SuzieHipston komentáře u knih

Krásný příběh. Kniha se skládá dějově ze dvou časových linií, které se prolínají a tím dostává rychlejší spád. Je napsaná velmi čtivě a příběh čtenáře opravdu pohltí. Rozhodně to není žádný prozaický kýč, který by člověka odradil. S novodobější časovou linkou si mohla autorka na konci ještě trochu pohrát, nicméně je jasné, že se nejednalo o dominantní pasáž. Ve výsledku na vás z knihy dýchne sentiment a jemnocit pro kombinaci běžného života a romantiky. Atmosférou mi připomíná Velkého Gatsbyho od Francise Scotta Fitzgeralda. Za sebe tuto knihu směle doporučuji všem milovníkům milostných historických románů.

11 15.04.2021

Obohacující, vystihující, dokonale popisující a mysli projasňující knížka, která vám zaručeně změní pohled na svět, nebo vám minimálně zodpoví spoustu otázek, na které nikdo předtím nedokázal odpovědět. Tuhle knížku by si mělo přečíst rozhodně co nejvíc lidí. Její výhodou je, že je jednodušena napsaná, takže ji pochopí možná i teenageři. Za mě to je top!

7 21.06.2018

Nečekala bych, že mě tahle kniha tolik zklame. Původně jsem si ji koupila, protože na ni byly dobré recenze a byla všude tolik propagována (hell yeah reklama opravdu zafungovala). Obsahuje témata, která jsou atraktivní, ale bohužel nenaplnila má očekávání a za mě jí něco chybělo. Celkově ji za mě perfektně vystihuje slovo „nedotažená”.
Ať už se jedná o to, že jsem si vcelku těžko utvářela obrázek o jednotlivých postavách, nebo samotný konec. Celkově mi přijde kniha taková neučesaná, nedotažená, neuspořádaná… Jako by chtěla autorka vychrlit všechno najednou. Děj je postavený na rádoby psychologické hře účastněných, ale ve výsledku tam není takový ten wow efekt, který by byl na místě. Spíš bych řekla, že si kniha v daný moment získala moji pozornost, ale ve výsledku to byl takový pokus, jak mě u čtení ještě udržet a nic víc.
Autorka si podle mě ukousla zbytečně velké sousto, které tomu ubralo na gradaci. Možná bych si všechna ta těžká a rozsáhlá témata rozprostřela spíš do série, než do jedné knihy. Všechno je to zbytečně smrsknuté. Víc bych se zaměřila a představení a vývoj postav a košatější seznámení s tématy, která bych následně rozebírala. Rozhodně by se hodila i nějaká osa nebo aspoň nějaká vodítka, která by pomáhala se lépe orientovat nejen v čase, ale i v postavách.
Vizuálně potvrzuje kniha pravidlo „nesuď knihu podle obalu”, protože ač je hezky vizuálně zpracovaná, tak to úplně nesouvisí s dějem, a i když obsahuje obrázky některých postav, tak se můžeme jen domnívat, kdo na nich konkrétně je.
Za mě je to kniha s velkým promrhaným potenciálem a vzhledem k rozporuplným reakcím bych se při její koupi hodně rozmýšlela. Aby se vám kniha opravdu líbila, musíte být nejspíš na stejné vlně jako autorka (byť mě obsažená témata zajímají, tak se nejspíš vlním někde jinde :)).

6 28.10.2022

Myslím, že před nás Matthew Perry postavil velmi rozporuplnou, ale přesto velmi otevřenou knihu. Stručně a jednoduše řečeno, není všechno zlato, co se třpytí. Je pošetilé si myslet, že sláva a peníze člověka spasí, ale mám pochopení pro ty, kteří v to bohužel doufají nebo věří. Knize bych dala spíš název “I takový život může být”, protože většina z fanoušků seriálu Přátelé se na knihu vrhla s očekáváním, že Matthew Perry bude jedním z těch, kteří budou o své osobní i profesní minulosti psát převážně v tom dobrém. Vzhledem ke kultovnímu seriálu by to bylo vítané, ale realita je někde jinde. Samotnou mě překvapilo jak prázdný a osamocený život může člověk na výsluní vést. Na začátku knihy se jeho typickém humoru povzneseně uchechtáváte, ale s každou další větou ten smích trpkne a mizí. Není to příběh, který by se po obsahové stránce četl snadno, ale pokud i přesto chcete nahlédnout do zákulisí osobnosti Matthewa Perryho, připravte se na guláš časových linií, kolotoč návyků a odvykacích center a bezbřehou samotnou, která vyvěrá z Perryho nitra.

