Terva komentáře u knih

Xenomorf
je bezpečný
jedině tehdy,
když se z něj stane
hromádka popela.

Páni, tohle smrdí podrazem.

O co více jsem se na tuto knihu, tento příběh, těšil o to více jsem byl zklamán. Hlavní hrdinka Jenette Vasquezová je tady totiž jen na šedesáti stranách. Její život pravděpodobně za celou knihu vůbec nestál. Alespoň jsem to tak pochopil. Na cca šedesáté straně je scéna z filmu Vetřelci 1986, kde si roli Vasquezové zahrála Janette Goldsteinová. A kdo film viděl ví co znamenají slova : ty jsi byl vždycky blbec Gormane. Jenette Goldsteinová se na konkurs pro Vasquezovou přihlásila v domnění, že film Vetřeleci je o emigrantech z Mexika. No a tuto chybnou myšlenku si vybrala paní spisovatelka Castrová a napsala o rodině Vasquezové obsáhlý román o nespravedlivém životě mexických přistěhovalců a jejich dětech v roce 2171!

Malá ochutnávka:
Jenette Vasquezová. A ty?
Mark Drake. Dík, že mi pomůžeš. Je to bída, když tu člověk nikoho nezná a neví, komu věřit.
To kurva je, souhlasila. Jestli nám to půjde, můžeme spolu cvičit pravidelně.
Super, řekl znova. Jizva v koutku oka se mu zvrásnila, když se usmál. Jenette uvažovala, z jaké bitky si ji asi odnesl. Ale na tom nezáleželo . . . tohle jí skutečně stačilo.

Pokud se mě ptáte, zda jsou vůbec v této knize Vetřelci, tak odpovídám ano, ale až asi na posledních šedesáti stranách. Jinak vše před tím je jen o utlačování, respektu, krásných mexických a černošských svalovcích, o dobrém jídle a o tom, jaký jsou běloši z Weyland Yutany svině. Tak že se paní Castrové podařilo mi příběh postav v této knize totálně posr . . . znechutil. Nakonec se stalo to, co se vlastně ode mně dalo očekávat. Fandil jsem La Reině, což byla jedna z Vetřelčích královen na planetě Olinka. Tý královny mě bylo strašně líto a chtěl jsem, aby všechny ty lidi pozabíjela, včetně všech mexickej přistěhovalců i s jejich dětma. Ne každý má stejné cíle. Toto je zatím nejhorší kniha v sérii Vetřelci a je mi strašně líto Jenette Vasquezové, protože její odkaz se totálně ztratil v absolutním nepochopení všech příběhů Aliens vs. Predator´s

Citát: Proč se v životě omezovat, když všechny čeká smrt.

105 11.05.2023

Utíkám. Je zima a tma
a já utíkám a mám strach.
Něco tam na mě číhá, ve stínech.
Jde to po mně. Loví mě to.
(Nejnebezpečnější ze všech druhů)

Tento svazek sbírek obsahuje šest povídek. Hned ta první s názvem Nejnebezpečnější ze všech druhů, zabírá skoro celou knihu. Je nejdelší a rozprostírá se na rovných tři sta stranách. Má však ještě jedno nej má nejhorší úvodní list. Kresba není nijak moc povedené a ani poutavá. Jinak je to příběh docela zmatený a tvůrci se tam s tím moc nepárají. Prostě se mi to zas tak moc nelíbilo a snižuji původní hodnocení na tři Hetešáky.
Druhý příběh nazvaný Kořist je povedený dobrodružství. Na černém podkladě teče hodně krve převážně Vetřelčí kyseliny.

Citát: Přestává mě bavit hrát si na oběť. (Neústupní)

Pak následují tři komiksové povídky, každá o délce deseti stran. První z nich Neústupní je povedená, ostatně i Štvanice, následující dobrodružství za to rozhodně stojí. I třetí z těch krátkých povídek je povedená. Krásně kreslená se zajímavým obsahem. Poslední příběh je nejkratším v tomto svazku. Jeho délka činí pouhopouhé tři listy. Všechny povídky v tomto svazku spojuje jedno: Ženy. Jsou tu samozřejmě Vetřelci, Predátoři, dokonce je v jednom příběhu i Predátorka, ale lidské ženy jsou spojnicí všech těchto příběhů. Ženy jako bojovnice, společnice, oběti nebo jen přihlížející. Krom té první, nejdelší povídky jsou všechny příběhy perfektní a nádherně nakreslený.

Zde najdete všechny komentáře k povídkám:

https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/dark-horse-omnibus-vetrelci-vs-predator-omnibus-kniha-druha-43814

Citát: Podívej na to, to není člověk, to je nějaký mimozemský lovec. (Kořist)

105 12.04.2023

Jak hluboké to musí být?
Půda je nasáklá,
hrabání jde ztuha.
A já už hrabu
tak dlouho.

