Shanib komentáře u knih
První dva díly se mi moc líbily. Třetí byl o něco slabší, ale u čtvrtého se přiznám, že jsem přečetla jen půlku a nevím, jestli se k tomu ještě někdy vrátím. Těžko uvěřit, že tuhle sérii autorka napsala až po Vampýrské akademii, kde jsem všechny díly přečetla jedním dechem během 14 dnů. Adrian už se mi nejevil tolik charismatický jako dřív a hodně jsem toho přeskakovala, jelikož tam byly, podle mě, zbytečné pasáže.
Tentokrát se musím přidat k názoru těch, kteří tvrdí, že tohle byla slabší knížka. Možná to je tím, že bylo už od začátku jasné, kdo za vraždami stojí. Postava Faith byla narozdíl od předchozí knihy úplně hozená stranou a její charizma se od dílu, kdy se poprvé objevila, vytrácí, což mě mrzí. Amandu jsem brala spíš jako drsňačku, teď víme, že to je převážně maska a já nějak nevím, jak ji mám vnímat. Místy mi chybělo napětí mezi Sárou a Willem, ačkoliv se sem tam ozvalo. Taky mi úplně nevyhovovalo, že tohle byl už druhý osobní případ (po sobě jdoucí) pro jednu z hlavních postav. Nejlepší část celé knížky? Poslední strana. Opravdu jsem to nečekala a přistihla jsem se, že jsem nahlas řekla - no to si děláš...
Na tuhle knížku jsem se moc těšila a první polovina byla opravdu super, jelikož Hannina trhlá upřímnost byla perfektní. Jenže jakmile to dali dohromady, tak šla zajímavost knížky tak prudce dolů, že jsem nakonec přeskakovala stránky. Ráda jsem si zase něco málo přečetla o Chloe a Bennetovi, jelikož jsou to mí oblíbenci. Na Maxe a Sáru si jakž takž pamatuju. Hodnotila bych to celkově asi tak, že Bastard je na prvním místě a o druhé se dělí zbylé dva díly, přitom je to škoda, protože Hráč začal výborně, ale pak to spadlo k bezbarvosti.
Neurazí ani nenadchne. Asi tak bych popsala tuhle knížku. Podle všech super recenzí jsem očekávala něco wow, ale 3/4 knížky jsem se do čtení musela skoro přemlouvat. Až posledních sto stránek bylo svižných a napínavých. Vadily mi popisy různých lokálů, kam detektiv zavítal. Přišly mi skoro až nucené, aby tak knížka byla delší. A postava Robin měla charismatický potenciál, kterému vůbec nebyl dán prostor.
Jednička mě zaujala, ale tenhle díl mě docela zklamal. Jak již bylo řečeno, v knize byla opravdu přemíra sexu na úkor děje a dialogy mezi hlavními hrdiny mi ze 70% přišli hodně nesmyslné, že jsem skoro začala šilhat, jak často jsem měla oči v sloup. Mimochodem v první knize se mi líbilo, když Dominik nosil Kate v náručí, ale v první polovině tohoto dílu to dělal tak často, až jsem si občas říkala, zda ta holka umí vůbec chodit. Někdy mi také přišla škoda, že mu jednu nevrazila nebo ho se vší parádou neposlala někam (kór když jí přirovnal k prostitutce), ale na druhou stranu to zase částečně chápu, protože závislost na někom jeho hold závislost.
Těžko říct...opravdu si svým hodnocením vlastně nejsem jistá. První polovina byla nudná a ačkoliv autorka věděla, co dělá (jinak by to ani nešlo), na mě tento styl působil hodně rozpačitě. V podstatě to byly dvě knihy v jedné a hlavní postava žádná. Až v poslední třetině obsah nabral na spádu a já se na čtení konečně těšila, nicméně padouch byl dost předvídatelný a já byla ráda, že už je konec. Je to škoda, špionské knížky mám obvykle ráda.
