simi28
komentáře u knih

Je to moc milá oddechovka, která se hodí na léto. Přečetla jsem jí jedním dechem a rozhodně se pustím i do dalšího dílu.


Pro mě to je moc hezká oddechovka. A protože čtu pořád fantasy knihy, tak to bylo něco jiného a moc mi tato kniha sedla. Oblíbila jsem si Laru Jean, Kitty, Joshe a Petera, ale nesedla mně starší sestra Margot. Moc doporučuji a těším se na další díl.


Všechny díly byly super, ale tenhle byl nejlepší. Amy i Syna jsem si moc oblíbila a celou dobu jsem jim fandila. Rozhodně doporučuji.


Moje nejoblíbenější kniha o koních. Četla jsem jí už dvakrát a rozhodně se k ní ještě někdy vrátím. Všem milovníkům koní moc doporučuji a stejně tak i druhý díl.


Úžasná knížka. Už od první stránky se mi četla dobře a i když jsem ten zvrat na konci očekávala, tak to bylo super. Všem doporučuji.


Od této knihy jsem měla velmi nízké očekávání, ale nakonec se mi moc líbila. Kniha je dobře, čtivě a zábavně napsaná a už od první stránky mě bavila. Rozhodně doporučuji.


Tento díl se mi líbil nejvíc, ale zároveň mě mrzí, že tak dokonalá série končí. Rose a Dimitrij mi budou chybět a Lissa Christian taky. Je to jedna z mých nejoblíbenějších sériích a všem ji doporučuji.


Tato kniha byla hodně napínavá a čtivá, ostatně jako všechny díly VA. Konec mě hodně překvapil, a proto nutně potřebuji poslední díl.


Kniha mě bavila ještě víc než první díl. Konec mě hodně zarazil a modlím se, aby co nejdřív vyšel poslední díl.


Wow, tak tohle byla jízda!
Přestože Marissa Meyer nastavila již v předchozích dílech dosti vysokou laťku, Supernova i tak předčila má očekávání a z celé trilogie se mi suverénně líbila nejvíce. Kniha je neskutečně návyková a od začátku až do konce nabitá akcí, napětím a zvraty. K mému překvapení jsem zde nenašla žádná hluchá místa a závěrečná bitva byla, na rozdíl od mnoha YA knih, skutečně povedená. Nova a Adrian mi sedli již od prvního dílu, zároveň bych i pochválila příjemnou romantickou linku, která příběh krásně doplňuje, ale nestává se hlavním motivem této trilogie. Za zmínku určitě stojí i epilog - ten mě opravdu poslal do kolen. Že by autorka plánovala pokračování nebo alespoň novelu?
Přečtení Supernovy samozřejmě nelituji a Renegáti se tímto oficiálně zařadili mezi mé nejoblíbenější série. Rozhodně doporučují!


Pořád nechápu, proč jsem po této knize nesáhla už dříve. I přes vysoké hodnocení a nadšené recenze mě tento příběh nijak zvlášť nelákal. Jednoho dne jsem ale na Svůdné zlo náhodou narazila a rozhodla si ho konečně přečíst.
Styl psaní se mi zamlouval již od první stránky, ale děj mě tolik neohromil. Zhruba po sté stránce mě to však tak neskutečným způsobem pohltilo, že jsem zbylých 300 stránek zhltla během jediného dne.
Postavy jsem si velmi oblíbila, zápletka byla rovněž skvělá. Doporučuji.


Na tuto knihu jsem se těšila už několik měsíců, a tak jsem byla nadšená, že se mi konečně dostala do rukou.
Hlavní hrdinka mi byla již od začátku sympatická a Ren zrovna tak. Děj je sice trochu předvídatelný, ale k tomuto žánru to zkrátka patří. Největším plusem celého příběhu jsou svižný styl psaní a nádherné popisy Florencie, díky kterým se čtenář dokonale přenese do italského prostředí. Vím, že i tak tato kniha není nejoriginálnější, ale mně se tak strašně líbila, že dávám pět hvězdiček. Doporučuji.


