Teri_P komentáře u knih
Připadala jsem si jakobych četla povídku nějaké netalentované, chtivé středoškolačky na Wattpad. Zajímal by mě originál, jestli vyznívá stejně pitomě jako překlad. Budu ráda, pokud někdo máte zkušenost, když mi napíšete své dojmy.
Nerozumím totiž těm pozitivním ohlasům tady, jestli tohle něco není, tak dobré.
Trilogii si musím přečíst celou, jako trest za to, že kupuju knihy v setech bez rozmyslu.
Na “to” slova nestačí. Myslím, že autorka dokázala svoji pozici obhájit velmi dobře i na druhý pokus.
Chůva je za mě velmi příjemná kniha. Nejvíc na ni oceňuji autorky styl psaní (nebo výbornou práci překladatele?:)). Dokázala hezky popsat scénu i chování hlavních hrdinů, aniž by k tomu musela použít nadbytek slov.
Obecně mě kniha držela v napětí, i přestože děj byl lehce předvídatelný.
Jak už zmínili mnozí přede mnou, dějová linka detektiva byla opravdu zbytečná. Ke konci jsem ji přeskakovala a hádám, že i tak mi nic neuniklo. Závěr knihy byl na mě až moc rychlý, čekala jsem, že rozuzlení bude mít větší “wow efekt”.
Nicméně, pokud si chystá knížku přečíst čtenář, který netouží po přílišném psychickém nátlaku na sebe samého, tak jen do toho, litovat nebude.:)
Ty jo, tak tohle bylo vážně milý čtení.
Možná už dalece nespadám do věkové kategorie, pro kterou je příběh určený, ale i přesto jsem si ho zamilovala!
Chytrý, sympatický, vtipný, svižný a hlavně ten nápad? Naprosto jedinečný.
Lehko se čte, uvedení do praxe občas trochu skřípe, to si pojďme říct, třeba když člověk neprospí xy nocí. :)
Přesto je to jedna z nejrelevantnějších knih o rodičovství, které jsem měla možnost číst..alespoň pro mě. Setkala se s mojí představou, nic se nepokoušela měnit, jen mě doprovázela a doprovází dál.
Jestli něco miluju na nás češích, je to druh humoru. Vkládáme ho do všeho - volby prezidenta, volby politických stran, řešení pandemie…Vždyť která země by za jeden jediný rok vystřídala čtyři premiéry zdravotnictví, aby se na samém konci mohla vrátit k tomu prvnímu? Je to taková naše malá, milá, česká tragikomedie…a tohle dílo to jenom dokládá. Jsem ráda, že někdo uměl dát něco takového na papír. Doufám, že budou kluci pokračovat, materiálu máme na deset takových knih.
Jsem fanouškem Roberta Bryndzy, resp. jeho stylu psaní. Umí skvěle zacházet s jazykem a čtenáře do příběhu vtáhnout jakoby se mu příběh odehrával přímo před očima.
Bohužel tato nová série mě nezaujala, vlastně ani nevím proč, nápad sám o sobě moc fajn. Myslím, že to bude novou hlavní hrdinkou. Erika mi lezla na nervy, ale Kate mě nebavila a to je mnohem horší.
Bryndza pro mě tedy jako autor zatím končí, protože druhý díl ani žádný další z této série v mé knihovně určitě nebude.
Čekala jsem, že budu sedět a hltat každé slovo, nestalo se tak. Přebal, název i začátek napovídal tomu, že budu cítit strach, úzkost a napětí, ani to se nestalo. Nicméně jsem přesvědčená, že je to následek deformace po knihách od Chrise Cartera.
Neznamená to tedy, že bych si čtení neužila, že bych si v duchu nevytvářela teorie a pomyslně nepředepisovala osudy jednotlivých postav. Kniha příjemně ubíhá a samozřejmě místy i velmi překvapí. Konec se mi zdá malinko patetický, každopádně to je čistě o úhlu pohledu. Doporučuji zainvestovat, v knihovně se Vám určitě neztratí. Svědčí o tom nejeden komentář pode mnou a tuším, že i nade mnou. :)
Z Té přede mnou jsem nadšená. U málo knih mi sedí všechny aspekty, které dle mého potřebuje mít dobrý příběh, tenhle je splnil.
Napínavý thriller, kde téměř nikdo není úplně psychicky v pořádku a asi proto mě taky všechny postavy svým způsobem bavily a fascinovaly.
Zároveň ovšem (tohle bude možná jenom můj pocit), není jejich vyšinutost vtírává a přehnaně vykreslená, takže toho na Vás nebude příliš ani když půjde do tuhého.
Nemám co dodat, skvělá práce.
Nehltala jsem každé slovo, nenutila mě číst bez přestávky dál a dál, přesto se mi líbila a po večerech jsem byla připravená nasednout na tuhle vlnu tichého smutku a ve znamení sebetrýzně si ji užít.
Velmi elegantně vykreslené bylo prolínání vzpomínek. Atmosféra, chování i reakce postav - uvěřitelné.
Pokud bych si měla najít něco, co bych měla vytknout, tak linka s Taylor a Liamem byla za mě navíc. Příběh tenhle typ "akce" vlastně vůbec nepotřeboval.
Ale jinak to bylo dobrý prostě. :)
PS: Julie má můj obdiv, já bych to beztak zase zvedla. :)
Děkuju, Holly. Bylo to milé, plné sympatických postav, vtipné, skvěle graficky zpracované…
Bylo to lehce předvídatelné, a proto to nebylo nijak stresující. Něco takového jsem potřebovala, prostě se jen nechat unášet příběhem, který bude mít dobrý konec. Druhý díl přidávám do seznamu literatury “k přečtení” a už teď se na něj těším.
