tereza3242
komentáře u knih
Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
Pokud čtete B. A. Paris tak tato kniha je takovým lepším průměrem. Rozhodně se nevyrovná autorčiným prvním třem knihám, ale zase je daleko lepší než Dilema. Pro většinu knih je typická čtivost, napětí a rychlý spád. Toho se zde dočkáme.
V první části knihy máme dvě dějové linie. Jedna popisuje minulost hlavní hrdinky Amelie do doby, než došlo k jejímu uvěznění, a druhá naopak současnost, v níž je vězněna neznámými únosci. Poslední část knihy se věnuje dokončení celého příběhu a získáváme odpovědi na mnoho otázek, které si během čtení klademe. Upřímně jsem se v tom už potom ztrácela, uvítala bych jednodušší vysvětlení, ale i tak oceňuji příběh jako velmi povedený. Sice mi kniha nevzala poslední zbytky dechu a nedostavila se ani klaustrofobie ale i tak rozhodně doporučuji přečíst. Anotace mi přijde trochu zavádějící, ale příběh byl nakonec lepší než jsem podle ní očekávala.
Druhá tvář
Ashley Audrain
Musím říct, že tato kniha ve mně probudila docela hluboké úvahy ohledně mateřství. Ukazuje jej z té horší a možná i reálnější stránky. Alespoň z počátku. Pak už jsem jasně oddělila fikci. Blythe nebyla ideální matka, ostatně neměla asi ani ideální geny na mateřství. Těžko ale říct, jak moc její výchova ovlivnila chování její dcery nebo jestli vy taková byla i tak.
Kniha mě zaujala jak samotným dějem, i když byl poměrně ponurý, tak i krátkými a údernými kapitolami, což oceňuji. Jsem ráda i za vhled do života její matky a babičky.
Ve výsledku to nebylo vůbec špatné, jen mě mrzí úderný konec, který už se nejspíš nerozvede dál
Dívka v pruhovaných šatech
Ellie Midwood
Přiznám se, že to byla čtenářská výzva, která mě přiměla si knihu přečíst. Knihy s válečnou tématikou prakticky nevyhledávám. Z úryvků podobných děl se mi nedalo lehce nevolno. Dívka v pruhovaných šatech je ale skutečně jiná. Nejen, že určité nelidské praktiky zde nejsou popsány příliš podrobně, za což děkuji, ale příběh má i romantickou linku a je opravdu napínavý. Sice už na začátku knihy je nám jasné, že Helena i Franz Osvětim přežijí, ale skutečnou záhadou je příběh, jak se do sebe zamilují. A nebo to není láska? Určitě doporučuji, zvlášť, pokud se vám žánr líbí
Dům tajemných stínů
Darcy Coates
Příběh je tvořen dvěma knihami. První byla úžasná a tak byl Sophiin příběh zatím to nejlepší, co jsem od Darcy četla. Rychlý spád, napínavý příběh, romantika, emoce a oceňuji zasazení i do jiné doby než je přítomnost. S druhou knihou se to bohužel změnilo. Rozšiřuje původní děj, což jsem na jednu stranu uvítala, na druhou mě to celé zklamalo. Romantická linka částečně zmizela (což mělo důvod), ale celkově mi to přišlo jako tápání ve tmě, kde možná bude něco zajímavého ale možná taky ne. Celkově byl ale celý počin čtivý a relativně originální, takže doporučuji
Mansfieldské panství
Jane Austen
Upřímně nevím, co si o knize myslet. Rozhodně nedosahuje takové úrovně jako většina děl Austenové. Dokázala jsem se začíst, ale zároveň tu nebylo nic, co by mě ve čtení pohánělo dál. První polovina knihy byla celkem o ničem zajímavém, druhá už mě zaujala víc. Nemůžu říct, že by mi kniha nic nedala, ale rozhodně to nebylo tolik, v kolik jsem doufala. Postavy jsou pěkně vylíčené, ale čekala bych i rychlejší spád děje, který byl až na poslední strany hodně rozvláčný. Austenová je moje srdcovka, ale ze všech jejích románů mě Mansfieldské panství zaujalo nejméně
Pod hladinou
Darcy Coates
Začátek knihy je slabší, děj se rozjíždí hodně pozvolna a přiznávám, že prvních pár kapitol jsem si říkala, zda jsem tentokrát nesáhla po špatné knize. Jak ale začínalo docházet na věc, děj mě začal vtahovat čím dál víc a ke konci už jsem hltala každé slovo a nemohla se odtrhnout. Asi padesát stran před koncem jsem očekávala poklidné zakončení, ale místo toho přišlo ještě větší napětí a famózní zakončení.
I když byl začátek nic moc, z mého pohledu je to spíš překladem než autorkou, dávám plný počet
Chci tvůj život
Amber Garza
Ve většině knih vím, komu přeju aby na konci vyšel dobře. Kelly, která příběh začíná mi připadala nehorázně labilní (i když, kdo by se jí divil) a štvalo mě její nelogické chování a posedlost ženou se stejným jménem. Jako je to zvláštní, ale až tak? Druhá Kelly, byť zprvu působila sympaticky, tak to taky nemá v hlavě v pořádku.
Celkově mám z knihy rozporuplné pocity. Téma bylo dobré, ale příběh byl většinou i předvídatelný. Vadil mi fakt, že jsem nebyla schopná vcítit se do žádné z postav. Ale příběh asi splnil svůj účel. Na knihu jsem se dlouho těšila a musím říct, že jsem byla mírně zklamaná.
Duchové rodiny Folcroftů
Darcy Coates
Čtivá kniha s nádechem tajemna. O hororu bych v tomto případě nemluvila, což mi ale nevadilo. Jde o příběh dvou sourozenců, o které se po nehodě jejich matky starají prarodiče, pro které je rodina nade vše. Děj je opět originální. Kniha určitě mohla být delší. Pak by možná došlo i k tomu hororu... ale jako oddechovka stojí za přečtení.
Zlomení lidé
Leah Konen
Já se připojím naopak k těm, kterým se kniha líbila. Na začátku se sice jevila jako průměrný thriller, nicméně na konci jsem se nestačila divit. I když si myslíte, že znáte vraha, kniha vás neustále překvapuje novými zjištěními a nakonec zjistíte, že jste nevěděli vůbec nic. I to, co bylo z počátku zřejmé jako fakt.
No doporučuji přečíst
Já a pan Darcy
Alexandra Potter
(SPOILER) Podobné knihy příliš nečtu a tuto jsem zvolila jako oddechové čtení, což skutečně bylo. Jane Austenová je moje srdcovka, ale upřímně se bojím, aby mi všemožné moderní adaptace pana Darcyho jednu z mých oblíbených knih neznechutily. Tady už jsem zhruba věděla, o co půjde, a vesměs se mi to líbilo. Příště, až uvidím jednu z filmových adaptací (a že na ně koukám poměrně často), budu si opakovat, že pan Darcy není mužem mých snů. A asi bych jeho tehdejší dobovou osobnost ani nechtěla v dnešní době. Každopádně hlavní hrdinka mi přišla jako taková knihomolská cholerička. Asi není jako já, ale to, jak byla permanentně nasupená a jak často reagovala dost přehnaně (na můj vkus), mi docela vadilo. Nemohla jsem se do ní úplně vcítit, ale to se stane. Každopádně námět knihy nebyl špatný, líbila se mi ta paralela, jen mě překvapilo, že ji Emily tak trochu ingnorovala. Nevšimnout si, že se vám život odehrává na motivy vaší oblíbené knihy mi přijde lehce podivné, ale nebudu soudit. Jinak ale kniha splnila svůj účel
