TaLu komentáře u knih
Kniha mi byla doporučena a prý ať si přečtu knihu dříve, než uvidím film.
Když o sobě řeknu, že jsem vyloženě technický analfabet, tak se obávám, že se ještě nadhodnocuji,.....proto tak úplně nechápu, jak je možné, že jsem se zanořila do popisování technických postupů a ani písmenko jsem nepřeskočila.
Ale je to tak.
A nejen to - navíc jsem se od první do poslední stránky skvěle bavila.
Takže jediné vysvětlení je to, že je ta kniha tak brilantně napsaná, že i člověk jako já, čte a čte, dokud se příběh hlavního hrdiny ( a nejen jeho, ale i všech okolo) neuzavře.
Pokud by mohl někdo přežít tak dlouho na Marsu, musel by to být někdo hodně podobný jemu - inteligentní, s obrovskou dávkou humoru.
Celkově uvěřitelný, hluboce lidský příběh, vypovídající něco o tom, že když nám lidem konečně dojde, že jde o životy, tak se většina z nás dokáže chovat lidsky.
Což je pro mne poselství této knihy.
Těším se na film.
Svůj komentář připojím k prvnímu dílu série, i když jsem právě dočetla 6. díl a další mám doma.
Musím se přiznat, že nemám ráda hanlivá slova v názvu knih, možná je to mým respektem a obdivem ke krásnému českému jazyku. Navíc hlavní hrdina rozhodně není Kája Mařík, ani Mirek Dušín ani žádný vzor k následování. Vlastně ten název by byl mnohem přesnější, pokud by zněl : Deník malého ( velkého) vyčuránka. Což by bylo sice přesnější s ohledem na povahu hrdiny, ale co se hanlivosti názvu týče, vyšlo by to nastejno :o)
Ale styl knihy, kresby, humor, nakažlivost smíchu......není to právě to, co naše doba potřebuje stejně, jako Rychlé šípy ? A tak si udělám kávu a přečtu další díl ...ono je to vždy jak skousnout jednohubku, ovšem pozor, nepřikusovat žádnou dobrotu k té kávě, mohlo by nám smíchem zaskočit. Užijte si chvíli smíchu - myslím, že ho potřebujeme.
Musím říci, že mě spíše mile překvapilo toto "pokračování". Nedovedla jsem si ani trochu představit, že by někdo mohl navázat na Janu Eyrovou. Nemám v oblibě knihy, jež navazují a přitom je napsal někdo jiný.
A Jana Eyrová je nanapodobitelná.
Takže moje milé překvapení pramení spíše z toho, že tato kniha se mi četla dobře, příběh se mi také líbil a když jsem to nebrala jako "pokračování klasiky", tak to splnilo požadavek na příjemné odpočinkové čtení.
Četla jsem opravdu dávno, pamatuji se, že se mi líbila celá kniha a že jsem měla tenkrát v době svého mládí trochu problém s tím, jak se rozhodl hlavní hrdina v závěru knihy. Nu a protože si ten závěr pamatuji, a protože mezi tím přečtením a současností plynul i můj životní čas, musím napsat, že teď jeho rozhodnutí chápu mnohem víc.
I když - na druhou stranu, jsme jako člověkové tak trochu nepoučitelní a rozhodně i já si myslím, že mít najednou nějaké to bohatství by nemuselo znamenat zároveň i ztrátu hodnot. - Ale to já asi nikdy v životě řešit nebudu muset :o))
Dostala jsem od života ten dar, protože jinak to ani vyjádřit nelze, že jsem autora této knihy poznala osobně. Jeho myšlenky, názory, postoje, které jsou obsaženy v této útlé knížečce mi připomínají jeho, jako člověka. Kdosi mi kdysi řekl, že je příliš radikální, já ale tvrdím, že to není přesné. On byl především pravdivým. Žil tak, jak mluvil, nic v něm nebylo v rozporu a v pravdě za to, čemu věřil, položil i život. Sedět s ním u jednoho stolu a vnímat jeho osobnost a hluboké lidství a cítit se přijímaná - to je něco, na co asi nikdo, kdo ho znal, nemůže nikdy zapomenout.
