soupik2012 komentáře u knih
Jsem ráda, že jsem této autorce dala ještě jednu šanci. Zatím je každá nová kniha z této série lepší, než ta předchozí. Dvě dějové linky: současnost a zajímavé zamotané pátrání. Ale především mě potěšila dějová linka z minulosti, která nám odkrývá jaké měla Josie dětství. Akce střídá akci, krátké kapitoly, zkrátka vše co je dnes v detektivkách u kterých se nemusí nad případem příliš přemýšlet tak populární. Audioknihu načetla paní Vanda Hybnerová a načetla ji opravdu velice dobře.
Neznám jinou detektivní sérii ve které by autor popisoval tak detailním způsobem popravy svých obětí. Napsáno je to poutavým způsobem. Krátké kapitoly nás udržují v neustálém napětí, které se postupem času citelně stupňuje. Pan Carter zkrátka ví jak napsat dobrou moderní detektivku, která se nesnaží za každou cenu děsivost příběhu stavět nad jeho věrohodnost. Tuto audioknihu tak jako celou sérii čte naprosto dokonale pan Jakub Saic.
Z tohoto románu jsem byla opravdu velmi nadšená. Po celou dobu jsem měla jsem pocit, jako kdybych byla součástí děje a za to patří panu Zafonovi obrovská poklona, protože dokázal fantastickým způsobem na stránky této knihy přenést atmosféru té doby a vlastně příběhu jako takového. Mnohovrstevný román, který žánrově nejde jednoznačně někam zařadit. Převažuje v něm romantika, ale těch žánrů se do tohoto příběhu vtěsnalo tak obrovské množství a celé je to tak kouzelně provázané, že bych opravdu jenom těžko hledala druhou podobnou knihu. Audioknihu načetl opravdu velmi dobře pan Gustav Hašek a výrazně tak přispěl k mé celkové spokojenosti.
I když jsou mnohé z knih od pana Remarque žánrově i příběhově dosti podobné, tak mě žádná z nich nenechává chladnou. Nad každou musím přemýšlet a to je podle mě tou největší poctou jakou spisovateli mohu složit. Tato kniha je dramatem o lásce a o touze po svobodě. A také o lidských prioritách, které se mění zároveň s tím jak se mění životní okolnosti. Obdivuji jak Remarque do každé ze svých knih dokáže nenásilnou formou vložit tolik citu a lásky. Audiokniha je také velice povedená a načetl jí pan Václav Neužil.
Mám moc ráda knihy ve kterých není jednoznačně definováno dobro a zlo. To mi umožňuje vcítit se do každé z postav z jejich úhlu pohledu. A potom se snažím najít pro každého z nich nejlepší řešení, které následně porovnávám s tím co mi autor knihy předloží. Tento příběh mi v tomto ohledu pořádně zamotal hlavu. Definovat zde zlo a dobro bylo téměř nemožné. A to je super. To mě na této knize moc bavilo. Autorka dokázala fantastickým způsobem vykreslit psychologii jednotlivých postav příběhu. Ngová je výborná vypravěčka, bravurně pracuje s jazykem, daří se jí i drobnokresba postav, umí pracovat s dynamikou vyprávění. Občas jsou v příběhu nudnější pasáže, ale jako celek je to vynikající příběh, který řeší mnoho závažných témat. Audiokniha je neméně vydařená a načetla jí paní Anita Krausová.
Kniha je o nenaplněných touhách a marných snů chudých zemědělských dělníků. O tom, že samota je leckdy horší než smrt. Jednoduchý příběh, který rozehrává psychologickou hru najatých dělníků na jedné malé farmě. Očekávaný závěr, který mohl mít ještě větší příchuť dramatu, kdyby v tom byl Lennie nevinně. Kniha je v určitých rysech srovnatelná se Zelenou mílí a nedivila bych se, kdyby pan King zrovna v tomto příběhu nalezl pro svůj příběh inspiraci. Pro mě je srovnání o to markantnější, že obě tyto audioknihy načetl naprosto fenomenálně pan Vladislav Beneš.
