tereza1198 komentáře u knih
Stein, Barbarič a Jaroš tentokrát v rodném Steinově městě. Stein přijíždí v rodinné záležitosti a ani tu cestu nemá klidnou. V Plzni věci naberou rychlý spád. Naši hrdinnové musí bojovat s nepřáteli na všech příčkách společenského žebříčku. Nechybí temné podzemí, sveřepí nepřátelé, záhada zamčeného pokoje a nějaké ty orgie, které šokují i Barbariče. Plíží se pod městem opravdu démon prahnoucí po lidské krvi? Zvládnou to naši vyšetřovatelé bez ztráty krve vlastní?
Horor a sci-fi jsou snad jediné dva žánry, co nečtu. Ale vzhledem k blížícímu se filmu a tomu ohlasu kolem, jsem se rozhodla do Duny pustit. A určitě jsem nelitovala. Ta kniha má obří přesah. Uvěřitelné a nejednoznačné charaktery, propracovaná politika, perfektně vystavěný svět, dostatečně protřelí zloduši, romantická linka, mraky filozofie a morálních otázek. Výborně se to četlo a ráda si dám i další díly, i když jsem si všimla, že jejich hodnocení dost klesá.
Jsem ráda, že jsem knihu četla jako dospělá. Kdybych ji přečetla v povinné četbě, tak by mě nebavila a vůbec bych ji nepochopila. Další důkaz toho, že k některým knihám musíte dorůst.
Villon byl génius, básník, zhýralec. Muž rozervaný vlastními démony. Jeho poezie pořád pálí a má co říct, jeho život uchvacuje. Krásná kniha, neobyčejný osud a pravdivé vylíčení středověku. Je paráda jít s Villonem jeho životem. Poznat jeho kámoše zlodějíčky, jeho lásku Kateřinu, středověkou Paříž. V mé verzi knihy je vzadu soubor básní (nevím jestli je to v každém vydání) a to sílu zážitku ještě umocňuje. O to víc je mi líto, že Villon zmizel ze světa a nikdo se nikdy nedozvěděl, jak skončil. Jedna z mých osudových knih.
Tentokrát nás vyšetřování zavede do Prešpurku. Tři vyšetřovatelé se opět zapletou do složitých vztahů ve městě, v podhradí i na šlechtických sídlech. Z těch pěti knih, které jsem ze série četla, se mi tento díl líbil nejméně. Chyběl tomu pořádný náboj. Pořád je to ale nadprůměrné čtení v rámci žánru a já se brzy vrhnu na další díly.
Tak tohle se mi hodně líbilo. Poirot opět nemá klidnou cestu a musí řešit zločin na palubě lodi. Cestující jsou opět rozmanitá banda exotů. Není si na co stěžovat. Paráda. To že jsem nezvládla vypátrat vraha, netřeba zmiňovat. Lady Agatha mě přelstí vždycky.
Ruce mi zesílily, trup se dokáže ohnout do podivných úhlů a když knihu přenáším, tak mám pocit jako bych nesla hranaté batole. Je krása mít všechny tyto povídky pohromadě. Přečtu jich pár, pak něco jiného, zase pár a tak dál. Chce to dávkovat. Žasnu nad Poirotovými šedými buňkami a jeho schopností všechno vyřešit. Skvělé! Není co dodat, mon ami.
Musím přiznat, že tentokrát jsem stranila pachatelům. Tedy většinou. Jejich jednání a pohnutky byly pochopitelné. Jenže si vybrali moc vysoký cíl a tak se za nimi pustila naše trojice vyšetřovatelů. Barbarič má morální dilema, ozbrojuje se a ještě stihne laškovat s dámou. Stein je sice pevný ve víře, ale pod vlivem Barbariče je ochoten trochu uznat problémy protestantů. Jaroš je prostě jen hrozivý. Opět parádní čtenářský zážitek.
Já tuhle knihu s přestávkami četla tři roky. Takže velký rekord. Je to tím, že kniha mi přišla skvělá, ale zároveň náročná. Tolik jmen, míst, intrik a sebevražd. Nechtěla jsem čtení uspěchat a opravdu všechno poctivě dočíst. První část, kde hrdina dospívá mě tolik nezaujala, část kde se prokousává hierarchií nahoru byla úžasná, poslední část byla hlavně o bitvách a strategiích (a nebýt dovolené a rýžových polí kolem, tak to snad nikdy nedočtu). Tuhle poslední část bych brala o kapku kratší.
Japonská mentalita je o oddanosti. Žijete pro pána, válčíte a když padne, tak se zabijete. Samurajové píšou básně a pak páchají seppuku s celými rodinami. Pro Evropana dost zvláštní čtení. Pořád jsem si říkala, že se divím, že vůbec nějací Japonci zbyli.
Starší a stále velmi aktuální příběh o lidech a jejich povaze. Satan se zjevil na prašné cestě a nastavuje lidem zrcadlo v kterém celý lidský charakter je pokřivený a pokrytecký. Filozofické zamyšlení, které stojí za předčtení.