A o tom je jeho svědectví života i tato kniha myšlenek.
Dočteno.
Kniha ještě leží přede mnou a já bych chtěla popsat alespoň něco z toho, co se mi honí hlavou.
Znáte autory, jež jsou tak skvělými vypravěči, že z vás udělají svědka svého příběhu a vy posloucháte a žasnete ?
Ale znám i několik knih, které jsou napsány tak, že se vy sami stanete součástí příběhu, jež pomocí slov ožívá a vy žijete s ním.
Tak píše tato autorka. Pro mne ano.
Takovýto prožitek z knihy je místy až vyčerpávajícím zážitkem, plným emocí, které ve mě souzní s tím, co se odehrává na stránkách knihy. Zprostředkovat čtenáři zážitek strádání války tak, že důsledky hladu pocítí i ten, jež ho nikdy mít nemusel, to je podle mne umění.
Obě časové roviny příběhu mne zaujaly, ten dávný příběh z první světové války i současnost. To celé propojené obrazem, který se dotýká osudů mnoha lidí.
Opravdu lituji, že nemohu dát více hvězd.
Kdo si bude za nějakých 80 let pamatovat, jací jsme byli lidé ?
Ale zda, a jakou láskou, jsme se dotkli života druhých, to se neměří časem. A o tom je možná tato kniha.
Přečteno s chutí, jak to u série "smrtící" se mnou bývá. Tentokráte mi zápletka přišla chvílemi až překombinovaná a měla jsem dojem, že tak mistrně přetvařovat by se (doufám) nikdo tak dlouho nedokázal, a že by vyplavalo napovrch podvodné jednání té záporné postavy. Ale když jde o peníze, dokáže člověk zřejmě mnohé - takže proč ne ...
Líbila se mi propracovanost nezvyklého prostředí. Dění v církvi mnoho autorů zpracovává značně naivně a nedokonale. J. D. Robb to dokázala nenásilně a místy s velmi příjemným humorem.
A vztahy postav románu vždy beru jako bonus.
Stávají se uvěřitelnými a lidskými.
Jediná vada těchto románů spočívá v tom, že mám vždy při čtení větší chuť na kávu, než je zdrávo :o)
Budu se opakovat :o), ale znovu platí to, co jsem psala u minulého dílu série - pokud by se stále neopakovaly myšlenky, postupy a vysvětlování, pak by kniha měla mnohem větší spád a mnohem méně stran.
A já bych se u jejího čtení mnohem lépe bavila.
Hlavní vyšetřovatelky - mé oblíbené postavy - byly tentokráte tak trochu odsunuty stranou hlavní hrdinkou, která "vyřešila" případ téměř sama, což mi přišlo líto, protože tu dvojici detektivů mám opravdu ráda.
Pokud bych četla knihy jednotlivě a ne jako sérii, pak by mi to opakování nevadilo, protože u prvního dílu jsem si toho ani nevšímala.
Myslím, že si od autorky chvilku "odpočinu", přesto si určitě přečtu i další díl, pokud vyjde.
Pamatuji se na ten pocit hlubokého prožívání lidského příběhu. Jsem moc ráda, že knihu mám ve své knihovničce, protože plánuji znovu číst. Pak hodnocení doplním o aktuální postřehy. Už to, že se neobávám s odstupem znovu číst, vypovídá něco o kvalitě knihy.
Nezdálo se mi, že by tento díl série nějak výrazně pokulhával za ostatními díly. Jiskření mezi hlavními hrdiny jsem si znovu užívala a přiznám se, že zápletka se spisovatelskou tvůrčí krizí mi přišla stejně zajímavá jako ty ostatní. Dokonce nebyl tentokráte tak silný ten prvek Popelky, jež ke štěstí přišla, takže mi to přišlo opravdovější. Erotické scény opět velmi dobře napsané, což je bonus navíc. A v každém případě já proti dobrým koncům nikdy nic nenamítám. Za mne plný počet. Doporučuji všem, kdo v nedělním odpoledni zatouží po chvíli knižní romantiky.
