Thanyss komentáře u knih
Dům spánku mě velmi mile překvapil. Příběh je natolik odlišný od toho, co jsem doposud četla a přesto si získal mé sympatie. I když tu netečou potoky krve, autor buduje napětí velmi dobře, přesto jemně. To, co vás nutí číst dál je vše prostupující tajemství, kterému prostě chcete přijít na kloub.
Ukázka toho, co je člověk ochotný udělat pro svou životní lásku navzdory na první pohled nepřekonatelným překážkám. Příjemný a osvěžující čtenářský zážitek!
Proti Maxi Havelaarovi by se toho dalo namluvit mnoho. Že je to zmatená a neucelená směs stylů, že příběh drží pohromadě značně vachrlatě, že postavy jsou buď černé nebo bílé...
Ale vem to čert, ono to prostě dohromady funguje více než dobře. Je mi jedno, že se střídají vypravěči, že prózu střídá poezie, satiru romantika a naivitu bezpáteřnost. Výsledek je totiž přesně takový, v jaký ve své době autor doufal - pobuřuje, otevírá oči, křičí o nelidském zacházení s koloniálním domorodým obyvatelstvem a k tomu používá prosté a jednoduché výrazy, které však přesně tnou do živého.
Vraťte se do časů, kdy Holandsko spravovalo Jávu a okolní ostrovy a pod svou nadvládou utlačovalo místní obyvatelstvo otrockou prací pro vyšší produkci kávy a dalších exotických komodit. To vše pod zdánlivým dohledem nizozemských úředníků, kteří se zavázali, že budou Javánce chránit. Ve skutečnosti však jen mhouřili oči a skládali dohromady nic neříkající hlášení o klidu v kolonii. Zprávy o hladomorech a povstáních se měnila v optimistické noticky o spokojenosti obyvatel.
A do tohoto prostředí přijde naivní Max Havelaar, který si svou přísahu o ochraně a spravedlnosti pro Javánce vezme cele k srdci a chce proti útlaku bojovat svými skrovnými silami. S důvěrou ve vyšší úředníky, kteří představují holandskou vládu.
Don Quijote svlékl brnění a přestěhoval se na Jávu, kde našel další větrné mlýny, s nimiž se rozhodl utkat do posledních sil...
Ale jo, taky občas zabrousím do podobných vod románů pro ženy, i když se to nestává často. Cesta u řeky se četla dobře, chlap byl typický alfa-samec s komplexem anděla strážného, ale to jsem tak nějak čekala. Co mě sympaticky překvapilo, byla hlavní hrdinka Lucy - nešla mi na nervy. I ta akční stránka příběhu se dala, když jsem trošku přimhouřila očičko.
Ve výsledku je Cesta u řeky takový kříženec mezi thrillerem a romanťárnou, od každého má trochu a nakonec se to nečte vůbec špatně. Na zabavení to bohatě stačí, aniž by se vám při tom přílišně protáčely panenky nad nesmyslností nebo přehnaností některých scén.
Netradiční pohled na druhou světovou válku. I přes svou komornější atmosféru vás dokáže příběh chytit za srdce a předvést vám válečné útrapy pronásledovaných Židů. Prostřednictvím malého židovského chlapce Huga, kterého schovává u sebe v kumbále mladá prostitutka Mariana, si prožijete chvíle samoty i strachu. Na téma této války toho byla napsáno sice již spousty, ale autor si našel svou cestu a podle mě se vydal správným směrem, protože nic podobného jsem ještě nečetla.
Výborná publikace, která toho má hodně co říct i laické veřejnosti. Autor nám tu předkládá základní rozdělení sériových vrahů, profilování vrahů a v neposlední řadě výběrový rejstřík těch nejděsivějších psychopatů, psychotiků a jinak narušených osobností, kde je u každé "osobnosti" uvedena krátká tabulková charakteristika a stručné shrnutí jejich kariéry. Mnohdy mě více než bestialita zločinů a počet obětí (a že rekordmani dosahují číslice 1000) vyděsily procesní chyby, laxnost vyšetřovacích složek a liknavost soudů, které v některých případech dokonce vedly k osvobození a propuštění vraha. Paradoxů, kdy je zločinec i přesto, že se přiznal např. k 10 vraždám, odsouzen třeba jen v polovině případů, jen proto, že není dostatek relevantních důkazů, jež by pachatele usvědčily (to, že je dotyčný zavedl na místo, kde byla nalezena mrtvola, prostě nepostačuje), je bohužel více než dost.
Máte rádi horory? Pak si přečtěte TOHLE, protože tohle se skutečně stalo, vše je řádně zdokumentováno a mnohdy to předčí vše, co jsou schopni si vymyslet i ti nejlepší filmaři a spisovatelé.
Zola byl vskutku výborný vypravěč a i když jiná jeho díla jsou známější a propagovanější než Štěstí Rougonů, tato kniha se jim s přehledem vyrovná.
Pohled na státní převrat, během něhož se rodina Rougonů povznese nad ostatní i za cenu krve jiných lidí, který je navíc prodchnut pohledem na lásku dvou mladých lidí, odsouzených ke smrti, je poutavý. Na druhou stranu mi už místy začínaly vadit zdlouhavé lyrické popisy, podle mě je autor nemusel rozvádět vždy na několik stran knihy. Proto jedna hvězda dolů.