Zatím, co původní Bažináč, od společností BB/Art a Crew, kniha druhá, začíná svazkem #29, je v tomto svazku jako první #28 nazvaný Pohřeb. Ten měl být posledním sešitem v Knize první. Nějak nechápu, proč v tom DC dělá takový zmatek. Ovšem mám dobrou zprávu pro ty, kteří si nestačili pořídit od Crwe druhou knihu s názvem Láska a smrt. Všechno to podstatné totiž najdete v této Knize druhé od DC, vydané pod číslem 62. To prolínání obou vydání v tom totiž dělá jistý chaos, ale teprve když jsem si pořídil všechny knihy, tak mi ta chronologie zapadla na své místo.

Citát: A já vyhrabal prázdný hrob na míru zmizelému tělu.

Tady už je to hodně bizarní. Například kapitola šestá nazvaná POG. To už si říkáte, kam se to ten chudák Bažináč dostal. Dále se zde objevují superhrdinové v pláštích a superpadouši na zabití. Celý ten koncept se mi nelíbí. Bažináče je mi líto a moc vysoké hodnocení tomu nedám. Na konci je však nádherná celostránková kresba. Poté ještě všechny barevné obálky sešitů #28 až #34. No a pak ještě opět jedna malá vložená komiksová povídka. Jmenuje se Bažiníč #1 Tak že raritka pro milovníky. Komentář k ní si můžete přečíst v sekci Části díla u této knihy nebo chvilku zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Citát: Nemusels ji zabít, abych poznal zoufalství.

105 07.04.2023

„B“
bude to v pořádku.
„Všechno to
ze sebe dostaňte.“
„Udělejte to pro nás.“

„B“ se narodil, uvědomil si sám sebe, a prohlásil, že je Bůh. Rozhovor s profesorkou na začátku příběhu je divný. Vyjdou ze dveří „Jeho“ bytu a najednou střih a už „B“ stojí v nějakém podivném přístroji. Nějaký moc rychlej přechod. Pak už je to jen sněti vzpomínek, návratů a bojů. Pravda, děj vás nenechá vydechnout. Ale mám pocit, že tak by to nemělo fungovat. Člověk, tedy čtenář, není bůh a ono to neustálé zabíjení a krev . . . se někdy omrzí.

Citát: V nitru jste musel tušit, co je smyslem vaší existence.

Ty pasáže, které jsou nakreslené růžově až červeně na černém podkladě nejsou vůbec pěkné. Lepší jsou ty se zelenou barvou, zvířaty, domorodci a dalšími skupinami z různých časů. To mi tak trochu připomíná styl „Rahan“. Jinak je to přesně jako děj první. Přeskakování v časech, prolínání současnosti a krev. Všude teče krev. Brutalita zůstala, pojetí vyprávění také. A protože jsem první knize dal tři hvězdy, nevidím důvod, proč svůj „rituál“ měnit.

Citát: Chcete říct, že jste přišel o náš subjekt?

105 25.02.2023

„Jen trpělivost.
Jen trpělivosti je třeba!
Nesmíme vyplašit protivníka,
dokud nebude
úplně v pasti.“

Prosinec 1942

Artur Druhý nechápe, proč gestapo nezatklo všechny, když je ve skupině zrádce . . . Kapitán Kloss přesto opět riskuje, aby spojka s Vroclavskou centrálou odporu zůstala funkční. Jenže do všeho ještě zasáhne žena. Líza Schmidtová je krásná a Kloss se nám tak trochu zamiluje. Tak že napětí, nějaká ta láska a akce. Nejvíc mě zaujal fakt, že se tenkrát tramvajím ještě říkalo elektrika. Kloss se takovou elektrikou projel. Navíc vyřešil krásně případ, i když byl vlastně na dovolený. Paráda.

Citát: Mučení ne vždycky přináší výsledek.

105 13.12.2022

„Gratuluju vám oběma.
Souhlasím s vaším návrhem.
Kloss se zítra může vrátit.
Jeho úkol je skončen.“


Podzim 1939

Tady mi děj připadal hodně nelogický. Dva agenti odporu přijedou do zámku pana hraběte, který zde zrovna ubytoval německého oficíra. Já vím, že to je Kloss, ale oni to nevědí a přesto v dolním patře zámku, proběhne rozhovor s kurýrkou z Londýna a Kloss o patro výš poslouchá. Také jsem si všilm, že časy, datum příběhu, nesouhlasí z příběhem předešlém. I když zdánlivě pokračuje, je mezi tím asi rok rozdílu. A to myslím zpětně. Předcházející příběh se odehrával v roce 1943, ale zde je pokračování datováno do roku 1942 ??? Jinak ani kresba zde nepřinesla nic zajímavého a tak jen tři hvězdy. Poprvé v těchto příbězích jdu tak nízko.