Silný emotivní příběh, které se čte jedním dechem. Logana, Allisu, Kellana a Ericu si nelze neoblíbit a doufat, že jim osud dopřeje šťastný konec. Nicméně musím říct, že předchozí díl se mi líbil víc, protože v něm lépe fungovala chemie mezi hlavními hrdiny. Tady jsem ji nějak necítila. Navíc Logan ze sebe přímo sálal smutek, což na jednu stranu chápu, ale ne druhou...ty emoce to chtělo zkrátka víc namixovat. Navíc jeho myšlenky občas zněly jako od osmdesátiletého mudrce.
Na tuhle knížku jsem se těšila, a tak jsem byla v závěru poměrně zklamaná. První díl měl větší náboj. Tady se to místy zbytečně táhlo. Čekala jsem víc akce a asi i většího drsňáka. Příběh, který měl potenciál tak trochu nakonec pokulhával.
Příběhu ve třetím díle už trochu dochází dech. U prvních dvou knih jsem se od nich skoro nemohla odtrhnout, což se nyní říct nedalo. Zajímavá byla první třetina, ale pak už se trochu vařilo z vody.
Vyústění kriminální zápletky jednoduše nebylo dobré. Autorka jako by do poslední chvíle nevěděla, kdo je tím velkým padouchem a aby to nebylo nudný, ale šokující, přišla s tím čím přišla.
Jinak Mount by ve všech třech dílech neskutečně otravný a vyzněl jako nazajímavá plochá postava, jejíž hlavní charakteristika byla jeho božská / ďábelská moc. Docela mě štvalo, jak si z něj všichni cvrnkali do kalhot.
Musím však pochválit epilog, tak byl skvělý. Mám ráda, když se po roce dvou máme příležitost podívat na život hrdinů, o kterých jsme celou dobu četli.
Temperance má očividně problém se závislostí (nebo s přeháněním). Pořád posloucháme, jak je závislá na Kanovi a pak je zase závislá na vytváření soch, což je mimochodem zvláštní, protože v první knize se na vrakoviště vrátila po letech. Mimochodem to její umění se mi nějak nezdá, respektive pochybuju, že by ve skutečnosti člověk dokázal dát dohromady sochu za dvě hodiny. Nejsem umělec, ale tomuhle opravdu nevěřím. Pak tu je ten vtip s Batmanem. Vtip to byl v prvních třech stránkách, ale jak se říká, opakovaný vtip není vtipem a tohle už začalo být spíš trapný.
Nicméně příběh svižně plyne a mě stále zajímá, jak se bude vztah hlavních hrdinů vyvíjet.
Ze začátku se to vyvíjelo slibně, jenže pak to bylo všechno moc uspěchaný. Veškerý děj se odehrál během několika dnů a právě to tak nějak znevážilo uvěřitelnost celého příběhu, primárně pak citů hlavních postav, které neměli vůbec žádný prostor k logickému rozvoji. Chloe mi vlastně přišla trochu splachovací a Oliver, ačkoliv byl charismatický, tak nějak vším zvláštně promlouval.
(SPOILER) Uff, to bylo něco. Napínavý od začátku do konce. Willa zbožňuju a přeju mu se Sárou všechno štěstí na světě. Asi i proto nemám moc ráda Jeffereyho (nečetla jsem Grant County), a tak jsem kapitoly ála zpátky do minulosti četla rychlostí blesku, abych byla zase v přítomnosti. Nic to ale nemění na tom, že to bylo dobře a přehledně napsané a skvěle promyšlené. Vraha jsem tušila od jisté zprávy, ale furt to nebylo na 100%, takže za mě spokojenost. Těším se na další díl a zároveň doufám, že se jednou dočkáme v této sérii happy endu.
