sraneccc komentáře u knih
Knihu jsem si koupil, protože jsem se chtěl zkusit bát u knihy. A POVEDLO SE!
Do knihy jsem se pěkně a snadno začetl. Líbila se mi od začátku do konce. Akční pasáže byly opravdu epické a zaryly se mi do paměti.
Velmi emotivní příběh, na který vzpomínám i po delší době, kdy píši tuto recenzi.
Kniha byla pro mě v určitém ohledu inspirující, najednou jsem se chtěl taky utopit ve svých myšlenkách a impulzivně plnit bláznivé nápady.
Morčata mi byly doporučeny mým nejlepším kamarádem a já je s radostí budu doporučovat dále.
Hrozně jsem se těšil, až budu moci okomentovat tuto knihu. V první řadě se mi líbí rozmanitost hodnocení uživatelů zde na databázi. Líbí se mi, jak na každého působí kniha jinak, jak ji každý četl jinak.
Nejvíc se mi zaryla do paměti povídka Zeď, pak Hérostratos. Místnost byla pro mě dosti.. blízká; našel jsem v ní kousek své reality.
Musím se přiznat, že jsem Mládí šéfa nepřečetl na jeden nádech. Chvílemi jsem se v příběhu ztrácel, ale když teď na povídku koukám zpětně, dává mi smysl. Všichni jsme tak trochu Lucien.
Kniha je velmi čtivá a těžko jsem se od ni odtrhával.
Je psána z pohledu "bestie", tedy Ilse. Tento formát mě velmi zaujal a přispěl k hodnocení pěti hvězdičkami.
Líbily se mi vpisky autora na konci některých kapitol, které dodávaly autentičnosti. Člověk si pak uvědomil, že se nečte smyšlený příběh, ale že se něco takového opravdu dělo. Ke konci knihy jsem měl chvílemi pocit, že je mi Ilse líto.. To jsem jen naletěl jejím přetvářkám.
Za mě super kniha a vřele doporučuji k přečtení!
Knihu jsem si koupil, hned jak vyšla. Náhodou totiž vyšla přesně ve chvíli, kdy jsem se potřeboval učit na zkoušku z biochemie.
Je psaná velmi odborně, to mi pomohlo lépe pochopit všechny procesy v těle. Z recenzí však vidím, že dost lidí tuto odbornost spíš kritizuje.
Samozřejmě nemohu nezmínit fakt, že mi pomohla v pochopení jídla.
Nehodnotím hvězdičkami, protože jsem nedočetl.
Strašně mě to mrzí, protože jsem se na Kafku těšil. Měl jsem chuť zabrouzdat do vod existencialismu, ale tohle asi nechápu. Jsem vážně smutný, že tuhle knihu zavírám a zařazuji do nedočtených.
Možná jsem jen ve fázi života, ve které potřebuji číst o věcech jasnějších. Určitě se k ní někdy vrátím, ale zatím odkládám.
Povídky, které jsem si užil: Proměna, Ti, kdo běží kolem; Pasažér
Kniha se mi velmi dobře četla a velice snadno jsem se dostal do děje. Díky krátkým větám jsem měl pocit, že se koukám na film.
Příběh knihy mě velmi zaujal a byl jsem z něj nadšený.
Knihu jsem si chtěl přečíst, protože jsem měl chuť na něco sprostějšího. Ale musím si ji zařadit do *nepřečtených*. A to z toho důvodu, že hned na začátku příběhu se píše o dětech. Tohle nemůžu tolerovat.
Je možné, že se ke knize ještě někdy v životě vrátím. Až získám dostatečný nadhled a překousnu začátek knihy.