Citát: Ty idiote!

105 04.12.2022

Otevřete! Gestapo!





Druhý díl, druhý příběh je akčnější. Jde tu o život. Dramatické okamžiky jedou jak na běžícím pásu a nové tanky budou brzy dodány. Kapitán Kloss už si zase hraje na poláka, a je v ohrožení.

Malá ochutnávka:
Nařizuji, aby všechny Německé úřady civilní i vojenské poskytly veškerou pomoc oberleutnantovi Hansi Klossovi při jeho akcích.
Plukovník Reiner.

Opět na tu dobu klasická, ale celkem povedená kresba. Obsahově se to nedá komentovat, protože to prostě byla taková doba. Ke konci se to ještě víc zdramatizuje.

Citát: Tentokrát jste měli štěstí. Nepřejte si, abychom se ještě jednou setkali, nebo vás stihne osud, jako vašeho konfidenta...

105 22.10.2022

„Nezasloužím
si žít.
….
...měl by mě
zabít.“

Děj se trochu posouvá. Nová nařízení, nová rozhodování a nové boje. V řadě již osmá kniha začíná brutálním, skoro až hororovým soubojem. Vlastně celý příběh je protkán souboji, krví a hororovými scénkami. Zas jsem si musel povzdechnout a zamyslet se nad tím, jak by to vypadalo v barvě.

Citát: Moji rodinu vyvraždili ghůlové.

Na konci každé kapitoly je vloženo pár příběhů ze života Cukijami. Převážně humorné „vložky“ do již tak brutálního příběhu. Takže si vždy na konci kapitol odpočiňte, zasmějte a teprve pak pokračujte. Co se týče kresby, jsou tu nádherně zobrazené souboje v lese. Tohle se fakt povedlo.

Citát: Tak že ty mě nemíníš zabít?

105 06.02.2022

„Venku číhá temnota.
Bere na sebe
lidskou podobu
a mísí se mezi nás.
Loví nás...“

Na této knize mě uhranula úvodní barevná kresba. (Je to inspektor – kdepak, nepovím) Tak trochu mi připomněla přebal knihy Chlad. Ještě, že ten prst nesměroval dásní až k oku. Ale nemá od toho moc daleko. Jinak obálka vypadá díky tomu strašidelně, ale ne moc krvavě. Naopak obsah příběhu je krvavý dost. Sálá z toho krev, beznaděj, ale i láska a naděje. Taky je to honba za povýšením. Každý má svůj cíl.

Citát: Už tě nenechám bojovat samotného!

Další z těch kvalitních příběhů z pera i hlavy Sui Išida. Akční, kde se neustále něco děje. Čte se to velmi rychle. Až nebezpečně rychle. Musel jsem si to dát dvakrát, protože jsem nějak moc nevnímal kresbu. Jen jsem hltal situace a text. Nečekal jsem, že tato řada bude lepší, než klasický Tokijský ghúl, ale opak je pravdou.

Citát. Tak na krásu!

105 13.01.2022

„Říká se,
že když se ghúl
upne na jedinou oběť,
nakonec
ho to zničí“.

Další Ghúlové, další krev a další láska. Druhá série se celkem slušně rozjela a já jen doufám, že jí to zůstane. Že se díly nebudou houpat jak na houpačce a že zažijeme ještě hodně dobrodružství. Druhý díl RE série mě zatím nenechal na pochybách, že to bude jízda. Hned na začátku se objevují Quinxové a to je vám kolem nich řevu!

Citát: Já mám jen nasytit hlad.

V příběhu se mi líbí pár postav. Z holek je to Hanbee Abara (neptejte se, kam na ty jména tvůrci chodí) 190 cm a jen 79 kilo. Fakt kus. A z inspektorů to je jednoznačně Džúzó Suzuja. Vypadá skoro jako pikatchu. A někdy se i tak chová. Tak že, zase jsem si užíval, i když to není na pět hvězd.

Citát: No jo, tak si dáme nudle....

105 04.01.2022

„Až se spolu
vezmeme,
budeme sledovat
i východy
slunce....!

Obsahuje komiksové sešity Amazing Spider-Man #303 - #309

Peter Parker tu řeší Mary Jane, stěhování a víc a více rodinných problémů. Je to hodně ze života. Ale i tady se najdou padouši. Vlastně o ně není nouze. Jenže Spider-Man tu bere i práci na zakázku a nechá si za to platit. Což je vlastně jen vadou toho, že má ženskou. Všechno je to moc sentimentální a romantické. Vložené souboje jsou už jen takové vynucené, aby to Parker a Jane neměli tak jednoduché.

