Sima890 komentáře u knih

Na Falešný polibek jsem se chystala celkem dlouho, odrazovalo mě, jak je kniha tenká, ale pak jsem se rozhodla, že to přecejen zkusím a jsem za to nesmírně ráda. Strašně jsem si to zamilovala a taky mi i slzy ukáply. Autorka příběh napsala způsobem, jakým jsem ještě žádnou knihu neviděla a já byla překvapená jak nenucené to bylo.

Autorka udržovala identitu vraha a prince v tajnosti do poslední možné chvíle. Já už asi ve čtvrtině měla jasno kdo je kdo, ale ukázalo se, že jsem se mílila. Tahle část příběhu nebyla vůbec nucené a odhalení identity vraha a prince přišlo ve správnou chvíli. Sice mě ze začátku mrzelo, že jsem se mílila, l nakonec jsem za to byla ráda. Příběhu celkově nechyběla tajemství akce, láska a ani žal.

Postavy byly napsány skvěle a byly sympatické, jenom v částech byla celkem nevýrazná Pauline, jako Liina nejlepší kamarádka mohla být výraznější, ale přesto ji nechybělo drama. Liin charakter mě překvapil, vůbec se nechovala jako princezna, která je od narození zavřená v paláci. Zvládla a přežila toho hodně, už se těším, co se stane v dalších dílech

1 04.03.2018

Tento díl mě úplně zlomil. Události knihy jsem nečekala a srdce mám zlomené a dokonce ani slzy nechyběly. Troufám si říct, že to byl zatím asi nejlepší díl z celé série, tím nechci říct, že ostatní měly horší kvalitu, to ne, ale prostě

V Říši bouří dostaly více prostoru i ostatní postavy. Aelin mán stále svou většinu, ale už je menší. Je mi trošku líto, že mi tam Chaol vůbec nechyběl-nebyl totiž vůbec v knize. Ale Elena v knize sehrála klíčovou roli a já u těch scém brečela. Je tam několik flash-backu, které ukazují, jak to doopravdy bylo s Nehemií a jaká budoucnost čeká, nebo spíš nečeká Aelin. Manoniny části mě zase bavily více.

Mě v knize přišlo celkem vtipně jak si tam všechny Sarah spárovala. Lorcan a Elide, která v této knize dostala více prostoru a úkol, Aedion a Lysandra, Aelin a Jeřáb, Chaol a Nesryn (i když ani jeden tam nebyli), Dorian a Manon. Cesty všech postav ce opět zkříží a pude to napínavé. A Maeve se opět ukázala, jako mrcha a tentokrát vyhrála a Aelin všechny - včetně mě -odrovnala svými plány.

1 04.03.2018

Půlnoční koruna byla ještě lepší než Skleněný Trůn. Hodně nečekaných zvratů, další tajemství, nebezpečí....A další odhalení Celaeniny minulosti. I slzy tekly... a jak... Srdce se mi roztříštilo na milion kousků, takhle se cítí asi každý, kdo čte SJM knihu. Strašně jsem si tuto sérii oblíbila a zamilova si ji. Oproti Skleněnému trůnu jde vidět, že děj je více promyšlený a styl psaní profesionálnější.

První polovina kihy je soustředěná hlavně na milostný trojúhelník, který se rozpadne, kdyyž si Celaena udělá pořádek v citech a ví, khoho miluje. Vývoj vztahu Celaeny a Chaol byl možná trochu rychlý, ale zato velmi krásný a mě osobně nadchl. Zvrat v polovině knihy změní úplně všechno, včetně jejich vztahu.... A právě v téhle části jsem hrozně brečela a událost má své následky ve zbytku knihy a dalších dílech. A všechno se začíná pořádně rozjíždět.

V knize mu vadilo Celaenino zatajování informací před jejími přáteli, nebo spíše říkání příběhu a úmyslné vynechávání celkem důležitých informací. Tohle je asi jediné, co mi vadilo...

