Sopranist komentáře u knih
Myslím, že nejlepší výraz, kterým mohu popsat tuto knihu, je prošívaná deka. Nejen, že se její motiv v knize neustále opakuje, ale příběh sám je vlastně sešit ze vzpomínek, myšlenek, názorů a očekávání nejen hlavních hrdinů, ale všech kterých se příběh Grace Marksové dotknul, tedy i čtenáře. Během četby si budete do Grace promítat svoje představy o vině, trestu, životě a smrti. Kniha podle mě není tak úplně o Grace, ale o tom, jak rozdílný může být náš pohled na svět a jak moc může ovlivnit životy lidí kolem nás.
To nejlepší v knize: úžasný obraz každodenního života té doby.
To nejhorší v knize: ze začátku jsem se nemohla do knihy začíst kvůli členitosti textu, ale chápu, že se autorka snažila příběh ilustrovat odkazy na reálný proces.
Už dlouho mě žádný příběh neuchvátil takovýmto způsobem. Nádherná studie lidské duše, svobody a důstojnosti. Příběh plný protikladů a návratů doplněný kouzlem neznámého.
Kříďák, kříďák, kříďák. Musím přiznat, že jsem tuhle knížku četla s potěšením. Způsob, jakým je příběh zamotáván a zase rozmotáván, mě opravdu dostal. Jako klubko, ve kterém se všechny události vzájemně ovlivňují, a na nikom nezůstane nit suchá. Skvělá práce s postavami. Některé zápletky bylo možné předvídat, ale to úplně vyvážila práce s atmosférou. Na několika místech jsem byla dokonce šokována, což mě vždycky potěší. Doporučuji nečíst poslední stránku jako první.
Pořád nevím, co si o této sérii myslet. Podle mého názoru z ní hodně vyzařuje fakt, že se jedná o autorovy prvotiny. Na jednu stranu jsou v Loutkáři místa, která čtenáře úplně vtáhnou, na druhé zase téměř plytké části. Samotné zápletky, ať už hadrový panák nebo celá záležitost s loutkami, mi přijdou hodně přitažené za vlasy. Z tohoto důvodu jsem se nebyla schopná plně ponořit do těžkopádně budované, hlavními postavami neustále připomínané, temné atmosféry. Například fakt, že třem agentům vstávají vlasy na hlavě z článku na Wikipedii, mi přišel celkem směšný.
Velmi kladně však hodnotím akční scény, které jsou psány napínavě a opravdu odcípají. U četby mě držely i některé postavy, hlavně Baxterová. Osobní zápletky a detaily typu chytání pavouka mě hodně bavily. Naopak bych ocenila hlubší pohled do psychologie záporných postav, ale nemohu mít všechno….A ještě jedna věc. Koho vůbec zajímá Wolf?
Z tohoto dílu mám dost smíšené pocity. Děj, který se odehrává přímo na Kostce je skvělý a podle mého názoru vtipností dosahuje úrovně prvního dílu. Většina knihy se však točí kolem postav, které nemají s předchozí sérií nic společného a jejich dějová linka mě vůbec nenadchla. Doufám, že v příštím díle stráví aristokratka víc času na Kostce s panem Spockem, Josefem, paní Tichou...