Citát: Rybí vajíčka? Vy tady asi nemáte párek v rohlíku...?

Kresba je klasika. Nic výrazného, ale také nic, co by nebylo vyloženě ošklivé. Barva decentní, spíše světlejší. Obsahově průměr. Sice je tu opět pestrá škála protivníků a k dobru musím dát, že i méně známých protivníků, ale jako celek to prostě působí průměrně a jak jsem již několikrát psal, i opakovaně. Jen ten únos Mary Jane tomu dodal trochu víc šťávy. Jo, a asi nejlepší je sešit #308 nazvaný Hrůza.

Citát: Já se po tomhle městě plížil, ještě, když jsem byl larva.

105 09.07.2021

Byla to šerá zem,
jenž jak by ve spárech svých
chránila veškeré větry,
oblaka a sny,
jež slunce straní se.

Další z počinů Comics Centra, který mě na jedné straně vadí a na té druhé vítám možnost nebrat do rukou velkou knihu, ale přečíst si příběhy po jednom. Ano, toto je vlastně první příběh z Druhé Kolosální knihy s Conanem. Však na to také v redakci upozorňovali, aby lidi nebyli naštvaní, když si to koupí a pak zjistí, že už to četli právě v tom Kolosálním svazku. Já ten svazek doma mám, ale nějak jsem se furt nemohl donutit jej začíst číst. Zabírá to strašně moc místa na stole, je to těžké, neforemné a čtením se to ničí. Tak že jsem vlastně přivítal možnost, kdy došlo k rozdělení na malé knihy. Toto je příběh první.

Citát: Není příliš chytré nazývat hlupákem Cimeřana s mečem v ruce. (Znamení vlka)

A začneme básní. Jmenuje se „Cimérie“. Taky proč ne, trocha poezie pro barbary v čele s Conanem – to nikdy neuškodí. Tu měl přednést Arnold Schwarzenegger ve filmu Barbar Conan, ale nějak se od toho upustilo. „Jako, sorry, kámo, já jsem barbar, nejdřív praštím, a potom se ptám“. Ano, v úvodním slově nám José Villarrubia omlátí o hlavu nesmyslnost filmů s Arnoldem, ale na druhé straně vlastně přiznává, že teprve filmová verze vyzvedla nad povrch všechny ty komiksové a psané příběhy o legendárním Cimeřanovi. Díky, božský Arníí!

Malá ochutnávka:
Vzpomínám na lesy temné, příkré srázy chlumů chmurně halící, na mračna šedá, olověná, nehybně se klenoucí...
Na temné říčky, vinoucí se ztichle po stráních, na větry pusté, jenž v průsmycích bez ustání špitají...
Za chlumem chlum, za vrchem vrch...
Za srázem další úbočí a všechny lesem pokryté a plné stromů nevlídných tam naše zem kdys ležela...
…..CIMERIE...

Další část básně už si musíte přečíst sami. Opět velmi povedená kresba, temné barvy, zimní zákoutí a v kresbě je vidět i ta všudypřítomná smrt. Tomás Giorello nezklamal a dokázal, že prostě Conana nakreslit umí. Pravda, pomáhají mu v tom Richard Corben a vybarvovač José Villarrubia (měl by děkovat Arnoldovi?). O velké části odvedené perfektní práci můžeme také děkovat Timothymu Trumanovi. Nebýt tohoto scénáristy, který rozumí počinům Roberta E. Howarda, byly by příběhy jen poloviční. Conan Cimerie je opět ponuré, dobrodružné, plné krve, ale pro fandy je to něco úžasného.

Citát: Proč jíst krysu, když můžeme povečeřet koně. (Kletba úplňku)

Trochu mě tam vadili ty vložené příběhy o Conanově dědovi Conachtovi. Kreslí je Richard Corben (R.I.P.), ale mě jeho kresba moc nesedí. Conan je na ní úplně jiný, takový moc hnědý. Vypadá spíš jako nějaký kromaňonec. Corben zde kreslí jen tyto vzpomínkové spin-offi, ale je jich celkem hodně a tak řídne ta kvalitní Giorellova kresba. A za tento počin dávám o jednu hvězdu méně. Vybral jsem několik citátů a vložil je do Cimerie, mistru Trumanovi. Při čtení této dobrodružné ságy jsem poslouchal přízračné Angellore a jejich předlouhé studiové album Rien Ne Devait Mourir z roku 2020.

Citát: Démoni? Nevím, co jsou zač, ale krvácej. (Skrutové)

105 01.05.2021

A než řeknete
nejneobhospodařovávatelnější,
už se nám známá červenomodrá postava
houpe na sítích mezi rozeklanými
Newyorskými mrakodrapy...

