Tokugawa komentáře u knih

Severská mytologie jako taková mě velmi zajímá a přečetl jsem o ní kvantum knih. Na Gaimanovo podání jsem se velmi těšil, jeho vypravěčský talent je nepopiratelný. Avšak byl jsem zklamán, jeho kniha je jen další z řady, kdy převyprávěl již tisíckrát převyprávěné. Viz. Kadečková, Vlčková a další. Pokud máte načtenou jinou knihu severské mytologie, není třeba číst Gaimana, nepřináší ani nic nového, ani nic zábavného. A pokud vás severská mytologie zajímá natolik, že chcete číst všechno, dejte si třeba knihu Edda, překlad středověkého rukopisu. Je obsáhlá, jiná, původní a těžká. A pak teprve Gaimana jako oddech.

3 15.07.2022

Některé knihy přečtu na jeden nádech. A k některým se musím nutit. Porodní sestra z Osvětimi je přesně taková. Jednak jsem se ztrácel v jednotlivých kapitolách, vyprávění skáče sem a tam, názvy kapitol moc nepomohou. Utrpení v lágru je nezměrné, odosobnělost a zlo hmatatelné. A jednak jsem nechtěl večer usínat s mrtvými miminky před očima, ale musel jsem. Potřebujeme vědět a potřebujeme se poučit. Kniha stojí na skutečných událostech.

4 15.07.2022

Je fascinující sledovat, jak se tato fikce, napsaná někdy v polovině 20. století, stává realitou. George Orwell byl geniální spisovatel a novinář a dokázal přesně vystihnout, kudy se bude společnost ubírat. Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla!
Pusťte si dnes zpravodajství a zaplačte.

24 15.07.2022

Nevím, jak přesně napsat, že je dnes nesmírně důležité číst takovéto knihy, jakkoli jsem měl problém donutit se před spaním prohrabávat se těmi statisíci a miliony mrtvých. Ale musel jsem. Jsou události, na které se nesmí zapomenout, byť se to vždycky někomu hodí.
Tymothy Snyder je autor a historik, jaké potřebujeme. Po několika kapitolách se kniha stává seznamem, výčtem mrtvých. Neměli bychom ale zapomenout ani na jednoho z nich. A uvědomit si, kudy se relativně moderní dějiny Východní Evropy ubíraly a kdo těm dějinám vytýčil hranice. Snad se poučíme.

6 15.07.2022

Oproti odpočinkovým historickým detektivkám reflektuje kniha Neviditelní Vondruškův postoj k současné společnosti, za který je mnohými kritizován (viz. Wikipedie, heslo Vlastimil Vondruška). Příběh má varovat před současnými jevy ve společnosti, mezi které můžeme počítat boj za práva homosexuálů, rozvoj nanotechnologií a podobně. Tyto jevy jsou převedeny až ad absurdum, kdy Velký Bratr všechny sleduje, svobodní jsou pouze neočipovaní.

Příběhy Oldřicha z Chlumu jsem nadšeně hltal jeden za druhým. Ve srovnání s nimi je kniha Neviditelní jen laciné svezení se na populistické vlně alternativní pravdy, ušitá horkou jehlou, jen aby se dostala mezi lidi ještě v době, kdy se stále přesvědčujeme, zda je Země opravdu kulatá a nebo je to jen dezinfo světového establishmentu.