teacup komentáře u knih

Jednoduchá, útlá a poměrně vtipná knížka z ranku návodů na šťastný a spokojený život. Jestli jste ještě nic podobného nečetli, bude se vám to líbit. Je to pozitivní, má to šmrnc a humor.

16.08.2015

Toto ne. Chcete-li opravdu pozitivní motivaci nebo rady, jak na šťastný život, zkuste něco jiného. Sharma je recyklátor myšlenek, které zřejmě našel na internetu a posbíral a teď je ústy bývalého workoholika, nyní mnicha, káže. Ale káže nudně k uzoufání. Český překlad knihy je příšerný a plný gramatických chyb.

Přiznám se, že je to jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla. Ač jsem se opravdu snažila, protože obvykle vždy vše dočítám, tady to nešlo. Už na začátku je použito tolik oslích můstků a nepravděpodobných náhod, aby nás autor vtáhnul do "děje", že začnete být poněkud na pozoru. No a potom si připadáte jako žáček v lavici, kdy na vás hřímá jedna postava za druhou a káže moudra získaná z jiných knih a od jiných lidí. Prakticky žádná myšlenka není autorova původní, jedná se o souhrn mouder a citátů porůznu posbíraných a slepených do jedné hroudy. Doporučuji snad leda v případě, že nemáte čas, chuť nebo schopnosti alespoň trochu přemýšlet a přijít si na věci sami a máte rádi vše předžvýkáno a předloženo přímo pod nos.

Kniha má poměrně pomalý rozjezd, jakýs takýs děj se začne odehrávat až po nějakých sto stránkách, ale potom postupně graduje, začítáte se víc a víc a konec vás omráčí jakobyste narazili do zdi v plné rychlosti. Klobouk dolů před J. K. R., takhle vyprávět umí málokdo.

2 16.08.2015

Mám ráda suchý britský humor, fakt jo. Ale s Mortdecaiem a jeho knírem jsme se bohužel minuli. Tady už té snahy o vtip v jedné každičké větě bylo příliš.

16.08.2015

Protože na mě ta kniha vyskakovala na první stránce tohoto serveru mezi oblíbenými už několik měsíců a v knihově zrovna byla k mání, tak jsem si ji přečetla. Omg! Ještě že má tak velká písmena a mezery mezi řádky, takže toho ztraceného času nebylo tolik.

Dílo to je velmi, velmi ploché a prvoplánové. Autor se zřejmě výtečně orientuje v marketingových technikách, protože v té knize bylo vykalkulováno vše... až na emoce, ty jaksi nepřišly. Mimo postavu Izáka a matky hlavní hrdinky, u těchto postav se alespoň mihl jakýsi náznak uvěřitelnosti. Nejvíc mi to připomínalo svého času příběhy z Brava. Nicméně, pokud jste teenager, a tedy cílová skupina, třeba se vám to bude líbit.

5 16.08.2015

Knihu jsem četla při nemoci, takže jsem nečekala nic náročného. Do postele při teplotě tak akorát :) Krátké kapitoly, velká písmena. Co mi vadilo, byl velice kostrbatý styl psaní - neúhledné věty, špatný slovosled, absurdní dialogy. Možná to byla vina překladu, to nedovedu posoudit. Literární kvality veškeré žádné.

23.04.2015

Tak tady jsem byla zklamaná... příběh silný, nosný, začátek výborný, stejně jako první polovina knihy, ale pak se kniha přelomila v nudu - snažila jsem se ze všech sil, ale skončila jsem před koncem a přiznám se, že jsem to prostě nedočetla. Navíc mě nadmíru iritovaly vysvětlující poznámky pod čarou - typu např. co to byla modrá knížka, výjezdní doložka apod. Tyto poučky příběh velmi rušily. Škoda

1 09.01.2015

Jak by vás ovlivnilo mít moc nad životy lidí? Příběh novináře Streatora a realitní agentky Helen, kteří tuto moc mají, se vyvíjí zajímavým směrem - je v některých případech konstruktivní destrukce ospravedlnitelná? Minimalistický styl vyprávění má spád a dobře se čte.