Obsahuje komiksy Amazing Spider-Man #194 - #200

Opět se tu čtenář musí obrnit jistou dávkou shovívavosti, protože zase začínáme v podstatě v půlce. Ed Hammond sice v úvodníku tohoto svazku říká, že jsme toho za těch předešlých 200 dílů už zažili dost, ale to on netuší, že nám se do rukou dostávají díly na přeskáčku a my tak nějak tápeme mezi všemi. Neustálé opakování začíná ubíjet a už se těším, kdy se to konečně posune dál.

Malá ochutnávka:
To na mě doktore vůbec nezkoušej, doktore... Neříkej, že jsem šílenej, protože nejsem. Rozumíme si? Nejsem šílenej. Doktoři v base to říkali taky. Ale já vím, že nejsem šílenej. Jasný doktore? Jasný?! Nejsem šílenej!

Co mě však v tomto příběhu překvapuje, je doznání, že muž, který zabil Spider-Manovo (Peter Parker) strýčka Bena – údajně něco u strýčka hledal. A já si vždycky myslel, že Benovo setkání s jeho vrahem bylo v podstatě náhodné. A díky roztříštěnosti Hachette se tu Spíďa setkává s BlackCat vlastně poprvé. Jenže čtenář už jí zná, setkal se s ní v dřívějších příbězích od jiných autorů.

Citát: Opravdu tě nechci zabít, ale udělám to, pokud se mi budeš plést do cesty!

Když si tak nějak rychlostně prolistujete celý svazek, padne vám do oka, kolik prostoru tu zabírá veselá barva. Scénárista Marv Wolfman se snažit o co nejmenší počet slov na stránku a někdy mu to i vyšlo. Opět se sem vrací protivníci, jako je Kingpin nebo Mysterio – ano, stále to samé. Kreslíři Keith Pollard, Frank Giacoia nebo Sal Buscema celkem příjemně kreslí, a tak nám tu vzešel klasický Spider-Manovský svazek sedmero sešitů. Jen třešničku na pomyslném dortu doplňuje velmi povedený sešit #200 s přispěním legendárního Stana Leeho.

Citát: Černé kočky nosí smůlu.

105 15.04.2021

Ty... ty jsi Batman.
Vedeš tuhle válku už léta.
Ale teď jsme tu my.
A... Jestli ji vedeme špatně...
...ukaž nám, jak ji vést správně.

Další v sérii darovaných knih pod stromeček. I když, tohle je už jiná liga, než Liga Spravedlnosti. Batmana ve své podstatě totálně nesnáším. Ale, abych si pořádně připomněl, proč ho vlastně nemám rád, je potřeba si čas od času o něm něco přečíst. Už jen, když se podíváte na titulní obálku – no, já bych to nekoupil. Batman ve své plné kráse. No, schválně, kdy jste ho viděli se usmát? Oni jsou Gotham, on je Batman, a tady končí sranda.

Citát: Přišels pozdě! Změnu ročních období nezastavíš!

Kresba v tomto svazku mě nebere. A hlavně, střídá se tu strašně moc kreslířů. Celek je nevyvážený, a ve své podstatě převládá tmavě hnědá a černá barva. Čekal jsem, kdy nad Gothamem vyjde Sluníčko nebo alespoň, kdy zahlédnu osm žlutých motýlků, a nic. Ani jeden motýl. Alespoň černý, ale ne, jen nějakej černej netopejr. Vlastně tři. Jo, ano, na počátku bylo Slunce, ale jen asi na dvou stránkách. Bez motýlků.

Malá ochutnávka:
Měli bysme mít bojový pokřik třeba „Gothamovi spolu“
...„Batman jde vždycky do akce beze slov“.
Nemusíš dělat všechno, co on. Kdyby skočil z mostu, skočil bys taky?
...“Já lítám, to je něco jiného“.
No, a podívej se na sebe.

Obsahově je to Batmanovská klasika. Vznikne konflikt, ON ho začne řešit. Nejdřív má problémy, sem tam u toho někdo hekne, nebo se přidají Gothamovci, pak se Batman nasere a začne mela. U příběhu se ani jednou nezasmějete, všechno je to až moc vážné, uřvané, zuřivé, tmavé, a ano, i krvavé. Ale jako celek to na mě působí hodně deprimovaně. Ne, nečetlo se mi to dobře. Dva hodně a sytě žluté motýlky, ať to trochu prosvítí. Tak ne, půl motýla ještě uberu.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )

Citát: Gotham city neustále upadá do zmatku.

105 10.03.2021

HARLEY VÁM HELFNE!
Volejte 1-555-555-0069
Prohlášení:
Toto není eskortní služba.
Jiný číslo nám nenabídli. Vopravdu. (Pták se zlobí)

Zde zaznamenáváme jednu moc zásadní změnu. Odešel jak hlavní scénárista tak i kreslíř. Nahradili je Frank Tieri za scénář a Inaki Miranda a Mirka Andolfová za kresbu. Hlavní aktéry, kterými byli Jimmy Palmiotti a Amanda Connerová, to už přestalo bavit a odjeli do Vegas na dovolenou. Musím však uznat, že jak Inaki Miranda tak i Mirka Andolfová kresbu zvládají. Stále je dost podobná té od Connerové.

