TerraNova komentáře u knih
Knížka mě dokázala celkem slušně rozesmát, což jsem od ní opravdu neočekávala. Velké plus dávám obálce. Je fakt povedená, laděná do zimy, kterou já osobně fakt miluju. Příběhy jsou tak akorát dlouhé a rozhodně se při nich nenudíte, protože každý má něco. Jeden je méně náročný, miloučký, nenáročný, v druhém máte trochu toho adrenalinu a třetí je ze začátku možná trošku depresivnější, ale ke konci už nemáte chuť nakopat hlavní postavu někam. A přišlo mi pěkné, že se povídky tak nějak propojovaly mezi sebou, minimálně těmi postavami, protože tak to v životě je.
První povídka od autorky Maureen Johnsonové byla naprosto parádní. Takový ten klasicky miloučký, možná lehce naivní příběh o tom, že nikdy nevíte o člověku 100% všechno. Nikdy nevíte, co si myslí a jestli říká pravdu. O poznávání nových lidí. O kouzlu Vánoc doplněného spoustou sněhu, mrazu, holce a klukovi, kteří se hledali, až se našli.
Dobře, možná je to více méně nereálné, ale přece jenom, tyhle povídky mají být, jak jsem výše zmínila, o kouzlu Vánoc, ne? Takže proč prostě jednou nepřijmout to, že se to může stát? A pokud jo, tak u které jiné knihy? :)
Druhou povídku napsal John Green. Byla jsem k tomu trochu skeptická, jelikož jsem se lekla, že je psaná z pohledu kluka (poprvé, co jsem četla knížku z pohledu kluka :D), ale nelitovala jsem toho, že jsem to začala číst. Opět, četlo se to samo. Konec se sice dal čekat (minimálně já teda od začátku věděla, že náš hlavní hrdina skončí na konci s jistou osobou), ale to ostatně i u všech zbylých povídek.
Lauren Myracelová - autorka, která napsala třetí povídku s názvem Archanděl prasátek. Nejdřív jsem si myslela, že název absolutně nesedí k dané povídce, ale to jsem se hodně pletla. Povídka vlastně zakončuje celou knihu naprosto skvěle (opět trochu naivně a předvídatelně, ale kdo to řeší - já jsem tuhle knihu četla právě s tím vědomím a za tím účelem).
Za mě osobně byly všechny povídky stejně úžasné a kouzelné. Jak jsem řekla, každá měla něco, takže nemůžu říct, která byla lepší.
Opět mě knížka od Williama Shakespeara nezklamala. Povedená, vtipná, čtivá. Postavy sympatické a výřečné (některé až moc, že Katko :D). Není nic, co bych vytkla. Alespoň teď čerstvě po dočtení ne. :)
Nevím proč, ale tenhle díl mi přišel celkem... no... ani nevím, jak to vyjádřit slovy. Možná je chyba v tom, že to autorka psala z třetí osoby a celkově mi to přišlo zamotané a složité právě kvůli tomu. Jako kdyby v té knížce chyběla slovní zásoba, jelikož autorka musela postavy popisovat jako ony a dívka, Elena, holka, kamarádka, přítelkyně, atd... Prostě rozlišovat hlavní postavu od vedlejších. To mě trochu štvalo. Pak taky fakt, že první polovina knihy byla nudná. Pro mě ano. Zajímavější to bylo až od poloviny a dál (spíš teda konkrétně konec poslední kapitoly). Před cca rokem jsem četla Dotek chladu a ten mi už jen díky první osobě přišel čtivější a celkově ten děj a všechno bylo o mnoho lepší. Navíc jsem se do dočtení této knihy musela vážně nutit, protože mě nebavila, ale chtěla jsem jí dát šanci. Nebyla nejhorší, ale ani bych neřekla, že by byla skvělá.
Colleen to prostě umí. O tom jsem se přesvědčila už podruhé. První její kniha, kterou jsem četla byla Odvrácená tvář lásky. Nedokážu popsat, která byla hezčí, protože to prostě nejde.
