SteveK komentáře u knih
Bohužel Mark neumí psát. I když dnes vydává knihu i náhodný kolemjdoucí, stále má kniha a vrstvení příběhu s charaktery své základy. Tam, kde má představovat charaktery a vázat je na počáteční činy naopak chrlí další a další charaktery. Při expozici a lokačních / charakterových úvodech šlape na plyn s dialogy, které nedávají smysl a postrádají přirozenost a stavbu rozhovoru. Směšná zápletka, směšné psaní a minimálně editor by zasloužil vylískat za tohle středoškolské cvičení.
Bohužel, strašná sterilní nuda, ktera nejde ani dočíst.
Chápu, že jde stále o beletrii a tudíž je znatelná autorská licence, ale až taková? I po přečtené poznámce autora stále nerozumím, že pracuje s desítkami let vyvrácenými teoriemi a opírá se o nesmysly z padesátých let. Založeno na skutečných událostech, to je vše.
Ono překročit realitu nemusí být vždy pozitivní věc. Chuck Norris si odskočil do světa Rodinných pout a celé to zaobalil severskou krajinou. Pohádka...absolutní pohádka, která bohužel s reálným světem nemá nic společného, natož s opravdovými kriminalistickými praktikami a postupy. Posledních 150 stran už jsem zrychleně dočítal. První a poslední zastávka s Larsem Keplerem.
Mé první seznámení s Shari a asi bude naše poslední. I přes malý počet stran není schopna vytvořit ani náznakem hutnou klaustrofobní atmosféru. I těch několik mělkých postav se vám bude ke konci knihy stále trochu plést a rozuzlení na konci knihy je spíše z kategorie "meh", než vrstvené, a dramaturgicky zvládnuté, myšlenky.
Rozvleklá spisovatelčina ("vímcodělámvoe") snaha o komplexní thriller, který skončí překombinovaným kroucením hlavy.
Já jsem vyloženě zklamanej. Knihy z období Protektorátu sbírám a ty od Jiřího Padevěta řadím hodně vysoko. Tady se bohužel šláplo tvrdě vedle. Grafické zpracování je svěží a moderní, avšak některé materiály ale nelze přečíst celé. Vyfantazírovaná beletristická cvičení do takové knihy nepatří. Čekal jsem takový výcuc z bichlí Vojty Šustka a bohužel.
Nejsem žádný hyper čtenář. Většinou nemám moc času na čtení a tudíž knihu louskám několik týdnů napůl v MHD. Les sebevrahů byl ale jiný - začal jsem v sobotu ráno a v neděli odpoledne bylo hotovo. Nejde o žádné geniální dílo. Kniha má svoje hluchá místa, ale je neuvěřitelně čtivá. Wannabe "Blair Witch Project", kde se rozuzlení trochu žánrově vymezí oproti celé knize. To byla trochu kaňka, ale i epilog potěšil.
Naprostá nedávačka. Drtivá většina nezajimavě napsaná, obrovské zklamání.
Skvělý cestopis v podstatě jen o pěším putování. Žádné památky sice princ Ládík neviděl, ale několika rodinám vyžral omylem lednici. Bohužel to po čase (a pokud Ladislava znáte jak z FB, přednášek tak i předešlé knihy) je to samé.
Zajimavostí je, že kniha je tak neuvěřitelně o ničem a příběhově mělká, až je prostě dobrá. Stránky lítaly jedna za druhou a výborný popis všeho mě častokrát na Pláž skutečně dostal.
Ale je fakt, že to bylo celé za plexisklem.
Forrest byl absolutně neškodný člověk s neskutečně laskavým srdcem. Ani nevěděl jak, ale proplul důležitými událostmi 20. století. Řídil se vždy zásadně srdcem a svým jednoduchým morálním pohledem. Společně s mamkou byly jejich rozhovory esencí života, kdy jednotlivé věty se v podstatě daly využít jako jednotlivá motta, podle kterých žít.
To BYL FILM vážení. Kniha je předlohový nesmysl, který nesahá filmu ani po kotníky.
Futuristické a hezky popisné dílo, které avšak padá na jednoduchosti a průměrnému rozuzlení. Nutno ještě dodat, že všudypřítomná lineárnost je vykoupena množstvím charakterů, ve kterých se čtenář půl knihy ztrácí.
Moje první setkání s Bohumilem Hrabalem a bojím se, že na delší čas i poslední. Na konec knihy jsem se vysloveně dotlačil. Ale je nutno podotknout, že po ubíjejícím středu je závěr knihy zajímavější a zabijácká souvětí konečně dávají smysl. Jupí.
Prostřední lajna s tím, jak Voldemort ovládl kouzelnický svět, je naprosto bez chyb.