SmazenaCibule komentáře u knih
Za mě byla tato prvotina C. Hunter naprosto skvělá! Až do poslední stránky, kde se teprve pointa ukázala, jsem absolutně netušila, o co šlo. Tipy na pachatele jsem měla, ale autorka mě fikaně táhla od břehu ke břehu, takže jsem ve finále nevěděla nic. Ten "wow efekt", který u detektivek čekám, tady nastal, opravdu jsem byla překvapená. Kniha je velmi čtivá, rychle mne vtáhla do děje a nemohla jsem ji odložit, dokud jsem nedošla k oné pointě, která byla až na konci. Vřele tuto knihu doporučuji!
Opět skvělá detektivka z pera C. Hunter. Úžasně promyšlené krimi, zamotané, nevěděla jsem, kdo co vlastně způsobil. Autorka mě nechala postupně podezírat ze zločinu naprosto všechny zúčastněné, aby mi na konci knihy (stejně, jako v prvním díle) vytřela zrak a nepřímo řekla: “Haha! A zase víš hovno!” :-D Opravdu, do poslední chvíle, než na viníka přijde inspektor Fawley se svým týmem, nevíte opravdu nic, máte v hlavě jen své myšlenky a hypotézy. Ač jsem byla z prvního a druhého dílu poučena “sázet na jednoduchá řešení”, zase mě paní Hunter převezla. Wow efekt přišel, byla jsem na konci v šoku, takže rozuzlení je opět nečekané. Kniha byla čtivá, nemohla jsem ji odložit. Sympatické jsou články a komentáře k případům ze sociálních sítí, tenhle jev můžete vidět už od prvního dílu. Líbí se mi i vložené střípky ze soukromého života inspektora Fawleyho, který na konci tohoto dílu konečně získá svůj příděl štěstí. Doporučuji tuto sérii všem a doufám, že C. Hunter už píše další díl. :-)
Naprosto skvělá detektivka. Dvojí dějová linka se mi líbila, hezky kontrastovaly posuny ve vyšetřování s posledními hodinami života Aurory. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah. Tipy jsem měla, ale autorka mě vždycky svedla z cesty, takže tato detektivka byla velmi povedená. Čtivá kniha, kterou prostě nešlo odložit. A velké plus má autorka za vykreslení inspektora Sheense, do kterého jsem se asi zamilovala. :-) Působil na mě velmi pozitivně. Knihu jednoznačně doporučuji.
Povídky hodnotím převážně kladně. Určitě se našly některé, které podle mě nebyly hororové (Jsem brána, Šedá hmota), ale to je velmi individuální, protože každého děsí něco jiného. Celkově je to ale sbírka velmi povedených příběhů mistra Kinga, některé povídky číst v noci (Trávníkář, Kostlivec, Děti kukuřice, Nekuřáci, a.s.) bylo o nervy a nespavost.
Těžko říct, jak mám tuto knihu hodnotit. Jsem proti té osobě těžce zaujatá, takže nějaké “jazykové krásy knihy” nevidím. Zajímavý byl začátek knihy, kdy ten člověk popisoval své dětství. To byla skvělá sonda do jeho mysli, do dětství, ve kterém se něco zvrtlo a udělalo z něj to, co udělalo. A ten zbytek... Jako kdybych četla deník chovance ústavu pro psychopaty. Otázky konečného řešení, nadřazenost řasy, všechny pobít, protože jsou méněcenní... Proboha, fuj. Dělalo se mi při čtení těžce špatně. Co dodat - liška je pořád jen liškou, husa je husou, tygr tygrem... a de*il de*ilem. Kniha je psána dost rozletně, některým čtenářům může přijít těžká na pochopení, ale při troše pozornosti se v tom orientovat dá.