Strana 317 - tak přesně na té jsem začala mít nutkavý pocit, že čtu pořád dokola o tom samém a přestalo mě to bavit, prokousala jsem se zbytkem, nad koncem se pousmála a to je tak všechno.
Začátek byl každopádně super čtivý a příběh mě u sebe držel každou volnou chvíli. Nathana chci domů a Stassie může být kámoška od vedle. Nelituju hodin strávených u čtení, ale uvítala bych asi knihu kratší. :)
Oproti prvnímu dílu je tenhle o Gwyn a Wellsovi o něco slabší. Určitě jsem ho nečetla s takovým nadšením. Na druhou stranu nemůžu říct, že by mě to nebavilo. Stále je to milé, vtipné a pohodové čtení, které Vás emočně "nevyšťaví" a to je občas potřeba. Jen prostě chemie mezi Rhysem a Vivi byla všudypřítomná a dostala mě okamžitě. U této knihy jsem se do ní musela chvíli dostávat a to i potom, co s tím hlavní postavy už problém rozhodně neměly. :)
Co se týče kvality zápletky i rozuzlení, to je zhruba stejně průměrné jako u Ex na koštěti. Ale mám dojem, že v této sérii je nějaký pořádný děj spíš zátiším, takže vlastně se nedá čekat ani nic jiného a prostě to berete tak, jak to je. :)
Od příběhu jsem nečekala nic světoborného, takže jsem jen nasedla na tu vlnu pohody, nechala se jí unášet až do konce a vlastně jsme si to vážně užila. Příjemný bonus je, že jsem si zamilovala všechny postavy od Rhyse až po Simona a to se mi zas tak často nestává. :)
I přestože vyhledávám poslední dobou nekomplikované příběhy, tak nejsem cílová skupina, to jsem si měla uvědomit už při čtení anotace, nebudu tedy kazit celkové skóre této knížky nízkým hodnocením.
Je to milé čtení pro holky i kluky ve věkovém rozmezí (dle mého subjektivního názoru) zhruba 13 - 16 let, vy starší do toho jděte jen za předpokladu, že se chcete vrátit do dob, kdy jste vyhledávali velmi jednoduché čtivo. Námět je mnohokrát omílaný, ale vlastně “vděčný”, takže chápu, proč to zaujalo tolik čtenářů. Hlavní postavy jsou fajn, lze si k nim najít vřelý vztah a mít je rád. Pořád si ovšem myslím, že tomu chybí trochu šťávy…
Bavila jsem se zhruba stejně dobře jako u Na ledě. A stejně jako u téhle zmíněné knihy jsem se ve stejnou chvíli bavit přestala, což mě trochu mrzí.
Přijde mi, že děj začíná i končí ve chvíli, kdy se rozvinou vztahy hlavních postav. To se stane zhruba ve větší polovině příběhu a pak je to jednoduše v podstatě o ničem. A ty linie, které by mohly být tím akčním doplňkem, co udrží Vaší pozornost, postrádají větší emoce a jsou popsané na 1 - 2 stranách. Co se týče samotných hlavních postav..vlastně mi nestálé chování Summer přišlo mnohdy uvěřitelnější než to Aidenovo. Aiden byl totiž člověk, který reaguje "správně" ať se děje cokoliv. Jednak je to absolutně nereálné (nebo jsem kompletně ztratila iluze) a taky malinko ploché. Vážně jsem doufala, že alespoň jednou za knihu se prostě správně nezachová, ať ho poznáme i z malinko jiného úhlu. Možná bychom ho totiž potom všichni milovali o to víc, nebo si víc mohli zamilovat Summer, protože by jednou mohla být ta uvědomělejší. Takhle jejich vztah působil hodně nevyváženě. :)
Ale taky možná od erotického románu z prostředí vysoké školy chci prostě moc, takže to nechci shazovat nízkým hodnocením. :)
Young adult thriller, který Vás ohromí primárně tím, kolik sympatických postav dokázal na tak malém prostoru naservírovat. Obklopil Vás jimi a tím pádem Vám je dobře, i když se dobré věci zrovna nedějí. To beru jako největší plus, a proto taky hodnotím tak vysoko.
Všechno kolem děje je samozřejmě velmi předvídatelné a žádné vzrušení, ani adrenalin kniha nepřináší. Mně to každopádně nevadilo, protože příběh hezky logicky navazoval, byl i docela uvěřitelný a suma sumárum..takový milý. :)
Sběratel trofejí se mi četl hůř, nicméně si namlouvám, že za to může elektronická podoba a čas, který jsem na něj měla vyhrazený pouze v metru při cestě do práce. Příběh jsem si dávkovala v krátkých útržcích, což se na celkovém dojmu asi dost podepsalo.
Velké plus za nejasnost pachatele téměř do samého konce. Moje tipy se neustále měnily spolu s aktuální situací, což se mi obvykle nestává. Hlavní hrdiny Charlie a Huntera vnímám jako sympatické doplňky, které Vám nebudou překážet.
Co mě naopak moc nenadchlo je “rozvětvenost” příběhu. Nechci prozrazovat detaily, proto řeknu jen, že by se autorka klidně mohla soustředit pouze na hlavní zápletku a neplést jich několik dohromady - méně je prostě více.
Suma sumárum, za cenu této knihy koupíte jistě i lepší zboží, ale zkuste to. Není nad vlastní dojmy, třeba budete právě vy patřit mezi ty šťastné a z knihy budete nadšení. :)