soupik2012
komentáře u knih

Příběh pro velmi nenáročného čtenáře. Z počátku jsem se docela bavila, ale velice brzy mě začínalo nudit, to neustálé velmi detailní popisování jídel. Naopak, vše co bylo řečeno kolem vína pro mě bylo poučné a zábavné. Příběh jako takový, jako by vypadnul z nějaké harlekýnky. Nereálné, nezáživné, z velké části předvídatelné a plytké. Audioknihu čte můj velmi oblíbený narátor pan Jiří Schwarz. Všem kteří s tímto autorem váhají, tak doporučuji upřednostnit před knihou audioknihu. Zpracována je vynikajícím způsobem a alespoň trochu zmírnila mé zklamání.


Z počátku jsem byla z knihy nadšená. Skotský drsný humor mi seděl. Nesnáze s oslicí Modestinou, které z počátku Stevenson měl. To bylo kouzelné, úsměvné a nesmírně poutavě napsané. Nicméně v momentě, kdy se poutník Stevenson dostal do kláštera, tak se autor téměř výhradně začne věnovat tomu, kde žijí katolíci a kde protestanti. Kniha popisuje několik historek z období náboženských válek. A útrapy a krásy z cest jdou hodně do pozadí. Knize dávám 3,5, ale zde zapisuji 3. Protože tentokrát se ani audiokniha moc nepovedla. Ruchy působí rušivě. Především neustálé hýkaní osla. To mi vyloženě lezlo na nervy. Audioknihu čte celkem dobře pan Jaromír Soušek.


Jsem moc ráda, že po slabší knize Orel v písku, se pan Scarrow, vrátil na svojí původní nadstandardní úroveň. V této knize, tak jak jsem si již zvykla v celé sérii, sledujeme hned od samotného začátku nesmírně napínavý příběh. Cata mám moc ráda, protože je jiný. A konečně se nám opět zamiloval. Romantická linka je příjemným osvěženém této série a budu se moc těšit, jak bude příběh dál pokračovat. Celou sérii čte velmi dobře pan Marek Holý.


Můj první pocit po poslechu této knihy je, že si pan Stefan Ahnhem ukousnul moc velký krajíc a ten se mu celý nevejde do úst. Rozjel mnoho dějových linek z nichž by si každá z nich zasloužila svůj vlastní příběh, knihu. Namačkat všechno do jednoho celku, byla podle mého názoru docela škoda. A když, tak to chtělo příběh ještě více rozmělnit. Hlavní dějová linka s podivně vyšinutým psychopatem, který se ze zatím nevysvětlených důvodů musí ve všech krocích které ve svém životě učiní podřídit hrací kostce, je naprosto dokonalá a nemám nic co by se jí dalo vytknout. Samotné finále je strhující a málo která kniha podobného žánru by mu mohla konkurovat. Nicméně pro mě bylo velkým zklamáním vše co se událo kolem Molandera. Tato dějová linka nabízela mnohem více možností, než nám autor nabídnul a především se vůbec nepovedla. Nic co se v této dějové lince událo nezní věrohodně. Je to daleko za hranou a kdyby zbytek nebyl tak perfektní, musela bych strnout hvězdičku a možná i dvě. Další dějová linka, ta s Dunjou, jakoby v knize vůbec nebyla. Ano vím, že nám závěr slibuje její další pokračování. Ale to nám sliboval každý závěr této série, ale zatím se nic moc neděje. Celou tuto sérii čte pan Pavel Soukup. A čte jí naprosto dokonale.


Z počátku jsem se smála poměrně často a nahlas. V předtuše dalších osudů, jsem měla úsměv na tváři dlouhé minuty. Ovšem postupem času mi příběh zevšedněl. V podstatě se v různých obměnách situace neustále opakují. Střed knihy prostříhat a byla bych maximálně spokojená. Závěr byl geniální. Audioknihu čte pan Luboš Pavel. Dlouhé samohlásky při čtení neúměrně natahuje, což zní velice komicky a k četbě této knihy se to velice hodí. Přednes je důvodem, proč dávám 4 a ne 3 hvězdy.