Tato kniha mi dala pořádně zabrat. Nemohla jsem se do ní začíst, vadil mi styl psaní a nedokázala jsem se moc soustředit na příběh. Po polovině se trochu rozjelo, takže za mě slabé tři hvězdy.


Super kniha. Past na Sněhurku mi přišla o něco lepší, ale i tak se mi líbila o hodně víc než Popelčina kletba. Hlavní hrdinka nebyla nijak originální, mnohem víc mi sedla postava Jamajky. Hodně mi to připomínalo knihu Mrazivé léto, která byla postavená na skoro stejném příběhu. Sice jsem tušila, kdo zatím vším stojí, ale i tak to je pohodová knížka, kterou jsem přečetla tak za dvě hodiny:).


Tato kniha nebyla špatná, jenom příběh mi bohužel nesedl. Od této autorky jsem už četla Past na Sněhurku a ta mi přišla o hodně lepší. Styl psaní byl opět super, ale pro mě to byla spíš oddechová knížka než nějaký thriller. VŠECHNY postavy byly takové nijaké, a proto jsem nepřišla na chuť ani samotné hlavní hrdince. Ještě se chystám na Jed Šípkové Růženky a doufám, že ta se mi bude líbit jako minulé autorčiny romány.
Za mě je to typ knih, které neurazí, nenadchnou. Proto dávám 3 hvězdičky.


Naprosto úžasné. Od této autorky jsem si úplně zamilovala Skleněný trůn, takže jsem téhle knize nemohla odolat. Hlavní hrdinka mi byla sympatická svou odvahou a obětavostí a Tamlin byl prostě tajemný krásný únosce. Občas jsem měla pocit, že se autorka nechala inspirovat i Popelkou a to kvůli Feyřině nesnesitelné rodině, která ji neměla ráda, i když pro ně každý den lovila. Její otec ji ani nebránil, když si pro ní Tamlin přišel, což mě opravdu naštvalo.
Na začátku nás autorka zavede do děje a asi po sté stránce to začíná být neskutečně napínavé. Opravdu jsem nečekala, že mě Dvůr trnů a růží takhle chytne, ale stalo se. Proto mně nezbývá nic jiného, než čekat, až se dostanu ke druhému dílu.
Opravdu doporučuji!


Moc pěkná knížka. Četla se mi opravdu dobře a krásně mě odreagovala. Je pravda, že není nějak extra napínavá, ale přesto jsem si ji užila. Má málo stránek, takže je to určitě dobrý typ pro ne až tak velké čtenáře.
Také musím pochválit pěknou obálku, která mě na tuhle knihu nalákala:).
Hlavní hrdinka mi byla sympatická, ale hlavně jsem si oblíbila Jasmine, která byla pořád veselá, milá a upovídaná.
Hrozně mě mrzí, že jsem se kvůli komentářům dozvěděla, jak to dopadne, i když jsem knihu ještě ani nezačala číst. Škoda.
Ale jinak je to opravdu pěkná knížka, kterou vám určitě doporučuji.

První díl se mi líbil víc, ale i tento byl pěkný. Oharek je v tomhle dílu popsán jako velmi temné místo, které je v moci Olívie. Všichni se tam hádají, jsou otrávení a jako bez energie, což je pochopitelné vzhledem k situaci. Naštěstí se tu znovu objeví Ema, aby Oharku pomohla, vyřešila záhadu a samozřejmě vyhnala Olívii a tajemného kupce. Kniha je napsána velice čtivě, napínavě a myslím, že se bude líbit každému, kdo rád jezdí na koni.


Knihu Mrazivé léto jsem přečetla za den, protože je velice krátká a má svižný styl psaní. Vadila mi však naivita hlavní hrdinky Lyry, protože asi všem čtenářům to došlo o cca osmdesát stránek dříve než jí. Příběh byl předvídatelný, ale rozhodně neurazí. Za mě tedy pohodová knížka na jeden večer.


Četla se opravdu skvěle, ale nejlepší kniha to nebyla. Byla to skvělá oddychovka s předvídatelným dějem, který uhádl snad každý čtenář, ale pro nenáročné čtení a oddych doporučuji