Já vždy měla pocit, že se toho v Celaenině minulosti stalo mnohem víc, než říká. Já tušila půl knihy, že se stane, co jsem si myslela, co se stane (nechci spoilerovat), a když se to stalo, div jsem netančila vítězný taneček. Ale jednu část její minulosti jsem opravdu nečekala a změní způsob, jakým se na ni Chaol dívá...
prostě SJM..

1 04.03.2018

Upřímně nevím, co si mám o knize myslet
Asi jsem celkem zklamaná, autorka z tohohle příběhu mohla vytáhnout o hodně víc, téma knihy se mi hrozně líbí, ale příběh opravdu mohl být lepší a taky jsem to lepší čekala...

1 10.12.2017

Eadlyn mi v téhle knize nesedla, její chování se mi nelíbilo, ale co se dá dělat...
Já už od začátku tipovala, že se stane něco co se vážně stalo XD ale bylo to super početní a dávám 5*

1 05.09.2017

* SPOILERY *

Krása...jednoduše krása
Z trilogie asi nejlepší díl, občas i trochu smíchu bylo a prostě happyend: ) I když málem nebyl: (

U knihy jsem si i probrečela, když zemřel Američin otec... Krále mi líto nebylo, ale Amberly hrozně...A Celeste si takový konec nezasloužila, ani Anne...
Jenom se mi zdá, že tu poslední kapitolu špatně přeložili...

1 05.09.2017

Žít ve světě, kde člověka všichni nenávidí je těžké. Vše, co Jude kdy chtěla bylo zapadnout, a když se jí naskytne šance, vezme ji. Už má toho všeho až pokrk a nebojí se ukázat, co všechno v ní je. Jude se tím dostává na dosah informací, které by ji nikdy nenapadly, že by mohly být pravdou, a když jde vše do pekel, musí se spojit se svým úhlavním nepřítelem, aby všechny ochránila.

The Cruel Prince (Krutý princ) je jednou z nejkladněji hodnocených YA knihy letošního roku. Já osobně jsem tomu prostě nemohla odolat a musím říct, že tohoto rozhodnutí v nejmenším nelituji. Kniha je skrz nazkrz propletená nenávistí, zradou, intrikami a tajemstvími, nechyběla ani politika. Do knihy jsem se hodně začetla a úplně ji zbožňuju, nemůžu se dočkat dalšího dílu.

Ze začátku šlo poznat, že autorka s knihou trošičku experimentovala. Ze začátku se při vyprávění hlavní hrdinka obracela na čtenáře, což by přišlo dost nesympatické. Naštěstí to bylo jen na začátku a poté se to už neopakovalo. Při čtení jsem měla i pocit, že si čtu z dětské knížky,což se mi opět moc nelíbilo, ale zvykla jsem si. Nebylo to dějem, ale grafikou v knize. Na začátku každé kapitoly je takový dětský obrázek. Pohádkové příběhy mají v knize nějakou roli, takže mi nepřišlo, že by to tam nepatřilo, spíše naopak.

Celý příběh byl skvěle promyšlený, vše do sebe dokonale zapadá. Bavilo mě odhalovat všechny ty prohnilé plány postav a sledovat, jak hlavní hrdinka shromažd'uje všechnu svou sílu a odvahu a odhaluje tajemství s zrady ostatních postav. Cardan je úplně úžasná postava, od "záporné" postavy jako je on jeden nikdy neví, co čekat a v průběhu knihy se víc a víc otevírá a odhaluje jaký opravdu je. Až do poslední chvíle jsem nevěděla jak to všechno skončí, senzační konec to byl.

