Terezka01 komentáře u knih
Dlouho jsem byla zmatená a moc nechápala souvislosti. Až v podstatě na konci knihy jsem pochopila, že některé pasáže jsou psány z pohledu jiné postavy než zbytek knihy. Kdyby tohle bylo od začátku jasnější, kniha by se určitě četla lépe. Nicméně co se týká dějové stránky, tak ta je zajímavá a řada událostí se mění bez toho, aniž by to čtenář předem tušil. Napínavé čtení.
Kniha mě až překvapila tím, jak byla čtivá. Všechno rychle plyne a rozhodně to není jenom o příběhu rakoviny. Naopak. Dost prostoru je věnováno prostřední profesionálního badmintonu (což je zde zajímavé i pro někoho, koho to vůbec nezajímá). Dost prostoru tady má také soukromý život, o kterém se člověk jinak příliš nedozví, jelikož Petr Koukal neplatí v českém prostředí za mediální hvězdu, o které by se psalo všude. Bez okolků se přiznává k věcem, na které určitě není pyšný a taktéž prozrazuje mnohé o svém životě s Gábinou, dnes již Koukalovou. Doporučuji přečíst, komukoli.
Krásná kniha. Typický styl psaní Johna Grogana. Naprostá většina "sloupků", které byly do knihy vybrány jsou úžasné, některé vtipné, jiné dojemné,... Bylo pouze pár, které mne nebavily. Knihu doporučuji jako oddechovou četbu, po knize lze sáhnout prakticky kdykoliv, otevřít na libovolné straně a začíst se :)))
Vynikající kniha o slovy nepopsatelné hrůze. Celý příběh je velmi čtivý a plný všech možných emocí, které se živě přenáší na čtenáře. Krutá pravda o osvětimském pekle je vylíčena očima čtrnáctileté Dity bez servítek. Všechny postavy jsou výborně vykresleny nejen charakterově. Ač jsem věděla, že Osvětim byla továrnou na smrt a hrůzou, kterou si jen těžko můžeme představit, tato kniha mě přesvědčila, že to bylo ještě daleko, daleko horší.
Co se týká knihy samotné, je pojata zajímavým způsobem. Autorka často vtipně popisuje své úvahy, myšlenky, výčitky vůči sobě... A poměrně zdárně se jí daří rozkrývat příběh života Martiny Sáblíkové. Co se týká příběhu a hrdinky knihy, samozřejmě velice inspirující a pozoruhodné. Občas je člověku až líto, co je nutno obětovat úspěchu. Ač Martina zjevně nerada mluví o věcech mimo sport, lze vycítit, že v záležitostech běžného života a soukromí žije jako my všichni. Obdivuhodná sportovní osobnost. Krásná kniha.
Kromě toho, že je zajímavý celý život Christiane, jak pokračoval po vydání My děti ze stanice Zoo a natočení filmu, které ji udělaly známou po celém světě, je kniha čtivá sama o sobě. Autorka velmi dobře popisuje jednotlivé příběhy z Christianina života a daří se jí také zachytit pocity. Věřím že život Christiane byl ještě mnohem pestřejší a dobrodružnější, nicméně i přes to si troufám tvrdit, že kapitoly v knize jsou zvolený velmi dobře tak, aby bylo možné celý Christianin život vysvětlit v jedné knize.
Vynikající kniha, velký životní příběh, spousta emocí. Kniha vede k velkému uvědomění si, jak se může život v rychlosti změnit a nabrat opačný směr - z vrcholu kariéry na fyzické dno. Diagnostikovaná forma Alzheimerovy choroby může potkat kohokoliv ze čtenářů a je to opravdu děsivá představa. Autorka velmi dobře popisuje pocity nemocného člověka, který se vzdaluje nejen okolí, ale také sám sobě. Mimo to je velmi dobře vystiženo, s jakým chování se takto nemocný člověk setkává ve svém okolí a jak je pro druhé složité se s takovou situací vyrovnat.
Jako kniha pro zasmání a oddych není špatná. Nicméně jsem i tak čekala víc. Autor často opakuje totéž a nesrší různorodými příhodami Čeňka, jako je tomu například na facebookové stránce. V první polovině knihy je také humor dost ostrý, sprostý... je třeba si na to zvyknout a nebrat autora vážně. Občas jsem se u knihy zasmála, myslím, že autor (s nadsázkou) vystihl život otce na „mateřské“ velmi dobře.
Výborná kniha. Ač jsem si myslela, že o životě v muslimským zemích vím dost a tamní práva žen jsou šílené, tak takhle kniha mi vyrazila dech, je to ještě mnohem horší. A to i přesto, že je to kniha aktuální a odehrává se v 21. století! Doporučuji přečíst. Příběh je to velmi krutý a smutný, ale zároveň i poučný v tom smyslu, jak může být láska slepá. Kniha je psána výborně, je velmi čtivá a doslova jsem hltala kapitolu za kapitolou. Autorka si zaslouží velkou poklonu a uznání.
Kniha se mi velmi líbila. Myslím, že to, co někteří zkritizují (např. nesouvislost, místy přeskakování v ději...) právě dodává knize na autentičnosti. Nepíše ji paní spisovatelka, ale holka, jejíž život byl dříve právě tak zmatený. Myslím, že je velmi dobře vystižena podstata života bez rodičů, pocity puberťačky v dětském domově a následný "nástup" do běžného života. Oceňuji přístup, jakým se autorka staví k životu. Osobně jsem si z knihy vzalo jedno ponaučení, a to "dokud se budeš považovat za smolaře, budeš mít smůlu". Myslím, že to opravdu tak je.