simca9342 komentáře u knih
Přečtená před lety.
Shlédnuto v kině se spolužačky snad v pravěku. Florence nebyla zas tak božská, ale to brzy zjistíte. Příběh o ženě, co uměla zpívat, ale zároveň na to neměla buňky. Vyprodat celý koncert, sál nacpaný k prasknutí, aby se podívali na někoho, kým ve skutečnosti není. Pak přijde odhalení a trafiky se budou brát útokem. V tomto případě byl lepší film než splácat fakta rodiny a vrazit je do příběhu.
Kouzelný svět nejen pro malé čtenáře, ale i pro ty větší. Určen jak dětem, tak dospělým, kteří si "otevřou" vrátka do čarového světa. Ty pohádkové ale otevřou hrdinové z knihy - Majka se svým novým kamarádem skřítkem. Oba mají jedno společné, tou vášní se staly knihy, hodiny strávené nad stránkami příběhů s neznámými tvory. V jednom z nich však existují obyčejné dveře, ke kterým není třeba žádný klíč, ale písnička. Dozněl poslední tón, dveře se otevírají, za nimi čeká na všechny dobrodružství.
Letní zahrady, stařečci s kouzelným předmětem, kocouři. Šedí, modří nebo čistě bílí. Pro tento druh vyprávění typicky němí tvorové. Jeden z nich, barevný kocour Kip, mazlivý průvodce v neznámém světě.
Dva návštěvníci mají jen omezený čas, písek a hodinách se sype, čas utíká,...
Zámek je vstupem za tajemstvím pohádek. Co se dozvíme? Například to, že plody zahrady jsou na nemoc lepší než vyškolení doktoři nebo, když někoho vyhlížíme, čas s tím udělá své a vyvolený si nás najde sám.
Kdo ale vstoupí, musí taky někdy ven.
Zazvonil zvonec, dobrodružství a velké pohádky je konec.
Knihu lze přečíst na jeden zátah (můj případ to bohužel nebyl), ale napsat ji, když pomalu netušíte, kde čerpat, je opravdu umění. Přesně takový je další příběh autorky Leily M. - Alyin dům. Psala téměř od nuly o vymyšleném životě lidi, které v životě neviděla. Povedlo se.
Ranče, ropná pole. Román o koních a lásce z dětství.
Dnes skoro třicetiletá Aly vzpomíná na dobu, kdy se před lety jako školačka šťastnou náhodou dostala do rodiny Wayneových a na první pohled se zamilovala do jejich syna Marshalla. Po dlouhé době ho znova vidí. Oba vědí, co se tehdy stalo a co ani po letech není objasněno. Alyin otec kdysi udělal konec dceřiným snům, když Marshallovu rodinu připravil nejen o střechu nad hlavou. Wayneovy byli zadluženi a věřili v pomoc dobrého bankéře, jakým pan Kingston bezpochyby byl. Jenže chtít i přes varování dobré vzdělání pro svého syna a skutečně na to mít, jsou dvě úplně jiné věci. Marshallovi rodiče se zadlužili tak, že jim nikdo nepomohl. Nemohl, ale spíše bych řekla, že nechtěl. O pár let později se zdá, že se dva lidé z různých států setkají na letišti a mají i společný let.
Staré křivdy se po letech opět otevírají...
Maxi a Hobit - Mladá jezdkyně se svým koněm, který má zajímavé a příznačné jméno- provází malé budoucí zájemce o koňský svět základní výbavou každého jezdce, jednotlivými styly ježdění , ale hlavně dvoustránkovými zápisy ze svého deníku, kterými zpestřuje celou knihu.
Lístěnka a Jablonín - skřítčí manželé žijící v jedné jabloni nedočkavě vyhlíží příchod miminka. Ale nějak nebyl čas vyrobit postýlku. No, v případě Jablonína spíše přišly karty na první místo, ale to už nemá cenu řešit. Něco se snad najde...