02.01.2019

Já úplně zbožňuju tu původní obálku, je moc krásná, líbí se mi víc než ta naše česká, ta také není k zahození, ale ta původní je mnohem hezčí i vevnitř (v těch prvních černých stránkách).Na tuhle knížku jsem se chystala už dlouho, nedávno vyšla i v češtině a já už si řekla, že si ji musím přečíst. A upřímně, nechápu, proč jsem tak dlouho čekala. Podle názvu jsem čekala něco na způsob Hunger Games nebo Skleněného trůnu, ale po přečtení anotace mi bylo jasné, že to tak nebude. Přišlo mi to hodně originální a zajímavé. Kletba vítězů je protkaná politikou, bojem o svobodu, intrik a samozřejmě i romantickou linkou. Je to příběh o tom, jak se výhra proměnila v prohru. To vše se sešlo v téhle krásce.

Svět knihy není příliš popsán, ale společnost a její způsob fungování je. A ta je tak promyšlená.Cítila jsem se jako uvězněná v nějaké historické fantasy fikci. Spousta věcí je tam spojených s historií, ne úplně s historií, ale přišlo mi to tak skutečná, jako by taková společnost skutečně existovala. Úplně jsem se zamilovala do způsobu, jakým vše funguje, do té monarchie, Valorianci jsou vládci, neporazitelní, mocní. Herrani jsou ti poražení, otroci, ti, kteří se musí Valorským uklonit a poslouchat jejich každému příkazu. Což mě hrozně zaujalo, to otroctví získalo v ději hodně pozornosti. A právě zde přichází revoluce. Byla to jen série náhod, která zapříčinila změnu všemu.

Než se cokoliv - jakákoliv akce stala - autorka se většinou soustředila tu společnost a naše hlavní postavy a jejich životy. Takže víte přesně, jaký život žijí a kde stojí a jsou neskutečně reálné. Často se stává, že postavy YA se chovají nesnesitelně a nelogicky, ale tady to tak opravdu nebylo. I když se zdálo, že Kestrel je tohle rozmazlené malé děvčátko, ale zatraceně ... ukázala nám, že je to nebojácká kick-ass drsňačka. Je to dcera generála, ale to z ní neudělá žádného válečníka. I když není zrovna nadaný bojovník, její inteligence a intuita je něco výhodnějšího. Ke knize mám jen jednu výtku, a to je, že díky kapitolám o Arinovi je jeho tajemství je čtenářovi vyzrazeno už na začátku. Ale na druhou stranu jsem si je užila a jen čekala, kdy vše vyjde na povrch. Arin je v podstatě Kestrelininým majetkem, ale ona se k němu tak nikdy nechovala a ani k jeho lidu. A Arin se zase k ní nikdy nechoval s nenávistí.

02.01.2019

Na Grišu jsem slyšela samé chvály a rozhodla se, že si to taky přečtu, já bohužel nějaké velké nadšení z knihy nemám, pro mě to bylo trošku zklamání. I přesto, že nejsem nijak nadšená, mě kniha bavila a za přečtení to určitě stálo, stránky rychle ubíhaly. Autorka vymyslela zajímavý a čtivý příběh s nějakou tou originalitou a potenciálem pro další díl. Další díly určitě nevynechám, jsem zvědavá, co si autorka přichystala v dalším díle.

Alina jako postava pro mě je celkem oříšek, nemůžu se rozhodnout jestli ji mít ráda nebo ne. Zatím mě nepřesvědčila ani o jednom. Řeknu akorát, že to není jedna z nejlepších hrdinek, o kterých jsem četla. Nikdy v ničem nevynikala a sama si připadá úplně obyčejně, a že nikam úplně nepatřila. Alina je taková uzavřená, ale co jiného by se od ní dalo čekat, když je proti své vůli odvlečena do pro ní neznámého a nového prostředí a nejlepšího kamaráda. Občas mi připadala trochu ufňukaně a možná i naivně. Ale co si budeme povídat, i já propadla Temnyjovu kouzlu. Hodně mě bavilo pozorovat, jak se z téhle dívenky stává o něco silnější člověk, a jak se učí poznávat tuhle novou verzi sama sebe a kontrolovat svou moc.

