TaLu komentáře u knih
Bylo zajímavé přečíst si od mé oblíbené autorky knihu, kterou napsala již před časem. Kniha měla trochu rozvláčnější děj s množstvím vykreslených popisů osob, přírody, prostředí.
V současnosti píše autorka více strhujícím stylem - krátké věty, krátké kapitoly, zhuštěný děj.
Pomalejší tempo jsem si přesto vychutnávala, zase to bylo trochu něco jiného, ale krásný styl psaní zůstává.
Jediné, co mne zarazilo, byla postava Alvirah, kterou znám i z jiných autorčiných knih - v tomto románě to byla poměrně nepříjemná osoba, což jinak není. Kdysi jsem někde četla, že tuto postavu chtěla autorka "zabít" , ale její dcera se za ní přimlouvala a tak vznikly další knihy s Alvirah jako hrdinkou. Myslím, že by mohlo jít o pravdivou informaci, protože v tomto ději je to skutečně hrdinka "na zabití" ....později zřejmě její povahu autorka proměnila. I to je zajímavé - že autor "dává život" svým hrdinům :o)
Doporučuji.
Kniha pohádek do čtenářské výzvy. Chtěla jsem trochu jiné pohádky a také jsem je dostala. Myslím, že jako pohádky pro dospělé ( dětem bych je až na malé úryvky nečetla ) jsou vtipným, něžným a někdy nadneseným vyjádřením toho, jak může vypadat rodičovský den. A nebo jak vypadat nemusí. Uvědomila jsem si, a považuji to za největší přínos této útlé knížečky, že děti velmi rády poslouchají příběhy, které si tatínek nebo maminka vymýšlejí, nebo které čerpají ze společného života. Vzpomínám si, jak jsme se mnohokráte kolem stolu nasmáli, když jsme si četli dětské výroky, které se mi podařilo zaznamenat. Právě proto mne v knížce nejvíce pobavil příběh, ve kterém "maminka chladne" :o)
Chápu vysoké hodnocení knihy.
Na styl psaní si čtenář zvykne poměrně brzy. Musím se přiznat, že mi občas v dramatickém odstavci zaskřípěla slova nebo věty, které se tam nehodily - například "něžně se dotkla jeho tváře" a podobně. Nevím, zda je to způsobeno překladem, či autorskou dvojicí muž - žena.
Atmosféra románu je deprimující a chmurná. Nejen skrze šílené záporné hrdiny, kteří jsou do určité míry sami obětí, ale hlavně tím, že postavy od nichž bychom očekávali pomoc, skrze jejich funkci, jsou v konečném důsledku také negativní a jen zhoršují již tak hroznou situaci.
Rozhodně bych se nechtěla ocitnout na podobném oddělení nemocnice !
Takto jsem se cítila jen při čtení knihy 1984.
Přispělo k tomu i to, kolik nevinných bylo zataženo do vražedné hry a jaký byl jejich osud.
Po delší době jsem se v knihovně dostala k dalšímu dílu této série.
A utvrdila jsem se při čtení v tom, že hlavní postavy a vlastně i ty vedlejší, jsou pro mne čím dál tím bližší a autorka oblíbenější.
Napětí, uvěřitelné vztahy, neuvěřitelně dobře vykreslené prostředí ze kterého mrazí ( například vězení) - minulost jež ovlivňuje budoucí život a současnost, která doplácí na "hříchy mládí" .
Něco podobného jsem již v jedné knize této série zažila a opět se mi velmi líbilo, seznamovat se s minulostí lidí, které známe díky příběhu.
Will nejlepší a ostatním jsem také fandila, co to šlo.
Odolala jsem svému zlozvyku podívat se na konec, za to jsem ráda.
Přiznám se, že jedněch adoptivních rodičů mi bylo hodně líto - skutečně se jejich péče neodrazila ve výsledku na životě?
A znovu ujištění, že drogy jsou prostě šílené svinstvo, které dělá ze závislých šílence.
Dočten opakovaně další díl série.
Tentokráte mi malinko scházela rodina Buchananů, protože je v knize o nich jen zmínka, ale Max i Ellie byli oba sympatičtí, příběh naplněný dějem, romantika nechyběla. Velmi mne bavilo sledovat i související vedlejší postavy a jejich osudy. Rodiče, sestry a podobně. Snad jen k ideálnímu muži bych si představila, že dokáže občas i slovně vyjádřit city, ale to bych už asi chtěla moc. Navíc to ani nebylo třeba, když mu jeho vyvolená usínala dříve, než bylo slov zapotřebí :o)
Jak již bylo tady v komentářích řečeno, čtenář se neubrání srovnávání s Deníkem malého poseroutky. Možná je to způsobeno jen tím, že poseroutkovy deníky mám načtené téměř všechny a tak se mi hlavní "hrdina" víc zadřel pod kůži, ale tato kniha mne tak nezaujala. Chvílemi jsem měla dojem, že se vracím do dětství a čtu takové ty texty v Mateřídoušce, kde místo slova oči byly oči namalované. Popis školství mi přišel hodně nereálný. Možná, že by měl radost pan Komenský, protože mi to připomínalo tak jedině školu hrou. Splnila jsem čtenářskou výzvu, protože toto JE deník a hodnotím jen o jednu hvězdu níže než zmiňovaného poseroutku, protože své čtenáře si tato kniha určitě najde.