Už po pár řádkách jsem poznala, že to je to, co mi chybělo. Ze začátku jste doslova vhozeni do rozjetého děje a postupně během následujících kapitol pochopíte, co se stalo před tím místem, kde začala celá kniha.
Jen jsem asi pořádně nepochopila označování kapitol, ale to je mi jedno, protože obsah se mi líbil.
Prostě ve zkratce, kniha je čtivá (hodně - pro mě alespoň byla). Doslovně jsem ji nedokázala ani odložit a četla a četla a to jsem pomalu už číst skoro nemohla, protože bez spánku číst prostě nejde. Postavy jsou sympatické (hlavně Bridgette). Upřímně bych byla šťastná, kdyby byl vydaní i druhý díl, která je o zmíněné Bridgette a Warrenovi, protože Warren mě fakt bavil (podle mě si zaslouží aspoň těch 130 stran, nebo kolik ta druhá kniha má). I když se chvílemi choval jako pitomec, ale to se párkrát povedlo i Ridgeovi. No a pak se ze Sydney stala Tori, podle ní, podle mě měla od Tori daleko.
Občas mi ale přišli některé konverzace nereálne. Možná to způsobil překlad, možná to, že takhle bych si neumě představit, že si píšou nebo na sebe takhle promluví. Vážně, na dnešní dobu mi to prostě nesedělo. Pak taky rozhovor s Maggie. To, jak ji došlo, že její život není takový, jaký by chtěla. Přišlo mi to nucené proto, aby ta kniha mohla mít happyend - za ten jsem ale mimochodem moc ráda. Ale to byly jen detaily, které se překousnou.
Na knihu mi sedí jedno slovo. Emoce. Protože tam všichni brečí, smějí se, křičí, jsou smutní, veselí, nešťastní, milují se a nesnáší se dohromady. Ale i přes to mi přijde, že takhle by se zachovalo hodně lidí. Protože ne všichni vydrží hrdě stát se vzpřímenou hlavou.
Kdybych měla pozvednout pozitiva knihy, je jich tam hodně. Jedna z nich je, že autorka se tak snažila, že k tomu dokonce vznikly i písničky, což je pro knížku netypické a už za to jsem měla chuť dát té knize 5 hvězdiček.
Obálka je pěkná, i když bych ji trošku upravila (nadpis je menší jak jméno autorky?), ale rozhodně se mi líbí víc, jak ta originální, ale to je asi z pohledu každého jiné.
Takže ano, pokud milujete její styl psaní, bude vás kniha bavit, na druhou stranu bych i pochopila, kdyby se to někomu zdálo moc. Asi je minimální šance, že by se tohle někdy stalo a pokud jo, stane se to jednou za milion let, ale i tak se pro mě tahle kniha stala jedna z mála knih, u kterých bych i věřila (kdyby to tam bylo psané, což není), že můžou být podle reality, které naprosto miluju a nelituji to, že jsem si je koupila a četla je.
Naprosto okouzlující třetí díl téhle série. Teda... alespoň první polovina byla fakt suprová. Ta druhá pokulhávala... no, spíš mi jde o ten konec.
Dost mě mrzí, jak to skončilo. Nejenže nevíte, co se stalo s mnoha postavami, jestli žijí nebo ne, ale taky Chloe probudila někoho, kdo nevypadal zrovna dvakrát mile, ale to se přešlo během dvou kapitol a jako by se to nikdy nestalo. Nechápu, asi jsem čekala, že se stane něco víc, že probudí někoho, koho neměla. Ale tohle budí dojem, že ten... cosi, je vlastně omyl a je úplně neškodný. A taky co její schopnosti? Nebudou se s přibývajícím věkem zlepšovat/zhoršovat, až se stane něco, čeho si všimne i normální člověk? Kdo ví. Já teda ne, protože to tam absolutně nebylo řečeno.
