno "brdo".
Měli jsme jako kreslený seriál od Saudka - víc mi asi utkvěly obrázky a méně příběh.
Asi nejslabší z celé trilogie, ale i tak dobré čtení.
Vontovky jsou podle mě to nejlepší, co Jestřáb napsal.
Rychlé šípy jsem coby dítko hltala z kreslených seriálů v sešitovém vydání, které jsme podědili po mamce. Všechny "vontovky" stojí za přečtení, ikdyž ostatní tvorba bratra Jestřába mě moc nebrala.
Tento útlý sešit mám ráda - byl jeden z prvních, který jsem přečetla a trochu se vymyká pro mě poněkud šablonovité tvorbě tohoto pána.
Druhý rok ve škole rozhodně méně harmonický, než ten první. Divím se, že se netěšil na prázdniny - Dursleyovi sice děs, ale zase tolik mu o život neusilovali.
Romantika střihnutá upírskou fantasy. Hanebný překlad - nejvíce mě dostala hláška, že zabezpečení domu bylo lepší, než u "Forta Noxe". Vývoj vztahů postav byl na mě trochu rychlý a málo uvěřitelný.
Ale čte se to celkem dobře, docela to "odsejpá" a kdo má rád zamilované knížky, určitě si přijde na své.
Nejsem z těch, kteří by na ní vyrůstali - na to přeci jen vyšla moc pozdě. Ale má to spád, kouzlo a fantazii - nedivím se, že vzbudila takovou mánii.
Na Noční klub to nemá, ale autorův styl zachován a možná i trochu graduje.
Pěkné, svižné, vtipné a morbidní pokračování rozvyprávěného příběhu. Chtěla bych takového Kocoura :o)
Super, úplně nejlepší kniha o upírech, jakou jsem četla :o) Mám ráda příšery zasazené do současného běžného života za humny. Ať žijí litry krve a hejna much!!!
Co na tom, že si to celé vymyslel a že skutečný západ byl úplně jiný. Ty knihy podněcovaly fantazii, smysl pro rytířskost a spravedlnost a touhu po dobrodružství. Co děcko jsem je hltala a teď přemýšlím, že si je dám ještě jednou :o)
Tuhle knihu mám ráda, patří mezi mých top five od téhle autorky.
Jedna z lepších a akčnějších :o) Ač je autorka předvídatelná, mám pro její tvorbu zvláštní slabost.