Jsem moc ráda, že jsem této sérii na základě zdejších názorů dala ještě šanci. Druhá část je totiž výrazně vydařenější než byl první díl. Podle mého názoru, je i tato kniha určena především pro mladší děti. Absence reálného zla a nebezpečí knize ubírá na napínavosti, ale jinak je svět vymyšlený opravdu dobře a zatoužíte, stát se alespoň na chvilku jeho součástí. A to je hlavní předností této série. Na rozdíl od prvního dílu v této knize nejsou žádná hluchá místa a tak si zaslouží plný počet bodů. Audiokniha je předností. Paní Margit Vinklárková čte pohádkově fantasticky.


Velice zajímavá kniha. Sledujeme počínání finského kriminálního novináře, který nám postupně odhaluje své zážitky z dětství. Celý příběh je vyprávěný v pomalejším tempu, což je v tomto případě rozhodně dobře. Umožní nám to nasát atmosféru a zcela se ponořit do příběhu. Očekávala bych, že bude příběh nějak gradovat, ale to se nestane. To je z mé strany k této knize jediná výtka. Audiokniha je tak jako pokaždé, když je z produkce Bookmedia naprosto perfektní a dělá z poslechu opravdový zážitek. Knihu čte Aleš Procházka.


Hlavním hrdinou této dobrodružné knihy je 13letý mladík, který ve snaze změnit svůj ne příliš šťastný život, uprchne od svého obuvnického mistra a ukryje se v podpalubí obchodní lodi. Když ho začne sužovat žízeň, začne přemýšlet o tom, jak se ukázat na palubě. A v tom je loď přepadena piráty a nevšední dobrodružství může začít. Z knihy je patrno, že je sepsána pro mládež, ale je to tak poutavý příběh, že by si měl najít své příznivce i u odrostlejší generace. Já se bavila náramně. Audioknihu čte pan Jiří Kadlec.


Když jsem ve čtenářské výzvě uviděla poezii, tak mě polilo horko. Pro mě je poezie stejnou záhadou jako matematické rovnice. A také jí považuji za stejně zábavnou. Zkrátka nejsem cílová osoba a tak mi nepřísluší tuto knihu nějak hodnotit. Za mě splněná čtenářská výzva. Verše recituje pan Martin Hofmann.

Oddechovka od které nevyžaduji nic jiného než zábavu. A té se mi dostalo měrou vrchovatou. Ponuré, tajemné s notnou dávkou napětí a strachu. Ale chtělo to knihu mírně zkrátit. Některé pasáže jsou zbytečně zdlouhavé, putování pouští a také počet dnů strávených v útrobách válečné fregaty bych razantně ořízla. Naštěstí mi to vynahradil závěr, který nepřinesl nic nad čím bych nevěřícně kroutila hlavou. Audioknihu čte pan Tomáš Mařas. Na jeho přednes, především na jeho hluboké nádechy jsem si musela chvilku zvykat, ale tento drobný nedostatek vynahradila hudební složka, která je naopak velice vydařená.


Mám ráda katastrofické příběhy a vždy mě nejvíc baví sledovat situaci, která katastrofě předchází. I v tomto příběhu je začátek velmi zajímavý a vynahradí nám nudnější střední pasáž. Kdy vědecké bádání a především práce s počítačem je spíš úsměvná, než-li zábavná, či snad v něčem poučná. Ale vzhledem k faktu, že je kniha z roku 1974, mi nezbývá než smeknout, před vizionářstvím spisovatele. Samotný závěr příběhu je opět nesmírně zajímavý, kdy do samotného konce se nedá odhadnout, jak příběh skončí. Přiznám se, že jsem ke konci fandila spíš včelám. Na audioknižním zpracování je příliš znát doba jeho vzniku a tak kvalitu nahrávky nezachrání ani velice příjemný hlas pana Rudolfa Pellara.


Pro mě je tato kniha nejlepší částí z celé trilogie. Po nudnější druhé části se konečně na scénu vrací hlavní hrdina Arťom a tak máme komu držet palce. Navíc příběh působí realisticky. Umím si představit, že kdyby k podobné katastrofě ve skutečnosti opravdu došlo, bude se přeživší lidstvo chovat přesně tak jak autor ve své trilogii popisuje. Michal Zelenka, který tuto audioknihu čte, umě mění hlasy a dělá tak z poslechu této audioknihy zážitek na který se dlouho vzpomíná.