No, abych tady je nekritizovala tenhle dost divně otevřený konec, řekla bych, že Chloe se už konečně naučila doříkávat věty. A jestli ne, tak jsem si toho aspoň nevšimla, tudíž to asi autorka dobře skryla a působilo to přirozeněji (:D). Pak tam taky byl konečně posunutý vztah mezi dvěmi jistými osobami a milostná linka se tam zvýraznila asi nejvíc ze všech tří dílů. Taky bych řekla, že se autorce pěkně povedlo postupně pozměnit jejich vztahy k sobě. Protože nikdy nejde lusknout prstem a tadá, všichni se mají najednou rádi.
Takže za mě? Když přehlédnu ten neúplný a nedomyšlený konec (jako kdyby autorka zapomněla dopsat další díl, který by to celé doplnil), kniha byla dobře napsaná a čtivá a celá tahle série byla fakt skvělá, možná mi i bude chybět. Pokud máte rádi u knih temnější pozadí, ale zároveň trošku toho vtipu, určitě doporučuji tuhle trilogii.
Druhý díl téhle trilogie byl napínavý minimálně stejně tak dobře, jako první. Víc tady jde lze pochopit Dereka. Tori byla pořád stejně otravná a vlezlá a Chloe se pořád nenaučila dopovídat věty. (hehe, možná to je právě na knize specifické a zajímavé a díky tomu bych ji poznala snad vždycky :D). I přes to se mi ale knížka líbila a moc. Chvílemi mě i připomínala Hex Hall (hlavně ty části s Liz – kdo četl Hex Hall, pochopí). Ke konci jsem se nemohla odtrhnout a všechny stresy a emoce jsem prožívala s Chloe, protože to snad ani nejde to neprožívat. Díl mi dal zabrat dva dny ale pokud máte dostatek času, stihnete ho přečíst i během jednoho dne. Jinak určitě doporučuji jak první díl, tak i druhý a myslím, že můžu dopředu říct, že i ten třetí bude skvělý (ale nebudu předbíhat, protože nemůžu vědět, jestli se mi bude líbit).
Naprosto luxusní kniha. Čtivá, vtipná, někdy až děsivá a to nemluvím o časté ponuré atmosféře, kterou si teda příběh uměl udělat. Pak taky ke konci ty zvraty, no já jen četla s otevřenou pusou, v mysli plno nadávek na ty, kteří zradili. Druhá polovina se mi zdála chytlavější, akčnější a tak nějak i zábavnější oproti první, která byla svým způsobem celkem zvláštní, protože si Chloe často protiřečila (nevěřím tomu, prostě ne! - vs. - z ničeho nic tomu věřím na 100% a tečka). Pak taky, jak bylo v ostatních komentářích zmíněno, nebyly často řečené celé věty, ale jen část a pak jako by jí došly slova, což bych označila jako druhé minus (hlavní hrdinka buď nemá dostatečně velkou slovní zásobu nebo má poruchu mluvení a komunikace :D). Ale i přes to se mi kniha líbila a troufám si to hodnotit pěti hvězdičkami.
Wow. Pro tuhle knížku nemám slov. Sama vlastně ani nechápu, jak něco tak promyšleného mohla autorka vymyslet. U téhle knihy nemůžete říct nic, protože nikdy nevíte, co je skutečné a co ne. Jo, jasně, u něčeho to jde určit, ale pak se stane něco, co vám vezme dech a vy nechápete, jak to, že vám to nedošlo dřív. Pak přijde minuta nadávání a zmatenosti, co se to stalo. Sama se ještě snažím zpracovat, co vlastně bylo reálné a co ne. A už od poloviny knížky jsem věděla, že kdybych mohla, dám jí klidně i deset hvězdiček, kdyby to šlo.
Určitě knížku doporučuji přečíst, pokud někdo váhá. Protože, když ji začnete číst, doslova vás vtáhne do děje a vy nemůžete přestat. Alespoň já to tak cítila.