O vedlejších postavách nemám moc, co říct, dostaly hrozně málo prostoru. Myslím, že tím, jak je sama hlavní hrdinka uzavřená, tak se to tam i hodí. Po většinu času mi příběh přišel hlavně o pocitech Aliny, jak jí chybí její nejlepší kamarád Mal a koho vlastně chce. Mal, jelikož moc prostoru nedostal, a znám ho hlavně z Alinina vyprávění, tak ho nemůžu moc posoudit, ale nějak mi nesedl. At' je to trochu neuvěřitelné i Darkling (Temnyj) tam toho prostoru moc neměl. Věci se mezi Alinou a Darklingem změnili dost rychle. Prakticky si ji od doby, co ji potkal moc nevšímal a pak najednou ji políbí... To jsem trošku nepochopila...Děj jde po většinu času pozvolně, bez nějakých důležitých událostí. Ale konce kniha nabrala hezký spád, i když ne vše tam se mi líbilo a dosáhla velmi zajímavého konce. A ještě k překladu. Částmi jsem knihu četla v češtině a částmi v angličtině a jméno Temnyj mi není ani trochu sympatické, The Darkling má prostě šmrnc, ale zároveň nevím, jak jinak by to šlo přeložit.

I přes všechny negativy musím autorce uznat její fantazii. Moc se mi líbí svět, který knize vytvořila a upravila. Je to taková fantasy úprava Ruska, což mi přišlo už když jsem viděla originální obálku - architektura paláce na ní. Na jedné straně Griši, které mají určité schppnosti a jsou na vrcholu společnosti a pak tady jsou obyčejní lidé, kteří hladoví. Nejmocnější je samozřejmě Temnyj, který i když nedostal dost prostoru je hodně zajímavou a i originální postavou. No, ne úplně. Ale jsem si jistá, že tato postava mě ještě hodně překvapí.

13.07.2018

Hodně krásné a pohodové počtení to bylo. Kniha mě hodně bavila a já hltala jednu stránku za druhou. Narozdíl od re-tellingu Sarah Maasové (Dvůr Trnů a Růží), byl tohle opravdový příběh Krásky a Zvířeze jen s nějakými změnami, takže to bylo trošku i předvídatelné. Přestože mě kniha bavila má několik chyb.

Příběh je napsaný hrozně čtivě až jsem se nemohla odtrhnout. Autorka si k re-tellingu moc nových věcí nepřimyslela, ale prokládala to různými jinými pohádkami, které vracely Jevu do vzpomínek na otce a dětství. Velmi důležitou roli v příběhu sehrál pták Ohnivák. Kniha je z větší části napsána Jevě a ta druhá patří Zvířeti. Někdy se z pohledu Zvířete objevily jen tři slova, ale i ty stačily aby člověk poznal, co Zvíře cítí. Určitě tam mohlo být více romantiky, což jsem čekala, že tam bude, ale skoro nic. Tuhle pohádku jsem si prostě zamilovala, i když tam nebyly nijak velké zvraty, drama ani akce (trošku mi to tam ale chybělo). Prostě to na mě působí jako krásná a kouzelná pohádka.

Celkem velké mínus byl ten uspěchaný konec, kdy se vše stalo moc rychle a ak skončilo. Jelikož je to pohádka, tak samozřejmě št'astně, ale bylo mi to líto. A epilog? Ten si autorka mohla odpustit, bylo to shrnutí života Krásky a Zvířete v otázkách, takže mi přijde, že tam je úplně zbytečný. Doufám, že autorka udělá další díly pro rozvinutí příběhu, co se dělo dál a tak.

04.03.2018

Povídky o Celaenině minulosti. Bylo to hodně zajímavé-všechyn události navazují do současných knih. V originále i ve slovenštině má každá povídka zvvlášt' knihu. Jen nám je všechny dali do jedné knihy, a je to si myslím lepší. Poslední povídla mě dostala a dohnala až k slzám, což jsem nečekala (co se stane jsem věděla).