Neodolala jsem a znovu se vrátila ke knize, kterou jsem přečetla již před časem a to na základě přečteného prvního dílu. Nějak se mi nechtělo "odejít ze Stamic" a chtěla jsem v hluboce lidském příběhu Kamily pokračovat.
Nelehké osudy - ano, to jsem si pamatovala z dřívějška. Velmi lidsky a opravdově zpracováno mou oblíbenou autorkou - také nic nového. Ale tentokráte jsem si víc uvědomovala SÍLU OKAMŽIKU v životech hrdinek i lidí, jež jsou součástí jejich života.
A vzpomněla jsem si na jeden okamžik ve svém životě, kdy jsem si bolestně a přesto velmi silně uvědomila, že i hvězdy z nemocničního okna vypadají jinak. Co všechno ztratí význam,....
...a co všechno získá na důležitosti ! A JAK jinak vypadá rozkvetlý šípkový keř.
Chtěla jsem tu vypsat několik slov, pak jsem si uvědomila, že by to byly celé věty, či odstavce a tak raději místo citací doporučuji k přečtení !
Jemně psaný příběh o tom, že život dokáže být drsný....
Před časem jsem měla možnost číst druhý díl a teprve teď díl první.
Obě knihy zprostředkují příběhy života, jež se prolínají - tak jako se proplétají životy naše s lidmi, které známe a máme možnost potkávat.
Autorka dokáže psát tak, že nás do příběhu vtáhne - to od ní znám a mám to na jejích slovech moc ráda. Tentokráte jsem si nějak ostřeji uvědomila, jak srozumitelně a lidsky píše o době totality. Před očima se mi velmi živě vybarvoval obraz krimplenových šatů a beztvarých kalhot, minisukní, pracovních posudků, kádrových přestupků, front na vánoční ovoce a všudypřítomného vědomí, že je třeba dávat si pozor, co kde a komu říkám. Ne, rozhodně nechci zpět dobu totalitního režimu, přesto v té době žilo naše dětství a mládí. Při čtení knihy mi bylo tak krásně, jako bych otevírala již trochu zaprášené rodinné album. A za to a nejen za to patří autorce moje děkuji !
Začínám být tak trochu "přeromantizovaná".
Asi budu muset sérii prokládat jinými žánry. Přesto se tak hezky čte, že se někdo objeví mezi dveřmi a hned je jasné, že je to ten jediný a pravý, případně jediná a pravá i když mužští hrdinové oblíbené autorky mají za sebou většinou mnohá milostná dobrodružství.
Ale "se žádnou z předchozích to takové nebylo" a žádná jiná poté už určitě nebude :o)
A v tomto duchu se nese i tato kniha. Ústřední dvojice velmi sympatická a packal záporák je rozhodně originálním bonusem.
Výborné čtení pro chvíle odpočinku - jako vždy.
Toto knihu jsem přečetla již před časem, od té doby jsem přečetla mnohé z té skupiny knih, kde je budoucí společnost rozdělena na kasty a podobně.
Zřejmě tato kniha je podána a napsána trochu jednodušeji, ale dějová zápletka mi přišla hodně zajímavá a originální. Děj ubíhá plynule, o překvapivé zvraty není nouze.
Hodně se mi líbil ten náboj toho, co si člověk může dovolit vyžadovat pro sebe a kde je ta hranice, kdy už to začíná být na úkor druhých. Zřejmě je příběh zaměřen na mladší čtenáře, ale já mohu doporučit i pro nás starší. Osobní vývoj hlavní hrdinky se mi velmi líbil.
"Být užitečná je něco jiného, než být Užitečná osoba."
Znovu jsem si potvrdila, že knihy od mé oblíbené autorky se dají číst opakovaně.
Podruhé jsem si četbu užila dokonce ještě více. Vsuvky deníku pozorovatele vlčí smečky mi totiž dávaly smysl hned od začátku a nezpůsobovaly otazníky o co se jedná.
A když už se v knize píše o účincích stresu, tak mohu doporučit tuto knihu jako léčbu po takovém dnu. Odpočinkové a zároveň plné děje.
Hlavní dvojice mne tentokráte bavila na jedničku a také mne zaujalo, že kniha po dramatickém rozuzlení mezi ohněm a ledem pokračuje dál a přináší další napětí až do konce.
Tato kniha nebyla v knihovně, proto jsem před časem četla další díly v sérii a teď teprve se dostala k tomuto.
Jak zhodnotit?
Jako velmi milé čtení.
Milé - to je to slovo, které se mi vynořovalo při čtení.
