siena komentáře u knih
První setkání s T. Lindgrenem...pro mne nový, zajímavý styl a humor. Autor použil pro své vyprávění i dobové fotografie, reklamu a novinové inzeráty, což je příjemné zpestření. Hlavní postava starého pastora, jeho poslání, si mé sympatie nezískala, ale o to více mi přirostli k srdci obyvatelé Dolního Avabäcku, a jeho okolí. Nejenom Olaf, ale i já dostala lekci o životě. Za konec dávám jen 4*, ale těším se na další knihy.
Malá poznámka na okraj...obálka se Hostu více než povedla!
Dočteno, jsem nadšená. První setkání s Luigim P a určitě nezůstane poslední. Čtení vyžaduje velkou pozornost, protože román tvoří mnoho postav, které vstupují do děje a zase se vytrácejí, aby se nakonec všechny sešly ve "velkém" finále, kdy se nejen završí jejich osudy, ale smutně končí i jedno období historie Sicílie. Za závěr, kde se poslední větou kruh vyprávění uzavírá, bych dala dalších pět *.
Při čtení mne až mrazilo, jak jsme nepoučitelní, jako kdybych četla dnešní tisk:( Kde končí všechno to nadšení, velké ideály při sjednocování Itálie...
...Skutečné zlo, největší zlo nové vlády není ani tolik usurpace...Monarchie, zřízení občanská a sociální; věci časné, které míjí; jsou-li spravedlivé a svaté, pak se páchá hřích na lidech, když se mění a odstraňují; ale je to zlo, které se dá napravit. Horší je, když lidem vezmete nebo v jejich myslích zatemníte víru a náboženství...
Ačkoliv tento výrok jedné z postav, má být v kontextu vlastně názorem špatným, říkám si, že je v něm velký kus pravdy...
Příjemné, romantické čtení. Vyprávěný příběh je sice smyšlený, ale autorka se opět drží základních historických reálií. Úchvatná atmosféra velkolepých slavností Il Palio, jejichž pravidla, která platí dodnes, upravila právě Violante Beatrix Bavorská, velkovévodkyně toskánská, láká k výletu...Pátou hvězdičku jsem musela přidat za Sienu, jinak to nešlo:)
Velmi milé spojení tří autorů a jejich známých děl, která vždy potěší. K tomu ještě ve skvělé výpravě s nádhernými ilustracemi! Opravdu vhodná kniha na opuštěný ostrov, ale nejenom tam:)
Bylo to mé první setkání s autorem a setkání to bylo velmi příjemné. Kdo se zajímá o historii medicíny, lékárnictví, tak příběh Carly Marii Castagnolo musí zaujmout. Popis Benátek, postihnutých morovou epidemii, byl pro mne opravdu působivý. Doba to rozhodně nebyla jednoduchá a radostná. Myslím si, že se ji W. Sernovi podařilo zdařile přiblížit .
Kniha se čte hezky, příběh má spád. Jen toho utrpení a ta příkoří, co autorka naložila na bedra hlavni hrdinky, bylo myslím až dost. Přes současné reálie, jsem měla občas pocit, že čtu román z přelomu 19. a 20. století.
Konečně mohu dát za pět:) Předchozí dva příběhy Rebecky Martinssonové byly s tak otevřeným koncem...
Možná to není brilantně vystavěná detektivní zápletka, ještě rozpletená relativně brzo, ale popis místa, života a hlavně vnitřního světa jednotlivých postav je jedinečný. Prolínání současnosti s minulostí, v tomto příběhu i vidění budoucnosti, není rušivé, ale pro pochopení chování a jednání hrdinů. Jen na můj vkus jsou scény násilí, zločinu hodně kruté a nemyslím tím nějaké popisy "potoků krve".
Kdo čekáte akční detektivku, tak to nebude pro vás dobrá volba. Příběh nás zavádí do poměrně uzavřené komunity kurdských přistěhovalců, odvíjí se velmi zvolna prostřednictvím myšlenek a pocitů hlavních aktérů a míří k docela překvapivému rozuzlení. A právě styl vyprávění tuto "severskou krimi" odlišuje a dělá ji, alespoň dle mého, atraktivní a jsem zvědavá na další knihy Ake Edwardsona.
Velmi poutavě vylíčené osudy generací jednoho rodu vinařů. Při čtení tohoto příběhu prostě musíme obdivovat víru a odhodlání prvních osadníků Austrálie, vytvořit si zde nový domov.
Konec prvního ročníku gymnázia a naše společná brigáda sázení stromků v Krkonoších. Půjčila mi ji naše třídní profesorka a tím začalo mé nerozlučné, osudové přátelství s EMR:) V té knize je všechno...
Já se teprve do té půlky blížím, tudíž nemohu zcela posoudit:)
Absence akce a velkého napětí mi ale neschází, ani jsem dle anotace nic takového nečekala. Možná to je zvláštní, při čtení zrovna detektivního příběhu, ale mě dostává atmosféra venkovského života a především láskyplný vztah hlavních hrdinů i po 26 letech společného života, a to ještě napsáno mužem...asi budu nenapravitelná romantička:)
Po dočtení i té druhé, posuzuji stejně:)