TinaFr komentáře u knih
Kniha mě příjemně překvapila a byla opravdu dobře napsaná. Příběh jsem si užila, je vystavěný dobře, stejně tak postavy. Mám jen dvě drobné připomínky - občas se mi zdálo, že je tam těch časových horizontů až příliš mnoho. Naštěstí to bylo u každé kapitoly napsané, ale ke konci už mě nebavilo, když se příběh co kapitolu posouval v několika různých časových rovinách i různých pohledech vyprávění. Druhá připomínka s tím souvisí, myslím, že by šlo knihu o pár desítek stran proškrtat. Byla tam některé hluchá místa, pro děj nedůležitá, která to zbytečně natahovala.
Když hodnotím knihu jako celek moc se mi líbila. Přesto k ní mám několik málo výhrad. Začátek byl pro mě možná trochu zdlouhavý a chvíli mi trvalo, než jsem se do děje dostala, prvních cca 100 stran mě moc nebavilo. Poté ale začal být děj opravdu hodně zajímavý a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Druhá věc, která mi maličko vadila bylo to, že se autorka vždy věnovala ve velké míře jedné dějové linii a další odsunula maličko na druhou kolej (kniha má několik linií propojených v jeden celek). Uvítala bych, kdyby se v jednu chvíli vždy věnovala všem dějovým linkám stejně. Knihu bych hodnotila jako zdařilou a rozhodně si přečtu další díl(y).
Z děl sester Bronteových se mi líbí asi nejméně (přesto je to velice dobrá kniha). Děj byl zajímavý, ale Jana Eyrová a Na větrné hůrce mi přijdou lepší.
Chtěla bych se dožít dne, kdy tuto knihu konečně dočtu. Vždy mě přestanou bavit dlouhé popisy. Je zajímavé, že u jiných, i delších knih, mi nijak nevadí. Snad se mi to jednou povede...
Musím říci, že spíše než Romeo a Julie se mi líbil Hamlet. Samozřejmě, obě díla patří mezi klasiku, u které není co zkazit.
Nejsem začátečník v organizaci času, takže pro mě byla kniha v mnohém shrnutí toho, co už znám. Ale i tak jí chci ohodnotit plným počtem hvězdiček, protože podle mě perfektně shrnuje základní pilíře veškerého time management. Líbí se mi, že na rozdíl od jiných "seberozvojových" knih jde autorka hned k jádru a nesnaží se všechno roztáhnout a "okecat" na xy stran. A také velmi oceňuji krátké shrnutí na konci každé kapitoly. Něco jako tahle kniha na českém trhu opravdu chybělo a jsem ráda, že vznikla.
Takový průměr, neurazí, ale ani nenadchne. Postavy nejsou kdo ví jak propracované a v ději jsou občas trochu zmatky, ale jinak je to klasické young adult fantasy. Existují na tohle téma mnohem lépe zpracované knihy (třeba od Madeline Miller), ale nakonec jsem vlastně byla spokojená. Hodnotím 3,5*/5. Pokračování si ráda přečtu.
Trvalo mi tři roky, než jsem knihu dočetla - poprvé jsem ji po 50 stranách odložila. Ale nakonec jsem ráda, že jsem se k ní znovu dostala. Příběh nemá příliš mnoho děje, je to spíš taková psychologická sonda do života ženy, která se ani po víc než 20 letech nedokázala vyrovnat se zmizením vlastního otce. Kniha má zvláštně hutnou, melancholickou, atmosféru, kterou je protknutá od začátku až do konce. Nemůžu říct, že by se mi příběh nějak výrazně líbil, ale zaujal mě styl vyprávění a atmosféra, kterou autorka zvládla skvěle vykreslit.
3,5/5
Od Balzaca jsem četla spoustu románů a stále se nemohu rozhodnout, který se mi líbí více. K Evženii můžu říci, že mi připadala lepší než Otec Goriot, ale zase horší než Lesk a bída kurtizán. Jako u ostatních Balzacových děl však v mém případě platí, že je mám přečtené jedním dechem a ráda se k ním vracím.
Kniha je určitě kvalitní a patří mezi základní díla literatury obecně, ale při četbě jsem k ní měla několik výhrad - přesněji dvě:
1) hned od začátku jsem nesnášela postavu Juliana - jeho názory mi lezly na nervy
2) některé popisy byly přehnaně dlouhé, stejně tak myšlenkové pochody - vzhledem k žánru jsem to však očekávala
Musím také říct, že u některých popisů jsem to nemohla vydržet a přeskočila část zdlouhavých popisů, což ovšem, myslím si, nemělo žádný zásadní vliv na hodnocení. Je také pravda, že v závěru jsem dočítala už převážně jen z povinnosti.
Nemyslím si, že bych se ke knize v budoucnu vrátila právě kvůli zdlouhavosti, ale kdo ví.