Citát: Když vám horská dráha nedělá dobře, tak na ní nelezte! (Na pálce)

Se scénářem už je to pochybnější. První příběh, vložený do dvou sešitů a nazvaný „Na pálce“, byl dobrej. Tak trochu šmrncnutej hororovým napětím se povedl. Z druhým, „Pták se zlobí“ už mi to moc nešlo. A to asi hlavně proto, že je v něm Pinguin. A ptáte se proč ho nemusím? Vůbec se mi nelíbí zmutovaní ptáci, jako jsou Maurice a Pierre. Ten muzikant za to nemůže. Třetí příběh „Babi Harley“ ani nebudu rozebírat. Byl strašněj.

Citát: Co mi to teče z ucha? Je to krev? (Pták se zlobí)

Vlastně tři příběhy, které obsahuje tento svazek, jdou postupně dolu. A ten poslední už vůbec za nic nestál. Více informací najdete v mých komentářích ke každé povídce zvlášť. Najdete je v sekci „povídky“ u této knihy. Ale svatá prostoto, to snad už víte sami! Pří čtení tohoto svazku jsem poslouchal dívčí skupinu Burning Witches - Dance with the Devil (2020) a neznělo to vůbec špatně.

105 24.12.2020

„Prosím, uřízněte mi
jako první ty uši,
ať už ty vaše kecy
nemusím poslouchat!!“
(Volte Harley)

U těchto příběhů se držím jen díky dvoum věcem. První je fakt, že tuto sérii kupuji pro někoho jiného a mít jí doma a nepodívat se, by byla pěkná blbost a ignorantství. Druhou věcí je fakt, že se mi strašně líbí styl, jakým je to nakreslené. John Timms, Mirka Andolfová, Michael Kaluta a další, kteří se v sérii střídají, mají stejný styl, který má tolik shodných aspektů, že mnohdy ani nepoznáte, kdo z nich je právě na tahu. Celkově je kresba velmi povedená.

Citát: Ale no tak. Podporuješ jí proto, že je kus. Jen to přiznej. (Volte Harley)

O scénáři už se to samé říci nedá. Všechno je jak na vlnách. Jednou je příběh perfektní, že musíte zatleskat, ale pak otočíte na další podpříběh a žasnete, kam se podělo to nadšení, které jste měli při předcházející kapitole. Ne jinak je tomu i v tomto svazku. Pravdou však je, že je scénář převážně v rukách Amandy Connerový a Jimmyho Palmiottiho. Ti, příběhy opouštějí jen v časech, kdy jim dobrý příběh vydělá dost peněz na delší dovolenou. Ale když prachy dojdou, zase se vrací.

Citát: Páni, já hurikán ještě nikdy nezažil. Jak zlý to může být? (Soustrasti)

Nakonec, bohužel, byly příběhy s politikou asi to nejlepší v tomto svazku. Vůbec se mi nelíbila povídka Soustrasti a poslední příběh byl už jen taková šaškárna. Více podrobností, více citátů, nějaké ty ochutnávky, více názorů a více informací najdete v kolonce „povídky“ u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

105 20.12.2020

„Jen co ta pohroma udeřila,
začaly jste si syslit všechny šampóny.
Byl jsem v supermarketu kde ženský nechaly
celý řady konzerv netknutý, ale kompletně
vybílily oddělení „péče o vlasy“.

Zvláštní vydání sice tak trochu zavání novinovým článkem, který v tomto příběhu vydá jeden bulvární plátek, ale název tohoto svazku má dvojsmysl. Jedná se tu totiž o spousty flashbacků, vraceček do minulosti. A všechny ty návraty nám vlastně základní děj nějak moc dál neposouvají. Vlastně, loď na které se Yorick plaví, přistála v Sydney a zůstane tam všech šest sešitů. Tedy „zůstala“ v uvozovkách. Jak jsem řekl, dost se tu opět zaobíráme minulostí. Ale zase se tu dozvíme dost důležitých věcí, a některé jsou docela zásadní.....

Malá ochutnávka:
Jak to, že kluci mají knoflíky ne jedný straně a holky je mají na tý druhý?
„No, dámy mívaly na oblíkání služebnictvo, takže když byly knoflíky nalevo, šlo to služce, která byla pravák, snadněji. Kdežto páni tenkrát nosili kordy, tak že levá strana kabátu musela jít přes pravou, aby se jim, když tasili, zbraň o nic nezachytila“.