Mno jak začít. Já si koupila 3 audioknihy od pana Gaimana a na seznámení s autorem jsem sáhla po té nejkratší. Aniž jsem si o té knize cokoliv zjistila. Věděla jsem pouze to, že je pro děti. Ale netušila jsem, že pro tak malé. Myslím si, že 8-12 let je cílová kategorie této audioknihy. Pro starší už to moc není. Oceňuji příběh, nápad, ale je to překombinované. Mělo to končit šťastným návratem domů. Audioknihu čte velmi dětsky paní Kristýna Podzimková


Spíš než-li o autobiografii se jedná o deníkové zápisky. Celá kniha se totiž skládá z jednotlivých kratičkých kapitol. Nudné to nebylo, ale měla jsem mnohem větší očekávání. Audioknihu čte naprosto fantasticky pan Ivan Trojan. Ovšem každou ze 76. kratičkých kapitol začínat hudebním podkesem? To opravdu nebylo moc šťastné rozhodnutí.


King neumí napsat špatnou knihu. Alespoň já jsem zatím na žádnou jeho špatnou knihu nenarazila. Sice netuším, proč tato kniha nese označení horor, ale za to pan King nemůže. Pouze jsem dostala trochu jiný příběh, než se dal očekávat. Jednu věc jsem ale nepochopila. Třeba mi jí někdo pomůže ozřejmit. Ochranka kráčí zkontrolovat ochoz, John již slyší jak se otevírají dveře a nic. On tam není, kam se schoval? Taková drobnost, ale nejde mi to do hlavy. Audioknihu čte pan Hyhlík a k této knize mi jeho hlas moc neseděl, ale to je jenom drobnost. Mám ho totiž zažitého jako vypravěče historických detektivek.


Dlouho se nic neděje, ale asi od poloviny knížky je to strhující jízda. Dvě dějové linky, které nenechají ani chvilku vydechnout. Co je nesmírně důležité je fakt, že příběh působí přirozeně a mohl se stát úplně každému z nás. A to je pro mne u thrilleru vždy to nejdůležitější. Vítku mám k audioknižní předloze. Hlas pana Kaliny je příliš mladiství a ke čtení thrillerů se vůbec nehodil.


Z počátku mi vadilo zdlouhavé procházení zpráv v telefonu, ale pak přišla akce a příběh se krásně rozběhnul. Největší předností tohoto románu, je jeho originalita. Konečně zase jednou někdo vymyslel příběh, který není 100x přepranou, vymáchanou a usušenou kopií něčeho, co již dávno někdo někdy vymyslel. Vydání pasu a samotný zvěr příběhu sice nezní příliš věrohodně, nicméně jako celek příběh věrohodně vypadá. Audioknižní zpracování je na velmi vysoké úrovni, ale občas jsem musela přetáčet zpět, protože sled slov na mne pan Písařík vychrlil příliš rychle a já nepochopila, kdo komu a co. ️


Protože mi to trvá většinou delší dobu, než se do příběhu pořádně ponořím, tak povídky nemám příliš ráda. Také se těžko hodnotí, protože každý drobný příběh má u mne jiné hodnocení. Tak snad vypíši povídky, které jsem si opravdu oblíbila a ke kterým se budu časem vracet. Čertík v krabičce, Jezero, Malý vrah, Muž shora, Vítr. Tyto povídky jsou všechny tajemné s hororovým nádechem a mají vtipné zakončení. Poslouchala jsem audioknihu a k té lze říci, že je velmi citlivě rozděleno, které povídky bude číst starší hlas Miloslav Mejzlík a které naopak přečte hlas mladší Martin Hruška. Díky vynikajícímu zpracování této audioknihy se kloním k vyššímu hodnocení, než kdybych si knihu pouze přečetla. Audioknihu vřele doporučuji.


S touto knihou měla má nedostatečná představivost docela velké potíže. Několik věcí mi přišlo již za hranou toho co lze považovat za reálné, byť se příběh odehrává ve zcela vymyšleném světě. Přesto mě příběh bavil, potěšil a nápis v hotelu New York Plaza–Park dojal. Těším se na závěrečnou část příběhu, ale zároveň jsem smutná z toho, že je již poslední.


Měla jsem docela obavu z toho jak mě bude bavit příběh u kterého dopředu vím, že nemůže dopadnou úplně dobře. Ale byla jsem mile překvapená, jak King dokáže psát o romantické lásce. Takže jsem nakonec moc ráda, že se pustil do zpětného vyprávění příběhu a jenom doufám, že v něm bude i nadále pokračovat. Máme teď dvě napínavé dějové linky místo jedné.
