Stosa_77
komentáře u knih
Planeta opic
Pierre Boulle
Myslel jsem si, že film je volně podle knihy a ejhe ono to tak není, krom hlavní myšlenky, že se na planetě role lidí a opic vymění. Kniha se mi zdá lepší a ten konec mě úplně překvapil.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Moje 1, kniha od této autorky, kde se propojuje literatura faktu s románem a to neobvyklou formou.
O události jsem nevěděl a kniha mě přímo navedla na Mňačka a jeho Smrt si říká Engelchen.
Rok v Provenci
Peter Mayle
Nádherná kniha o 1. roce stráveném v "novém" domě , jídle a úrovni domorodých řemeslníků.
No prostě oddychová četba.
Poslední kabriolet
Anton Myrer
Opravdu skvělá kniha a partě amerických spolužáku z VŠ na prahu II. sv. války a následném vývoji společnosti USA v 50. a 60. letech resp. hlavních hrdinů. Láska autora k jazzu je cítit na každé stránce.
Když se mě někdo zeptá, jestli bych nevěděl, co si má přečíst, tak si jako první vzpomenu na tuto knihu.
Pán much
William Golding
Myslel jsem si, že je to kniha pro děti resp. dospívající chlapce a byl jsem jako dospělý mile překvapen.
I když se v knize úplně neřeší, jak se na ostrov chlapci dostali, že v troskách (asi letadla) nic nenašli a že i když jsou v takovém počtu, že je nikdo intenzivně nehledá, tak mě kniha bavila a čekal jsem, jak to s nimi dopadne.
Sršeň létá v noci
Ken Follett
Moje první kniha od tohoto autora a tak nemám srovnání s jinými jeho tituly. Téma zajímavé, protože o dánském válečném odboji nevím vůbec nic a tak jsem se i něco dozvěděl a pak si i sám dohledal.
Samotná kniha se dala dočíst až do konce a místy byla i velmi napínavá.
ALE nejsem si jistý pro jakého čtenáře je určena, odhaduji tak pro chlapce okolo 15 let.
Špionážní romány od autorů jako např. Forsyth, Ludlum mi na rozdíl od tohoto už připadají už dospělého čtenáře.
P.S.: i tak dám Follettovi ještě šanci :-) .
Purpurové řeky
Jean Christophe Grangé
Naštěstí jsem si rozuzlení celého případů z nepříliš povedeného filmu nepamatoval a zkusil knihu a ta se povedla. To že od začátku sledujeme dva nezávislé případy, které se musí někde protnout je každému jasné a mě to nevadilo. Autor umí psát detektivky a snad krom toho, že kamkoliv hlavní hrdinové přijdou, tak tam vždy potkají někoho, kdo si po desetiletích na něco důležitého vzpomene a to vyšetřování posune dál, nemám knize co vytknout.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Film jsem viděl jen 1. díl, ktery mě neoslovil a tak jsem zkusil knihu. Na prahu padesátky nechápu pro jakou věkovou kategorii je kniha napsaná a ten humbuk po Jacksonových filmech okolo díla Tolkiena znova nastal. Nicméně je třeba knihu nejprve přečíst, aby se o ní dalo hovořit. Pokud časem zkusím Pána prstenů, tak by se to asi mělo číst od začátku, tedy od Hobita a dočíst do konce se to dá.
Smrt si říká Engelchen
Ladislav Mňačko
Po Životicích jsem si musel přečíst tohle. Mňačko opravdu uměl psát a tak se kniha čte velmi rychle.
Stejně jako Životice, je toto literatura faktu a velmi autobiografická (psáno v 1. osobě).
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Smutný příběh o mě neznámé tragédii a vůbec o tom, co se dělo mezi Němci , Čechy a Poláky za II. sv. války.
Nejedná se vlastně o román, ale o takovou reportáž.