Terry11 komentáře u knih

... A tolik jsem se na ni tešila!
Nu, asi už jsem velká holka, protože toho prostě pro mne bylo málo . Málo dynamiky, málo dramaticnosti, hlavni postava málo sympaticka a hrdina málo hrdinný. Autorka málo originalni jak v tématu, tak ve stylistice. Čeho bylo přehršel, to byla rozvláčnost, naprosto nudné a ničim zajímavé pasáže, určitá nelogičnost charakterů.

1 30.09.2018

Miluju Stmívání, líbí se mi Hostitel. No, Specialistka bude výjimkou. Ano, přečetla, a byla to bichle, ale nadšená nejsem. Tak jako uměla autorka Harryho přesedlat na kvalitní detektivku, tak se to Stephenii nepovedlo. Je mi to moc líto, ale je to tak. A z lásky ke Stmívání nebudu autorku kritizovat.

1 05.03.2018

Jako jeden z kladů této knihy musím přiznat to, že jsem si otevřela wikipedii a začetla se do dějin Ruska první čtvrtiny 20. let. Z knihy jsem totiž moc moudrá nebyla. Byla plná různých postav,popisů prostředí, situací, dlouhých přebujelých dialogů, milostný motiv, který byl tak výrazný ve filmu, se tady úplně vytrácí. Závěr, kdy Živago už jen přežívá s Marinou, jsem dočítala jen silou vůle. Pro mne další ukázka toho, jak někdy filmové zpracování může knize pomoct.

1 03.03.2018

Ano, zajímavá kniha a zajímavé příklady. Jak už tu někdo poznamenal, i mně poněkud vadil jakýsi familiární podtón předávání informací autorkou.

1 05.10.2017

Čtivé, uvěřitelné dialogy, místy i vtipné, ale druhá část už na mě byla příliš melodramatická.

1 27.09.2017

Byť holka, knihu jsem jako malá četla asi třikrát. A třískala se smíchy. Mít ji doma, určitě bych ji po letech znova aspoň prolistovala.

1 01.08.2017

Existují knihy, které jsem tak nějak v dětství zapomněla přečíst. Anna k nim patřila, a protože se mi zcela náhodou dostala do ruky, pustila jsem se do ní. No, neměla jsem. Asi už jsem na ni stará, ale celé mě to nevídaně nudilo. Anna mi lezla na nervy, její verbální výlevy mi vadily, vyprávěné příběhy a osudy postav mě nedokázaly zabavit. Takže nebudu ani hodnotit.

Četla jsem před mnoha lety, ale dodnes si pamatuji: nejez v domě svého nepřítele, pomstu vykonávej s chladnou hlavou a s odstupem, poslední věta v románu zní nějak jako: Veškerá moudrost světa spočívá ve dvou slovech- čekat a doufat. (?)

1 26.02.2017

U Sheldona má většina postav atraktivní povolání, neřeší obyčejný život. Nevadí mi to. V tomto příběhu šlo o vztah proslulého herce a krásné, nepříliš úspěšné herečky. Mám ráda, jak autor vypráví životy svých hrdinů od jejich prvních krůčků, a tudíž známe i pozadí jejich problémů, traumat. Jen se vždy špatně vyrovnávám s tím, že jejich provinění trestá neúměrně vysokým trestem. Jako Erben ve svých baladách.

1 10.02.2017

Asi od pulky příběhu jsem si připravovala, jak napíšu, jak je pritazene za vlasy, že by se takhle choval prezident jakekoli civilizovane republiky, že by mu to těžko všechno procházelo, takže mi konec knihy vzal vítr z plachet. Ale i tak byl příběh příliš vykonstruovany, zvrat tak nenadaly a nektere postavy negativní, že jsem celou dobu stala jakoby nad vyprávěním a nemohla se do něj plne ponořit.

1 28.01.2017

Tak trochu v tom poznavam Dallas sérii. Dobře vystavěný příběh, dramaticky průběh, zvraty ve vyšetřování, pevně uchopene charaktery postav, milostný motiv. Ano, zábavné.

1 28.01.2017

"Blázen jeden, pomyslela si. Tohle dítě, které nedospělo! Lehkomyslnost není odvaha. Znovu havaruje. Co vědí tihle všichni lehkomyslní zdraví lidé o smrti? Ti tam nahoře v horách, pro které je každé vybojované nadechnutí darem, ti to vědí."

