sirslo sirslo komentáře u knih

Konec vlády jedné strany Konec vlády jedné strany Vladimír Čermák

Knížce vytknu několik věcí:

1) Autor valnou část textu věnuje skuhrání na to, že k tématu změny režimu a listopadu 89 neprobíhá kvalitní výzkum. Naznačuje, že je za tím nějaké spiknutí. Sám však s fakty a se zdroji zachází naprosto diletantsky. Kupí hromady nepodložených domněnek, které vydává za fakta, nebo argumentuje způsobem "je to tak, protože to je přece každému zřejmé".

2) Textu chybí nějaká logická struktura. Nedrží se časové ani žádné jiné linky. Díky tomu se poměrně špatně čte a lze z ní jen těžko získat ucelený obraz o událostech. Pokud se chcete dozvědět, co se v období změny režimu dělo, přečtěte si časový přehled v příloze knihy (za ten dávám jednu hvězdu). Z textu samotného se to nedozvíte.

3) Obsese Zdeňkem Mlynářem. Jméno Zdeněk Mlynář se objevuje v knize opravdu velice často. Rekord, který jsem zaznamenal, jsou tři výskyty na dvou řádcích. Autor věří, že Mlynář sehrál v listopadových změnách klíčovou roli. Nicméně říká, že je divné, že neexistují žádné historické prameny, které by to potvrzovaly, a že je divné, že to nikde nenapsal ani Mlynář sám. Ale muselo to tak být, protože proto a basta.

4) Neskutečné množství typografických chyb. Běžné je třeba zalamování odstavců v půlce věty. Z nějakého důvodu se v textu nedaří skloňovat jména. Zejména u Zdeňka Mlynáře. Tedy pardon u Zdeněk Mlynář. Ukázka z textu:
"mohl se ... (znal jej ostatně už z dřívějška, kdy pod vedením Zdeněk Mlynář pracoval v jeho týmu) připravit na konfrontaci se stále ještě "věřícím" Zdeněk Mlynář. Zdeněk Mlynář byl v této době ..."

Celkově knížka působí dojmem, že autor sedl a psal a psal, co mu slina na jazyk přinesla. A když to dopsal, nikdo nenašel čas ani chuť si knihu přečíst. Tak šla rovnou do tisku.

06.09.2024 1 z 5


Zodpovědně lehkomyslná Zodpovědně lehkomyslná Marcela Mlynářová

Vtipné to není, cestopis to není, děj to nemá, nedejbože myšlenku. Nejvíc to připomíná návštěvu otravné, nudné a přesto upovídané tetičky. Neustále tlachá o ničem, vypráví, kde všude byla, co tam jedla, jak to bylo krásné a jak se o ni starali. Vy přitom nenápadně koukáte po hodinách a doufáte, že bude brzy konec a že se přece jen nějaká pointa dostaví. Spoiler: Nedostaví. Jednu hvězdičku dávám za to, že přece jenom tuhle zbytečnost jde lépe odložit než onu otravnou tetičku.

03.08.2023 1 z 5


Velké spiknutí Velké spiknutí Michael Sayers

Knížka je naprosto poplatná době, kdy vyšla. Naprosto nekritické přebírání Stalinistického pohledu na historii Ruska a Sovětského svazu. O tom, jak daleko v překrucování pravdy autoři došli, dobře vypovídá citát z knihy (str. 171), který má popisovat sovětské věznění britského občana v roce 1933:

"Byli ke mně neobyčejně přívětiví a vyptávali se nanejvýš rozumně. Ti, kdo mne vyšetřovali, byli patrně dobří odborníci a rozuměli své práci. Vězení OGPU není vlastně ani vězení, je tam naprosto čisto, pořádek a dobrá organisace. Byl jsem po prvé vězněn, ale byl jsem se jednou podívat v anglické věznici a musím říci, že věznice OGPU je mnohem lepší ... Úředníci OGPU se ke mně chovali ohleduplně a dbali o mé pohodlí."

20.04.2023


12. dubna, 9.07 12. dubna, 9.07 Rudolf Černý

Takřka vše bylo objeveno a vynalezeno v Rusku. Tedy alespoň podle tohoto svěžího dílka: Nevolník Nikita již za panování Ivana Hrozného létal s dřevěnými křídly, písař Krjakutnoj vynalezl roku 1731 horkovzdušný balón, Lomonosov vynalezl anemometr a admirál Sokovnin kovovou vzducholoď. Jednadvacet let před bratry Wrighty létal s Možajského letadlem Ivan Golubov. Jo a taky Sověti vyhráli vesmírné závody. O přistání na Měsíci samozřejmě nesoutěžili, protože přistát na Měsíci byla blbost. A taky toho mnohem víc objevil sovětský Lunochod než všichni američtí kosmonauti dohromady.
Knížka se ani nepokouší hrát na objektivitu a věřit všemu, co se v ní píše, mohl i v roce 1974 jen imbecil.
V souvislosti s dnes řešenými problémy, mne zaujal tento odstavec: "S vyřešením problému atomové energie se naskýtá možnost roztavení diluviálního ledovce pokrývajícího celé Grónsko a Antarktidu. Tak by se ovlivnilo počasí na zeměkouli v lidský prospěch a získala by se pro osídlení pevnina v rozloze celé Evropy."

26.11.2021