Klasická "old school" detektivka, která příjemně vyplní volný čas a zároveň moje první s Perrym Masonem, kterou jsem našla zašitou v babiččině knihovně. Nicméně...trochu mi vadilo, jak si Perry nechával všechny informace pro sebe a všechno vybalil na konci. Cítila jsem se tak ochuzená o férové hádání, kdo je vrah.
Knížku jsem málem kvůli hlavní hrdince odložila. Už dlouho jsem nečetla o někom tak otravným, povrchním a materiálně založeným. Wyatt musel mít snad svatozář. Ani děj mě příliš nezaujal. Když to sečtu a podtrhnu, skoro jsem si říkala, jestli to opravdu napsala má oblíbená autorka nenáročných oddechovek, která má talent na postavy. A to nemluvím o tom trestuhodným počtu závorek.
Konečně jsem se dočkala pokračování! Ovšem tenhle vývoj jsem nečekala. Ve všech předchozích dílech měli naši hrdinové štěstí, až si člověk říkal, že to snad není možný. A teď je to dohnalo a štěstěna je opustila. Jak jsem otáčela stránky, říkala jsem si leckdy nahlas: "no to snad ne." Za mě nejemotivnější díl ze všech. Konečně se do popředí dostaly i vedlejší postavy, které mi byly sympatické a v minulosti jsem si myslela, jaká je škoda, že nemají víc prostoru. Ovšem to jak autor zamíchal s kartami mě dostalo, až slza ukápla. A návrat jedné staré známé na úplném konci jsem tak trochu čekala. Uff, nemůžu se dočkat dalšího dílu, protože to určitě bude pořádná jízda.
Achjo, tohle je už několikátá kniha autorky, která sklouzla k sci-fi a znovu musím říct, že to není moc podařené, zatímco když se drží reality, tak z toho jsou vždycky skvělé kousky. Postavám nemůžu nic vytknout, protože jsem si je oblíbila, ale děj samotný, kdy vlastně třičtvrtě knížky je o tom, co je v budoucnosti jinak než v přítomnosti, zas tak zajímavý není.
První třetina knížky mě bavila, ale pak to šlo dolů. Asi za to může hlavní postava, kterou jsem s pokračujícím dějem měla ráda míň a míň nebo už mě nebavilo číst věčné popisy. Zda měly víc vykreslit děj nebo čtenáře přiblížit daným postavám, těžko říct, ale u mě se to minulo účinkem tak, že jsem některé pasáže přeskakovala a vůbec nic se nestalo. Taky jsem asi čekala víc tajemna. Název knížky přímo prozrazuje, že Malcolm má všechno promyšlený a jakmile se ukázala postava "Nattieho", tak jsem už uhádla, kam to směřuje. Pro mě se tak žádné velké překvapení ohledně rozpletení podfuku nekonalo.
Předchozí díl se mi docela líbil, a tak jsem se pustila do druhého, který byl ale neuvěřitelně nudný a příliš originality taky nepobral. Postavy byly nemastné neslané a nenašla jsem nic u čeho bych se zasmála. Už mám asi v tomto žánru příliš načteno, kdyby tomu tak nebylo, neměla bych příliš s čím srovnávat a hodnocení by bylo pravděpodobně lepší.
Příběh byl dobrý a bavil mě. Kdo mi ale kazil celkový dojem byla Sayre, která mi byla nesympatická. Občas mi přišla jak malé dítě, které kope kolem sebe. Až na konci se vzpamatovala. Beck byl zato skvělý a ten zvrat na konci byl nejlepší. Vůbec jsem to netušila.
Další kniha s mým oblíbeným sympatickým hrdinou mi udělala opět radost. Marc neuvěřitelně "vyrostl" od prvního dílu, zároveň z něj však není žádný super hrdina s příliš velkým sebevědomím. Oproti minulém dílu mi přišlo, že to má pomalejší tempo, ale i tak mě to bavilo. Líbí se mi, že autor nesklouzl k nějaké romantické lince a drží se žánru.
Už teď vyhlížím pátý díl!