silvara komentáře u knih
Hm, v tomhle případě chápu, že část čtenářů knížku vychvaluje do nebes a část je s ní nespokojená.
A upřímně jsem na rozpacích i já. Má to takový skvělý potenciál - magie, genocida, emancipace, ženská obřízka, netradiční prostředí... A to vše autorka vezme a chvílemi z toho vytváří skvělý román s přesahem, aby v to vzápětí srazila na zem a pod zem.
Chápu, že hlavní hrdinka to má těžké. Ale musí se doopravdy chovat tak divně? V jednu chvíli je to emancipovaná mladá žena, která se lusknutím prstu promění na malého spratka. Osobně se domnívám, že těžší osud má Mwita, který s ní musí vydržet. Ale zase ten je chlap a dostatečně nerozumí ženské emancipaci (což mu nezapomeneme omlátit o hlavu).
A pak tu bylo vykresleno válečné běsnění a "vytváření" nových dětí organizovaným znásilněním. Boj eowu dětí o vlastní identitu, o jejich místo ve světě a boj s tradicemi. A právě v těchto momentech bylo vidět, jak skvělá ta knížka mohla být. Prostě nevyužitý potenciál.
I když si odmyslím hlavní postavu, která mě přiváděla do stavu šílenství svou celkovou neschopností, pořád nerozumím jedné věci. Proč je tahle kniha řazena do žánru sci-fi. Sem tam sice vykouklo "hypermoderní zařízení" a zastaralá počítačová technika, ale to přece není jediné, co dělá sci-fi samostatným literární žánrem, ne? Podle mě jen někdo nechtěl, aby to zapadlo do žánru YA (kam to správně patří - nic proti YA).
Musím souhlasit, že to je doopravdy nejslabší kousek z celé komiksové série. Na vizuální stránku komiksu si ani tolik stěžovat nemohu, ale ten scénář byl doopravdy tristní. Zvrat stíhá další zvrat, pořádná logika či vysvětlení chybí, na místo toho se objevuje příšera, která čeká na zabití. Ach, tohle bylo smutné jak v porovnání s knižní, tak s herní sérií.
Ideální manga horor pro pochmurné podzimní večery (nebo spíše večer). Originální kresba nádherně podtrhuje temný příběh a doplňuje tíživou atmosféru. A člověk si pro příště dvakrát rozmyslí, než vleze do jeskyně. :)
Tak tenhle díl by se měl prodávat rovnou s balíčkem kapesníků. Anebo aspoň s varováním. Fullmetal Alchemist zbožňuji, ale tenhle díl mi pokaždé zlomil srdce. Arakawa vás prostě donutí své postavy milovat, a pak...
A takhle to vypadá, když se knížce nevěnuje dostatečná pozornost. Mohlo to být nádherné počtení, při kterém si zároveň člověk pocvičí angličtinu. Místo toho jsem se dočkala českého překladu, který očividně vytvářel někdo, kdo japonské reálie nezná (chyba) a kdo má očividně i problémy s překladem z angličtiny (zásadní chyba). Nezlobte se na mě, ale aby v jednom a tom samém odstavci mělo sloveso slain dva různé významy (prodán do otroctví a zabít)? To je trochu moc. A doporučení na závěr? Čtěte jen anglickou část :)
Počkat! Nebyl tohle původní plán vydavatele? Ha! :D :D
Podle mého skromného názoru je toto jedna z nejlepších knih od Nesba. Má to spád, je to svižné a rychlé. A pak je tady Harry Hole. K tomu týpkovi si nejde nevytvořit vztah (a už je jedno jestli pozitivní nebo negativní). Pravdou je, že zcela nezvykle jsem vraha odhalila již v půlce knihy. A ani to mě však nezastavilo, abych knížku dočítala o čtvrté hodině ranní :) Jen se asi nebudu na první sníh tolik těšit.
A sága bratrů Elricových pokračuje! A hned solidním zásahem na komoru. Příběh Niny Tucker je prvním momentem, kdy si uvědomíte, že tohle nebude jen veselá zábavná jízda. A to jsou Elricovci jen na začátku své dlouhé cesty. Zkrátka je to první moment, kdy mi tahle série tak trochu zlomila srdce (a že to Hiromu Arakawa dělá celkem často, na druhou stranu jsou díky tomu její díla tak dobrá).
Napínavé čtení plné laskavého humoru...přesně jak si pamatuji z dětských let :) Nejlepší na mumíncích je fakt, že ať se stane cokoliv, vždy ví, že vše dobře dopadne. A Šňupálka a jeho odpor k zákazům a příkazům lze jen obdivovat. Zkrátka je příjemné zjistit, že ani po letech se mumínci nezměnili, že jsou stále stejně úžasní.
K současné české literární tvorbě příliš netíhnu, dokonce by se dalo říct, že se jí vyhýbám. Proto jsem byla Kaziměsty příjemně zaskočena. Ano, je vidět, že se jedná o debut autora. Ano, má to své chyby, háčky, ale... Ale je to zatraceně dobré, nádherně imaginativní a má to nádhernou češtinu (je vidět, že si Bečan umí s češtinou pohrát). Zkrátka Kaziměsti jsou milým a nečekaným překvapením na české literární scéně.
