slečna.k
komentáře u knih
Dům číslo 6
Nela Rywiková
Knížka se super ponurou atmosférou, beznaděj a zklamání životem je z postav doslova cítit. Postavy a prostředí jsou vykreslené dokonale, zápletka mi také přišla zajímavá, jen jako detektivka je knížka průměrná, což mi ale v tomto případě vůbec nevadilo. Jediná škoda je, že ten dům ve skutečnosti neexistuje, nebo jsem si ho při svých návštěvách Vítkovic alespoň nikdy nevšimla.
Vraždy s cejchem
Elina Backman
Velice dobrá kniha, sympatické postavy, zajímavá zápletka. Mám obecně ráda prolínání přítomného času s minulostí a tady to výborně udržuje napětí a tempo děje. Jediná malá vada, vraha lze snadno určit už po pár stránkách.
Špína
Barbora Bernátová
Výrazně lepší než první díl, pravděpodobně proto, že Ema zmizela na začátku knihy a neobjevila se téměř do konce, takže se řešila víc vražda než vztahy. Taky mě asi víc bavil i děj samotný, nesnažil se prvoplánově jen šokovat.
Dědictví prodavače mušlí
Ashley Carrington (p)
Knížka má od začátku do konce strhující tempo, to mám ráda . Také Henry mi byl doslova sympatický a jeho neskutečné nápady a cesta na vrchol mě bavila od začátku do konce, totéž se dá říct o vývoji i ostatních postav. Moc se mi líbil závěr, kdy všichni dopadli tak jak si zasloužili. Knížku si určitě pořídím do své knihovny a někdy přečtu znovu.
Svatojánské ořechy
Lenka Chalupová
Ačkoli pravidelně vyhledávám a čtu knihy českých autorek, Lenka Chalupová mi bohužel dlouho unikala. Pak se ke mně náhodně dostala tato volně navazující trilogie z mé literárně oblíbené válečné a poválečné doby a byla jsem z ní nadšená. Všechny tři díly jsou zasazené do prostředí malých vesniček na Přerovsku, a vypovídají o životních osudech obyčejných lidí, kteří se narodili do divoké doby. Postavy jsou skvěle vykreslené, situace plné emocí a zvratů a historický vývoj je jen nenásilně na pozadí. U všech tří knih můžete počítat s překvapivým koncem aniž by se autorka snažila jen prvoplánově šokovat. Knížky není nutné číst v tomto pořadí, protože každá má své vlastní postavy a určitě zaujmou všechny čtenáře, kterým se líbila série Šikmý kostel a podobné knihy. Na závěr bych jen podotkla, že v tomto případě platí, že se nemá kniha soudit podle obalu, protože ty jediné mě bohužel nezaujaly.
Noc tisíce hvězd
Andrea Yaryura Clark
Kniha zasazená do Argentiny 70. let. Už po pár stránkách jsem zjistila, že mé povědomí o historii Jižní Ameriky je menší než jsem si myslela. Takže kromě literárního zážitku, jsem si doplnila plno nových poznatků. Rozhodně doporučuji do knihovny všem, co mají rádi knihy s dějem odehrávajícím se ve dvacátém století. I když jsou postavy knihy fiktivní, jsou inspirované životními příběhy mnoha reálných lidí co se narodili do divoké doby.
Její konec
Shari Lapena
Po dlouhé době jsem sáhla po knize této autorky a jsem překvapená, že vůbec nebyla špatná, dokonce o dost lepší než její ostatní. Jen bych teda fakt nechtěla žít v Americe, kde se probírá veřejně i pokuta za parkování...
U severní zdi
Petra Klabouchová
Před dvěma lety jsem na Ďáblickém hřbitově na tohle místo přímo narazila a po lehkém pátrání na internetu zjistila oč jde. Už tehdy mě překvapilo, že se o tom téměř nikdy a nikde nemluví. Proto jsem moc ráda, že vznikla tato knížka, navíc dokonale napsaná i se vší hrůzou doby. Snad se poválečná historie naší země bude dostávat do povědomí lidí čím dál víc, abychom to už nikdy nedopustili. Dosud mám pocit, že tomu tak moc není.
Mlýn
Michal Vaněček
Bohužel ne moc dobře napsaná kniha, tak trochu středoškolská kvalita. Kniha tudíž pro jinou věkovou kategorii, nebo někoho méně náročného na kvalitu. A tematicky jistě spíš pro ty, co neví o historii 20. století nic moc.
A stromy ve Vídeňském lese stále stojí
Elisabeth Åsbrink
Knížka spíš dokumentární, což by nebyl problém, kdyby tam nebyly, sice občasné ale bohužel, významné chyby. Příběh se mi líbil, forma taky, i gradování příběhu, kde jsem věděla co postavy čeká, ale přesto jsem jim přála jiný osud. Jako velké plus, které nakonec rozhodlo o mém hodnocení, beru autentičnost, autorka zcela střízlivě vystihuje náladu společnosti dobového Švédska, která se perfektně odráží v Ingvarovi. Otto mu nevadil, ale přesto mu přišlo v pořádku podporovat nacismus a inklinovat k jeho myšlenkám a vůbec mu, přes jeho inteligenci, nedocházelo, že je na tom něco špatně.