Přiznám se, že jsem neočekávala, že mne tato série tak chytí. Svěží, nápadité zápletky, dohadování ústředních hrdinů je vtipné a jiskření téměř viditelné.
Nově objevená autorka mne velmi mile překvapila.
Já vím, že je to stále dokola "jak Popelka ke štěstí přišla", ale proč v nedělním odpoledni ( kniha se dá zvládnout opravdu v krátkém čase), romantice na chvíli nedovolit ovládnout náš svět, ve kterém těch pohádek zas tolik není ?
A ještě jeden postřeh - popis erotických pasáží se mi tentokráte líbí, což se rozhodně nedá říci o všech knihách s podobnou tematikou.
Pokud bych knihy četla s rozestupem a úplně nejlépe jako dvě samostatné detektivky, tak by hodnocení bylo bývalo mnohem lepší a také by byl lepší můj čtenářský zážitek. Já ale četla první a druhý díl vzápětí za sebou a byla jsem opravdu zklamaná.
Ano, myšlenky se nám lidem stále opakují, hlavně když jsme pod tlakem, ale stálé opakování myšlenek hlavních hrdinů v knize rušilo a nemohla jsem se ubránit stále sílícímu dojmu, že pokud by autorka napsala místo dvou knih jen jednu, tak by na stejný počet stran vyšlo mnohem více napětí a odpadla by naprosto zbytečná "vata" . Opravdu jsem si říkala, že pokud přečtu ještě jednou "že svými zuby drtil kostku ledu" tak začnu ječet.
Vyšší hodnocení zachraňuje až poslední třetina knihy a konec sám.
Jednu hvězdičku musím sundat i za chyby v logice. Opravdu nechápu, jak mrtvola z konce prvního dílu, mohla v druhém být "živolou", jež je zatýkána a nastupuje do policejního auta. To asi nebude překladem :-(
Velmi se mi líbil způsob vyšetřování ústřední dvojice - v roli detektivů mít hned dvě ženy, - to myslím tak časté v thrillerech nebývá. Také jejich osobní život stál za přečtení, jen mi přišlo, že by se ve vyšetřování pohnuly dál, když tomu věnovaly tolik času a sil, jak bylo popsáno, podle mne je autorka nechala zbytečně dlouho přešlapovat na místě.
Sériový vrah naplánoval, vymyslel a připravil opravdu rafinovanou smrt pro své oběti. Trochu místy pokulhávala logika - přišlo mi nemožné, že by další a další oběti neměly podezření. Vedlejší dějová linka také velmi zdařilá. Jen jsem neměla druhý díl číst hned po prvním. Ale to se týká druhého dílu.
Tentokráte mi přišlo, že je toho vyšetřování a popisování trochu moc, než se rozvinul děj skrze další komplikování případu. Pak už to nabralo stejný spád jako u dalších knih s Evou a jejím nejbližším týmem. To ale v žádném případě neznamená, že bych se nebavila. Myslím, že jsem zatím do žádného komentáře nepsala, jak se usmívám u hlášek a úsloví, které Eva dokáže úžasně zkomolit. Je to zajímavé zpestření dialogů.
" Podle ní jsem špendlík v jeho patě." "Trn" " To je totéž."
" Ačkoli mi skromnost nedovolí, abych si honila vlastní košili.." "Triko" " V čem je rozdíl? Oboje se nosí na těle."
:o)
K příjemnému večeru jsem přidala kousek nočního času a knihu přečetla najednou. A byl to čas, který rozhodně neodepíšu jako ztrátu. Autorku mám velmi ráda a tato kniha mi připadala jako jedna z nejlepších, které jsem od ní četla.