Zajímavý a originální nápad, nevšední styl vyprávění, na který jsem si musela chvilku zvykat, ale vzhledem k charakteru postav byl zvolen dobře. Přestože jsou v knize hojně užívány anglické fráze, poradí si s nimi i člověk v angličtině méně zběhlý.
Rozjezd příběhu je svižný a rozhodně zaujme, střední část mi přišla poněkud méně záživná, což ovšem vynahradil závěr, ve kterém nám autor ještě vše na poslední chvíli převrátí.
Naprosto úžasné a originální ukončení Poirotových pátrání.
Celou dobu jsem se snažila rozmotat další záhadu ve Styles, aby se ukázalo, že jsem naprosto mimo. Skvělá detektivka.
Tak tahle knížka mě bavila asi ze všech nejvíc. :) Bavila jsem se dobře. Sice být na místě arkánky, tak asi Laryniu za chvilku rozčtvrtím za to její věčné pofňukávání.
No jsem trochu v rozpacích z konce. Nějak se vlastně nemůžu vyznat v Ciali, jak to všechno myslela. Měla své sobecké plány nebo se opravdu napravila a chtěla konat dobro? Nevím, tak jsem trochu zmatená.
Každopádně Ziggy hláškuje ještě líp než v předchozím díle.
Moje první knížka ve slovenštině, takže se mi četla o něco pomaleji než jsem zvyklá, nicméně mi zpříjemnila 2 pracovní dny :)
Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, jak píše, tak mě kniha zaujala, trochu postrádám podrobnější vykreslení postav a prostředí, takže trochu tápu v tom, jak si mám místo děje a hlavní hrdiny představit, ale může to být jen můj dojem. Uvidíme, jak na tom budou další díly trilogie.
Zajímavé spojení mytologie a sci-fi, které mě bohužel za srdce příliš nechytlo a kniha může mít sebevíc ocenění. Přišlo mi, že autor se snažil spojit 2 protichůdné směry. Plusové body má ode mě za samotný nápad i styl psaní, bohužel na víc jak 3 hvězdy to není, protože od výsledného příběhu jsem čekala víc a nezanechal ve mně žádný trvalejší dojem.
Poněkud náročnější čtení Malazské knihy padlých jsem si rozhodla odlehčit Tajemným Amberem, kterému jsem přišla na chuť velmi rychle. I když si nemůžu při čtení odpustit srovnávání s Kingovou Temnou věží, jistá podobnost v námětu tu je :) Nicméně není na škodu, Zelazny vypráví příběh svým vlastním stylem. Příjemný je i rozsah jednotlivých knih, takže se nezaleknou ani čtenáři, které děsí bichle o několika stech stranách.
Ke knize jsem přistupovala s mírnými rezervami, o to více jsem byla překvapená, jak dobře je napsaná. Podle mě v tomto žánru jedna z nejlepších knih a navíc o českého autora. Díky Tomáši, že jsi dokázal, že i Češi můžou napsat dobrý, napínavý, místy nervydrásající příběh s nepředvídatelným dějem, u kterého se čtenář baví od začátku do konce.
Viděla jsem Pána prstenů a tak jsem čekala něco v tomto filmovém stylu, ale Hobit je absolutně jiný. Je to spíše pohádka. Ale pěkná fantasy pohádka, kde se to jen hemží roztodivnými tvory a nechybí ani drak a jeho obrovský poklad. Děj je popsán lehce, nezabíhá do nějakých komplikovaných detailů a čtenář nemusí nikterak přemýšlet nad souvislostmi, což je podle mého vzhledem ke zvolenému stylu psaní jedině dobře.
Opravdu velmi kvalitní hororový příběh, který jsem doslova hltala a který mi připravil nejednu mrazivou chvilku. Tahle kniha mě rozhodně navnadila na další Straubovy knihy.
Pohádka podle pana Kinga. A pěkná pohádka, kterou si bez obav může přečíst i dospělý. Postavami a dějem se trochu přibližuje k Temné věži, ale jak tomu má být ve správné pohádce, dobro nakonec zvítězí nad zlem.
Typický Bachman, příběh bez jakýchkoli příkras. Až mi bylo Blaze na konci vlastně líto, i když bylo od počátku jasné, že to ani jinak dopadnout nemohlo.
Věděla jsem předem, že je knížka o mimozemšťanech, tak jsem se ní těšila o něco méně než na ostatní kingovky. Nicméně... Žádní zelení mužíčci se nekonali - díky bohu. King to prostě zase vzal po svém a naservíroval nám knížku plnou tajemna a děsivé atmosféry. Myšlenka, že mimozemšťany se postupně stávají obyčejní obyvatelé Havenu mě potěšila. Dobré čtení.
Prostě King... Jediné, co mi brání dát plný počet hvězdiček, je absence vysvětlení samotného pulsu. Za celou dobu jsem nějak kloudně nepochopila o co se jedná, nebo kdo to všechno spustil a proč. Zoombie horor trochu jinak - po kingovsku.