Stejně jako tu někteří již psali, tak ani já se nedokážu ubránit drobnohledu, pod kterým teď postavu Chandlera sleduji, ale nenechám si tím seriál zkazit. Perry sám napsal, že se v průběhu natáčení Přátel snažil být vždy čistý a soustředěný. Myslím, že vzhledem k okolnostem odvedl skvělou práci a byl by podle mě nesmysl ubírat na autenticitě jeho roli. Alespoň takto zprostředkovaně mohl ochutnat život, jaký by si nejspíš ve skutečnosti přál.

Celkově mě Perry zaujal, a to jakým způsobem prožil svůj vlastní život mu nikdo nemůže mít za zlé. Podle mě chtěl pouze sdělit svůj příběh. Nic víc, nic míň. Některé pasáže byly trochu neučesané, celé to bylo jaksi chaotické, ale asi mi to k celému jeho vyprávění i docela sedí.

4 18.01.2023

(SPOILER) Zdá se mi, že základní rysy a vlastnosti tehdejší společnosti se nacházejí všude i dnes. Začíná to vzplanutím lásky, která se v průběhu let vytrácí. Některý vztah si udrží její esenci, jiný ji dočista ztratí. V tomto případě jsme svědky té druhé varianty, kdy se dva lidé odcizí a ani přes veškerou snahu se jim nedaří najít společnou cestu. V životě je tento fakt rizikem každého vztahu, avšak není to nic nevšedního. Ať už se jedná o duševní nerovnováhu, drogy, nevěru nebo cokoli jiného, nelze upřít tomuto příběhu jakýsi punc, který s blížícím se koncem knihy ztráci na lesku. Tím ale není o nic míň než dobovou reportáží současnosti s dramatickým podtextem. Příběh nedojímá ani netýrá, píše ho život sám, a z toho důvodu ji nemůžu hodnotit jako průměrnou. Fitzgerald má ojedinělý styl psaní, kterým vtiskne příběhu duši. Ať už chcete nebo ne, stane se svým způsbem vaší součástí.

3 26.11.2021

Nemohu udělit hodnocení, protože k mému neštěstí se mi dostal do rukou výtisk od nakladatelství Omega. Nehledě na složitost samotné knihy, tak se v tomto vydání nacházela spousta chyb, což velmi ubíralo na hodnocení celkového dojmu, a dále krkolomně přeložené či uspořádané věty. Přebal je sice krásný, ale to je bohužel to jediné, čemu bych mohla dát palec nahoru.

Vzhledem k dlouhé odmlce jsem si musela přečíst čtvrtý díl znovu, z čehož jsem nebyla příliš nadšená, protože poslední dojem z něj nebyl příliš zářný. Avšak připomněla jsem si detaily, které bych možná po tak dlouhém odkladu pátého dílu opomněla. Oproti Mapě dní byl Ptačí sněm už mnohem akčnější a bohatější na zvraty a momenty překvapení. I přesto mám však určité výhrady. Jedná se stále o děti a mladistvé, kteří na sebe vzhledem ke svým schopnostem berou velké břímě. Děj se však může ubírat rychle i bez toho, aniž by někdo někam neustále běhal, spěchal, byl nemytý, nevyspalý a vyhladovělý. Jasně, doba je krutá a není času nazbyt, ale jelikož jde o spor de facto mezi dětmi a dospělými, tak bych čekala už něco víc sofistikovaného, komplikovaného a možná i tragického. První trilogie mi připomínala první tři díly Harryho Pottera, který se s každým dalším pokračováním stával temnějším a temnějším, a tudíž jsem čekala, že tomu bude podobně i u Sirotčince. No, tak zatím úplně ne. Zřejmě tam na můj vkus padá míň relevantních obětí, než jsem zvyklá u jiných autorů. Uvidíme, jaká překvapení přinese Zkáza ďáblova akru.

1 28.01.2022

Tahle kniha pro mě měla velký potenciál, dokud jsem v ní nenašla (na mě) poměrně hodně překlepů a chyb. Tak trochu mi to zkazilo celkový dojem, i když je kniha jinak obohacující a lze se k určitým myšlenkám kdykoli vracet. Není to kniha na jeden den. Postupně s ní rostete.

1 21.06.2018