Thanyss
komentáře u knih
Americké psycho
Bret Easton Ellis
Americké psycho umí excelentně dvě věci:
1) NUDIT: Ano, je to tak. U téhle knihy se budete povětšinou výborně nudit. Připravte se na vyčerpávající lekci z módního průmyslu, gastronomické výlety po vyhlášených restauracích, kde více než o jídlo jde o to, kolik za pokrmy utratíte, sáhodlouhé výčty značkové elektroniky a hloubkovou analýzu několika tehdejších hudebních interpretů.
2) NUTIT VÁS ZVRACET: I když je Pat Bateman ve svém civilním životě naprosto nezáživný panák, občas se povyrazí dávkou kokainu a sem tam se mu v mozku přehodí obvody a z tuctového yuppie se stává brutální vrah. Batemanovi vražedné počiny jsou přibližně v první polovině knihy dost vlažné a častokrát zmíněné spíše na okraj. Jenže postupně nabírají na intenzitě, bestialitě, šílenství a u dvou popsaných mučících scén jsem opravdu přemýšlela, jestli pokračovat ve čtení a nebo se odebrat na toaletu a tam se rozloučit s obsahem svého žaludku.
Z celé knihy ve mě zůstal silný pocit znuděnosti z tehdejší doby, pocit vyčlenění. Deprimující prostředí, kde nikdo pořádně neví, kdo jste a nakonec, koho vlastně sakra zajímáte? A víte vlastně vůbec vy, kdo jste? A zajímá vás to? Vítejte ve světe yuppie, ve světě ztracené generace, která má možná pomyslně vše, co si kdo může přát (peníze, drahé věci, kariéru), uvnitř jsou však prázdní, sociální cítění na bodu nula, hlavně, že máte správný účes, oblek od Armaniho a pijete převážně dobrou vodu Evian.
Neberte knihu příliš vážně, spíše jako takový hodně nadsazený vhled do 80. let a života dobové generace, která se nedokázala nikam pořádně zařadit a poté si budete schopni Ellisův počin i "vychutnat".
Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
Mám pocit, že s každým dílem je Zaklínač lepší a lepší. Čas opovržení jsem skoro nemohla dát z rukou. Fantasy, co má nápad a hlavního hrdinu, který taky čas od času utrží ošklivé rány a příběh se tak stává jaksi uvěřitelnějším - jestli se vůbec takový výraz u fantasy literatury dá použít. Děj je velmi dobře vyprávěn, zápletka je skvěle vystavěna, napětí by se místy dalo krájet a čtvrtý díl Zaklínače vám prostě neservíruje výborný čtenářský zážitek.
Návrat na Longstray
Tomáš Zářecký
Knize nelze upřít příjemný styl vyprávění i to, jak dobře je čtenář vtažen na počátku do příběhu zahaleného rouškou tajemství. Nicméně v polovině mě kniha začala nudit zbytečným patosem a rozbředlostí děje, kdy se prakticky nic nedělo a čtenář se jen "plácá" ve starcových vzpomínkách, které postupně odhaluje. Konečné plné odkrytí tajemství minulosti mě bohužel nakonec nikterak nešokovalo.
Výsledný dojem zvedla druhá dějová linie o schizofrenním pedofilovi, pracujícím jako zahradník. Dávám 3 hvězdy za skvělý začátek a dobrý konec, který měl dynamický spád (i když nad určitými věcmi jsem musela přivřít oko).
A co mi ještě utkvělo v paměti, je pro mě nelogické použití podobných spojení jako "koukal jako vyoraná myš", které v kombinaci s tím, jak je jinak kniha psaná, působí doslova jako pěst na oko.
Pokud bych ještě měla porovnávat s Tomášovou druhou knihou 15 minus, za mě jednoznačně vede Patnáctka a to o celou koňskou délku. :)
Návrat je příběh určený spíše melancholičtějším a romantičtějším duším než jsem já.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Zajímavé čtení, kde pozorujeme přerod nevinného mladíka na bezcitnou bestii, která je nakonec schopná i vraždy. Větší část knihy je věnována rozsáhlým dialogům a myšlenkovým pochodům Doriana, děj jako takový je odsunut podle mě spíše do pozadí, nicméně to dílu na kvalitě neubírá.
Noc na Karlštejně
Jaroslav Vrchlický (p)
Noc na Karlštejně asi netřeba nějak podrobně popisovat. Z historického hlediska nebylo nikdy dokázáno, že by na Karlštejn měly ženy vstup zakázán, ale jako námět na hru je to dobré.
Zábavná hra, kde se v jednu noc na Karlštejně sejdou hned 2 ženy, které k tomu dohnala láska. Nakonec vše dobře dopadne a člověk má aspoň na chvíli pocit, že dobro a láska nakonec zvítězí.
Pokud bych měla porovnávat s filmovou adaptací, tak ta se mi líbila o něco víc než kniha.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Nesmrtelná klasika, příjemně pohádková fantasy, kde se neustále něco děje. Myslím si, že není třeba rozepisovat nesporné kvality Tolkienova klenotu a tak můžu jen dodat, že má očekávání nebyla zklamána.
I když Malazská kniha padlých je pro mě stále na vrcholu žebříčku a asi ji jen tak něco nesesadí.