Knížku jsem sice nedočetla, proto jsem jí ani nedala hvězdičky, ale dočetla jsem ji do půlky a kdybych si neřekla, že nedočtené knihy nebudu hvězdičkovat, protože by to vůči nim nebylo fér, téhle bych dala !!minimálně!! tři hvězdičky. Knížka je zvláštní. Vím, že když řeknu, že mě nudila, ale bavila, vzájemně se to vylučuje. :D Ale byla jsem hodně zvědavá na konec. Sice jsem to dočetla kus za polovinu, ale tak nějak vím, jak to skončí a tušila jsem to od začátku. Kniha je ale i přes to jedna z mála, která mě zaujala a zajímala spíš z hlediska konceptu, než obálkově. I když jsem jí nedočetla, byla pěkná - aspoň po to, co jsem četla, byla fajn.
Nádherné zakončení téhle série. Myslím, že se povedlo, stejně jako první dvě knihy téhle trilogie. Sice bylo jasné, jestli to skonči happy nebo sad, ale i tak to nebylo čistě jenom jedno. Hlavně to na konci mě dostalo a to jsem myslela, že mě to tak nedostane, protože jsem věděla, co se stane. Určitě celou sérii doporučuji. :) Dělá radost a já jsem ráda, že mě kamarádka dokopala k tomu si to přečíst a propůjčila mi celou sérii.
Četla jsem to kvůli povinné četbě, jinak bych to nejspíš nečetla a musím říct, že ani po dočtení bych si to znovu nepřečetla. Kniha mě bohužel nezaujala, možná proto, že jsem to nepochopila... Nevím. Za mě to byla ta nejnudnější hodina čtení.
Uznávám ale, že Máj je složitější dílo a určitě si ho chci znovu přečíst za pár let, až budu o něco starší.
Skvělá knížka. Moc se mi líbila. Prostředí je moc pěkné (jak jen to jde, bez nebe a hvězd) a postavy mi byly sympatické od začátku. Jak hlavní hrdinové, tak i ty vedlejší viz. Harley. :) Knížka byla už tak plná zvratů a jsem zvědavá, jak bude pokračovat dál.
Co bych ale vytkla je slovo xakru, které je tam pořád dokola. A slovo chucpe, které dosud nevím, co znamená. :D
Určitě si jí přečtěte, když potřebujete něco víc, než jen obyčejný svět. Když chcete aspoň na chvilku do jiného světa. Když se chcete odreagovat. :)
Mě se knížka líbila. Takový ten miloučký, oddychový a nenáročný příběh. Prostě vypnete mozek a čtete a jediné nad čím přemýšlíte je, jestli nakonec skončí spolu. :3 Podle mě se bude perfektně číst po nějakém náročném a přemýšlivém čtení. Nebo prostě, když už máte dost školy nebo práce. :D
Anotace mě zaujala. Obálka mě zaujala. Začátek mě celkem bavil. Knihu jsem si v duchu rozdělila na části. Na ty, které mě baví a na ty, které ne.
Mezi části, co mě bavili, patří i právě začátek. To jak se snažila dostat se do letadla. Její mladší bráška a Stan byli taky super. Když Laureth vzpomínala na tátu. Vzpomněla si na to, co jí řekla máma, když se jí ptala, jestli se nebojí o tátu. A pak mi to nějak došlo a přestalo mě to bavit…
První věc, se kterou bych rozhodně do letadla nenastoupila. Laureth je slepá.
Druhá věc je to, že s sebou tahá desetiletého bratra, což bych měla ještě větší strach, než kdybych jela sama. Přijde mě to až nereálné. A pak mají zhruba den a půl na to, aby našli ztraceného otce, na místě, kde to neznají.
Co se mi na tom líbilo, bylo to, že Laureth svého tátu měla evidentně hodně ráda, že kvůli němu jela až do New Yorku. Což mi přišlo svým způsobem moc pěkné.