Petra Dvořáková umí opravdu tnout do živého. V knize je hned několik tíživých témat. Církev, ostatně tak jako každá organizace, pouze zneužívá důvěřivosti lidí. Bylo zde krásně popsáno, jací tito lidé ve skutečnosti jsou. Víru musí najít každý sám v sobě. Všeobecně nemám příliš velkou důvěru v kněží, protože celibát považuj za něco nepřirozeného, což se ve velké míře projevuje jejich určitou deviací. To procento takto postižených kněží, bude podle mě obrovské. Ačkoliv byl Jaroslav obviněn neprávem, určitě není bez viny. Na konci jsem měla slzy v očích. Příběh mi nebyl lhostejný a za to vděčím paní autorce, kterou tímto prohlašuji za naší nejlepší spisovatelku. Audiokniha je také velice vydařená a načetl ji pan Ondřej Novák.
Lidská tragédie odehrávající se v tehdejším Československu v 50. letech minulého století. Kniha je napsána v ich-formě a takové já mám všeobecně nejraději. Tento způsob vyprávění, umožňuje pohled do vypravěčova nitra a díky tomu se mi daří pokaždé sžít s jeho osudem. Mám ráda vlastní monology plné myšlenek a nevyřčených citů. Mladá zpěvačka se musí vnitřně vypořádat s tím, že se nenarodila do doby, ve které o úspěchu rozhoduje talent a píle. Paní Salivarová dokázala takřka bravurně vystihnout atmosféru tehdejší doby. Byla to doba plná strachu a nespravedlnosti. Doba ve které správný názor byl víc než skutečné schopnosti. Byla to doba, kterou bych opravdu žít nechtěla. Je to téměř ostuda, že jsem tuto knihu před tím vůbec neznala. Když vidím jak málo má ohlasů, tak v tom nejsem ani zdaleka sama. Pokusím se tento nedostatek částečně napravit tím, že si tuto knihu s velikou chutí zařadím na seznam těch, které doporučuji. Audioknihu naprosto fantasticky načetla paní Denisa Barešová. Doslov načetl pan Pavel Soukup.
Po poslechu této audioknihy, mi hlavou běží hned několik myšlenek. Byla to jenom mladická nerozvážná naivita, která zapříčinila toto neštěstí? Byl to jenom jeden smolný okamžik, nebo díky způsobu života a místa bydliště neodvratitelný osud.? Příběh mě velmi zasáhl, protože je sepsán opravdu velice dobře. Měla jsem pocit, že poslouchám životopis a nikoliv pouze vymyšlený román. Tím skládám paní autorce hold a její knihu si řadím na seznam těch, které doporučuji. Kniha je rozdělena na tři části a každá z těchto částí je vlastně jiným příběhem. V první části sledujeme mladou naivní dívku, která si plně neuvědomuje riziko, které podstupuje, když se rozhodne bydlet na samotě ve vojenském pásmu. Druhá část je z vězeňského prostředí. Do této chvíle jsem neměla v ruce knihu, která by tak bezprostředně dokázala toto prostředí popsat. A třetí část je srdcervoucí. Dokonalý propletenec mezilidských vztahů. Tak málo stránek a tak silný příběh. I to přispělo k mé celkové spokojenosti. Žádná stránka zde není navíc. Ani vyprávěné pohádky. Audiokniha je načtena opravdu velice dobře a ještě tak umocnila mé nadšení z tohoto příběhu. A načetla ji paní Lenka Veliká.