Mezitím v nedalekém domě je malá Lili na oslavě narozenin své kamarádky. Oslava skončila, všichni se rozchází domů, Lili ale nemůže najít jednu věc, která byla její. Až doteď. Momentálně jí u sebe má někdo jiný. Kdo je ten neznámý?
Před mnoha a mnoha lety se narodila Pohádka... a co bylo dál? Ležela zabalená v peřince. Ale kdeže. Prostřednictvím krátkých vyprávění a s nimi souvisejících životopisy autorů - všedních lidí, kteří se díky své tvorbě, která většinou vznikala z ústní tvorby , stali slavnými - se dočteme něco z historie pohádek.
Němcová, Erben nebo Andersen. Slavní jsou několik set let po své smrti a nejspíš ještě dlouho budou.
Mladá Mia je štěstím bez sebe, protože ve svých 16 letech dostala potvrzení o přijetí na letní baletní školu. Jak by taky ne, když jí tanec koluje v krvi. Její prapraprababička působila jako minulosti jako hlavní tanečnice v Pařížské opeře.
Škola, ve které se bude Mia nějakou dobu vzdělávat, není běžná jako třeba ve Státech. Tam ji stejně nevzali. Pojede do krásou oplývající Paříže, kde spolu s více než stovkou dalších tanečníků a tanečnic předvede to nejlepší, co v sobě má. Cestou zjistí, že pobyt nebude až tak příjemný a zajímavý, jak si představovala. Audrey - její odvěká soupeřka a nepřítelkyně - jde nejen na stejnou školu, co ona, ale ještě s Miou bude sdílet pokoj. Ve společnosti dalších kamarádů objevuje denní a noční život Francie, ale i tvrdě dře u taneční týče pod dohledem přísného učitele. Co se stane, když se "omylem" zamiluje do jeho syna Louise? Spolu s ním se pak vrací o století v čase a objevuje minulost své vlastní rodiny.
Na knize se mi líbil výčet slavných památek, jako například muzeum Orsay, katedrála Notre dame nebo ty méně známé, např. Champ de Mars - park před Eiffelovou věží nebo restaurace Cafe de Flore zmíněná v románu pro dívky. Také nesmím zapomenout zmínit francouzský rychlokurz jako součást příběhu.
Parfait... perfektní :)
Neobyčejné příhody obyčejného šneka Palmáce, ve kterých hledá s pomocí ostatních obyvatel lesa náhradu za zničený domeček.
Na konci každého krátkého povídání jsou doplňující otázky textu, které mají pomoct dětem vyznat se v tom, jak se druhý cítí skrz vyprávění o zvířátkách.
Přečtená před lety.
Vánoce, Vánoce přicházejí... co to meleš?
Je teprve květen, máj - lásky čas. To sice ano pane Mácho, ale v tomhle příběhu se opravdu objevují hromady sněhu, klid a pohoda. Kromě té pohody pohádce nic nechybí. Ale přece jen - Jezulátko se ztratilo! Celá vesnice hledá jestli jim náhodou nespadl do záchodu :)
Ale konec srandy vážení,
Jezulátko je ve vážném ohrožení.
Skončilo tam, kde nikdo nechodí,
uvidí se jak si s tím Maruška s Jozífkem poradí.
Přečteno před lety.
Ach ano, asi mi jak se říká straší ve věži :) Vánoce, sníh a dárky. Tohle nás všechny sice čeká za více než půl roku, ale nejkrásnější svátky v roce si můžete připomenout v obsáhlé knize. Kromě čtyř povídek s vánoční tématikou nakouknete do jiných států, jak to mají s Ježíškem nebo se naučíte básničky. Také rébusy a hádanky čekají na své čtenáře.
Kouzelné příběhy o vilách, na dobrou noc pro malé děti, které mají společné nejen to, že jsou krátké a napsané ve verších, ale i to, že si u nich děti oddechnou po náročném dni ve škole. Rozdílné můžou být snad jen v tom, že každý jednotlivý příběh je ilustrovaný jiným způsobem.