Vnitřní oko
Wilbur Smith
Závěrečný díl Řeky bohů pro mě byl zklamáním. Hromada věcí přitažených za vlasy, místa, kdy nevíte, jestli čtete historický román, fantasy nebo něco neidentifikovatelného. Mně to přišlo, jako by autor chtěl vytřískat co nejvíce z úspěchu první knihy. Ale tohle si mohl odpustit a nebo to dotáhnout do zdárnější podoby...
Čaroděj
Wilbur Smith
A vracíme se zpátky do starověkého Egypta. Bohužel musím konstatovat, že mě kniha zklamala. Velkým dílem je to možná díky skvělému prvnímu dílu, očekávala jsem, že se i Čaroděj ponese ve stejném duchu, ale není tomu tak. Kniha mi přišla misty dosti přitažená za vlasy.
Zkrocení zlé ženy
William Shakespeare
Mé nejoblíbenější dílo od Shakespeara, které mi dokázalo vykouzlit na tváři dlouhotrvající úsměv. Neméně se mi líbí i filmové zpracování s Liz Taylor, nikdo to nemohl zahrát lépe než ona!
Pytel kostí
Stephen King
Má první... Osudová... Touhle to vše začalo. Myslím tím mou posedlost panem Kingem. Jinak jedna z nejlepších duchařských knih, kterou jsem kdy četla. Snad poprvé od dětství jsem se bála jít v noci na záchod, aby na mě něco nesáhlo zpod postele.
Strážci zákona
Richard Bachman (p)
Strážci zákona mohou být pro někoho slabším odvarem, podle mě je to ale spíše proto, že mnoho lidí očekává Kinga, ale ten tuhle knihu vlastně nepsal, byl to Bachman a ten je tak trochu šílený, nevěří ve šťastné konce, je syrovější a surovější než King. To ale není důvod ho odsuzovat, protže Strážci ve svém konečném důsledku nejsou o nic méně děsivější než Beznaděj. Jen jsou šílenější, protože zde ožívají dětští hrdinové a nemilosrdně likvidují poklidnou ulici...
Hodina děsu
Stephen King
Z této knihy u mě jednoznačně vede povídka Prám. Ta mě opravdu vyděsila, dokonce mi byla při čtení i zima a nebylo to tím, že by se teplota v místnosti pohybovala na nule
Krysař
Viktor Dyk
Příběh jsem sice znala už odmalička, ale Dykovo zpracování mě velmi mile překvapilo. Knížka se čte lehce a krysařův příběh mě zase dojal.
R.U.R.
Karel Čapek
Na Čapka velmi srozumitelně napsané dílo. R.U.R. se mi líbilo, ráda bych jej viděla jajo divadelní zpracování. Závěrečné poselství, že lidstvo má naději ve dvou robotech, kteří našli lásku vyvažuje alespoň trochu to, že původní lidé byli nemilosrdně vyvražděni roboty.
Král Krysa
James Clavell
I když nejsem fanouškem příběhů z vojenského prostředí, Král krysa se mi líbil. Je to tím, že se děj odehrává v zajateckém táboře a ne přímo na frontě. Vychytralost hlavního hrdiny mě nepřestane udivovat.
... a postavil jí chrám
Siegfried Obermeier
Knížka ve mně zanechala silný dojem, hlavně svým tragickým koncem. Příběh velké a nenaplněné lásky na pozadí stavby Ramsesova chrámu od vynikajícího spisovatele historických románů.
Watchmen: Strážci
Alan Moore
Stárnoucí superhrdinové s běžnými starostmi, kteří se po letech znovu obléknou do svých kostýmů, aby čelili zlu. Jenže, co když to zlo může odvrátit jadernou válku a zajistit lidstvu mír? Jak byste se zachovali vy? Strážci ve svém závěru nutí k zamyšlení a celý příběh je dokreslen do nejmenších detailů. Filmová podoba se mi mimochodem také líbila.
Lakomec
Molière (p)
Opravdu příjemná hra :) Je sice pravda, že závěr, kde se shledá rodina, jejíž členové si o sobě mysleli, že jsou mrtví už několik let, v dnešní době vyvolává úsměv, ale nakonec proč ne.
Příběh o člověkovi, který miluje peníze více než vlastní děti a pohodlí a jehož děti se snaží dojít svému štěstí i přes bezcitného otce. Nutno dodat, že ani na konci se Harpagon nezmění a i nadále je mu na světě nejmilejší jeho truhlička s tolary.
Harry Potter a Tajemná komnata
J. K. Rowling (p)
Co bych měla napsat k Tajemné komnatě... Snad jen to, že jako malá jsem vždycky chtěla najít nějakou tajnou chodbu nebo místnost, kam bych se mohla schovat a nikdo by mě nenašel. Ale po tom toužilo snad každé dítě a Rowlingová z toho těží. Což je jen dobře. :)
Protentokrát Harry slyší tajemný hlas, který neslyší nikdo jiný a v Bradavicích začne podivuhodné množství lidí kamenět a nebyl by to Harry, kdyby tomu všemu nechtěl přijít na kloub.
Tajemná komnata je ještě stále více fantasy pohádka a je to krásný příběh, který se mi nesmazatelně vryl do paměti. A pořád chci vlastního fénixe!
Faust
Johann Wolfgang Goethe
Nemůžu si pomoct, ale nějak jsem o té knihy čekala víc... Vždyť námět smlouvy s ďáblem je tak nádherný. Popřípadě je tu ještě možnost, že nedokážu docenit kvality tohoto díla, nicméně i tak to pro mě zůstává mírným zklamáním.