Thalin komentáře u knih
Neměla jsem vlastně žádné očekávání, když jsem se do knihy pustila a ze začátku mě i dost bavila. Ale pak se to nějak změnilo, přibývali pro mě nudné postavy a některé věci se zbytečně moc okecávaly a děj se táhl. Nebudu lhát, začala jsem přeskakovat. Hlavní postava mi to neulehčovala, nějak mi nebyl sympatický. Takový Šarlej mě bavil víc. Nejsem si jistá, jestli sáhnu po dalším dílu.
Myslela jsem si, že druhý díl bude třeba lepší, ale nebyl. To neustálé porovnávání a přirovnávání k Mass už začíná být fakt otrava. V čem tam sakra vidíte podobu? Hlavní hrdinka je nudná, naivní a místy až dost hloupá. A z relativně vtipného hlavního protagonisty z jedničky se tady vyklubal agresivní úchyl. Už u pasáže "Za svoji zálibu v násilí se nemusíš stydět. Ne přede mnou. Neříkal jsem ti, že mě to vzrušuje?" jsem s protočením očí tušila velký špatný a to se nezměnilo.
Každá druhá jeho věta mířená k Poppy je víceméně sexuální narážka nebo slizárna. Hlavně jeho neustálé omílání, jak ho její agresivita, ať už fyzická nebo slovní, rajcuje. Neuvěřitelně mě štval a veškeré sympatie k němu se pohřbily kilometr pod zem. A mohly za to právě jeho neustálé sexuální narážky, jak od nadrženýho puberťáka a jejich otravné pošťuchování a rádoby vyhrožování. Ne fakt, kolikrát chtěla Poppy někoho zapíchnout? Už v půlce jsem měla sto chudí řvát, ať to sakra udělá a jen o tom pořád nemele.
Děj se táhl, prvních sto stran se de fakto jen dohadují, zda si ho vezme nebo ne, pak se pokusí vzít roha, nejdřív ho hrozně nenávidí, pak s ním leze do postele a neustále se vlastně jen dohadují a debatují o ničem...
Já nevím, prostě mě to nebavilo, nic moc se tam nedělo, kromě neustálých záminek, aby na ni mohl Casteel sahat. Autorka asi nezná jiné části lidského těla než boky a dolíčky (A nesmíme opomenout popisky jeho dokonalého tělo. Bez toho by to nebyla správně napsaná kniha, kdyby mužský hrdina nebyl z kamene vysekaný Adónis. A dolíčky, hlavně dolíčky, těch není nikdy dost.) A jinou frázi než "pro lásku boží"...
Ze vztahu hlavních hrdinů se akorát stalo neustálé popisování toho, co jejich tělo zrovna dělá a jak jsou hrozně sexy. Jednička mě kdo ví jak neohromila, ale pořád se to ještě dalo a místy mě to i bavilo. Tohle jsem ale vyloženě protrpěla. Z oslovení "princezno" a narážek, jak ho vzrušuje a co by s ní chtěl dělat, jsem už měla už v půlce osypky. Ale dle hodnocení je tohle přesně to, co se dnes od knih očekává. Nebo to alespoň očekává dívčí osazenstvo. Co na tom, že tomu chybí děj že...
Veliké zklamání.
Musím říct, že jsem byla zklamaná. Film jsem viděla a člověk většinou čeká, že kniha bude lepší. Tady ale platí, že film je prostě lepší než kniha. Děj se poměrně táhl, na to jak je kniha krátká. Měla jsem ji přečtenou za chvíli a překvapilo mě, že drtivou část knihy se nic moc neděje. Není vůbec škoda, že myšlenkové pochody Thea ve filmu nejsou, tady mě dost nudily. Kniha až ke konci dostane spád, jak na horské dráze a bum, je konec. Jako by to chtěla mít autorka rychle z krku. Téma je zajímavé a místy to má děsivě post apo myšlenky, ale zpracování je prostě, jednoduše řečeno, nuda.
Neotřelé, vtipné, krvavé. Od poloorků nečekáte slušné chování, distingované projevy nebo humor. A taky ho tu nedostanete. Jsou to trošku hovádka, co myslí na sex, řežou se hlava nehlava, mají občas primitivní humor a jezdí na velikých prasatech. A funguje to. Knížka se četla sama, bavila jsem se, i když bych možná omezila veliký počet bitek, které se mi pak už slévaly dohromady. Ale jinak fajn fantasy četba.