Kresba opět neurazí a i když se tu střídají tři tvůrci, jejich styl není tak moc rozdílný, že by to kazilo celkový pohled. Jenže nic významného nikdo z nich nenakreslí. Malba je nevýrazná, jednorázová a ničím nevyniká. Je to prostě styl na který si zvyknete a moc vás nevyvede z míry, pokud se někde změní barva nebo se víc zaplní nějaké to komiksové okno. Jak jsem však už někde psal, tento příběh ani není tak o kresbě, jako spíše o obsahu a dobrodružství.......

Citát: Na každým vyhynutí je něco dobrýho, co?

105 16.11.2020

Před dávnými časy, v předaleké Galaxii....
...zuří vesmírná občanská válka.
Aliance odvážných bojovníků za svobodu se vzepřela
tyranii a útlaku děsivého Galaktického impéria.
Toto je jejich příběh!

Tento svazek čítá 27 (dvacet sedm) povídek. Ke všem jsem napsal komentáře, přidal malou ochutnávku a nějaký ten citát. Najdete je v kolonce „povídky“ u této knihy.

#1 - #6 *****
Je to nádhera. Má to snad stejné barvy jako byly použity ve filmu. Na ploše se neustále něco děje, řeší nebo se střílí. Han Solo opravdu vypadá jako Harrison Ford, Millennium Falcon září na hvězdné obloze a kecy robota Artoo Detoo jsou stále k popukání. Je to radost, číst tyto příběhy. Události odehrávající se v povídkách #1 až #6 skoro do detailů kopírují filmové verze George Lucase. Stává se pak faktem, že čtenář, který filmy viděl, už se nezaobírá okolnostmi komiksového děje, ale děj samotný si prostě užívá. A vzhledem k tomu, že viděl filmy, je pak nadšen z toho, že dokáže i děj předvídat. Strašná pohodička..... Napětí se, sešit od sešitu, stupňuje. Světelné meče kmitají, lasery neúprosně drtí povrchy kosmických lodí a malých stíhaček, hláška střídá hlášku a hudba temně zní. Dokonce jsem viděl i žluté motýlky, bylo jich osm. Kde se tu vzali ví snad jen Darth Wader a „síla“.

Citát: Polohu máme správnou. Jen tu není Alderaan! (#03 - Hvězda Smrti)

#7 - # 10 ***
Jenže pak se objevují „Nové planety, nové příběhy! a hned od #7 se mi to zas tak moc nelíbí. Tvůrci si jako příklad berou film Sedm statečných a několik sešitů se tomuto westernovému příběhu věnují. Události na planetě Adubu-3 mě moc neoslovily. Málo vtipu, jen trocha dobrodružství, prostě celkem nuda. Všem těm sešitům z Adubu-3 dávám tři motýlky a to hodně vybledlé motýlky. Strašně jsem se těšil až tyto události budou dořešeny a tvůrci se zase vrátí ke hvězdám. Raději nějakou bitvu v daleké, předaleké Galaxii, než králíka v poušti. Ano, součástí osmi statečných je i Jaxxon – metr osmdesát vysoký králík, který radši ohlodává kosti, než chroupe mrkev.

Citát: Vítězi jsou ti, kdo zůstali stát. (#08 Osm za Adubu-3)

#11 - #15 ****
Příběhy z vodní planety v systému Drexel nejsou špatné, i když se neodehrávají ve Vesmíru, jsou dobrodružné, je tu epická finální bitva, trochu lásky a smutnější konec, než by si to zasloužilo. Je to slušně napsané, pěkně nakreslené a má to příjemné barvy. Navíc finální epická bitva s Dračími jezdci je úchvatná. Není to stoprocentní dobrodružství, ale za čtyři hvězdy to ujde.

Citát: Proč to neřekneš bez těch ošklivých dodatků o mém charakteru?! (Duel mezi hvězdami #15)

#16 - #23 *****
Jeho nástrojem jsou smrt a zkáza! Jeho terčem Vesmírní válečníci! Jmenuje se Valance a je Lovec! Nemá rád roboty a nosí s sebou velké tajemství. A dal si za úkol zlikvidovat C-3PO a R2-D2.
Tohle bylo na úrovni prvních sešitů. Napínavé, akční, smrtící a zdařile nakreslené Akorát mě dost naštvalo, že Lovec, Valance tu nedostal tolik prostoru, jak by si čtenář myslel a přál. Ale i tak jsem tomu dal pět hvězd.

