Stanas513 komentáře u knih
Příběh se čte dobře, má to spád, o když to napětí tam možná není tak velké. Jen se mně osobně moc nelíbí, že si žena při každém pozitivním kroku v pátrání vždycky nechá rozbít hubu, pardon - nechá se zmlátit. V Bondovce jsme na to zvyklí, ale tady mi to připadá trochu moc nadsazené.
Čtivý detektivní příběh, děj rychle ubíhá. Možná je trochu nadsazený komentář pod názvem, protože děj zase až tak spletitý není. Ale je to dobré čtení na dlouhé podzimní a zimní večery.
No, co na to říct: prostě Pan spisovatel King! Příběh sice není čistě hororový, i když tam nějaké ty prvky jsou. Je psán spíše formou detektivky, ale jako všechny knihy Kinga pro mě perfektní čtení.
Opět jsem četla jako dítě, ale vím, že se mi to moc líbilo. Dobrodružství malých chlapců a jejich přátelství by dnes dětem asi připadalo "divné"...
Poezii jsem četla hlavně ve škole, protože jsem musela, ale i teď si občas něco přečtu. Ortenovy básně nejsou těžké, dá se jim porozumět.
Jako první díl série to vypadá dobře. Rozjela se akce, nějaký děs tam byl také. Četlo se mi to také dobře a hlavně rychle. No, uvidíme, jak si pan spisovatel poradí dál, když už se o něm píše, že by to mohl být nástupce Stevena Kinga v psaní hororů.
Rozhodně to není kniha pro obyčejného laika, který o mozku a jeho funkci nemá vůbec potuchy... Spousta odborných názvů a popisů, které jsou nejspíše nutné pro pochopení funkce mozku, ale konkrétně pro mě únavné. Jediné, co oceňuji, jak může člověk/spisovatel/vědec o jedné myšlence, která by se dala shrnout do krátkého pojednání, napsat tak rozsáhlou práci?! Klobouk dolů.
Nebýt toho, že jsem kroniku četla od konce (a k tomu mi ještě chybí dva díly), tak bych byla pěkně napnutá...
Trochu záhadný příběh, který vyústí v posledním díle (který už mám bohužel přečtený). Kdo je tou záhadnou postavou, která dává nechtěné dary?
Kdysi jsem hodně četla Julese Verna, ale už jsem z toho asi vyrostla. Zvláštní příběh, zvláštní názvosloví, popisy přírody a okolí... Dalo mi to trochu práce se s tím čtením poprat, ale nakonec jsem to zvládla.
Tak jsem začala číst Blackstonskou kroniku odzadu, ale už jsem si sehnala i předcházející díly, takže doženu, co mi chybí. Opět hezká jednohubka do postele před spaním.
Dýchla na mě nostalgie z mého mládí, kdy jsem začínala číst tyhle mistry sci-fi, jako třeba Julese Verna, Raye Bradburyho nebo našeho Josefa Nesvadbu. Asi bych se k nim měla občas vrátit a připomenout si jejich úžasnou fantazii v jejich dílech. Moc hezké čtení.
Jako všechny knihy od Steva Berryho se mi i tato moc líbila. Konec gradoval ve velké akci, kde nechyběly přestřelky a pár mrtvých. Napoleonovy poklady byly samozřejmě domyšlené, aby měla kniha trochu větší poutavost v řešení záhad. Opět mě velmi potěšil autorův doslov, kde rozlišuje skutečnost a fikci použitou v knize.
Asi jsem zapomněla hodně z prvního dílu, ale i tak se dalo číst. Vyšetřovatelka Merci chce dělat vše podle pravidel a přece se stane, že udělá nevědomky chybu. I to se někdy stává...
Hezké čtení. Autor nečekaně spojil Jesseho Stonea z jiné série se soukromým očkem Sunny Randallovou a docela se to vydařilo.
Kniha mě trochu zklamala, oživlá mrtvola - asi jsem z takovýchto děsů už vyrostla...
Jako ostatně každý příběh Jesseho Stonea se mi i tento líbil. Čte se velice dobře, obzvlášť když si člověk před sebou promítá film, který zná z TV...Film je, pravda, trochu upravený, ale jinak to snad ani nejde.
Kniha mi připomněla skutečné události ve Francii v těch letech. Takže z četby mám protichůdné pocity. Kniha je akční, čte se dobře, ale krizové situace převzaté ze skutečnosti mě přinejmenším rozlítostní. Člověk se prostě musí ptát: "Proč?"