Jednička mě vážně bavila a zhltla jsem ji. Humor, neotřelé prostředí, nějaké to násilí, i když se to trošičku pomaleji rozjíždělo. Jenže tady jako kdyby to jelo většinu knihy se zataženou ručkou. Četla jsem ji dlouho, odkládala ji, místy mě to moc nebavilo. Hrozně se to prostě vleklo. Přišlo mi, že děj lítá ode zdi ke zdi a za půlkou vám dojde, že se toho vlastně moc nestalo. A Nady mi bohužel zrovna k srdci nepřirostla už v jedničce. Tady má mnohem větší roli a můj názor na ni se nezměnil. Jsem trošku zklamaná. Možná, za nějakou dobu, se mi to napodruhé bude líbit víc, ale teď je to spíš průměr.
Českým autorům moc nedám, ale protože se mi film líbil, zkusila jsem i knihu. Očekávání jsem neměla moc veliká, ale kniha (Nebo spíš povídka? Vzhledem k délce...) se dobře četla, za chvíli jsem měla hotovo a rozhodně se mi líbila. Vlastně nemám co vytknout.
Zprvu jsem se bála, že mi kniha nesedne a nebude se mi líbit, i když jsem na ni čekala dlouho. Začátek se totiž vlekl, motalo se tam hodně postav a vlastně nic moc nebylo vysvětleno. Až do vraždy smečky, kdy Bryce trošku dospěla a přepnula z té párty pipky do vlastně sympatické holky s dobrými poznámkami a myšlením. Byla tam akce, humor, mezi hlavními postavami byla chemie a dobře se špačkovali. Že tam nebyly takřka žádné sexuální scény mi vůbec nevadilo, vlastně mi to tam dost sedlo. Teď si jen počkat na druhý díl a odolat nečíst všechny ty spoilery a nadšené reakce ve fórech a skupinách z jiných zemí, kde už vyšel.
Od knížky jsem dostala to, co jsem vcelku očekávala. Už podle popisku snad nikdo nečeká nabytý akční děj. Prostě oddechovka, příběh obyčejné holky, dělající obyčejnou práci do které skočí události války. Sice mi chvíli trvalo se začíst a začátek mi přišel dost vleklý a o ničem, ale nakonec mě to docela bavilo. I když ta "romantická" linka mi tam nějak nesedla, nevěřila jsem jim to.
Podle popisku jsem čekala jen další předvídatelnou oddechovku s charaktery podle šablony. (Protože mi přijde, že poslední dobou jsou hlavní postavy takových knih skoro stejné. Nejčastěji ve scénáři On: bohatý, arogantní sexy šéf, Ona: odmítavá pipka, co teče při každém pohledu na něj a dělá jedno stupidní rozhodnutí za druhým. Většinou zasazeno do prostředí nějaké firmy... prostě nuda)
Ale prostřední podobné SOA bylo příjemnou změnou a nebylo to jen odfláklé stylem "Děláme i nelegální věci" kde nebylo nic vysvětleno, jak mnohé autorky dělají když vezmou atraktivní prostředí, ale nic o něm neví a neumí to rozepsat. Krimi zápletka byla taky fajn a bylo to psané čtivě a nebylo to nadstavované tunou sexuálních scén.
Bryce nebyla jen další naivní pipina a on rádoby hrozně drzý a arogantní vůl, co je pořád popisovaný jako sex na klacku, ovšem bez špetky charakteru. Takže mi po dlouhé době nelezl žádný z hlavních hrdinů na nervy. Jo, nějakému tomu klišé se to nevyhnulo, hlavně u popisků sexuálních scén nebo toho, co je na tom druhém zrovna sexy, ale jinak mě to bavilo. Což je co říct, poslední dobou tyhle knížky dočítám s otráveným protáčením očí, protože je to pořád na jedno brdo. Trošku mi jen vadilo její neustálé "Nemám tě ráda" potom, co si na něm zajezdila. Ehm, Jasně holka...
Ale jinak to bylo fajn, až na ten nedotažený konec, necítila jsem z toho dostatečnou satisfakci a finální idylka na mě působila trošku jako klišé.
Ještě, že jsem se nenechala zklamat druhým dílem, který mě zrovna moc nebavil a vlastně jsem se nutila ho dočíst. Tohle mě bavilo hodně. Splnilo to moje očekávání.
Veliké zklamání. První díl mě vážně bavil, ale s každým dalším mi to přišlo jen jako slátanina bez děje, která místy nedávala absolutní smysl a ztrácela jsem se v tom.
Četla jsem souběžně se seriálem. Některé věci jsou sice v seriálu dost podobně, v jiných se rozchází, ale v seriálu jsou bohužel lépe vysvětleny. Což by mělo být naopak. Při čtení jsem si pokládala mnohem víc otázek ohledně děje, než tomu bylo u seriálu. Konec mi přišel takový odfláklý, nijaký. Trošku mě to zklamalo.
knížka mi byla doporučená a vychválená, jako vtipná a hrozně dobře napsaná. Asi to mělo za následek moc veliká očekávání, která nebyla naplněná. Uznávám, že měla pár dobrých momentů, ale jinak mě její čtení zase tolik nebavilo, žádná postava mě nezaujala a po pár týdnech jsem si nebyla pořádně schopná vybavit, o čem vlastně byla.