Suzanne Collins dokázala v prvních dílech čtenářům představit velmi zajímavý, dystopický svět. V posledním díle se děj přesouvá z arény pryč a z Katniss se stává tvář revoluce, která má postupně zachvátit celý Panem. A právě tady to začíná váznout, protože Katniss není očividně jediná, která netuší, jak se taková revoluce dělá. Netuší to totiž ani autorka a na knížce je to silně znát. Ale i přes určité nedostatky měla Síla vzdoru pár velice dobrých momentů. Jen je škoda, že tak dobře rozjetá série je ukončena tak neadekvátním dílem.
Jsem špatný člověk, když se při čtení tragického životního příběhu sourozenců Baudelairových tolik směji? Vážně, těm dětem se nic hezkého nepřihodí, zažívají doopravdy řadu nešťastných příhod, ale ten styl, kterým je to napsáno! Tomu se nelze nesmát! I když je to určeno především pro děti a mládež, já se četbou prvního (a dalších dílů) bavím, i když jsem z dětských a mládežnických let vyrostla. A s přibývajícími roky mi Snicket přijde vtipnější a vtipnější. :D
Podle mě je tohle nejlepší Gaimanova kniha. Napínavý děj, zajímavá zápletka, atraktivní prostředí alternativního Londýna, nepřeberné množství záhad... Za mě si tohle zaslouží i 6 hvězdiček z 5 možných :)
Myslím, že na Adélii začínám být závislá. Kecám, jsem závislá na postavě Jindřicha II. :D
Ale teď vážně...příběh se čte jedním dechem, zápletka je opět originální a nečekaná a ihned po přečtení saháte automaticky po dalším (naneštěstí posledním) díle.
Tušila jsem, že Aristoteles a Dante budou dobrá knížka, ale že až tak dobrá... Dočetla jsem jedním dechem a hned jsem se vrátila na začátek a začala jsem od znova. Až tak dobrá je to knížka. Krásné vyprávění o přátelství, lásce a hledání sebe sama. Vyprávění, které je velkolepé svojí intimností, svým minimem postav, svojí realitou.
Napadá mě mnoho superlativ, kterými bych mohla knihu a Sáenze vychválit. Akorát mám pocit, že nic dostatečně nevyjádří, jak skvělé tohle dílo je.
Epický začátek pro skvělé dobrodružství. Detailně propracovaný příběh, který potěší znalce (DC) komiksů i ty, kteří se s tímhle žánrem teprve seznamují. Sandman je pro mě dalším důkazem, že komiksy nejsou jen "pouhé" čtení pro děti, ale (pokud se dá dohromady správný autor a kreslíř) že jde o dechberoucí příběhy propojené s vizuální pastvou pro oko. Oprava: v tomhle případě jde spíš o vizuální orgie :)
Mám ráda knížky, které vás dostanou ze zálohy. A přesně taková je Hlava XXII. Ze začátku je vše veselé, ironické a absurdní a pak zničeno nic...bum! Nečekaná rána na solar plexus, která vyrazí dech. Wow, doopravdy působivé, geniálně vystavěné vyprávění (skládačka s časovou linkou).
Chápu, proč tahle knížka způsobila v roce 1961 takový rozruch.
Hon na Kiru pokračuje! Morální bitva o spravedlnost je zpět a neztrácí na tempu. Death Note je originální tím, že se nezaměřuje primárně na fyzické násilí jako spíš na lidskou psychologii. A doopravdy jde o mangu, kde se odehrává souboj myslí. O mangu, která nutí čtenáře uvažovat, co by dělal na místě vyšetřovatele L nebo samozvaného boha Kiry. (Uznávám, že Light má určitý šarm, stejně jako většina psychopatů. Stále však tvrdím, že pokud mu někdo fandí, měl by neprodleně navštívit odbornou péči.) Linie s Naomi Misora je jednou z nejlepších v celé sérii. Nezapomenutelné a stále epické jako první díl.
Tak jsem zhlédla filmovou trilogii, zamáčkla slzu zděšení a rozhodla se, že si spravím chuť kvalitní knižní předlohou. Nezklamala a to jsem ji četla už ... mnohokrát. Inu, klasika je klasika.
Jak nejsem citlivá duše, tak si říkám, že k tomuhle dílu by mohli dodávat i kapesníčky.
Jasně, první půlka je taková "nedějová". Na druhou stranu - když se téhle rodince něco "děje", tak to stojí za to. A právě to se stane ve druhé půlce. A vy jen na to zíráte, otáčíte stránkou a říkáte si: "Cože? Jak jako pokračování příště?"
Uff, kéž by už série pokračovala!
Nevím, jak to ta Tučková dělá. Vybírá si neobvyklá témata. Je vidět, že si perfektně zpracovala veškeré dostupné materiály a dokumenty. V jejích dílech jsou silné momenty a i přes to přese všechno je pro mě četba jejích knih utrpením.
Třeba první "válečná" část byla dle mého názoru zcela zbytečná. Jak vás může v podstatě minout válka?! A hned vzápětí následuje děsivá (a reálná) scéna "odchodu" Němců, při níž člověku tuhne krev v žilách. V jednu chvíli se hrdinka rve s osudem, pak se nechává unášet proudem náhodných událostí a pak šup! mění se vypravěč.
Na můj vkus je to dost nevyvážené a chvílemi i nepřehledné. A je to doopravdy škoda, protože některé momenty jsou doopravdy silné.