Mnoho lidí doporučuje si knihu přečíst dřív, než Skleněný trůn. Já bych to moc nedoporučovala, protože později v Půlnoční koruně by to hodně pomohlo v odhalení Celaeniny minulosti, kdo dřív bývala a jakou je nadějí pro lepší svět. Já jsem ráda, že jsem to nechaůa, jako poslední knížku.

Děj byl hodně zajímavý- jediné, čeho mi je opravdu líto je, že Celaena nikdy neřekla Samovi, že ho miluje-při to on jí to řekl hodněkrát. Bylo skvělé poznat blíž postavy a jejich minulost propojenou s Celaenou blíž a konečně poznat Sama, kterého já si zamilovala a na konci jsem brečela, přestože jsem věděla, jak to skončí.

04.03.2018

Tohle je asi první kniha, o které nevím, co si mám myslet. Na knihu jsem se podle anotace hrozně moc těšila a mrzí mě, že to nebylo to co jsem očekávala, a taky mi je líto, že je mi to líto. Příběh má určitě kladné stránky, díky kterým je to lepší, ale těch záporných je přece jen více...

Začínalo to velmi zajímavě a vypadalo to na skvělý příběh o dívce, která je nadaná magií o které neví, ale poté co se Snow dostala do Algidu se vše začalo strašně táhnout a nic zajímavého se vůbec nestalo. Takhle to trvalo téměř do konce a několik stránek před koncem se konečně něco začalo dít. Jenomže to bylo opravdu pár stránek před konce a konec příběhu zůstal příliš otevřený. Těch pár stránek před koncem bylo skvělých a pár událostí mě překvapily, kdyby autorka knížku o nějakých sto stránek prodloužila a vysvětlila několik otevřených linií příběhu bylo by to o hodně lepší... Začátek, kdy byla Snow ještě v ústavu byl z celé knihy nejlepší.

Plusem byly postavy, které mi přišly sympatické, i když některé dostaly málo prostoru a grafika. Kniha má naprosto nádhernou obálku a i uvnitř je hezky vyzdobená ve stylu zimy. Nebylo to nejhorší, je to velmi jednoduchý příběh a i čtivý, dala bych asi tři hvězdičky.

04.03.2018

Sarah J. Maas opět ukázala svů talent na nečekané zvraty. Kniha mě úplně pohltila a bylo to napínávé od začátku do konce. Královna Stínu, stejně jako ostatní knihy SJM nejsou zrovna nejtenčí, ale zato jsou velmi obsáhlé a popsané do detailů a napínavé.

Pro mě byl celkem nezvyk, když už Celaena nebyla popisována jako Celaena, ale jako Aelin. Nechtěla jsem si to připustit, ale Celaena mi trošku chyběla, i když se na ni nezměnilo nic, kromě jména. Zato Chaol se změnil... Tak, jako jeho vztah s Aelin/Celaenou. Části o Manon mě konečně začaly bavit, i ona se celkem změnila a její cesta se zkřížila s ostatními postavami knihy. Aedion byl už v minulé knize, ale ted', jeho scény se svou dlouhp ztracenou sestřenicí jsou úžasné. Vztah Aelin a Jeřába (Rowan) se změnil, a hodně.

Zvraty v knize byly naprosto perfektní. Aelin všem vytřela zrak, a ne jen jednou. Já se ani smíchu nemohla ubránit, protože to opravdu nešlo. A zakončení jsem málem probrečela, ale naštěstí vše dobře dopadlo. Jediné, co mi bylo líto, že se Aelin nedostala do hrobky, ale v příští knize bude mít Elena klíčovou roli.

04.03.2018

Oproti Zavrženému bylo Crescendo slabší, ale dávám 5*
Děj byl napínavý a i s rodinným dramatem, nečekané... I Harrisonův vrah byl nečekaný
Akorát Nora byla hrozně žárlivá..

04.09.2017