Člověk si občas musí osladit život romantikou. Máme tu divoké Skotsko, knihy, vlaky, muže s pevnými lýtky, kteří tančí v kiltech, další knihy, ovce, lásku a hledaní životní náplně. Báječný krámek s čokoládou mě vůbec nebavil, ale tohle byla paráda. Z tepla a pohodlí domova ty skotské deště vypadají vždycky líbivě a romanticky. Moc pěkný
Tohle se mi muselo v hlavě trochu rozležet. O čem to vlastně bylo? O ničem. Jen skládačka lidských charakterů. Ale musím přiznat, že mi lezlo na nervy, jak všichni všechno dělali pro peníze a pomluvy. Nikdo s nikým pořádně o ničem nemluvil. Bylo to strašně smutné. Taková malost lidského bytí. Ukazovalo to v lidech jen to nejhorší. Ještě zkusím Chirurga - tam je aspoň známé prostředí, z vesnicí zkušenosti nemám.
Pořád jsem čekala, kdy se dostaví ten knižní zážitek, který z Hany dělá nejlépe hodnocenou knihu. Příběh je silný a emotivní, ale druhá světová válka vyždímá emoce téměř vždy. I když toto období nevyhledávám, četla jsem pár podobných knih z války (např. Zlodějka knih, Vypravěčka, Život za životem...) a všechny ve mě vyvolaly větší emoce než tato kniha. Musím přiznat, že kniha na mě celkově působí poněkud ploše.
Na knihu mě nalákal výborný seriál, který vznikl podle zmíněné knihy. Takže jsem postavy viděla vykreslené jako v seriálu. Po krátkém úvodu jsme zataženi do děje a úplně pohlceni New Yorkem roku 1896. Z knihy úplně cítíte špínu slumů i lak na dřevo v sálonech smetánky. Vraždy jsou poměrně nechutné a popsané tak, že mi vstávaly vlasy na hlavě. Občas kniha zabředne do moc podrobného technického vysvětlování, ale to mi nevadilo. Za mě nadprůměr a moc jsem se bavila.
Občas se mi stane, že kniha kterou oslavuje většina, mě naprosto mine. Je to případ i téhle knihy. Vysloveně jsem se musela nutit číst, postavy mi byly ukradené a děj mi přišel zkratkovitý. Kniha byla zajímavá nápadem a věřím, že lidi by se chovali přesně tahle. Ustrašeně nebo jako svině. Ale tato autorka není pro mě. Vždyť já se nudila i u Hany (a z toho mám blbý pocit). Tak rychle k jiným knihám. Bohužel.
(SPOILER) Moje první setkání s autorem. Nemám načteno moc thrillerů, protože nesnáším detailní popisy divných a úchylných vražd (proto se bojím severských krimi), takže se dám ještě snadno zblbnout a hodně věcí mi přijde nových. I když téma sériového vraha a jeho fandy je dost omílané téma i na mě. Líbil se mi Tristan, který je psán jako gay, ale ještě se k tomu nevyjádřil. Snad příště. Scénka kdy ho balí polo senilní dědoušek byla fakt dobrá. Děj dobře ubíhal a celkově to bylo takové odpočinkové čtení. Pár věcí mě trochu zarazilo. Policie mi přišla docela stupidní a všechny důkazy jim vlastně sehnala Kate. A přišlo mi divné, že ani jedna oběť znásilnění nic nehlásila. A nemyslím si, že by svědkyně měla být přítomná tomu, jak vykopávají mrtvolu její známé. Těch traumat už pro ni bylo dost. Taky ten Tristan byl všude u vyšetřování a zjevně to nikomu nevadilo. A to nechtěli Kate původně pustit ani za pásku v prvním případu. Ale přes to všechno se brzy pustím do dalšího dílu.
Kdo miluje drsňácká klišé? Já! Takže osamělý cizinec v dlouhém kabátě se deštivou nocí dostane do jižanského města, kde je okamžitě zatčen. Následuje výslech, kde se ukáže že tulák je vlastně bývalý voják a drsoň, kterému není rovno. To ukazuje celou knihu. Ať v budovách, lesích, domech nebo vězení všude každému nakope. Taky vládne skvělou intuicí a hromadou štěstí. Dále je tu sexy diva, co je z něj omdlévá při prvním pohledu, hnusné vraždy, padouši, obří spiknutí a osobní pomsta. Líbilo se mi to. Moc jsem se v tom nehrabala a nechala se unášet dějem, takže jsem si to užila.
Dívku do třinácti let vychovává jedna žena a pak ji vrátí původní rodině. Bez pořádného vysvětlení, bez rozloučení. A to všechno v dívce zanechá citovou díru, která už se nikdy nezaplní. Lásku finanční podporou nenahradíte. V původní chudé rodině to také skřípe. Kniha je dost syrová a předkládá mnoho otázek na které se nedá odpovědět.
Moc příjemné překvapení. Romantická kniha, kde mají postavy opravdové a celkem uvěřitelné problémy. Ze začátku mi zápletka o dělení postele připadala jako blbina. Ale nakonec to bylo pěkné, vtipné a milé. Jsem ráda, že jsem se nechala nalákat obálkou.
Životem opotřebovaný vyšetřovatel Carl a syrský uprchlík Asad vyšetřují záhadné zmizení mladé političky. K případu dvojice přišla jako slepý k houslím. Carl chtěl jen zírat do zdi a Asad měl drhnout podlahu na chodbě. Přesto vytvořili skvělou a sympatickou vyšetřovací dvojici. Jen mě mrzí, že jsem strašně brzy přišla na to o co záporákům jde a proč. Pořád jsem čekala, že moje teorie bude špatná (to mi dělá často Hercule Poirot), ale měla jsem pravdu. A to mě trochu mrzí. Brzy se pustím do dalších dílů. Nebo mrknu na film.