Černá a purpurová
Wojciech Dutka
Na téma koncentračních táborů jsem četla hromadu knih, protože jsem milovník historie 20. století, takže jsem byla, přiznám se, trochu skeptická. A pak mě velmi mile překvapila kvalita této knížky. Neumím si ani představit, jak moc těžké pro tyto dva lidi reálně muselo být, tohle prožít. Morální dilema na straně hrdinky, rozkol mezi tím, co by chtěl a co se musí na straně hrdiny. Strhující příběh, tím více, že má reálný základ (píše se to na obálkách knih často, ale není to vždy pravda). Smekám před autorem za schopnost knihu takto zpracovat a myslím, že si ji dobře zapamatuji.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Tuhle knížku jsem dostala dřív, než vyšla a teprve teď jsem se dostala k tomu si ji přečíst. A opravdu příjemně mě překvapila. Nejvíc se mi líbilo vykreslení prostředí, připadala jsem si, jako bych tam byla a tohle nedovede každý autor. Taky se mi moc líbilo, že děj je vystavěný spíš na zamotaných vztazích a tajemstvích, než na čisté brutalitě a snaze šokovat, jako je tomu u zahraničních detektivek. Už jsem si v knihovně zamluvila další díly, tak snad mě zaujmou stejně.
Neviditelné nestvůry
Chuck Palahniuk
První setkání s autorem, jehož knížky si chci přečíst už zhruba 12 let a jsem zcela okouzlená. Je na první pohled jasné, že to není autor pro každého, ale myslím, že po pár stránkách si ho už nikdy nikdo nezamění s kýmkoliv jiným. Miluju jeho přirovnání, časovou ne-posloupnost, to, jak jsou jeho postavy zlé, styl psaní, nekoreknost, prostě vše! Kéž by bylo takových autorů spíš více než méně, dokonalá krásná bizarnost této knížky mi totiž zásadně vylepšila dva dny života.
Lazar
Lars Kepler
Já fanoušek tohoto dua asi už nebudu. Přečetla jsem díly, kde se vyskytoval Jurek Walter, čistě ze zvědavosti, jak to nakonec dopadne. Ale přílišná brutalita ve všech dílech, k tomu superhero komisař, kterému nikdo nikdy nevěří, a nakonec má úplnou pravdu úplně ve všem, protože celý zbytek policie asi jen kopíruje papíry (jak bože jinak). Záporák, co uměl každého geniálně najít asi jen po čichu, přežil milion kulek, plavbu v ledové řece, amputaci ruky bez narkózy, deset nástražných granátů ale kterého náš superhero nakonec pouze snadno zastřelí na střeše? Vážně? Už jen jak to píšu, tak je to absurdní. A to se radši nevyjadřuji o jiných dílech (slepá honička ve Stalkerovi, stojí téměř na špici toho nejhoršího, co jsem kdy četla). Celkově mám zkrátka dojem, že kdyby autoři vynechali všechno to násilí, tak by z toho zbyla za vlasy přitažená slohovka studentky druhého stupně ZŠ. To vysoké hodnocení prostě nechápu.
Prokletí Schwartzovy vily
Anna Beatrix Bártová (p)
Autorka by se měla zamyslet nad tím, zda je pro ni práce spisovatelky vskutku to pravé. Nápad samotný není nijak extra nový ani originální ale stejně se to dalo napsat mnohem mnohem lépe. Nevím, zda mi víc vadil styl psaní, který byl naprosto nejednotný (od slangu, k salonním obratům), či naprosto stupidní a nereálné chování jednotlivých postav nebo naprosto předvídatelný, a přesto odbytý konec. Ta jedna hvězda, kterou nakonec dávám je čistě za slušné znalosti secese.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Kniha neurazí, v rámci knížek podobného tématu ale značně zaostává. Postavy trochu nevyvinuté, děj trochu jednoduchý, spisovatelského umu jen málo. Ale četla se mi dobře a na tři hvězdy to stačí.
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Krásná kniha! Skvěle vykreslené charaktery postav, velmi věrohodně a nepřehnaně popsané jedno období našich dějin, čtivé ale zároveň inteligentně napsané. Už dlouho mě žádná kniha tak nepotěšila.
Tma
Bernard Minier
(SPOILER) Jen další překombinované dílko s příšernou hlavní hrdinkou navrch. Samotný nápad asi nebyl špatný, ovšem provedení hrozné. Jediné na co ještě autor snad zapomněl je zavřít hlavní hrdinku do sudu s medem a za zvuků Kindertotenlieder ji shodit ze skály. Jinak totiž nechybělo znásilňování v kosmu, ruští nájemní vrazi ani HIV. Škoda papíru na takový brak.
Mráz
Bernard Minier
Na této knize se mi nejvíc líbila atmosféra a postava sériového vraha Juliana Hirtmanna. Příběh sám o sobě byl taky dobře vymyšlený, vyšetřovatelé sympatičtí, takže celkově knihu hodnotím dobře. Bohužel jsem si přečetla ještě dva další díly a tam šla úroveň i mé hodnocení (v případě Tmy, dokonce rapidně) dolů. Číst další knihy autora již považuji za ztrátu času.
Stalker
Lars Kepler
Po mnoha letech jsem přečetla první knížku této autorské dvojice. Tak jako už je zvykem, je hlavní hrdina nesmrtelný superman, co všechno vyřeší navzdory všem ale to jsem čekala, protože snad jediná opravdu originální hrdinka severských detektivek byla, je, a nejspíš zůstane Lisbeth Salanderová . Knížka se mi zpočátku dějem líbila, i napsána je minimálně čtivě. Nicméně pak dostala až přehnaně brutální (a to nejsem žádná citlivka) a přemrštěný spád. Občas mám dojem, že autoři detektivek přemírou násilí a akcí, zakrývají svou malou představivost a méně spisovatelského umu.