Velmi zajímavá zápletka, čtenář sleduje hned dvě dějové roviny. Setkání možných podezřelých z dávné vraždy a akutní nebezpečí, jež hrozí hlavní hrdince. Krátké kapitoly v závěru knihy vystupňovaly napětí. Propracované osudy všech zúčastněných ukázaly, že v životě často není situace černobílá a je mnoho motivů, jež by mohly vést i k vraždě.
Vřele doporučuji. Žasnu nad autorkou, která je stále plná nápadů a dokáže je dle mého názoru skvěle napsat. Přeji pevné zdraví a ještě mnoho knih jako je tato.
Tentokrát mi podrobnosti kolem brutálních vražd způsobovaly tak trochu problémy, protože tyto formy násilí považuji za opravdu šílené. Ale do thrilleru to patří, to jen, že u určitého typu zločinu si říkám, že ve skutečnosti se to děje také a musí to být strašné. Co člověk dokáže udělat člověku. Ale tým kolem Evy jsem si opět s radostí vychutnala, už se s nimi setkávám jako se starými dobrými známými a čekám na inteligentní slovní přestřelky.
Jen mne mrzí, že nezůstali u názvu Smrtící.....
Znovu jsem si uvědomila, jak mám ráda, když se setkám s hrdiny, které znám :o))
Evu jsem si oblíbila již dávno, i když si myslím, že potkat se s ní naživo by mohlo být chvílemi opravdu komplikované - v její knižní povaze se prostě odráží celá její minulost, kterou prožila a která ji formovala. Díky, že nezdeformovala. A je prima, že má kolem sebe ty lidi, co má. Její kolegyně je báječná od růžového kulicha až po růžové kovbojské boty ! A ty slovní přestřelky - prima.
Tentokráte mi přišel příběh tak trochu víc o vyšetřování a méně o akci, ale nevadilo mi to.
Četla jsem postupně a ještě se budu k dílu vracet, ale styl psaní mi přišel zajímavý a znovu jsem si uvědomila, že historie viděná ve zpětném zrcátku potřebuje hodně informací, aby byla přesná. Nebo alespoň přibližně přesná. A pokud bychom v té době, o které čteme, přímo žili, znovu bychom to viděli očima těch, co to vnímají. Asi jinak jako jeden z poddaných, asi jinak jako vládnoucí král. A o tom to je, vždyť paměť lidská jen o málo přesahuje jednu generaci a jak někdy vidíme i paměť národa po nějakých 30 letech selhává a znovu se opakují stejné chyby.
Popravdě jsem nečekala to, co jsem pak s údivem zjistila - podle mne velmi dobře a velmi zdařile napsaná kniha. Na autorčin styl jsem si zvykla rychle, obdivovala její inteligentní pohrávání se slovy, hořkosladkou atmosféru knihy, přesné vyobrazení postav a humor.
Těch dějových linek, které sledují všechny osudy přátel hlavní osoby, bylo opravdu hodně a přitom to ani v nejmenším nevadilo, protože to celé propojila úžasná kmotra.
I když nevím, zda by to slovo úžasná, nemělo být v uvozovkách.
Ale když se tak dívám kolem sebe a na sebe, tak kdo má patent na rozum, a na moudrá rozhodování v situacích, které nám život každý den přináší ?
Ne, nejsem jako hlavní hrdinka, ale ano, hlavní hrdinka mi byla blízká.
Doporučuji !
A děkuji, že mi knihu doporučila dcera, protože kdo ví, zda bych se do ní jinak pustila - obálka vypadá humoristicky a já podobný žánr moc nečtu. Ono jde ale o mnohem víc, než o humor.
A těším se na další díl - opravdu!
Trochu déle jsem si zvykala na jiný styl vypravování - byla to má první kniha od autorky.
Postupně, jak se začal příběh dotýkat jednotlivých postav a já nahlížela víc a víc do jejich života, jsem zjistila, že se dobře bavím. Příjemná oddechová kniha, tak trochu jiná, než romantické knihy. U scény kolem "krádeže" v obchodě jsem se smála nahlas - stačilo si představit, jak jednoduše bych se mohla dostat do podobné situace :o)