"Možná se do pekla nechodí za to, co uděláme. Možná se do pekla chodí za to, co neuděláme. Za to, co nedoděláme."

12.08.2014

Zajímavá kniha o osudech žen z jedné rodiny odehrávající se v pro nás exotickém Mongolsku. Příběhem se line touha po štěstí, za kterým si každá z hrdinek jde svou cestou. Vypravěčský styl je svým zvláštním způsobem naléhavý a žene čtenáře příběhem vpřed. Přiznám se, že jsem po přečtení měla potřebu dohledat si další informace o Mongolsku a životě tamních lidí vůbec.

3 09.08.2014

V první část knihy byla znát silná inspirace, jako byl Allende byla "Marquez v sukni", a to až tak, že Truebovi by klidně mohli být sousedé Buendíů z Maconda. Naštěstí záhy Allende chytla vlastní směr a pustila se do líčení společenské situace, přírodních katastrof a politických převratů sledovaných prostřednictvím čtyř generací jednoho rodu. Z tohoto hlediska je to kniha famózní, spisovatelka přesně ví, o čem vypravuje a i čtenáře neznalého moderních jihoamerických dějin vtáhne do děje. Hlavní postavy jsou netradiční, ale velmi silné, takže vás zajímá, co bude dál. Prakticky každá stránka v knize znamená nový dějový zvrat, novou dějovou linku. Přes řadu poměrně drsných scén se mi moc líbí celkové vyznění knihy, že věci nejsou jen dobré nebo špatné a že pomsta není řešení...

4 08.08.2014

Proměnu jsem přečetla jedním dechem. Čím víc děj postupoval kupředu, tím jsem byla sklíčenější a na konci jsem zůstala téměř v šoku. Takový pocit úzkosti, lítosti a zároveň odporu ve mně zatím žádný příběh nevyvolal. Řehoře mi bylo neskonale líto...

Vydání se Scafatiho ilustracemi je nádherné i po grafické stránce, obrázky umocňují celkový dojem a atmosféru. Nedoporučuju číst v posteli :)

5 06.08.2014

Perfektní kuchařka. Jo a taky nádherná kniha, nezvyklý skoro čtvercový formát a obří fotky jídel. Recepty jsou jednoduché, uvaříte podle nich cokoliv a bude to vypadat zrovna tak, jak jste viděli na fotkách v kuchařce. A chutnat fantasticky! A než se jídlo uvaří, ještě si počtete. Doporučuji, Deník Dity P. prostě patří do mé kuchyně :)

1 04.08.2014

Fantastická kniha, a to doslova :) Přečetla jsem jedním dechem, i když jsem se snažila, aby mi "vydržela" déle, nešlo se od knihy odtrhnout. Střídání lichých a sudých kapitol - příběhu Kafky Tamury a pana Nakaty, které spolu zpočátku moc nesouvisí, ale postupně se začnou prolínat, je skvělé. Líbí se mi, že všechny "hádanky" nejsou polopaticky vyřešeny a zůstává spousta prostoru pro čtenáře a jeho úvahy. Můžu doporučit, určitě se ke knize ještě vrátím

5 04.08.2014

Mlsoun je parádně napsaná kniha a mistrovsky vypointovaná. Ačkoliv špionážní thrillery nevyhledávám, zde jsem se začetla od první strany.

1 04.08.2014

Na Muzeum nevinnosti jsem se těšila - mám ráda tlusté knihy a mám ráda i muzea. Prvních 150 stran se četlo dobře, jakmile si zvyknete na všechny beye, hanim a efendi, autor poměrně rychle vtáhne do děje i do prostředí Istanbulu 70. let, o kterém jsem dosud neměla větší povědomí. Potom dál ale bylo čtení čiré utrpení - hlavní hrdina neprodělá za 9 let podrobně v knize popsaných vůbec žádný vývoj, má stále stejné jednání, stále dokola stejné myšlenky. Oceňuji barvitý popis pokrytecké turecké společnosti té doby včetně jejich nekritického adorování všeho "západního" a "evropského", nicméně příběh není natolik nosný, aby bavil celých 600 stran.

2 04.08.2014