V pohádkách o pár stranách se dozvíme, jakého zvířecího kamaráda má jedna dívenka nebo jak se mohlo stát, že do školy dorazila jen jedna víla.
Přečteno před lety .
Malé kouzelné stvoření víla Jahůdka žije v kouzelném lese. Je menší postavy, stále s úsměvem na tváři a barvou šatiček trefně odpovídá svému jménu. Prožije doslova čarovná dobrodružství se svými zvířecími kamarády.
6/6
Stejná zvířata dvou barev a rozdílných povah se jednou setkají. Co vše se může stát, když každé má rádo jinou denní dobu a různé věci, které si k nim přiřadilo?
3/6
“Vaši rodiče jsou staří"... to mě rozesmálo :) Ano a dinosauři jsou mnohem starší, však už přece vyhynuli. Ale přečíst si o nich můžeme. Koukněte dinosaurům na zoubek a přijde na to, co ve volném čase dělal brontosaurus , jak se stravoval tyrannosaurus nebo jestli stegosaurus byl tak chytrý jak vypadal.
2/6
“ Existuje mnoho nočních světů, které jen čekají na to, až je prozkoumáš."
Nejen v továrně, kdy mají zaměstnanci “noční , pracuji v noci a přes den spí, ale podobně je to se zvířaty. Za městem v hlubokém lese právě v noci vylézají ze skrýše. Různá forma přepravy, rozvážky jídla , lodní dopravy různého nákladu. To vše za tmy. Slyšeli jste třeba o polárním kruhu nebo Grónsku, kde je půl roku den a půl roku noc?
Svět je krásný ve dne v noci a ukazuje nám, že v obou částech dne lze dělat cokoliv.
Přečteno v knihovně 1/ 6
Strefit se někam je umění, ale rozsednout svůj vlastni záchod je mistrovské dílo.
Pejskovi se chce na nočník,ale všechny místnosti, ve kterých jsou ostatní zvířecí kamarádi na těchto vlastních i vypůjčených předmětech jsou obsazené. Vypadá to, že pejsek už to nevydrží, ale naštěstí je jedna místnost volná - opravdový záchod. A rázem je z malého pejska velký pes.
Přečtená před lety.
Russel Green je úspěšný mladý ženatý muž. Kdysi ale tomu tak nebylo. Od základky chtěl získat srdce budoucí ženy, ale nedařilo se mu. O pár let později se s Vivian seznámili a zamilovali. Ale tohle není ta pohádka se šťastným koncem. Dcerka London je sice oba dělá šťastnými rodičů, ale Vivian přijde, že si s Russelem prohodil nejen práci, ale i život. Zůstanou s London sami bez matky na nějaký čas, ale tragédie v rodině donutí Vivian se zamyslet nad sebou a nenechat rodinu na holičkách.
Přečteno před lety.
Kdysi to byl obchod pana prodavače. Teď je z něj už několik let malý opuštěný krámek. Tedy.. o zákazníky nemá nouze, ale je přeplněný věcmi, které jsou opotřebované a nikým nevyužité. Hračky, plyšová zvířata, knihy... Když v krámku nikdo není, hračky zázrakem ožijí a plány na to, jak se odsud dostat začínají!
Přečtená před lety.
Na slunci je viditelný u každého člověka nebo zvířete. Má ho i hrdina tohoto příběhu. Je beze jména a v knize je zmiňován jen jako kluk. Vypadá, že mu to nevadí. Právě naopak. Se svým stínem podniká spoustu zábavy, dělá, co ho napadne . Po čase už nechce svůj stín ani vidět, přijde mu otravný. Tak teda chlapec vezme roha :)
Co však musím vytknout příběhu je jeho krátkost, neúplnost a hlavně předvídavost.
Za mě hvězda dolů.
Přečtená před lety .
Malý medvídek zasadí rostlinku. Ta ale neroste tak, jak má.
Proč, co je špatně? Ptá se tvor lesa. Zalévá jí čajem, svítí lampou, ale pořád nic. Zespoda ale rostlinka vypadá trochu jinak a v noře se chystají na hostinu.