I v tomto případě platí, že kniha je lepší než film. Líbilo se mi, že knižní příběh nebyl tak utahaný jako film. Žádné okecávání, žádné postavy navíc, žádné vyplňování hluchých míst rodiči, kteří píšou a píšou. Krátce se čtenář seznámí s dalšími obyvateli Pink Paláce - s ruským cvičitelem myší panem Bobinským, s trochu šáhlými staršími dámami Spinkovou a Forciblovou a s trochu namyšlenou, sarkastickou kočkou (v knize fakt působí jako rapl šťastný z cizího neštěstí). Pak najdeme klíč a hurá k druhé matce, která ovšem už během první návštěvy ukradne Koralíniny rodiče a Koralína se musí k té divné ženské vrátit znovu a bojovat o rodiče. Knížka je to malá, sfoukla jsem ji za jediný večer. Byla jsem naprosto nadšená, Gaiman svým knihám dodává takové temno a mrazivo, že s jeho knihami budete vždy spokojeni.
Bála jsem se, že jsem do ruky dostala něco na způsob Nevýchovy nebo RaBRu, ale nikoliv. Kniha je hezky sepsána, je tam i popsáno proč děti nemlátit, proč je naopak plesknutí ve snaze rychle dítěti přerušit nebezpečnou činnost výchovné a správné, autor popisuje i jednotlivé výchovné problémy - samostatnou kapitolu má dítě a krádeže, trestný čin, agresivní dítě, vulgární dítě nebo třeba dítě krade.
Jediné, co se mi nelíbilo, bylo pár absolutně nesmyslných rad (Řekněte dítěti: “Takhle se mnou nemluv, sprostě si mluv s kamarády.” - Hloupost! Dítě nesmí mluvit sprostě ani mezi kamarády) a také, např. v jednom odstavci autor píše, že není správné, když jeden rodič povolí to, co druhý zakázal a v dalším odstavci toto radí (“Když mu tatínek čokoládu zakázal, vy mu jí trochu dejte.”)
Jinak je kniha hezky napsaná, dobře se čte, je propojená o autorovy zkušenosti i reálné příklady, kdy jaký zákaz bude fungovat... Ale jako jedinou berličku při výchově kvůli výše zmíněným radám ji doporučit nemohu, dejte hlavně na selský rozum.
Skvělá kniha, přečetla jsem ji jedním dechem a mám pocit, že se mi při tom i občas zastavilo srdce. To je zrovna ten případ, kdy si člověk při čtení říká: "Sakra, jak může být někdo tak pitomý?" Ale ano, stalo se a autorka nám popsala svůj příběh. Místy byl velmi krutý, je nepochopitelné, jak se někomu může v hlavě zrodit myšlenka ublížit a jak někdo může žít v tak děsivých podmínkách. Za mě super čtení, určitě doporučuji.
Mně se kniha relativně líbila. Je psána formou divadelního scénáře, což mi vůbec nevadilo. Velmi se mi líbily čachry s obracečem času, protože jakákoliv časová smyčka je mé oblíbené téma. Zápletka byla taky zajímavá, kdo bylo vlastně ono "prokleté dítě"... Mě to bavilo a ráda si knihu znovu přečtu.
Pro mě byla tato kniha bohužel slabší než první díl. Konec byl lehce zmatený, ale přesto to byl bravurně sepsaný případ. Zápletka byla absolutně nečekaná (a pekelně zapletená) a líbil se mi i posun v životě inspektora Fawleyho. Kniha byla čtivá, nemohla jsem ji odložit, dokud jsem se nedozvěděla pravdu.
Mně se povídky hodně líbily, často se k nim vracím a děsí mě pořád stejně. Kniha je čtivá a dobře napsaná, i když bych ji spíše než dospělým, ostříleným hororářům, doporučila teeneagerům. :-)
Tématika by byla skvělá, kdyby z ní bylo vytěženo více. Hlavní postava, dvacetiletá Ellie, se chová jako hloupá, zhulená stíhačka. Hrozně mi v knize vadila ta její naivita, i když je to zřejmě autobiografie a autorka vykreslila sebe samu, jaká tehdy byla. Jednu hvězdičku dávám za nápad a za erotické scény, které byly vykresleny hezky a nápaditě.