Thalin Thalin komentáře u knih

Padesát odstínů šedi Padesát odstínů šedi E. L. James (p)

Odjakživa nerada kritiuju něco, co neznám a jen proto jsem si tuhle knížku přečetla. Ten ztracený čas, co jsem nad tím strávila mi už nikdo nevrátí, i když mi to netrvalo dlouho. Na knížce je jediná dobrá věc a to je ta, že se přečte rychle, protože je neskutečně primitivní, mozek se nemusí vůbec snažit. Neustále se opakující slova a fráze, věčné kousání do rtu a naprosto iritující gymnastické umění vnitřní bohyně, která umí jen metat salta dozadu. Do toho všeho neskutečná tupá a naivní Anna, která v životě nejspíš neviděla chlapa, ani žiletku, ale sotva ji pan úžasný odpaní, už prožívá orgasmy, jako na běžícím páse. Ani jedna postava mi nebyla vůbec ničím sympatická, nehledě na ty přehnané situace, věčná starost, aby Anna neumřela hlady a neustálá ukázka bohatství. Anna něco nemá? Nemožné, hned jí to koupíme a vezmeme na výlet vrtulníkem...
A pak kapitola sama o sobě bdsm. To mě, jakožto příznivce tohohle, dost urazilo. Charaktery se míjely rysy typickými pro tyto role. Už vidím dominanta, který se otravuje s někým, jako je Anna, s někým, kdo k tomu sám od sebe netíhne a ještě pak bulí, když dostane na zadek. Ne, ne a ještě jednou jedno veliké ne. Ke konci jsem už musela v podstatě přeskakovat, protože mi to vypalovalo díru do sítnice.Na další díly fakt nemám žaludek, přečetla jsem to, abych si udělala názor a nikdy víc.
Ale musím uznat jedno, je to masochismus, tohle přečíst a je s podivem, že jsem se do toho pustila, protože holduji spíš té druhé straně. A je teda pravda, že musím uznat autorce jedno. Chce to fakt talent popsat tolik stránek, takovýma sra*kama a ještě to roztahat na tři díly a oblbnout tolik lidí.

05.02.2015