Byla jsem velmi zvědavá, jestli se paní Stehlíkové podaří alespoň přiblížit stejné kvalitě příběhu, jako se jí to podařilo v úvodní knize Naslouchač. Příliš jsem tomu nevěřila, protože Naslouchač se podařil tak moc, že se vážně divím, že ještě není přeložen do všech jazyků světa. Od Her o trůny jsem lepší fantasy v uších neměla. Jsem tak opravdu ráda, že mohu konstatovat, že je Faja téměř stejně vynikající. V něčem je dokonce lepší, má propracovanější děj, ve kterém nám nabízí detailní pohled do technického světa nížin. Naslouchač byl ale tajemnější a mně se líbil o fous víc. Každopádně se jedná o zcela mimořádně vydařenou sérii, kterou hned tak někdo překonat nedokáže. Samotná audiokniha je potom třešničkou na dortu. Líbezný mladý hlas paní Jitky Ježkové se do tohoto pohádkového světa hodní opravdu náramně.
Má druhá kniha téže autorky a musím začít úplně stejnou větou jako u Heřmánkového údolí. Skutečné příběhy o obyčejném ale nelehkém životě, bývají ty nejzajímavější. Pouze nesouhlasím s onačením, že se jedná o román pro ženy. Romány pro ženy totiž nemám vůbec ráda. Toto je román pro všechny a pro každého, komu v hrudi tluče srdce. Sledujeme osudy třech generací v jedné rodině. Moc se mi líbilo, že nám paní Martinková umožnila nahlížet na stejnou situaci z pohledu několika různých lidí. Vždy máme na výběr jak svůj život prožijeme. Nenaplněné sny a zahořklost. Nebo se radovat ze všeho co nám život postaví do cesty? Někdy to není snadné, ale paní Martinková nám ukazuje správný směr. Audioknihu načetla paní Dana Černá. Neumím si představit, že by tuto audioknihu někdo dokázal načíst lépe.
Kdo je častým čtenářem detektivních románů, mohl být po přečtení této knihy malinko zklamán. Důvodem je fakt, že zde nenajde nic nového. Celý příběh je totiž sestaven z osvědčených atributů kriminálních románů. Tedy pan Bryndza, vsadil na jistotu. Šéfinspektorka se musí vyrovnat s tlakem uvnitř vyšetřovacího týmu. Navíc se vypořádává se svým osobním traumatem. Zločinec je také klasický. Tedy bestiální a pochopitelně se zaměří přímo na policisty. Byla jsem zklamaná z nedostatku důvtipu a snahy vymyslet něco nového. Na druhou stranu jsem se ani chvilku nenudila. Příběh má stálé tempo, které ke konci ještě graduje. Kdybych před touto knihou nečetla nikdy nic jiného, byla bych neskutečně nadšená. Audioknihu čte jeden z mých nejoblíbenějších narátorů, Martin Stránský.
50. léta jsou nejostudnějším obdobím našich novodobých dějin. A je záslužné si tyto hrůzy neustále připomínat. Zvláště proto, že mám takový pocit, že jsme jenom malý kousíček od toho, aby se zlo vrátilo do Čech. Na Slovensku již řádí. Demokracie je velmi křehká a lze se jí zříci zcela dobrovolně demokratickou cestou, ale nikdo nedokáže domyslet, to co bude následovat. Znají to pouze čtenáři knih, ale já mám obavu, že lidské dějiny, tvoří převážně nečtenáři. Jak si jinak vysvětlit, že lidstvo své chyby neustále opakuje. Od toho abych knize dala plný počet hvězd, mě zrazuje pouze fakt, že je kniha sepsána příliš povrchně. Autorka klade důraz na množství případů, místo toho, aby šla do hloubky a ještě víc ukázala lidskou beznaděj. Audiokniha je načtena velice dobře a načetla ji paní Vanda Hybnerová.