Opravdu miluju Remarqua. Tuto knihu jsem četla před 15 lety a stala se mou třetí jeho nejoblíbenější. Sáhla jsem po ní zcela náhodně byvši o Vánocích na chalupě u mých rodičů. Tentokrát mi přišla konfrontace dvou lidí, kteří jsou na prahu smrti (tuberkulózní dívka a riskantně jezdící automobilový závodník) poněkud prvoplánové a plané.

1 09.01.2017

"...Náš převýchovný systém umožňuje mladým jasnovidcům přijet sem, kde se jim dostane té nejkvalitnější výchovy." Jako zvířatům v zoologické zahradě, pomyslela jsem si. "Jasnovidnost, jak víme, není chybou obětí, které jsou jí postiženy. Stejně jako parazit se tahle nemoc pase na nevinných a postihuje je nepřirozenost."

Tak já tedy nejsem nijak nadšená. Stylistika autorky je nevýrazná, takže člověk předpokládá, že aspoň bude zajímavý samotný příběh, ale ani tam to není žádná sláva. Kromě závěrečné scény nejde o žádné napětí či drama. Od začátku tušíte, do koho se hlavní hrdinka zamiluje, a aby tam náhodou nevznikl milostný trojúhelník, druhý nápadník náhle přizná, že je na kluky. Druhů jasnovidectví je tolik, že ztrácíte přehled, navíc mám dojem, že to stejně nehraje žádnou výraznou roli. Pak nastupuje řada nelogičností a informací, které nemají souvislost.
A já se tolik těšila.

1 24.12.2016

"Můžeme pohřbívat minulost, jak je nám libo. Můžeme se rozptylovat na sto tisíc způsobů, z nichž některé jsou zdravé a některé ne, abychom ji udrželi pod zemí. Ale když se něco nezpracuje, jednoznačně, určitě se to vrátí a kousne nás to do zadku."

Tentokrát to pro mne bylo slabší. Snad proto, že se málo objevovali bratři, a tak se neprojevoval jejich typický humor a mluva, snad pro slaboučkou kriminální zápletku, nebo že celý vztah Paradise a Craega byl vyřešen během jednoho týdne? Nevím, každopádně se těším na Bestii.

("Parta smutných zoufalců jenom seděla jako řádka basetů, kteří nemohou najít antidepresiva.")

1 26.11.2016

Ne že bych ji četla souvisle, spíš občas nahlížím a beru ji jako užitečnou, když narazím na nějaký problém či společenskou záhadu.

1 22.10.2016

Mě ta kniha trochu nudila. Nic se tam nedělo. Pořád stejné: Clara má málo peněz, neustále pracuje, není schopná prosadit své jméno na své výrobky a návrhy, toleruje a trpně snáší chování arogantního a hamižného Tiffanyho, pořád okolo ní někdo umírá. Postavy jsou schematické, u Filipa je naprosto nevěrohodný a nelogický obrat v chování, totéž bych napsala i o Tiffanyho zápiskách. Sloh tuctový, vtipy dva. Ačkoliv - teď si uvědomuji, že jsem trochu nespravedlivá, v Clařiných dopisech jsou někdy vtipné sarkasmy. Každopádně jsem se ale seznámila s pojmem Tiffanyho lampy, moc se mi líbí a dodatečně jsem si přála, aby Clara odešla od Tiffayho dřív než po dvaceti letech, měla na to jak umělecky, tak osobnostně.

1 01.06.2016

Nějak neumím v tomto případě oddělit uměleckou stránku od obsahové. Přečetla jsem jen jako opravdu povinnou knihu.

1 13.03.2016

Ano, zrovna tak pěkně odvyprávěné jako Poselství růží, opět jsme se dověděli zajímavé informace z amerických dějin, opět jsem si našla oblíbené postavy. Ale tak dramatický vztah, osud a život, jako byl vykreslen v Poselství, to už se asi zopakovat nepodaří.

1 13.01.2016

No, tak já byla lehce zklamaná. Oproti Hněvu andělů mi dokonce hlavní hrdinka byla nesympatická a tak trochu jsem Tracy přála, aby ji už konečně pojišťovák chytl.

1 03.11.2015

Tak nějak mi v této knize chyběl humor, který nikdy naopak nechybí u Milenců. Taková obyčejná tuctovka.

1 15.09.2015