Citát: A teď fofr! Vezmeme to načisto... ať nikdo nepřežije! (Lovec! #16)

#24 - #27
Jsme opět u Yavinu. Další nebezpečí pro tuto planetu a její měsíce. Jenže je v tom i něco jiného. Nějaká konspirace nebo snad schovaná Imperiální základna. Těžko říci. Ale mě tak trochu zklamalo, že se naši hrdinové nevydají raději někam do...třeba do nějaké daleké, předaleké Galaxie. Ale, to ne, oni se musí vrátit. Musím však přiznat, že příběhy z této lokality jsou akční a plné soubojů, prolhanosti i lásky. A konec, který vlastně není koncem nás žene do dalších nebezpečí-

Citát: Droidi a lidé se takhle nechovají. Nepokládají život jeden za druhého! (#27 Návrat lovce)

Pokud máte zájem přečíst si i komentáře ke všem povídkám v tomto svazku, tak zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261


…...................................POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ................................

105 12.10.2020

I vylil Hospodin na Sodomu a Gomoru
z nebe déšť síry a ohně...
A vyvrátil města tato,
i všechno okolí jejich,
i všechno obyvatelstvo měst těchto.

Mám trochu prokluz v knihách Arnošta Vašíčka a tak přidávám pomalu, ale jistě. Toto je další z jeho tvorby. Několik témat, nějaké záhady a hlavně zde, pan Vašíček přidává i své teorie. To je právě to, co mi chybělo v knize předcházející. Tady se nebojí přidat polínko do ohně a dokonce si své teorie i obhajuje. Osm námětů, několik záhad a pár vysvětlení, kterým však nemusíte věřit. Záleží jen na vás, do jaké krajnosti zajdete.

Malá ochutnávka:
V dávných dobách žily na Zemi podivné bytosti. Obři i trpaslíci, kříženci lidí a zvířat, mořské kreatury s hlavou člověka i tajemná stvoření, která sestoupila z hvězd. Fascinující zprávy o výskytu těchto stvůr se dochovaly doslova na celém světě a byly dlouho považovány za pouhou báji. Některé archeologické objevy ale naznačují, že naši planetu skutečně obývali velmi zvláštní tvorové.....

Asi nejvíce záhadný je článek na téma Létajících špionů. Hlavně to přirovnávání z Rumburakem jsem náležitě ocenil. Každá pohádka má své temné kořeny. Článek, který mě nejvíce zaujal je ten o bludných lodích. Ano, také mám rád Piráty z Karibiku, ale tohle je tak trochu z jiného rumového soudku. Rozhodně jsem se u této knihy nenudil a těm, kteří pana Vašíčka moc nečtou, mohu pro svou umírněnost, doporučit.

Citát: Nikdo tedy netušil, jak byla ta podivná věc vyrobena.

105 19.09.2020

Sražený autem,
nadopovaný oblbováky
a ještě postřelený?
Ne, nemáš dneska dobrý den,
Spider-Mane.

Obsahuje komiksy Marvel Knights: Spider-Man #1 - #6

Po rozbalení jsem skoro zaplesal. Kresba je parádní. Manželská dvojice Terry & Rachel Dodsonovi to mají zmáklé. Tohle vypadá na temnější příběh než jak naznačuje obálka. Celý příběh na černém podkladě, tak se mi to líbí. Tak tedy vzhůru Dolů mezi mrtvé. Další příběh Spider-Mana alias Petra Parkera, a opět tak nějak z jiné reality a jiného úhlu pohledu. Zde například teta May ví, že je Parker Spider-Man.

Citát: Všiml sis, že v našich kruzích mají lidé ve zvyku vstávat z mrtvých?

Scénáristicky to však nebylo tak dobré. Už jen ta snaha vložit do příběhu známé Avengers, jako je Iron Man, Kapitán Amerika nebo Nick Furi. Ono, totiž, místo toho, aby Spider-man hledal svou unesenou tetičku, tak místo toho škemrá u všech superhrdinů, aby mu pomohli. Faktem je, že na něj serou, ale i tak měl scénárista nutkání tam všechny ty postavy propasovat (propašovat). Má je tam, ale bylo to zbytečné.

Malá ochutnávka:
Na vteřinu mě napadlo, co asi takhle v neděli ráno dělají normální lidé.
Rozespale zíraj na své budíky? Tulí se ke svým ženám? Láme jim žebra starý rodinný přítel navlečený do gumového kostýmu?
Nebo to mám takhle jenom já?

Vybral jsem sedm citátů a už je má Mark Millar na svém profilu. Při čtení jsem poslouchal skupinu Mötley Crüre a jejich dvě první studiová alba 1982-Too Fast For Love a 1983-Shout At The Devil. Sečteno a podtrženo: Perfektní až noirová kresba, část velmi povedených akcí, pár dobrých záběrů, ale jinak pokulhávající scénář. Například ta anabáze u X-Menů – no nebylo to trapné? Bylo!

Citát: Jsem superhrdina. Nikdy to není tak špatné, jak to vypadá.

105 09.07.2020