Každodenní život na pozadí konce válečného období. Paní Chalupové se podařilo dokonale vystihnout atmosféru tehdejší doby a také povahové rysy jednotlivých postav z tohoto románu. Příběh má jednu dějovou linku a v ději se posouvá filmovým způsobem. To znamená, že jsou zde krátké kapitoly, ve kterých se při právě probíhajícím chronologickém ději, mění vypravěč, podle toho jak se změnila kulisa příběhu. Ve filmu se tomu říká střih. Díky tomu nenajdeme v knize žádná hluchá místa. Podobných knih již vyšlo mnoho, ale většina z nich má dosti předvídatelný děj. Tak tato ne. A to je jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodla tuto knihu zařadit na seznam těch, které doporučuji. Bylo to mé první seznámení s autorkou a dopadlo nejlépe jak mohlo. Jsem ráda, že ani audiokniha nic na tomto zážitku nepokazila a opravdu velice dobře ji načetla paní Dana Černá.
Zajímavá myšlenka a námět ke zpracování románu. Pro mě jsou vrcholem fyzikálního vědění Newtonovy zákony, takže netuším jestli popisované jevy jsou nebo nejsou pouhou utopií, ale čistě z laického pohledu, mi tak četné štěpení přišlo dost nevěrohodné. Především mě zaráželo, že každý z nich chtěl to samé. Přitom povahově stejní nebyli. To mi přišlo nelogické. Naopak se mi líbilo, že byl příběh vyprávěn v ich-formě. Ale neubráním se pocitu, že tento příběh šlo napsat o dost lépe. Myslím si, že by podle této knihy mohl vzniknout hodně dobrý film. Audiokniha je načtena dobře a načetl ji pan Lukáš Hlavica.
Tento román je především o tom, že když se někdo opravdu od srdce zamiluje, dokáže se od základu změnit. Zkrátka, láska je opravdu slepá. Častým problémem je ovšem ten fakt, že období zamilovanosti má pouze omezený čas platnosti. O tom ovšem tato kniha vůbec není. Ta je o počátcích křesťanství a já si musím klást otázku. Mohlo být křesťanství ve svých počátcích tak laskavé a mírumilovné jak je to předestřeno v tomto románu? Možná že ano, ale na mě z toho šla trochu hrůza, protože to ve mně evokovalo myšlenku na jiné fanatické náboženství, které s výkřikem allah akbar, přináší lidem často nepopsatelná neštěstí. Kniha se v ději posouvá především pomocí dialogů a často také filozofických úvah. Z tohoto důvodu lze tento příběh označit za náročnější četbu. Ale tomu kdo v sobě najde dostatek trpělivosti, nakonec přinese nevšední zážitek. Audiokniha, která pochází ze série: Mistři slova, je načtena opravdu dokonale a načetl jí pan Jaromír Meduna.
Nádherná pohádka. V některých momentech je sice dějově značně předvídatelná, ale to už tak u pohádek bývá. Většinou se tak trochu autorům vysmívám, že nikdo není v žánru fantasy schopen přijít skutečně s něčím novým a originálním. Atributy v těchto příbězích jsou totiž pokaždé téměř zcela totožné. Meče, koně, kouzla, války a sem tam nějaká ta příšera. Ale od Her o trůny jsem se nesetkala s tak krásně převyprávěným příběhem. Moc mě to bavilo a to zejména první polovina knihy, která popisuje výcvik budoucích strážců víry. Vše je zahalené tajemstvím. Postavy nejsou černobílé, ale procházejí určitým vývojem, což velmi napomáhá dramatičnosti děje. Příběh je v podstatě zcela obyčejný a v daném žánru nepřináší téměř nic nového, což patrně bude tím důvodem, proč pan Ryan nejprve marně hledal svého nakladatele. Ale on má velký dar nenudit. Ve chvíli, kdy jsem začínala mít lehce pocit, že už by to snad stačilo, tak přesně v ten moment děj skončil. Nová kapitola a velký posun v příběhu. A tak to bylo po celou knihu. Napsat stejný příběh někdo jiný, tak se nejspíš ukoušu nudou. Až samotný závěr mě malinko rozhodil, protože mi to tak úplně nedávalo smysl. Ale je to pohádka, tak proč ne. Audiokniha je povedená a dobře načtená, přesto bych jednu drobnou výtku našla. A to je rozdílné tempo načítání. Pan Ivan Lupták knihu načetl velmi svižně, zatím co Pavel Soukup z toho udělal přednes nějakého eposu. Jednotlivě je oboje dokonalé, ale spolu to příliš neladí.