(SPOILER) Pořád si pamatuju, jak mi Nicol lezla svým chováním na nervy a to i po letech. Měla dobrý smysl pro humor, ale dělala naprosto stupidní rozhodnutí. Nechat se zacvičovat v sexu od kluka svojí sestry? To je ale dobrá duše ten kluk, jak by mohla říct ne, na takovou ochotnou a milou nabídku? Nakopnout je oba a toho facana od sestry si jen zasloužila.
Je to už hodně dlouho, co jsem trilogii o Radce četla, ale pořád si pamatuju děj a dokonce i nějaké pasáže, což se mi nestává často. Bavilo mě to, i když mi sama Radka ze začátku lezla dost na nervy. To měl být sice účel, ale knížku jsem kvůli tomu četla déle, než pro mě bývá běžné.
Peklo je jedna z mých nejoblíbenějších knih a to jsem na ni narazila úplnou náhodou, když jsem před cestou vlakem hledala v antikvariátu něco malého do kabelky.. Ano, je to složitá kniha, může se i hůře číst. A většinu obsahu tvoří vnitřní monolog hlavní postavy, jeho úvahy a následně hovory lidí, do kterých se ale on nijak nezapojuje, protože je jen tichý pozorovatel. Dnes už by ale jen těžko podobným stylem někdo napsal takovou knihu. Kniha je plná úvah, metafor, přemítání nad bytím a smyslem života. Proto chápu, že pro mnohé je obtížně čitelná a náročná, možná i nudná. Ale mě se hrozně líbí forma, kterou autor používá. Četla jsem ji několikrát a vždy si tam najdu něco nového.
Já nějak nevím. Přišlo mi, že se k sobě ti dva nehodí a táhne je k sobě jen ta citová rána. Nesedělo mi to. Taky jsem marně přemýšlela, na základě čeho vlastně Tristan dostal prakticky od celého města nálepku hajzlíka. Z těch neustálých varování a popisku jsem čekala minimálně bývalého kriminálníka. Neustálé předbíhání, kdo je víc zlomený, mi taky nepřišlo moc uvěřitelné. Postupně mi to pak souběžně s jejich vztahem přišlo zkrátka moc přeslazené, neustálé vzpomínání a řeči o lásce v každé druhé větě...
A další hvězdičku ubírám za nejlepší kamarádku hlavní hrdinky. Ta mi vyloženě lezla na nervy. Neumím si představit, že bych měla povahu jako Elisabeth a za kamarádku bych měla tohle pubertální střevo, co jen řeší sex a dává přezdívky pérům. V patnácti ok, ve třiceti nic moc. Přišlo mi, že jejím prostřednictvím se autorka snažila do jinak smutného a dramatického příběhu vnést humor, ale mě povětšinu času přišla jen trapná.
Hlavní zvrat mě nepřekvapil. Vlastně to bylo trošku klišé a konec zrovna tak, dost očekávatelné. Holt jsem čekala něco trošku jiného.
Na Emmu jsem se vrhla, protože Austenová přece nemůže zklamat. No bohužel. Já nevím, co přesně byl její záměr s touhle postavou, ale nesedlo mi to. Emma nepůsobí jako milá a chytrá dohazovačka, ale jako poměrně arogantní, sobecká a domýšlivá osůbka, která se ostatním vrtá v životech, protože se nudí a ještě si myslí, ž to dělá pro jejich dobro. I když kolikrát udělá přesný opak. Asi proto, aby se z takových chyb tedy mohla nakonec poučit, ale kdyby nebyla takový snob, nemusela by je vůbec dělat. Zasloužila by spíš ohnout pře koleno, vyhrnout všechny sukně a spodničku a dostat za svoje chování pár výchovných.
K téhle knížce se jednou za čas ráda vrátím. Mám zkrátka ráda tenhle styl a tu dobu, v které se děj odehrává. Ze všeho nejraději mám vždycky ty momenty, kdy pan Bennet nějakou oklikou setře svou ženu. Elisabeth je podle mě skvělá postava s charakterem, je chytrá, pohotová a lehce hádává, což se v tu dobu moc nenosilo, ale k ní to zkrátka sedlo. Darcy mi nikdy zase tolik nesedl, ale jejich neustálá setkání a rozhovory ano. Mám tu knížku zkrátka ráda.
Asi jsem čekala něco docela jiného. Nechápu přirovnání k Tolkienovi. To se vzalo sakra kde? Ne, to tam opravdu nenajdete. Svět a společnost je sice docela propracovaný, ale autor má neustálou potřebu vysvětlovat kastovní systém, jak co funguje a proč a to je poměrně nuda.