Taky mě na knize bavilo číst listy z otcova deníku. I když někdy jsem tomu až tak úplně nerozuměla, ale bylo to to nejzajímavější pro mě.
To, co mě nebavilo, bylo hledání. Když víte, že ho nakonec stejně najdou… Nevím, nějak mi přišlo, že je to zbytečně zdlouhavé. Prostě ho měli najít v tom hotelu a bylo by to lepší.
Super příběh!!! Bylo to stejně šílené a milé jako první díl. A doufám, že ve stejném duchu bude i třetí. ;) Určitě doporučuji, mě se líbil druhý díl stejně tak, jako první. Jen mě mrzelo, že si Liv s Henrym nerozuměli. Ale bez toho by to nebylo ono. :D Stejně věřím, že to bude mít happyend. :D Emily bych kopla a Florence jakbysmet. To samé samozřejmě platí i s Anabel a Arthurem. Jo a taky Okrb by si to zasloužila. :D
A o obálkách nemluvně, ty jsou kouzelné a krásné. I s přebalem, i bez něj... :)
Nemůžu se dočkat, až vyjde i poslední díl. Doslova to budu stalkovat. :D
Oproti prvnímu dílu je tenhle slabší (ono hold, první díly jsou vždycky nejlepší), na druhou stranu mi přišlo, že už po prvních 100 stránkách je tam víc Young Adult scének, než v celé Legendě. :D
Trošku (hodně) mi tam vadila Tess. :D Ano, byla neskutečně otravná a tlačila na Daye (Tess, to sis mohla odpustit!). Chudák! :D - Tess se mi v prvním díle líbila, přišla mi celkem sympatická, ale tady mi začala lézt neskutečně na nervy s tou svojí žárlivostí.
Taky mi dost přišlo, že Day ani June chvílemi neví, co chtějí. Občas mi Day přišel nepřirozený svým chováním, ale ke konci se to celkem srovnalo. A tahle maličkost se dá odpustit. ;D
Já bych nikdy nic tak skvělého nenapsala, takže.... Ono kritizovat je lehký, ale napsat něco pořádného a smysluplného, to už ne...
V celku to bylo jinak moc pěkný a stále můžu říct, že se těším i na třetí, závěrečný díl. :)))
Kniha byla super. Můj první thriller. Moc se mi to líbilo. Leon a Theresa se k sobě hodili. Chudák Julia. Nic nevěděla a beztak se stalo, co se stalo. A to nemluvně o Melisse, která si za to muže sama. Ke konci mi došlo, kdo je za Juliinu smrt zodpovědný. A potvrdilo se mi to. Přijde mi, že její smrt byla zbytečné, že mohla žít, ovšem stalo se to, co se stalo. Bohužel.
Kniha je super! Zhltla jsem ji během pěti dnů. Trochu (hodně) mě zklamal Maven. Oblíbila jsem si ho, ale už od začátku jejich "najednou hezkého vztahu" mi něco přišlo divné. Cal se mi líbil ze začátku, ale pak se to nějak... vytratilo. :D Strašně moc se těším na další díl. Přímo se nemůžu dočkat.
Tak tohle bylo... :D To ani nejde popsat. Nikdy bych neřekla, že to přečtu, ale přečetla jsem a nelituju. Jakože, bylo to praštěný na druhou a zároveň taková oddychovka na jeden den. Markéta mi přišla chvílema jako puberťačka na to, kolik jí bylo. Ale četla jsem toho už hodně a existují i víc šílené příběhy (blogy), takže za mě 4 *.
Nikdy jsem si nemyslela, že to budu číst, ale stalo se. Jsem za to ráda? Strašně moc. Tahle trilogie mi dala krásný měsíc a půl strávený s Tris a Čtyřkou. No...není nad první díl. Uznávám, že tady bylo na mě trošku hodně informací, takže za to dávám o jednu hvězdu dolů. Ale jinak pecka!