Líbí se mi způsob vyprávění který ve svých knihách paní Klevisová používá. Umí perfektně popsat prostředí ve kterém se příběh odehrává. Navodí správnou atmosféru a detailně nám popíše každou důležitou postavu, která je součástí děje. Možná je škoda, že jí do perfektního příběhu skočí nějaký zločin. Samotné vyšetřování totiž považuji za slabinu. Není to poprvé, kdy autorka sází hodně na náhodu. Schopnosti vyšetřovatelů jsou dosti bídné. Myslím si, že kdyby paní Klevisová zkusila sepsat nějakou prózu, nebo rovnou román, může vzniknout velice zajímavé dílo. Zpět k této knize. Hned od začátku je napínavá. Je škoda, že drama v lese hned z kraje příběhu nebylo více využito. Tato část mě bavila asi nejvíc. Tajemný propletenec v příhraniční vesničce, kde si lidé vidí jak se tak říká, až do talíře. Kniha mě bavila, ale od knihy která v hodnocení přesahuje 90% bych přeci jenom očekávala trochu víc. Hlavně odhalení pachatele mě hodně zklamalo. Audioknihu čte tak jako pokaždé knihy této autorky velmi dobře paní Kristýna Kociánová.
To byla moje třetí kniha od téže autorky. Byla z nich nejslabší, ale nikoliv špatná. Ono překonat tak úžasné knihy jako jsou Hana a Slepá mapa, je strašně složitý úkol. V knize sledujeme dvě časové roviny z jedné rodinné větvě. V první z nich se snaží dcera Bohdana přijít na to, jaké tajemství před ní otec skrývá. V té druhé se nám toto tajemství postupně odhaluje. Kdybych já byla autorkou této knihy, tak bych určitě zvolila ještě třetí dějovou linku, kde by se odvíjel osud Blanky. Hlavně na samém konci příběhu jsem si uvědomila, jaká to byla škoda, že tam tato dějová linka nebyla. Považuji to za nevyužitý potenciál jaký tento příběh nabízel. Audiokniha mě tentokrát dost zklamala. Bohdana jako Klára Suchá, byla v pořádku. Ale Svatopluk jako otec v podání pana Miroslava Hanuše, to bylo šlápnutí vedle. Připadala jsem si jako někde na schůzi, nebo v posluchárně ve které přednáší již velmi unavený profesor.
Obyčejný neobyčejný příběh, o obyčejné neobyčejné rodině. Stačí vymyslet zajímavé dialogy, nebo možná sepsat život vlastní, či od sousedů a hned vznikne velice zajímavý příběh, který může vyprávět o každém druhém z nás. Protože hlavními atributy toho příběhu jsou: Dítě žijící v nekompletní rodině. Matka, která se kvůli dítěti nehodlá vzdát vlastní kariéry. A babička, která měla své poslední dítě v dost pozdním věku, čímž tyto potíže vlastně tak trochu nastartovala. A teď se snaží vychovávat svého vnuka, na kterého matka nemá čas. Ta dělá jednu z nejčastějších a největších chyb ve výchově dítěte. Když se snaží lásku a nedostatek času, nahradit zbytečně drahými dárky. To se prakticky pokaždé vrátí obdarovávajícím jako bumerang. Bavilo mě to moc, je to sepsáno velice živě. Měla jsem pocit, jako kdybych byla přímo součástí této rodiny. K tomuto pocitu, zcela jistě přispěla audiokniha, ve které má každá z hlavních postav svého narátora. Babička (maminka): Milena Steinmasslová, dcera (matka): Martina Krátká, vnuk, (dítě): Jan Cina.