Sidonka3
komentáře u knih
Neználek na Měsíci
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Super. Bezdomovci, noclehárny plné myší, ziskuchtivci a podnikatelé, které se nezastaví před ničím, kosmonauti... Pestrý nepřikrášlený život, verze pro děti, popsaný víceméně takovej jakej ve skutečnosti je. Život není jen o dokonalém Slunečním městě. Já z knihy byla v dětství nadšená a klidně se do ní podívám i dnes, zda zůstal názor nezměněn. Každopádně se neztotožňuji s názorem některých zdejších uživatelů: prý že je tam až moc někdejší politiky a tato půvabná knížka je poplatná režimu. Ale pednrek! Se zápalem jsem to kdysi četla, se zájmem si prohlížela ilustrace od Jaromíra Zápala... Jo, a před chvilkou jsem dala jednomu bezdomovci drobný, aby měl na svoje potřeby. A pak že to neni ze života.:) - No, možná byl Nosov trochu chycený pod krkem a přinucen, aby napsal trošku i o těch světlejch zítřcích. Nevím, jako děcko jsem to nezkoumala a už tehdy příběh brala s rezervou, je to především pohádka. Každopádně život byl pro někoho těžký za socialismu a je pro někoho obtížný i teď. Knížka má z dětského úhlu pohledu drive, je celá taková povedená... a vypovídá mimo jiné i o nespravedlnosti světa a o tom, že není radno hned všem věřit. To platilo za komoušů a to platí i dnes. A basta. Komu se to nelíbí, může říci dětem, že nic není černobílé a spustit přednášku o zlu před rokem 1989. Za mě - převažuje názor: "Nikolaji Nosove, podařilo se ti to!"
Můj medvěd Flóra
Daisy Mrázková
Kouzelná knížka pro malé děti s nádhernými ilustracemi od spisovatelky a zejména výtvarnice D. Mrázkové mně dostala, i když jsem jí četla již jako dospělá. Jako dítěti mně utekla a tak jsem si až v dospělosti doplnila během pár minut vzdělání. :) A nelitovala jsem.
Paní Bovaryová
Gustave Flaubert
Hned se pozná příběh napsaný podle skutečných událostí. Je pravdivý, přesně o tom, jaký život je, o lásce i nevděčnosti, o tom, že někdo neumí odhadnout své limity, o zamilovávání se do nevhodných mužů a snaze se jim mermomocí za každou cenu zalíbit, o nerozumném rozhazování peněz ( je třeba si život užít a spoustu věcí si člověk koupí jen díky financím nebo díky postavení, no jo, ale co pak, když peníze dojdou, paní Bovaryová?...)... Zkrátka reálný život ve své kráse i ošklivosti.
Jak jsem se zbláznila
Ivanka Devátá
Už vím, proč mají Ivanku Devátou ostatní čtenářky tak rády.:) Čte se lehce, zasmějete se i při životní tragédii, nemoci, vše psáno s nadhledem a poměrně poutavě. Víceméně upřímná a otevřená zpověď ženy, která ač je veřejně známou osobností (mimochodem, skvěle o sebe dbá a vždy je dobře upravená), zůstává člověkem s obyčejnými starostmi a přizná nám i svoje občasné selhání. Což se o všech populárních lidech říci nedá.
Jablko Evino - dopisy mrtvé
A. Š.
Nesmírně působivé verše umírající dívky. Každému, komu jsem dala tuto poezii přečíst, byl nadšen. Škoda, že autorka zemřela tak mladá, mohla napsat více knih. Omlouvám se za nepřesnou citaci, kterou jsem napsala výše při přidávání nové knihy do databáze. Verše momentálně nemám u sebe, každopádně alespoň do komentáře je později upřesním a napíšu další krátkou ukázku dívčina díla. Bibliofilii jsem našla ve starém statku, jehož někteří obyvatelé též (jako autorka A.Š.) zemřeli na tuberkulózu.
Neználek ve Slunečním městě
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Neználek patřil k nejoblíbenějším knihám mého dětství. Přišlo mi ohromně dobrodružné a zajímavé, jak vycestoval s Knoflenkou a Strakáčkem do jiného města.:) Když mi máma příběh četla, ani jsem nedutala a vžívala se do příběhu tak silně, že jsem zapomněla zcela na okolní svět. Ilustrace jsem si mohla prohlížet donekonečna. - Neználek dokonce kdysi vyšel i na sovětské poštovní známce a politika nepolitika, z nostalgie bych si jí jako filatelistka klidně pořídila i dnes. Ať žije Neználek! :)
Hruškadóttir
Jana Šrámková
Nádherný jazyk. Po stylistické stránce - skvěle napsáno! Ovšem za mě slabší hodnocení kvůli "nenápadné" příběhové stránce. Každopádně podobně působivě, lehce bych se také chtěla umět vyjadřovat.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Hezky napsaný románek pro ženy, který na okamžik zazáří, ale může se stát, že na něj velice brzo zapomenete. Jako se to stalo mně.
Útek z tábora 14
Blaine Harden
Velice čtivé, je to "dobrodružná" kniha, kterou přečtete jedním dechem. Akorát člověk neví, čemu má vlastně přesně věřit. Údaje o Severní Korey se rozcházejí a mnohdy si v různých pramenech a zdrojích odporují. Ani tento příběh se nezakládá zcela na pravdě, něco si hlavní aktér vymyslel, či to jen někde zaslechl. Je také trochu s podivem, jak rychle se (byť s pomocí instituce) zapojil do života na jiném území, viděla jsem dokument o lidech, kterým se podařilo uprchnout ze Severní Korey, avšak ani v té Jižní se pak neměli dobře - většinou skončili na ulici buď jako žebráci, prostitutky apod. a tento mladík vyrůstal přitom v koncentračním táboře a ani o běžném světě za zdmi vlastního státu skoro nic nevěděl! Nicméně příběh působí jako celek soudržně, velice autenticky a doporučuji ho k přečtení. Četla jsem před lety, pamatuji si však mnohé doteď, z paměti příběh zcela nevymizí...