Příběh má spád, vtip, zápletku, hlavní hrdinové mi oba ( což někdy nebývá) byli opravdu příjemní a sympatičtí a líbilo se mi, jak je nelehká minulost zformovala do silných osobností.
Řekla bych, že to byl nejlepší díl ze série, právě díky tomu, jak se vše poskládalo a nikde to neskřípalo.
Milovníkům romantiky mohu směle doporučit !
Vzhledem k Noahově minulosti jsem čekala možná ještě víc dobrodružství a napětí. Přesto příběh skvěle doplňuje sérii.
Listováním v poznámkách profesora autorka ukazuje některé její příběhy z historických romancí a Noah vlastní hodinky svého prapradědečka z další krásné série vzešlé z jejího pera. Podobné propojení se mi vždy líbí, protože mi připomíná, že sama autorka nerada "opouští" své oblíbené hrdiny. Podobně je tomu podle mne i u čtenářů jejích knih.
"Toužil jsi po něčem tak zoufale, že bys kvůli tomu riskoval všechno? "
No řekněte, nechtěli bychom po položení takové otázky slyšet také tiché ( nebo raději hlasité) ano..?
prostě romantika ...jak má v takovémto žánru být
Co všechno musí vybuchnout, aby naši hrdinové poznali, že patří k sobě ?
Co všechno musí v přeneseném smyslu slova "vybouchnout" abychom poznali, ke komu v životě patříme?
Další příběh, který mohu doporučit všem, kdo mají rádi dobrodružnou romantiku, kterou paní autorka umí tak báječně zprostředkovat svými slovy.
Myslím, že celkem důstojné a plnohodnotné pokračování.
Sice mne tak trochu zarazilo, že toho dcera věděla o Selekci a co během ní prožívali rodiče, tak málo, ale pak jsem si uvědomila, jak i ve skutečnosti víme někdy jen zlomky životů našich rodičů a prarodičů. První tři díly díky tomu napětí ve společnosti, rebelům, kastám a intrikám krále, měly podle mne větší vnitřní náboj, ale i tento příběh se četl velmi dobře.
Další kniha ze série. Tentokráte se "rodina" hlavních postav rozrostla o tři další kamarádky, které spolu již v dětství prožily mnohá dobrodružství a jak je vidět, ani v dospělosti to nebude jiné. A uprostřed všech těch událostí každá potká životní lásku - potřebují milovníci tohoto žánru další doporučení ?
Tady řeknu Vám, že číst knihy ze série tak, jak na sebe navazují, odhalí souvislosti, které mi unikaly. Nevynechala jsem ani řádek, i když tentokráte jsem si děj přece jen dost pamatovala. Ona je zápletka vlastně nezapomenutelná :o)
Ale nějak se čtenář dostává víc do blízkosti hlavních i vedlejší postav. Například se mi moc líbilo, že pokračují osudy někoho, koho "znám" z knih minulých a myslím tím i negativní postavy. To jsem si takto ještě nikdy neuvědomila, že i negativní postavy mají svůj vývoj.
Napětí a romantika v jednom - to je pravidlo u mé oblíbené autorky. Mohu čtenářům podobného žánru vřele doporučit.
Tuto knihu série jsem dosud nečetla. Moje oblíbená autorka opět vytvořila napínavý, dobře napsaný a vtipný děj. Ústřední dvojice je sympatická a já se vždy ráda dozvím i o dalších hrdinech, které znám z předchozí knihy. A těším se, jak si splním předsevzetí o četbě celé série popořadě.
Současné thrillery, které jsou tak oblíbené, by možná tuto knihu "odsoudily" do role odpočinkové literatury, ale já se ptám, co je vlastně špatného na odpočinku ? Po únavném dnu jsem se opravdu dobře bavila. Já po práci čtu, - ovšem hlavní hrdinové neúnavně a v dešti kulek nacházejí vždy sílu projevit lásku jeden druhému - no není to obdivuhodné a poučné ? To píši pro ten případ, kdy čtenář potřebuje v knize najít vždy poučení :o)
Přečteno podruhé.
Chci si přečíst celou sérii znovu.
Příjemné čtení, přesně tak, jak jsem si to pamatovala, dějově lze tyto knihy číst opakovaně, protože se tak trochu pozapomene o čem že to vlastně bylo a tak vlastně čteme znovu "nový příběh" :o)
Ústřední dvojice prima a už se těším na seznámení s celou rodinou !
Další kniha ze série a opět jsem se velmi dobře bavila. Drobné střípky minulosti, které jsem ještě neznala. Nepřestane mne udivovat, jak se autorce daří držet laťku kvality vysoko v takovém počtu. Zkrátka - kam chodí na další skvělé nápady ?
Vánoční příběhy mají tak trochu jinou atmosféru, možná pomalejší tempo, ale o to více vynikne lidská stránka hlavních hrdinů. A nebo jsem byla naladěna sama vánočně, když se mi poštěstilo číst právě v době Vánoc.