slečna.k komentáře u knih
Sedmdesátky jsou velmi zajímavé čtení o českém pohostinství a vůbec o životních podmínkách z nepříliš vzdálené doby. Spíš než jako ucelený román na mě kniha působila jako soubor povídek, každá kapitola pojednává o někom jiném, nicméně to knize vůbec neškodí a pěkně ji sjednocuje vypravěč a prostředí hotelu. Kniha se čte lehce ale rozhodně není plytká, některé momenty jsou úsměvné, některé smutné a z dalších čiší melancholie. Ačkoliv jsem se sama narodila po revoluci, dějiny 20. století mě vždy velmi zajímaly a tato kniha 70. léta popisuje věrohodně a nepřehnaně.
Výborně napsaná kniha, pozitivní vskutku není, ale za mě je to v pořádku ani život samotný není vždy jen pozitivní. Svou atmosférou mi kniha velmi připomínala titul A uzřela oslice anděla od Nicka Cavea. Myslím, že metafora s nabarveným ptáčetem je velice nadčasová jako ostatně spousta motivů v celé knize.
Kniha Sametové iluze mě velmi překvapila, čekala jsem průměrnou knihu a místo toho se mi dostalo šikovně vystavěného vyprávění o osudech několika spolužáků z dob před i po revoluci. Právě střídání minulosti s přítomností je na knize to nejlepší, protože autor postupně graduje děj a ke konci už vás opravdu zajímá jak to se všemi dopadne. Jak je zmíněno již v anotaci, v tomto příběhu skutečně nikdo není bez viny a to osobně shledávám jako další plus, protože nemám ráda černobíle vyobrazené postavy. Tuto knihu vřele doporučuji a dostala ode mne krásné čtyři hvězdy.
Pro mě jsou Heráci jedna z nejlepších knih od Welshe a jedna z nejlepších knih o drogách vůbec. Nezaměnitelné charaktery postav, spousta informací o drogách, hudbě a kontextu doby. Kniha je ucelená, moc se mi líbily i občasné poznámky k epidemii, které jsou zajímavé a děj pěkně doplňují.
Tak tohle byl zase jednou starý dobrý Harry Hole. Skvělá zápletka, spousta slepých uliček, a i když jsem tak už od poloviny tušila k jakému konci to spěje, stejně jsem byla nadšená z každé stránky. Kromě toho, že vás kniha chytí a nepustí, je také výtečně napsaná a to je pro mě kombinace pro plný počet hvězd.
Erika Fosterová coby totální kráva, jako vystřižená z béčkových kriminálek známých z TV (jediný rozdíl byl, že nepracuje pro FBI). Parta policistů až ukázkově hloupých kolem ní a samozřejmě proti ní. Naprosto příšerné oslovení šéfinspektor detektiv několikrát na každé straně mě také zrovna nenadchlo a děj samotný...Co říci, věděla jsem kdo je vrah poměrně brzy ale přesto jsem doufala v zajímavý závěr a že se všechno hezky propojí, bohužel ani to se nepovedlo. Abych řekla i nějaká pozitiva, kniha se velmi snadno četla, autor umí dobře popsat místa i osoby, takže se do děje hezky přenesete a prostředí Londýna atmosféru dolaďuje. Celkově je kniha spíš pro méně náročné čtenáře. Závěrem, do této knihy jsem se pustila, protože jsem se rozhodla seznámit s "top prodejnými a oblíbenými autory", v případě tohoto konkrétního autora mi však postačí jen jedna kniha a další číst asi nebudu.
Další trochu neKingovka, oproti jiným jeho knihám je tady i na Kinga nezvykle mnoho popisů a úvah a hlavní postava se chvílemi až moc litovala. Nicméně opět originální příběh i postavy (především Scott u mě bodoval). Také se mi moc líbilo Kingovo hraní se slovíčky, které je v této knize výrazným prvkem. Do mé osobní top sekce Kinga se Lisey sice nedostane ale 4 hvězdičky jsem jí dala.
Možná bych dala knize i vyšší hodnocení, kdyby ovšem neměla tak neuvěřitelně přeslazený konec.
S touto autorkou jsem se setkala poprvé a vzhledem k tomu, jak mě Stříbrná hvězda bavila, nikoliv naposledy. V této knize nenajdete zvraty a napínavé scény na každé stránce, její hodnota je v popsaných vztazích, v tom jak vás kniha krásně vtáhne na místo děje a v sympatičnosti postav. Také ji mohu doporučit všem, kteří stejně jako já, mají rádi knihy s dějem odehrávajícím se ve druhé polovině 20. století.
Plusem této knihy je, že je pravdivá (na rozdíl od různých švadlen, písařek a nevím koho dalšího z Osvětimi, jak je nyní trendem) . Mínusem je nepříliš kvalitní samotné napsání knihy, některé pasáže jsou v knize několikrát, přílišné přeskakování z časů, osob a dějů mně dvakrát nevyhovuje a také si myslím, že mohla být kniha podrobnější. Ve srovnání s knihami Narodili se aby přežili nebo Utekl jsem z Osvětimi, které považuji za velmi povedené v rámci žánru, je toto dílo těžkým průměrem.
Dlouho jsem se tomuto autorovi vyhýbala, nejsem totiž moc fanoušek detektivek. Kniha nebyla špatná, zápletka se mi líbila a celkově se dobře četla a byla i napínavá. Nicméně to je tak vše, hlubší dojem ve mně kniha nezanechala a třeba ve srovnání s trilogií Petra Maye - Ostrovem Lewis, byli Švábi žalostně bez atmosféry.
Růženky jsou celkem klasická Kingovka, jediné co mi trochu vadilo, nebylo velké množství postav ale spíš to, že byly mnohem méně rozvinuté, než je u Kinga jindy běžné. Co naopak považuji za plus je opravdu originální motiv, v některých posledních knihách už King lehce vykrádal sám sebe ale v této knize je vše nové (maximálně lze najít lehounkou tematickou podobnost se Svědectvím)