SoňkaSoník komentáře u knih

Když jsem knihu dočetla, strnula jsem a nevěděla, co si mám myslet. Byť povídky na sebe nenavazovaly, přece jen měly něco společného, některé pro mě postrádaly smysl, některé byly zajímavé, až dojímavé. Mým konečným pocitem z knížky však zůstává, že to nebude kniha, kterou bych chtěla číst vícekrát.

2 01.10.2017

Kniha mě nezaujala tak, jak bych sama chtěla. Vlastně vůbec. Autorka přeskakuje z jedné perspektivy k druhé, chvíli je děj z pohledu jedné postavy, chvíli z druhé, čtenář se opravdu lehce ztratí. Mívám problém se jmény a neucelenost příběhu mi k orientaci už vůbec nepomohla. Asi na straně 200 mi došlo, že ta, co se zamilovala do pana „dokonalého“, se jmenuje Jess. Ale hned o řádek níž vypráví něco Maggie, tak kde to jsem? Knihu jsem četla, když jsem byla jako komparz v natáčení show, takže jsem četla o dlouhých přestávkách. Na zabití času dobré. Kýžený odpočinek nad knihou žádný, víc jsem se těšila na to, až kniha skončí.

1 08.02.2024

Poe si s tajuplností a napínavostí poradil v této povídce podle mě bravurně. :)

1 31.01.2024

Mně se knížka/antologie líbila, ochutnávky od každého autora, které mi vyloženě sedly, protože jsem knihu četla při cestách v autobuse. Příběhy byly nenáročné, z některých mě i mrazilo, ale byl to fajn odpočinek a návštěva do finského podivna.

1 10.12.2019

Ve většině případů pravdivá obrázková knížka, na můj vkus a cenu (dostala jsem naštěstí jako dárek) docela krátká, ale pro pobavení pěkná :)

1 22.05.2019

Odpočinková detektivka, pohoda, člověk nemusel nijak extra přemýšlet a bádat, četla se docela rychle, ale ráda se k ní občas vracím.

1 22.05.2019

Krásně čtivá, opravdu zajímavá, v člověku nechá hlodavou myšlenku na zamyšlení se.

1 02.05.2018

Ale jo, proč ne. Tato kniha/divadelní hra byla mou povinnou četbou do lit. semináře, že by mě chytla za pačesy tak, abych o ní přemýšlela po nocích a měla dobrý pocit z toho, že mi vzala kus mého volného času, to asi opravdu ne. Wericha s Voskovcem moc v lásce nemám, k této knize můžu říct jen svou úvodní větu. No ale jo, proč ne.

1 02.11.2017

Ano, v pozdějších dílech se už Anita plně oddává sexu a je to v knize několikrát zmiňováno a popsáno. O to víc se ráda vracím k Cirkusu prokletých a k začátkům. I přesto se mi kniha líbila, beru ji jako odpočinkovou beletrii, svůj účel plní.

1 01.10.2017

Příběh je velmi poutavý, skvělé pokračování ze série, avšak ze začátku jsem měla pocit, že knížku odložím, děj mě zaujal asi až po třetí kapitole :) holt ne vždy se má dávat na začátek :)

1 12.03.2016

Naprostá oddechovka, jak už tu zmiňují pode mnou pěkně – jednohubka. Na druhou stranu mám pocit, že jsem z knihy dostala cukrovku, kdyby mi bylo o dvanáct let míň, asi bych knihu četla jinak. Sice miliokrát omílané téma, ale kniha rozhodně neurazila. :-)

19.06.2024

Přečteno jedním dechcem. Jednoduše nádhera. :-)

16.06.2023

Vždycky jsem měla problém s poezií, nedokázala jsem ji správně pojmout. Pak jsem narazila (v rámci semináře na univerzitě) na Leoše Bacona Slaninu, říkám si Brno, mé rodné město, dám tomu šanci.
Děkuji, že jsem díky této knize přišla konečně na chuť poezii, najednou mi začala dávat smysl, najednou jsem dokázala vnímat motivy, jednotlivé sloky, verše, ...

04.05.2022

Kniha se skládá z několika kapitol, začátek knihy byl fascinující. Škoda, že nevíme, jak to s otcem kluka dopadlo. Pak mě ale Kmínkův styl psaní zaujal, četla jsem i jeho knihu Utopie, nejlepší verze a ve srovnání s ní byla Utopie lepší. Tak nějak slepenější, neuvěřitelnější, propracovanější.
Kniha se četla skvěle, až do bodu kapitoly NO JO. tam jsem začala spoustu pasáží přeskakovat, nezvládla jsem se na tu spoustu informací soustředit, přišlo mi to zbytečné, číst všechno. Právě tahle kapitola mi do celého konceptu celé knihy vůbec nezapadla, byla jiná, pro nadšeného čtenáře, který očekává něco fantastického, nezajímavá.
Naopak velmi se mi líbila myšlenka kapitoly Škola pro začínající spisovatele, ta mě opravdu bavila.
Shrnuto podtrženo, za mě tři hvězdy. Ale určitě kniha stojí za přečtení, alespoň do strany 178. :-)

16.11.2019

Po dočtení knihy mám jediné slovo: wau. Nečekala jsem takový závěr, hodně mě překvapil. Knihu jsem "zhltla" za dva večery, chytlavě napsaná, děj naprosto neuvěřitelný. Snad se tohohle v budoucnu nedočkáme. I když někde ve třech čtvrtinách knihy jsem si říkala "ty jo, ono by to fakt fungovat mohlo, takovej naprogramovanej život". Ne, raději ne. :-)

31.10.2019

Klasika v povinné četbě, jako jo, dalo se.

22.05.2019

Ke knize jsem se dostala v rámci svého oboru (Český jazyk a literatura na FF) a i přes takový ten první dojem "to se bude hrozně číst, je to odborná literatura, achjo" se mi kniha líbila svým osobitým Cullerovým pojetím. Samozřejmě, že jsme se nedobrali žádné odpovědi na otázky, které se v knize nacházejí - jde o teorii literatury, ta je o otázkách, nikoli o odpovědích. Strávila jsem nad těmito 168 stranami něco přes 15 hodin čistého času, dělat si zápisky dá opravdu zabrat. Ale odkazuje se na jiné teoretiky a společně mi to ve výsledku opravdu v pochopení celé teorie literatury pomohlo. Nečte se to jednoduše, to opravdu ne, ale když se do toho opravdu dostanete a zajímá vás to, stojí to za to.

17.01.2019

Abych pochopila tuto kratičkou knihu, musela jsem použít Jankovičovu knihu Cesty za smyslem literárního díla. Jednou větou bych knihu popsala jako "je to fakt makačka na hlavu", ale je vidět, jak Jankovič opravdu věděl, o čem píše. Jakmile jsem pochopila, v čem onen smysl tkví, dávalo mi to už větší smysl.

12.01.2019

Až pouze s interpretací jsem pochopila a porozuměla autorův zřejmý záměr a myšlenku. Extrémně mě básně nenadchly, ale ani nemůžu říct, že to bylo tak hrozné.

02.05.2018

Kniha mě velice mile překvapila, poezii nerozumím, je pro mě velikou záhadou, o to hezčí překvapení to bylo. Hruška si hlavně v první části tohoto souboru sbírek krásně vyhrál se čtenářovou fantasií. Opravdu mě kniha bavila, přečetla jsem ji jedním dechem. Sice poslední sbírky už tak pochopitelné pro mě nebyly, proto hvězdy pouze 4, ale snad Zelený svetr nebyl jednou a dost :-)

02.05.2018